Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hlídání dvojčat mamkou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.5.12 13:31
Taky nedávám dítě tomu, ke komu nemám důveru, že ji „zvládne“.
Je to normální, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 13:32
Tak jí po rodině taky pomlouvej, jak je nezodpovědná a že kdyby měla venku doběhnout dítě vrhající se do silnice, tak je z dítěte mastnej flek a že dvouleťák jí při cukrovkářském koma asi těžko podá první pomoc. Jak se do lesa volá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 13:32
že se na to nevyprdneš. Děti jsou přednější, tedy jejich bezpečí. Pokud je nikdy samostatně nehlídala a nějak se k tomu ani nemá, když někam jdete spolu, tak bych jí je nedávala. Na pomluvy bych nedbala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 13:36
Teď jsem si všimla, že jsem anonymní, omlouvám se 
Já to skoro vůbec neřeším, protože děti jsou pro mě přednější než uražená tchýně, ale trochu mě to štve kvůli partnerovi. Je to takový dobrák a máma ho kvůli tomu pořád dusí. Samozřejmě mě za zádama pomlouvá, kde může, ale do očí nemá odvahu říct mi ani půl slova.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Iveta89
9.5.12 13:37
Taky bych nedla svoje děti někomu hlídat když nemám důvěru,tchán s tchýní by taky chtěli malého na víkend k sobě ale my protestujeme máme strach víme jak sním zacházejí i před náma. 
- Citovat
- Upravit
9.5.12 13:39
No já myslím, že rozumný člověk bude vědět, proč jí ty děti nesvěříš 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 13:44
Jsou to tvé děti, také bych je takové osobě nesvěřila, zvláště když jsou dvě. Nic si z toho nedělej 
Zajímalo by mě co by tchýně vyprávěla po rodině kdyby je hlídala a něco se přihodilo (tím samozřejmě nechci nic přivolávat)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 13:52
@mončatka píše:
Teď jsem si všimla, že jsem anonymní, omlouvám se
Já to skoro vůbec neřeším, protože děti jsou pro mě přednější než uražená tchýně, ale trochu mě to štve kvůli partnerovi. Je to takový dobrák a máma ho kvůli tomu pořád dusí. Samozřejmě mě za zádama pomlouvá, kde může, ale do očí nemá odvahu říct mi ani půl slova.
Jestli je partner silný člověk, ustojí maminčino dušení, případně maminku pošle do patřičných mezí. Navíc, člověku, který má cukrovku a neléčí jí, bych já osobně dítě nesvěřila ani omylem. Když není schopen se postarat o sebe, jak by se staral o děti?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 14:01
Ahoj,
vykašli se na tchýni a to že dělá peklo parnerovi si bude muset urovnat on. SOuhlasí s tebou, že jeho maminka děti nezvládne, takže to kvůli tobě není. To jen ona nechce vidět, že na to nemá.
Na prvním místě je bezpečí dětí a ostatní jde bokem. A na pomluvy se vykašli, kdo ví jaká je a jak na tom je, tak ji stejně neuvěří.
Mám za tchýni něco podobného a děsím se, kdy na nás začnou tlačit, že chtějí hlídat děti, zatím je nehlídali nikdy na dýl jak hodinu na procházce. A už teď je mi zle při představě té hádky, když jim je odmítnu dát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 14:03
My taky syna tchýni nemůžeme svěřit, i když by se nám to kolikrát dost hodilo. Je taky nemocná a má na to i ID. A i přesto nechápe, proč jí tam kluka nenecháme 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 14:10
Když není soudná, aby poznala, co zvládne a co ne, tak bohužel. Bude si muset ještě aspoň rok počkat, až se půjde s klukama lépe domluvit.
Případně ji nechej kluky hlídat chvilku u ní doma, tam se snad nic tak hrozného nestane. Oni jí z toho udělají kůlničku na dříví a ji to přejde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 15:12
Ven by jí je tedy nedala,ale možná bych zkusila variantu,že přijde k vám a třeba hodinku pohlídá u vás doma,tak to praktikuji s mojí babičkou,dětí prababičkou.Ven bych jí je také nedala,přestože děti jsou hodné a poslušné a nikdy nikam nezdrhaly,stát se může všechno.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 15:53
Hehe, moje kamarádka taky měla první miminko v rodině, tak už se po narození hned dělaly seznamy a časové rozvrhy na to, kdo kdy bude vozit (závist zelená 
), načež se ozvala osmdesátiletá poloslepá babička, co s nimi dokonce žila v baráku, kdy že bude vozit ona. A kámoška zcela drsně: „Babi, ty nikdy.“ No babička sama nakonec uznala, že by procházku samotná s kočárem stejně nedala.
Takže pokud ke tchýni děti vodíš a nijak nebráníš ve styku, tak máš čistý svědomí 
Svěřit takovýhlemu člověku děti by byl pěknej hazard a sama by už ve svým věku 
měla poznat na co má a nemá síly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.12 15:53
Také mám téměř dvouletá dvojčata a i moje máma, která je ve formě mi sama řekla, že si netroufne je hlídat sama. Není to sranda. Ještě nemají rozum a neštěstí by bylo hned. Takže být tebou, tak tchýni vůbec neřeším a děti jí jednoduše nedám a hotovo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, chtěla bych se zeptat na to, co si o tom myslíte. Mám dvouletá dvojčata - kluky, kteří jsou docela živí. Je obtížné, když potřebuju sehnat nějaké hlídání. Moje mamča sice pohlídá, ale nemůže na to být sama, protože s klukama to fakt není lehké. Takže jsme domluvené, že když jí vždycky pomůže ještě moje mladší sestra, tak si je spolu vezmou třeba na den a já si zařídím, co potřebuju. Mnohem horší je to ale s tchýní. Je už starší. Nedávno jí našli cukrovku, ale ona si to odmítá připustit, dietu nedodržuje a celkově se neléčí. Takže už se párkrát stalo, že málem upadla do diabetického komatu (naposledy jsem u toho byla já, tak jsem jí mohla rychle pomoct). Když jí řeknu, že jí samotné kluky dát nemůžu, protože se nemůžu spolehnout na to, že se jí někde neudělá špatně, tak mě odbyde. Když jde na procházku spolu se mnou, tak se sotva valí, protože je docela tlustá a hodně ji bolí kolena. Takže to vypadá tak, že já lítám jako hadr, protože kluci mají svou hlavu, a ona bezradně stojí na chodníku a kňourá, jak má vždycky strach, že se klukům něco stane. Ale aby mi pomohla je nějak chytit nebo zpacifikovat, to ne. A pak se dozvím, že mě po rodině pomlouvá, že jí ani nechci svěřit děti, že jí nedůvěřuju a že jí tím ubližuju. Opravdu mě to štve. Kluci jsou pro mě na prvním místě a nikdy bych je nevystavila takhle lehkovážně nějakému nebezpečí. Já chápu, že je to jejich babička, ale důvěru k ní opravdu nemám
Ještě pro doplnění, co na to partner. Je to samozřejmě jeho matka, takže zpočátku měl tendenci mě nutit k tomu, abych jí ty děti svěřila. Pak ji ale sám párkrát viděl „v akci“ a uznal, že to opravdu nejde. Pro ni jsme ale díky tomu ti nejhorší a vlastnímu synovi dělá ze života peklo. Vlastně kvůli mně