Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
V kolikátém týdnu jsi? Pokud už je srdíčko, vzala bych ho na utz, aby viděl, co chce zabít
Možná budu drsná, ale…nepochybuju o tom, že žít sama s dvěma dětmi (eventuálně) je těžké, ale podle toho, kolik vidím svobodných matek s více dětma se to evidentně přežít dá. Mimochodem, zabít vlastní dítě není těžký?
Sama bych nedokázala žít s chlapem, co by mě něco takového donutil udělat (teda popravdě ani s takovým, který by mě vůbec nutil, ale mám dost přísná kritéria..) Soudě podle toho, že sama to dítě opravdu chceš - a měly bychom si uvědomit, že se bavíme o živé bytosti, a ne o botách, kdy se rozhoduješ, jestli si je koupíš nebo ne - bys po potratu patrně měla výčitky jak vůči sobě, tak vůči partnerovi. Pochybuju, že ten vztah by se stejně udržel.
vymlouvá se na věk ,ale tím to není,moje teta si vzala staršího pána a je starší než ten tvůj,čekají malého a oba ho moc chcou,to je o přístupu,ne o věku.musíš sama usoudit,co je pro tebe důležitější ![]()
J eot pro něj šok mohl by být pomalu dědečkem no…ale co určitě se s tím srovná a uvidím že miminko bude milovat jen to chce asi čas…nechod na potrat možná i pro tebe(nevím kolik ti je) je to poslední šance na dítě
Dědečkem bude, za tři měsíce. Jsem v 11. týdnu, čekala jsem celou dobu, že se mu to rozleží… vzhledem k tomu, že se ke mně chová hezky a rozhodně se nehádáme, tak jsem předpokládála, že tu situaci zvládne… jenže dnes (byla jsem ráno na odběrech krve) mi řekl, že to nezvládne, že se mnou chce být, ale ve třech (já, on, moje dcera), že k „tomu“ nic necítí, nezvládne to…
Dlouho jsem byla s dcerou sama a situace (školní besídky, výlety), kdy jsem viděla úplné rodiny, a my dvě byly samy, mně moc nepřidávaly…Rozhodně nejde o finance, bydlení apod. Spíš o tu úplnou rodinu, proto mám strach, abych si život ještě víc „nepokazila“. Je mi 35 let. A znovu podotýkám, že je lehké říct, takových matek samoživitelek je, které to zvládly… jenže realita je bohužel jiná… o dost tvrdší
Ale podle toho, co jsi psala, tak ty dítě chceš, ty bys byla schopná zabít své nenarozené dítě jen kvůli tomu, abyste byli úplná rodina? S kým? On to sežvejká, bude mu to trvat dýl, třeba se stydí před svými dospělými dětmi, že si na stará kolena uhnal miminko.
A teda v 11.tt, uf, nebudu zabíhat do detailů, ale tou není potrat jen nějaké odsátí pulečka… Asi ti nemusím kreslit obrázek ![]()
Nejsem proti interupci, opravdu ne, ale v tvém věku a s jedním dítětem mi to přijde opravdu zbytečné..
Možná se na to přítel opravdu necítí, chápu ho..ale říci že ted k tomu nic necítí? To si myslí, že všichni tatínci v 11 týdnu jásají a mazlí se s pupíkem? Málokdo to tak prožívá - tohle bych nebrala jako bernou minci..
Myslím ,že je důležité, že byl dobrým otcem svým dětem ( psalas, že se o ně dobře postaral narozdíl od matky), takže tam bych viděla dobrý potenciál být dobrým otcem i tentokrát..
Myslím, že má spíš strach ze svého stáří, né že by vyloženě nechtěl dítě jako takové - spíš obavy z budoucnosti.
Navíc pokud tě opravdu miluje, nebud se koukat jak jeho dítě vychováváš sama ![]()
Nebudu zlehčovat situaci matek samoživitelek - nezažila jsem..
