Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Holka a kluk v jednom pokoji
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
6.6.14 08:00
@Veveří Já byla s o 2 roky starším bráchou do svých 10 let v jednom pokoji, pak se naši odstěhovali z ložnice do obýváku a my měli každý svůj pokoj. Spali na rozkládací sedačce dlouhých 10 let. Dodnes jsem jim vděčná a my se to chystáme udělat v srpnu, kdy naší malé bude 1,5 roku a chceme jí dát už do svého pokoje. Jediný rozdíl je, že my se chystáme rozdělit obývák na spací část s postelí a obývací část. I když vím, že to je běžné, že spí kluci s holkama v jednom pokoji, protože to prostě mnohdy nejde udělat jinak, tak si myslím, že by od určitého věku měli mít své soukromí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
rozmary
6.6.14 08:14
Měla jsem s bráchou společný pokoj, jsme o pět let od sebe, ve dvanácti jsem ustoupila a dobrovolně se přestěhovala do ložnice. Já mám teda jenom holky, ale jsou o pět a půl roku od sebe a už teď ta starší huláká, že chce vlastní pokoj 
- Citovat
- Upravit
6.6.14 08:15
@Veveří píše:
Ahoj holky, chtěla bych se vás zeptat, jestli jste vyrůstaly se svým bráchou v jednom dětském pokoji a jaké to bylo, myslím hlavně v pubertě. Bydlíme ve 3+1, dětský pokoj je dlouhá nudle s oknem na konci a nedá se nějak rozdělovat na dvě spravedlivé půlky. Kdybychom je nějak rozdělili, jeden z nich bude mít tmu a podélně se rozdělit nedá. Budeme rádi, když tam nacpeme dvě postele, dva stoly a skříň. Teď jsou ještě malí, ale přemýšlím jak to přežijí v pubertě - už teď jsou ale na kordy! Zajímaly by mě vaše názory i zkušenosti, jak předejít konfliktům. Postele mají řazené za sebou, jinak to nejde, tak bych aspoň ty postele chtěla rozdělit nějakým dřevotřískovým paravánem. Přemýšlím, že bych si pozvala bytového architekta, ale nevím, co by vymyslel. Postele nad sebou odmítám, protože známé se nešťastnou náhodou na patrové posteli na pyžamu oběsila čtyřletá dcera, mám z toho strach (a navíc máme koupené nové postele, které bych nechtěla vyhazovat).
Děkuji za postřehy!
Ahoj, vyrůstala jsem takhle s o 2,5 roku mladším bráchou a celý život to byl boj. Opravdu celý! Nikdy jsme si neporozuměli, nepřilnuli k sobě a já si myslím, že je to mimo jiné dané i tím, že jsme si neustále navzájem zavazeli. Já si chtěla vodit kamarádky a brácha překážel. On si chtěl vodit kamarády a já jsem ho akorát prudila. Naši nám ložnici odmítli poskytnout, v obýváku spát nechtěli. Vyřešilo se to až tím, že jsem v 15 odešla na intr a domů se prakticky už nikdy nevrátila. A spokojenost byla vzájemná.
Máme taky dvě děti různého pohlaví a přesně z tohoto důvodu v současné době řešíme otázku většího bydlení. My bychom se ložnice i vzdali, ale v neprakticky uzpůsobeném kákáčku je to trochu oříšek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.14 08:36
Bydlili jsme ve společném pokoji s bráchou o 1,5 r. starším skoro do dospělosti, celkem to šlo. Je to o domluvě, když už 1 chce zhasnout, druhý ne, nebo poslouchat hudbu. Učili jsme se normálně- potichu nebo polohlasně, na prospěch to nemělo vliv 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.14 08:38
@Denis11 Tak nic takovýho od bráchy neznám, to asi není obvyklý a rodiče by ho měli trochu srovnat/usměrnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.14 09:39
@Petronilla No tak neřikám, že tu masturbaci dělal normálně přes den, bylo to spíš o náhodě, že mě to v noci vzbudilo, nebo jsem tam prostě nečekaně vpadla do toho pokoje a ty jeho opilecký eskapády..no comennt..měl dost divokou pubertu, táta s náma nebyl a naše mamka na něj holt nestačila no..chytil se party a už to jelo..a byl to prostě dost blbej věkověj rozdíl no, mě bylo 11 a jemu 16..prostě já bych určitě na pubertu děti rozdělila, hlavně teda kvůli holce..nehledě na to, že já jsem byla třeba strašně pořádkumilovná a brácha ukrutnej bordelář.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.14 09:39
@Wiolla píše:
Odkud ji maji? Prosim o odkaz, asi neco takoveho taky budeme potrebovat..
na začátku týdne tam pojedu tak se ti mrknu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.14 09:53
@Wiolla píše:
Odkud ji maji? Prosim o odkaz, asi neco takoveho taky budeme potrebovat..
