Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Hloupá tlusta nula
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.2.22 14:06
@Anonymní píše:
Ano, přesně tak si teď připadám a nevím jak z toho ven.
Aktuálně jsem 4. rok doma s dcerou. Je stále nemocná, takže do školky chodí sporadicky. Babičky nemáme na hlídání, nikoho na hlídání. Manžel je od rána do večera v práci. Což chápu, finančně nás zajišťuje hezky.
Děkuji za přečtení
První rok mateřské byl nejlepší v mém životě. Bylo to super. Po 3. roce jsem nastoupila zpět do práce, skvělé práce, co jsem měla hrozně ráda. Jenže školky byly zavřené a manžel mě požádal, ať jsem doma. Přišla jsem tedy o místo. Nemám práci. Najít si nové místo je těžké s tím, že nemám pro syna hlídání, manžel nemůže hlídat/respektive nechce na úkor své práce. A nikoho jiného nemáme.
Takže celé dny trávím vařením uklízením péči o dcerku. Já vím, měla bych to mít ráda, ale já už prostě nemůžu. Už ani nejsem kreativní, aktivní máma, nemám přátelé. Jsme jen doma, max výlet o víkendu. Připadá mi, že jen čekám kdy skončí další fena tak furt dokola.
Chtěla jsem se přihlásit dálkové na VS, kam už jsem jednou tehdy byla přijata, ale už si po te rodičovské přijdu úplně vygumovana.
Takže mám pocit že z poměrně hezké, chytré, společenské holky se stala stará bába s šedými vlasy, ty mám snad všude a je mi 25. Váha ne a ne zhubnout, nemám čas chodit ani do posilovny. Vecer už jsem KO. A tak každý den a každý den.
Přestěhovali jsme se ke tchýni, ale i tak pomoc žádná. Chtěli jsme stavět dům, tím jsme skoncili. Měla jsem svou skvělou práci, tu už nemám. Dcerka je báječná, ale jsme furt spolu a já už mám asi ponorku nebo já nevím. Tak ráda bych udělala plno věcí jinak, ale nevím jak z toho ven. Nejdradsi bych jen spala spala spala.
Manželovi se svěřit nejde, on to nechápe nebo nechce.
Zkrátka si připadám úplně na odpis. Nemám vlastní finance, nemám žádný čas, a vnitřně se cítím na zhroucení. Opět kouřím a je hnus. Nejsem spokojená a prostě nevím, jak že z tohoto kolečka dostat. Přede všemi se usmívam, ale už fakt nemuzu.
Vše je nějak špatné svatba zkažená, dovolená taky, už je toho moc.
Tak máš syna nebo dceru?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
10.2.22 14:10
@Nicole 1234
No, očividně mám fakt dost. 
Máme dceru, ale syn má ještě z předchozího vztahu syna 11let.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
10.2.22 14:10
@Anonymní píše:
@Nicole 1234
No, očividně mám fakt dost.
Máme dceru, ale syn má ještě z předchozího vztahu syna 11let.
Manžel*
- Citovat
- Upravit
Jolka86
10.2.22 14:14
@Anonymní píše:
@Nicole 1234
No, očividně mám fakt dost.
Máme dceru, ale syn má ještě z předchozího vztahu syna 11let.
Syn má syna? Ty máš syna nebo partner?
- Citovat
- Upravit
10.2.22 14:19
@Anonymní píše:
@Nicole 1234
No, očividně mám fakt dost.
Máme dceru, ale syn má ještě z předchozího vztahu syna 11let.
Syn má syna?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.22 14:19
Ahoj, moc mě mrzí tvé trápení.
Věřím, že by se každá druhá žena cítila v tvé situaci podobně. Minimálně tedy já. 
Jak má člověk z života jeden velký stereotyp, sociální kontakt žádný, netěší ho pohled na sebe v zrcadle a cítí se zbytečný, je to psychicky šíleně náročné.
Co zkusit postupnými krůčky měnit určité věci? Třeba si najít paní na hlídání. Alespoň na par hodin týdne, aby sis udělala čas na sebe. Zajít si ke kadeřnici, na kafe…zacvičit si. Promluvit si o tom vážně s manželem a třeba si najít práci na zkráceny úvazek. Nemusí to být vše najednou, ale pomalicku začít určitě věci měnit. Věřím, ze by se ti tím znovu vlila krev do žil. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.22 14:19
Začni nějakými malými kroky. Tu VŠ dálkově bys určitě mohla zkusit, ale je to poměrně radikální, zkus nejdřív něco drobnějšího.