Přeju hodně štěstí.
v období v kterém už jsi se dělá zhruba za týden screening, neumím si představit že bych už takové miminko(je už všechno krásně vyvinuté) dala pryč, asi bych obětovala i toho chlapa, můj prvně dítě chtěl, pak se začal vykrucovat, že je moc starej, nakonec mimi máme, jeho první mé taky, chlapovi je za měsíc 49, z malé je teď už nadšenej. Držím palce, chjo, je to smutné ![]()
Ale tak,je to chlap.Nemuzes od neho cekat skakani do stropu pri neocekavanem tehotenstvi.Myslim si ,ze to chce cas,bzhledem k tvemu veku,bych se nerozhodovala,a male si nechala.A podle toho co pises,i on nakonec bude rad.jen to opravdu chce cas.A v nejhorsim pripade,to sama zvladnes.jsem taky samozivitelka se dvema detmi.uvidis pujde to.drzte se ![]()
Dědečkem bude, za tři měsíce. Jsem v 11. týdnu, čekala jsem celou dobu, že se mu to rozleží… vzhledem k tomu, že se ke mně chová hezky a rozhodně se nehádáme, tak jsem předpokládála, že tu situaci zvládne… jenže dnes (byla jsem ráno na odběrech krve) mi řekl, že to nezvládne, že se mnou chce být, ale ve třech (já, on, moje dcera), že k „tomu“ nic necítí, nezvládne to…
Dlouho jsem byla s dcerou sama a situace (školní besídky, výlety), kdy jsem viděla úplné rodiny, a my dvě byly samy, mně moc nepřidávaly…Rozhodně nejde o finance, bydlení apod. Spíš o tu úplnou rodinu, proto mám strach, abych si život ještě víc „nepokazila“. Je mi 35 let. A znovu podotýkám, že je lehké říct, takových matek samoživitelek je, které to zvládly… jenže realita je bohužel jiná… o dost tvrdší
Myslím si,že chlap,který ví,co sis už prožila a teď jsi šťastná že čekáš miminko a on tě chce poslat na potrat nestojí za nic.Toť můj názor… ![]()
Je mi líto čím sis prošla
. Já myslím, že by sis miminko měla nechat. Podle mě to ten chlap zvládne. Jak se k tomu staví tvá dcera?
Zkouším si to vžít do své situace… Nevím, ale já bych chlapovi řekla svoje pocity - co bych byla za matku, kdybych to dítě nebránila??
Co bysme to byli za sobce, kdybych ho zabila jen proto, že on chce mně, mé dítě a sebe a nikoho navíc?
Ale už jsem slyšela o vícero chlapech. kteří těhu ignorovali - a když pak mimi poprvé pochovali na rukách, mohli se poprdět.
tak to je blbá situace, ale já bych měla jasno.
takový chlap podle mě není chlap. že on k tomu nic necítí?? a ty tím pádem podle něj asi taky ne, tak to dáme pryč ne? co ty? hladíš si bříško, říkáš si co asi je?
asi kdybys byla na úplném začátku, tak si řeknu fajn, dá přednost chlapovi ale v 11t už nééé, minulý týden tu byla diskuse taky o potratu, viděla jsem různé odkazy, videa jak to probíhá, celou noc jsem z toho nespala…nemohla bch s tím prostě pak žít…
prostě, chlap si měl dávat pozor a nemusel ted řešit miminko…ale já bych takto neustupovala…neee teď.
Pokud máš kde bydlet a budeš mít co jíst, tak bych to riskla a miminko si nechala. A doufala, že se mu to rozleží…přeci jen to bude jeho dítě, kus jeho samého. Zatím ho vnímá jako komplikaci, ale to se může porodem dost změnit. Nebo také nemusí, ale ono pokud ty to dítě chceš a půjdeš na potrat kvůli němu, tak ten váš sen o šťastné rodince podle mého stejně utrpí notné šrámy a rozchodem to může skončit tak jako tak. Držím palce, ať se rozhodneš správně.
P.S. můj tchán si pořídil dítě v 50, je o rok starší než naše dítko a jsou to bezva parťáci.