Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
chtěla bych znát Váš názor. Nejsem typ maminy, která by se ráda se svými ratolestmi „zviditelňovala“. Mám dva kluky 2 roky a 3 měsíce. S dvouletým chodíme do Sokolínka (už tak jsem se musela přemlouvat, ale hecla jsem se a řekla si, že to dělám pro Kubíka, aby byl mezi dětmi). Dnes byla besídka a mohly jsme tam vystupovat, ale protože vím, že Kubíček je neposeda a mohl by to celé zkazit, tak jsem tam nešla, respektive šla ale jen jako divák.
Jak Kubíka znám, tak stejně nebude dělat to co ostatní a já ho tam budu honit a odtrhávat od věcí, které nemá dělat. Bála jsem se strhnutí pozornosti na svou osobu a tak to klukovi nedopřála. Na Sokolínku mi to je jedno ať si dělá co chce je přeci malej a nebudu ho nutit, ale v tomhle jsem zklamala, přestože bylo vidět, že by šel rád. Mám teď pocit viny jestli v něm nevybuduji nějaký komplex, když ho zas až tak nedružím, ale nemohu si pomoc, prostě to tak cítím:(( Máte to někdo podobně?
Ahoj
myslím, že tímto přístupem můžeš kluka naučit to, že raději nic nezkusí, nikam nepůjde, jelikož by to mohl zkazit…
V budoucnu by se mohl začít zbytečně držet zpátky, jen aby něco nepodělal…
@Terrry píše:
Ahoj holky,
protože vím, že Kubíček je neposeda a mohl by to celé zkazit, tak jsem tam nešla, respektive šla ale jen jako divák.
Tak ono zase za rok to bude taky trochu jiny, bude rozumnejsi, mozna klidnější, urcite bych se nikam extra nenutila, ale delala bych jine aktivity, hriste, materska centra, vylety do civilizace
ja to taky nemam rada strhavat na sebe s detmi pozornost, ale v necem se fakt prekonam a nakonec je to fajn a deti i ja si to uzijem
Osobně jsem taky radši mimo pozornost, ale jakmile jde o dítě tak se překonávám. Já myslím, že každý kdo jde na takovou besídku, počítá s tím, že u takhle malých dětí to nebude úplně perfektní, takže bych do toho šla a klidně bych ho honila
Jó, pokud by byl velkej neposeda a už by to několikrát zkazil a choval se opravdu o hodně divočeji než ostatní děti, tak bych si to možná při dalších akcích rozmýšlela, ale takový to obyčejný nesoustředění jde usměrnit a jde přece hlavně o tu zábavu, co prckové zažijí ![]()
Trošku bych měl strach, že se pak synek bude bát vystupovat-mluvit před lidmi a že s názorem „radši to nedělej, ať to ostatním nezkazíš“ se mu moc dobře vyrůstat nebude ![]()
Příspěvek upraven 03.06.14 v 22:42
No spis bych se bala aby se pak syn necitil neschopny. Nevim jak jemneji to nazvat. Co by jsi mu rekla kdyby se te zeptal, proc jeho kamaradi vystupuji a on ne? Ale chapu i tebe a tve pocity. Tatinek by v techto pripadech zapojit nesel?
Je to škoda. Děti jsou děti, mají právo na chyby, protože se tím učí. Musí to být hrozné celý rok nacvičovat s dětmi a pak nejít na besídku ukázat mamince co umím a jak jsem šikovnej.
Vemte to z jeho pohledu jak se asi cítí/cítil. Mně by to tedy dost mrzelo. Chodila jsem jako dítě do spousty kroužků.
A jak besídka dopadla? Zkazilo to nějaké dítě? Vsadím se, že ne.. Děti jsou pak na sebe pyšné, že to zvládli a samozřejmě je těší chvála rodičů.. Nepodceňujte to své dopředu. Vážně to v něm může zakotvit.
Zkuste to v sobě pozměnit, dopřejte mu ukázat vám i ostatním co umí.
Anebo příště na besídku pošlete babičku nebo tatínka, ať o ni kluk nepřijde.
Uvedomuji si ze to neni uplne koser:( Rozhodne v nem nechci probudit syndrom neschopnosti to ani nahodou! Ale na cviceni s detmi, do detskych center na pout a podobne chodime. Je cakt ze s tatou by to bylo lepsi nemela bych nerva jestli mimco na chodbe je v klidu.
V sokolinku jsem byla zatim 3× jsme cerstve pristehovany. Ale to me neomlouva kamoska tam taky byla parkrat a sla.Ach jo je mi jasne ze jsem udelala chybu.
Ja treba zapojuju tatinka kdyz to jde
treba ted s dvouletakem bude vystupovat a kdyz ma volno chodi s malym na krouzky misto me. Takze nebudeli se tatinek zdrahat doporucuju ![]()
Tatinek je dobry napad. Ackoliv to neprizna, predvadi se rad:-)
No vidiš, příště pošli tatínka a už se s tím netrap. Pro jednou se přeci nic nestalo ![]()
@Terrry no.. já bych s dcerou taky nešla, vím jaká ona je, neposedí, nepostojí, e divoká. tedy ted už si to dá vysvětlit, ale kolem toho druhého roku to byla síla… ani tatínek na ni neměl nervy - byl s ní v loutkoovém divadle a dodnes si tu na nás ukazují prstem
jenže ona není neposlušná nebo nevychovaná, jen když ji něco nebaví, tak dělá kraviny… na různé aktovity - vycházkyrodičů s dětmi, dětské dny atd chodíme, dcera soutěží, vidí jiné děti a je v pohodě. samo taky hřiště, návštěvy jiných dětí…
To, že ji neešla si nevyčítej, ale nedělala bych z toho nechození pravidlo, protože pak by se synek opravdu mohl cítit „neschopně“ a v pozdějšímvěku by se to nejspíš jen stupňovalo (- vím, o čem mluvím, poit neschpnosti, méněcennosti a nulové sebevědomí mě provázeli až do mývh cca 17-18ti let.
nebyla jsem schopná vejít sama do třídy, do obchodu, radši jsem nic nedělala, abych něco nepokazila…
)
@atominnka rozumis mi:-) Nechci s z toho delat pravidlo, nerada bych ze syna mela zakomplexovaneho kluka. Sama mam nulove sebevedomi a vim ze mi to ve spouste veci je na skodu…
Tak ve dvou letech si fakt neumím představit vystoupení dětí. Jednou jsem měla snahu s dcerou chodit cvičit a byla to exhibice nudících se matek. Dcera to měla těžce u… Zhruba od tří let už to bylo jiné a aktivity ji začaly bavit.