Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
My máme kluka a teď čekáme dalšího kluka
bylo mi úplně jedno co mi na utz řeknou za pohlaví, mě hlavně zajímalo, jestli je miminko zdravé. Okolí mi taky nepřijde zklamané, že nebudeme mít holku ![]()
Musím souhlasit. Máme dvouletého kluka a půl roční holčičku a někdy absolutně nechápu. Máme dvojkočár, takže i tady v Praze budíme značnou pozornost a téměř všechny babči které potkáme si s námi chtějí povídat (opravdu mě v životě neoslovilo tolik cizích lidí jako za posledních pět měsíců). A vždycky padne otázka na pohlaví dětí, když odpovím, že je to kluk a holka, tak mi téměř vždy gratulují, jak kdybych vyhrála ve Sportce. Ze začátku mě to rozčilovalo, teď už to neřeším. Ale hlášky typu: „to máte dobrý, to už NEMUSÍTE mít třetí“ mě točí stále. Jako kdyby byla povinost zplodit potomky obou pohlaví.
Já pohlaví u dcery nevěděla a teď jsem si to říct taky nenechala, a je docela klid. Na věčné dotazy „co to bude“ odpovím „překvapení“ a tím je to vyřízené. Pokud někdo rýpe dál a ptá se, co bych chtěla, tak po pravdě odpovím, že je mi to jedno.
Mě spíš vadí v mém okolí podceňování holčiček, jako bych byla méněcenná, protože jsem porodila „jenom“ holku. Dost mi to dává sežrat i manžel
U prvního dítka jsem nepřibrala a těhotenství mi slušelo, tak všichni říkali, že to určitě bude kluk, manžel byl zřejmě natěšený na syna - budoucího motorkáře a ona se narodila dcera. Jako by to v dnešní Evropě nebylo jedno.
Poslední dobou mám úplně stejné myšlenky. Mám tříletého syna a teď čekáme druhého. Nikomu jsme pohlaví neprozradili. Že všech stran slyším, že snad je to ta holka. Všichni nakupují růžové hadříky a já už jsem z rodiny úplně otrávená. Přitom jsme si s manželem druhého kloučka tolik přáli a jsme tak šťastní, že to vyšlo… Všichni už plánují kolik té naší holčičce kdo nakoupí šatiček atd… Prostě no comment… Já jsem opravdu šťastná jak blecha, syn si hrozně přeje brášku a o manželovi ani nemluvím. Ten jen plánuje, jak bude s těma svýma klukama dělat to a tamto. Na všechny prdim. ![]()
Hrozne jsem si prala kluka a mame ho, ale do 8. Mesice tvrdily ze to bude holka a tesily jsme se vsuchni na holcicku, druhy bych chtela holku, mit doma oboji
ale v zaveru mi to je fuk, radost bude obrovska at je to kluk nebo holka ![]()
Lidi si vždycky najdou nějaký důvod k tomu, aby mohli řešit ostatní. My jsme měli 2 holčičky a třetí se narodil kluk a taky jsem si vyslechla, že se nám to povedlo. Tak jsem odpovídala, že jsme chtěli třetí holčičku, ale nějak to nevyšlo
U nás teď už spíš lidi řeší počet dětí než pohlaví.
Sama jsem moc ráda, že mám možnost vyzkoušet si obojí. Vždycky jsem si víc přála holčičky a teď jsou v převaze kluci a nijak mi to nevadí.
Podobných diskuzí je tady spousta, kde si ženská přeje více holku. Nevěřícně jsem kroutila hlavou nad všema těma argumentama, proč zrovna holka je ta nej. Přišlo mi líto všech těch kloučků, kteří byli matkami oplakáváni, když se na ultrazvuku dozvěděli, že čekají „jenom kluka“. Nechápu to, vždyť je přece fuk, jestli je to holka nebo kluk, hlavně aby bylo miminko zdravé. Kdyby tady bylo přeholkováno nebyla by to nuda?