Začni se něco učit, stáhni si třeba Duolingo a zkus cizí jazyk, zaměstnáš si hlavu a budeš se cítit víc využitá. Jestli nejsi na jazyky, pujč si z knihovny nějakou odbornou knihu z oboru, který bys chtěla dělat, a čti si aspoň 15 minut denně, při případném studiu jako když najdeš.
internet je plný kurzů. Nějaká rekvalifikace by nepomohla?
Nešel by nějaký sport i s malou? Jóga pro mámy s dětmi? Nemáte v okolí něco takového?
Zkus pro sebe něco udělat, aby ses cítila líp. S šedými vlasy pomůže kadeřnice, fajn bude návštěva kosmetičky… Jestli to rozpočet úplně neumožňuje, pedikúra není tak drahá a budeš se přesto cítit hezká a hýčkaná s novými nehty a péčí o chodidla.
Bude líp, až malá vyroste a bude samostatnější. 💚 💚
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.22 14:22
Neměla jsi souhlasit, že odejdes z práce.
Dítě je vás obou a i chlap se musí starat. Neměla jsi to vzdávat.
Většina zaměstnavatelů ví, že se vracející žena od děti může zacyklit na OČR, ale to tak prostě má většina a pokud jsi dobrá, tak se obvykle za tohle hned nevyhazuje.
Dělej to, že si najdeš práci. Pak se změní hodně věcí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.22 14:22
Příjde mi to jako počátek deprese. Asi by sis měla s někým promluvit. Nebo si zajdi aspoň k doktorovi na preventivní prohlídku. Protože nechápu z čeho jsi tak hrozně unavená? 
Pro začátek ti třeba doporučím užívat MagneB6. Hořčík dodá dost energie a já jsem se po tomto přípravku cítila víc „nakoplá“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.22 14:24
@Anonymní píše:
Ano, přesně tak si teď připadám a nevím jak z toho ven.Aktuálně jsem 4. rok doma s dcerou. Je stále nemocná, takže do školky chodí sporadicky. Babičky nemáme na hlídání, nikoho na hlídání. Manžel je od rána do večera v práci. Což chápu, finančně nás zajišťuje hezky.
Děkuji za přečtení
První rok mateřské byl nejlepší v mém životě. Bylo to super. Po 3. roce jsem nastoupila zpět do práce, skvělé práce, co jsem měla hrozně ráda. Jenže školky byly zavřené a manžel mě požádal, ať jsem doma. Přišla jsem tedy o místo. Nemám práci. Najít si nové místo je těžké s tím, že nemám pro syna hlídání, manžel nemůže hlídat/respektive nechce na úkor své práce. A nikoho jiného nemáme.
Takže celé dny trávím vařením uklízením péči o dcerku. Já vím, měla bych to mít ráda, ale já už prostě nemůžu. Už ani nejsem kreativní, aktivní máma, nemám přátelé. Jsme jen doma, max výlet o víkendu. Připadá mi, že jen čekám kdy skončí další fena tak furt dokola.
Chtěla jsem se přihlásit dálkové na VS, kam už jsem jednou tehdy byla přijata, ale už si po te rodičovské přijdu úplně vygumovana.
Takže mám pocit že z poměrně hezké, chytré, společenské holky se stala stará bába s šedými vlasy, ty mám snad všude a je mi 25. Váha ne a ne zhubnout, nemám čas chodit ani do posilovny. Vecer už jsem KO. A tak každý den a každý den.
Přestěhovali jsme se ke tchýni, ale i tak pomoc žádná. Chtěli jsme stavět dům, tím jsme skoncili. Měla jsem svou skvělou práci, tu už nemám. Dcerka je báječná, ale jsme furt spolu a já už mám asi ponorku nebo já nevím. Tak ráda bych udělala plno věcí jinak, ale nevím jak z toho ven. Nejdradsi bych jen spala spala spala.
Manželovi se svěřit nejde, on to nechápe nebo nechce.