http://www.ason-int.cz/…-duo-mat-27/ jsem to zkusila pohledat a mají tuhle. Doufám že se ti tam něco zobrazí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.14 10:16
Já sdílela pokoj s bratrem o 3 roky starším, a bylo to docela psycho. V pubertě už to nevydržel a zabral si obývák pro sebe, naši ho nepoužívali, protože jsme měli ještě velkou jídelnu. Kdyby se neodstěhoval, asi by jsme se povraždili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.6.14 10:35
Přikláním se k menšinovému 
názoru, že kluk a holka v pubertě jedině odděleně, zvláště v panelákovém bytě, kde dětské pokoje jsou většinou nudle, prostě pro dvě už téměř dospělé osoby je to málo místa (o intimních záležitostech nemluvě). Já to s bráchou sice v takovém „pidipokoji“ přežila, ale vzhledem k tomu, že jsme oba naprosto rozdílné povahy (včetně hudebního vkusu), často jsme se hádali 
. Pokud budeme mít dvě děti a budeme stále bydlet ve 3+1, jednomu z nich přenecháme ložnici a my se přestěhujeme do obýváku. Kdyby tohle udělali naši rodiče, ušetřili by si s námi spoustu nervů a my s bráchou teď měli mnohem lepší vztah než máme 
.
- Citovat
- Upravit
6.6.14 10:47
Tak my s bráchou (1,5 roku od sebe) byli do mých 12 spolu. Byli jsme tím na sebe tak zvyklí, že když jsem pak dostala svůj pokoj, stejně jsme ustavičně lezli jeden k druhému, učili se spolu atd., spíš je to o vztahu sourozenců a o lidských povahách. Myslím, že se nedá předjímat, jak to budou spolu mít, počkala bych, až jak se vyvrbí. My měli pubertu fakt klidnou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.6.14 10:56
Vyrostla jsem takhle s bráchou o 1,5r mladším, občas jsme se štěkali nebo porvali, v pubertě jsme se nějak dohodli, to už jsme nebojovali mezi sebou, ale oba proti našim . Nic výrazného, prostě normální puberťáci. Po maturitě jsem šla na kolej, víkendy doma jsme spali spolu v jednom pokoji a žádná tragédie. Vztah máme dobrý a spoustu vzpomínek, i když v pubertě bych byla dala svět za to, abychom měli každý svůlj pokoj. Nicméně ložnice byla ještě menší, takže kdyby si to s námi naši vyměnili, moc by nám nepomohli, a o průchozí pokoj (z obýváku) bychom byli taky nestáli.
I já teď mám kluka a holku, dva roky od sebe, a bohužel je na 99% čeká totéž. Ložnice je úúúúplně stejná jako pokojíček, nedáme, protože ani do jedné z těch menších místností by se nevešel ani gauč a žít totálně odříznutí třeba od možnosti, aby k nám někdo přišel na návštěvu tedy nehodláme. Prostě budou muset vyrůst tak, jako vyrostlo 90% nás, Husákových dětí. Nemám pocit, že by v naší generaci byl větší počet psychopatů, frustrovaných zoufalců a lidí nesnášejících své sourozence, než v kterékoliv jiné 
Problém učení jsem v dětství nikdy neřešila, nevzpomínám si na sebemenší konflikt, který bychom kvůli tomu v rodině měli, a nepředpokládám ho ani u svých dětí, vždycky se případně jeden může učit v obýváku nebo v kuchyni, ale to holt uvidíme časem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.6.14 11:15
U nás to soužití v pokoji s o rok a půl starší ségrou mělo docela dalekosáhlé důsledky. Peklo to bylo v době, kdy jsem maturovala, a ségra byla na VŠ. Ona měla rozvrh na přeskáčku celý den, a potřebovala se učit po nocích, a já jsem musela ráno normálně vstávat a jít do školy.
Naši neposkytli ložnici ani v době, kdy v ní přestali spávat, spali na gauči v obýváku. Ložnici měli jako obr skladiště hader. V tomto ohledu to vidím od nich dodnes jako sobecké. Sama jsem se jezdila učit do parku, protože doma se nikde nedalo. V obýváku věčně řvala TV, často se hádali atd.
Ani já ani ségra jsme VŠ nedodělaly, lítání po brigádách a k tomu tyhle podmínky se nedaly skloubit.
Já si udělala VŠ, až když jsem se odstěhovala k manželovi, tehdy přítelovi, a ségra, když odcestovala ve 20ti letech do ciziny.
Ale jsou i horší věci na světě, než soužití se sourozencem v jednom pokoji. 
- Citovat
- Upravit
6.6.14 18:12
No tak dítě ve 4 letech nemá rozhodně na patrové posteli co dělat. Minimální věk se uvádí tuším 6 let.
Já s bráchou pokoj měla, jsme od sebe 3 roky, já jsem starší. Neměli jsme ho vůbec nijak rozdělený na půlky, všechno bylo společné. V pokoji jsme se normálně před sebou svlékali, když jsme se chystali koupat. Žádný problém v tom nebyl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.14 11:30
I když jsem vyrůstala v rodinném domku, pokoj jsem měla stejně s dvěma bratry.. byl celkem velký, takže jsme každý měli dost svého prostoru, žádnou újmu nemám - takže na tom nevidím nic špatného
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
