Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Holka a kluk v jednom pokoji
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
5.6.14 22:35
@Veveří píše:
Taky mě to napadalo, ale ložnice má snad ještě horší řešení a vzhledem k orientaci ke světovým stranám je dost tmavá:think:
lepší tmavá a vlastní než s bráchou 
tím nechci říct, že by tam nemohli být spolu. Já bych si dala spaní s mužem do obýváku a dětem nechala samostatné pokoje. Mmch v 16 už jsem nevydržela bydlení se sestrou a vzala si krcálek, kam se vešla jenom postel a stůl, ale žila jsem si tam jako královna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:35
@Lakynka píše:
Já měla pokoj s dvojčetem- bráchou. Na kordy jsme byli vždycky, někdy zase ale nerozlučná dvojka. Nikdy mi to nepřišlo a nikdy jsem nesnila o vlastním pokoji. Měli jsme palandu, tak občas proběhlo kopnutí zespodu, kopnutí ze shora. Jeden psací stůl, jedna skříň dohromady a no problem:).Dnes se ale divím, že se rodiče neuskromnili a nedarovali jednomu z nás svou ložnici. Na druhou stranu sama dobře vím, jaké to je, spát pořád v obýváku- máme to tak doteď
Nechtěla bych vypadat jak sobec, ale spát několik let na gauči s mými už teď bolavými zády si neumím představit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:35
@Veveří Já taky s bráchou vyrostla v jednom pokoji 
Puberta byla v poho a učili jsme se buď každý jinde nebo spolu, potichu. Moje děti taky budou muset vyrůstat ve společném pokoji 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:37
My jsme s bráchou o 7 let a zvládli jsme to naprosto v pohodě… když jemu bylo tak 7 tak jsme spolu občas docela bojovali, ale tomu bychom se myslím nevyhnuli, ani kdybychom měli oddělené pokoje. Postupem času to bylo ale lepší a lepší. Ze svého pohledu v tom nevidím problém
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
IvetJas
5.6.14 22:37
@Veveří 
puberťáci ho v budoucnu přesvědčí. Jinak u nás učení v pohodě. Horší byly jiné záliby. Brácha rád usínal u rammsteinů, tak já vlastně taky, ale zvykla jsem si taky řád paříval hlučné střílecí hry, ale na ty si dával naštěstí sluchátka. Převlíkali jsme se stejně v koupelně po mytí a tak, nebo jsme se ani nesešli doma. Horší je, když si pak chceš pozvat kluka/holku. Já pak vždycky s přítelem spávala v obýváku.
- Citovat
- Upravit
5.6.14 22:37
@Veveří My máme normální matraci, kvalitní spaní s roštem. Ale jde o to soukromí.
Jo a puberta je právě v pohodě, člověk vypadne kdykoliv ven…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:39
@SussieS snad to budou mít děcka taky tak! Teda pokud něco nevymyslíme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:41
@IvetJas pozvat si někoho, no, právě 
a taky ta různá hudba a jiné „jablka sváru“…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:41
@Veveří píše:
Nechtěla bych vypadat jak sobec, ale spát několik let na gauči s mými už teď bolavými zády si neumím představit
Rodiče měli v obýváku normálně letiště… ale tedy my ve 3+1 bydleli ještě s babičkou, takže my s bráchou 1 pokoj, babička druhý a rodiče spali v obýváku, plus u nás měli skříně s oblečením.
A naprosto v pohodě, celou dobu, problémy byli akorát, když jsme oba zmizeli z domova a pak jsme se tam opět dočasně potkali
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:41
Ja mela s brachou pokoj do mych cca 22let, nez jsem se odstehovala, zacalo mne to stvat az jdyz jsem se dala dohromady s ted uz mym manzelem a mel u nas treba prespat (to mi bylo tak 18), obcas jsme sestvali navzajem, jakoze ja si chtela po skole chrupnout, on zrovna poslouchat radio atd, ale jinak v pohode
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:43
Ja vyrustala ve 2+1, bracha je o 3 roky mladsi. Obcas nejaka hadka byla, ale za to spolecny pokoj urcite nemohl. Postel jsme měli poschodovou, 2 by nam tam nevlezly a jeste tam meli nasi satni skrin.
Rekla bych, ze to moc resis, deti zijou v mnohem horsich podminkach a preziji bez uhony. My bude mit to stejne, kluk o 3 roky starsi nez holka spolu v pokoji, vubec neresim, proste tam spolu budou a budou muset vychazet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:43
@Veveří Jo a návštěvy jsme si tedy domů moc nezvali, nebo jen na chvilku odpoledne… to vylučovalo soužití s babičkou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:45
@Veveří Hele dneska je mi 21, bráchovi 14 a i když já už bydlím většinu času jinde, nemám problém přijet domů a sdílet s ním pokoj Rozumíme si, já už jsem z puberty vyrostla, s ním sice tříská, ale tak nějak v mezích a fakt to vždycky přežijeme bez úhony
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.6.14 22:48
Já jsem s bráchou měla společný pokoj až do 20 a přežili jsme to oba bez újmy na zdraví, byt 3+1. Měli jsme poschoďovku, jeden stůl a jednu židli. Jeden se učil u stolu, druhý třeba na posteli nebo v kuchyni. Nevím, proč by se mělo dětem ustupovat aby každé mělo svůj pokoj a rodiče spali v obýváku. To by je ty děti za chvíli vyhodili z bytu úplně 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