@dagmarkaa Taky jsem se s tím setkala a taky jsem nevěřila svým očím, jak může někdo oplakat zdravé miminko.
@antoinnetka píše:
No já i partner jsme oba moc chtěli kluka. Čekám dceru… V rodině se jim rodí jen kluci a jediná holka široko daleko byla nemanželská. Takže všichni jeho 4 bráchové si z něj teď dělají prču a na mě koukají skrz prsty…
tím spíš by měli být rádi, že bude konečně holčička. ![]()
@Anny2148 To s dvoukočárem znám. Taky mě lidi oslovovali, zvláště, když už byli kluci větší a bylo vidět, že jsou opravdu blízko od sebe. A s tím třetím dítětem mě zase štvou reakce, jako bychom si to třetí dělali JEN proto, aby to konečně byla holka.
Já jsem si o pohlaví vyslechla svoje. Nám to bylo jedno a obě děti jsme chtěli jako překvapení. Ale obě babičky chtěli holčičku, protože se u nás rodí samí kluci. No první se nám narodil kluk - navíc předčasně, tak jsem byla ráda, že je zdravý. Ten den jsem ještě volala s mamkou a ona se mě otráveně zeptala „a je to fakt kluk?“ jako fakt mě to dost mrzelo a i když už to dneska nevnímám, tak jí to prostě nemůžu zapomenout. Druhátko je teda holka, ale nechala jsem si to pro sebe, aby se teda babičky měly na co těšit. Bohužel je vidět, že je dcera preferovaná. U syna mě to mrzí, ale zatím to tolik nevnímá.
My máme kluka a holčičku, řeči o párečku (v rohlíčku) mi lezou dodnes krkem
Kort když někde řeknu, že jsem chtěla druhé taky kluka.
A ještě když se někde zmíním, že bysme časem chtěli třetí, tak na nás koukají jak na blázny s větou „a proč? Vždyť už máte obě pohlaví!“ ![]()
Máme tři dcery a dva syny. Jsem naprosto spokojená. Poznámky okolí o vhodnosti či nevhodnosti pohlaví zrovna narozeného dítěte jsem neřešila…Kdybych čekala někdy šesté (v plánu není) a měla volbu, tak klidně čtvrtou holčičku. A co si o tom myslí okolí, případně poznámky typu „tak vám to nevyšlo“ by mi byly úplně šumák.
Ale jak už tu padlo - zdraví je to hlavní.
@Lutonka Máme to úplně stejně, první kluk, druhá holka, ale já tak nějak počítala s druhým klukem, takže jsem byla spíš zaskočená, než že by se mi splnil sen. A u obou dětí jsme měli překvápko s pohlavím, takže jsme všem říkali, že se necháme překvapit. Na dotazy na jména jsme říkali „asi už víme, ale neříkáme“. Všichni to respektovali. Když už se to dítě narodí, tak jsou z něj všichni poprdění, a je i jedno, jak se jmenuje. Nechápu, proč to všichni říkají dopředu, kdy ještě tak nějak není úcta k tomu dítěti, takže jsou lidé schopní reagovat ošklivě jak na to pohlaví, tak na jméno. Kdyby si to všichni nechali pro sebe až do porodu, spousta řečí by ubyla.
My máme prvního syna, druhý bude taky kluk. Nebudu se tajit tím, že holčičku jsem si přála, ale od začátku jsem věděla, že je to kluk, takže na rozhodující ultrazvuk jsem šla už smířená. No řeči samozřejmě proběhly. I jsem se dozvěděla, co jsme si to jako dovolili udělat druhýho kluka. To tenkrát trošku hodilo do depky mě, protože i já jsem tu holčičku prostě chtěla. Teď už se naštěstí všichni hodili do klidu a jediným „problémem“ je vymyslet mu jméno. Ono je to asi normální mít takový blbý kecy.