Zkrátka si připadám úplně na odpis. Nemám vlastní finance, nemám žádný čas, a vnitřně se cítím na zhroucení. Opět kouřím a je hnus. Nejsem spokojená a prostě nevím, jak že z tohoto kolečka dostat. Přede všemi se usmívam, ale už fakt nemuzu.
Vše je nějak špatné svatba zkažená, dovolená taky, už je toho moc.
to je blbé, že končí feny Čím je krmíš? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.22 14:31
A dopoledne u internetového cvičení bys cvičit nemohla? To bys mohla mít ještě krapet energie. Ne hodinu. Začni na kratšim čase a přidávej. Nevynechávej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.22 14:39
Prestehovali jste se k tchyni a zaroven pises, ze ti nema kdo dceru/syna hlidat? Pises uplne zmatene.. vubec to nedava smysl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.2.22 14:40
V první řadě zajdi ke kadeřníkovi, obarvy šediny a kup si na sebe nějaké pěkné oblečení. Je to změna, kterou na sobě uvidíš hned a ta by mohla nakopnout. Udělej si plán co chceš změnit, ale po malých krůčcích, žádné dám dolů 10 kg, ale dám dolů 2 kg např. do konce měsíce, je to daleko víc reálné než celkových 10kg. Pokud nemáš žádné kamarádky, tak si nějakou najdi. Máš malou dcerku a v okolí je určitě spousta maminek. Nevím kde bydlíš, ale jsou i kluby pro děti a rodiče, dá se tam s dětmi dělat spousta aktivit. Pokud nebude dcerka nemocná, dávej jí co nejvíce do školky a věnuj se ve volném čase sobě. Přihlas se někam do kurzu nebo znovu na školu, vždyť to nemusí být VŠ. Jde o to, abys neseděla doma s rukama v klíně, ale byla aktivní. To ti vrátí sebevědomí a zlepší celkově život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ano, přesně tak si teď připadám a nevím jak z toho ven.
Aktuálně jsem 4. rok doma s dcerou. Je stále nemocná, takže do školky chodí sporadicky. Babičky nemáme na hlídání, nikoho na hlídání. Manžel je od rána do večera v práci. Což chápu, finančně nás zajišťuje hezky.
První rok mateřské byl nejlepší v mém životě. Bylo to super. Po 3. roce jsem nastoupila zpět do práce, skvělé práce, co jsem měla hrozně ráda. Jenže školky byly zavřené a manžel mě požádal, ať jsem doma. Přišla jsem tedy o místo. Nemám práci. Najít si nové místo je těžké s tím, že nemám pro syna hlídání, manžel nemůže hlídat/respektive nechce na úkor své práce. A nikoho jiného nemáme.
Takže celé dny trávím vařením uklízením péči o dcerku. Já vím, měla bych to mít ráda, ale já už prostě nemůžu. Už ani nejsem kreativní, aktivní máma, nemám přátelé. Jsme jen doma, max výlet o víkendu. Připadá mi, že jen čekám kdy skončí další fena tak furt dokola.
Chtěla jsem se přihlásit dálkové na VS, kam už jsem jednou tehdy byla přijata, ale už si po te rodičovské přijdu úplně vygumovana.
Takže mám pocit že z poměrně hezké, chytré, společenské holky se stala stará bába s šedými vlasy, ty mám snad všude a je mi 25. Váha ne a ne zhubnout, nemám čas chodit ani do posilovny. Vecer už jsem KO. A tak každý den a každý den.
Přestěhovali jsme se ke tchýni, ale i tak pomoc žádná. Chtěli jsme stavět dům, tím jsme skoncili. Měla jsem svou skvělou práci, tu už nemám. Dcerka je báječná, ale jsme furt spolu a já už mám asi ponorku nebo já nevím. Tak ráda bych udělala plno věcí jinak, ale nevím jak z toho ven. Nejdradsi bych jen spala spala spala.
Manželovi se svěřit nejde, on to nechápe nebo nechce.
Zkrátka si připadám úplně na odpis. Nemám vlastní finance, nemám žádný čas, a vnitřně se cítím na zhroucení. Opět kouřím a je hnus. Nejsem spokojená a prostě nevím, jak že z tohoto kolečka dostat. Přede všemi se usmívam, ale už fakt nemuzu.
Vše je nějak špatné svatba zkažená, dovolená taky, už je toho moc.
Děkuji za přečtení