@Tofifea píše:
Prd hormony. Trošku z jiného soudku - jsem dost náruživý typ, dětí mám víc než jedno a porod, dítě, mimino, práce kolem něj, nevyspání s mým libidem nikdy nijak nehnulo - do konce šestinedělí jsem stříhala metr. Co mi ale zadělalo kdysi s ex (i proto je ex, kromě jiného) na frigiditu, ač bych normálně mohla taky skoro každý den, to bylo takové nevyslovené (někdy i vyslovené) očekávání. Očekávání toho, že když konečně dítě usne, určitě něco bude. Protože přece teď máme ten čas a prostor, proč tedy ne, že? V praxi to vypadalo tak, že já v 9 večer po celodenním shonu padla na gauč, chtěla jsem chvilku, kdy nikdo nebude mít na mě žádný požadavek (protože celý den byl jen o plnění požadavků dítěte), ale už tam byl prifařený ten druhý, kterýmu ten požadavek sblížení koukal z očí - no a pak zklamání, když jsem odmítla, reakce, která ve mně vyvolávala pocit viny, dusno. A ta viditelná panika v očích, když jsem si třeba vzala knížku a mohlo by to znamenat, že nic nebude, než pujde spát.. Pomalu ale jistě to šlo do kelu. Ono se to blbě vysvětluje, ale je rozdíl mezi tím: „mít každý den sex“ a „muset mít každý den sex“. Čímž „muset mít sex“ opravdu nemyslím nejaký vyloženě nátlak, ale jen očekávání, po kterým je tak trochu dusno, když se nenaplní. Pocit, že když chcete chvilku jen pro sebe, musíte druhého „odbavit“. Plus takový to, kdy se druhý doma jeden den víc snaží v domácnosti a vy víte, že je to hlavně proto, aby byl večer prostor na sex. Neděje se to náhodou i u vás? To, jak máte vypočítané, že tyhle a tyhle večery by to přece šlo, tak vo co jako jde - by tomu dost napovídalo. Ač jsem sama ten typ, s kterým se druhý konce filmu často nedočká, s tím ex a jeho nastavením „já čekám, když je ta volná chvíle“ jsem fakt měla po čase slušný náběh na frigiditu a přerostlo to až v odpor k němu (ač celý roky předtím to fungovalo skvěle - asi i tím, že oba jsme v práci skončili odpoledne, pauza na odpočinek a pro svý záležitosti byla dost velká). Bacha na to. Ono to opravdu nemusí být primárně v té únavě a díky náročnému období krz dítě, ale v přístupu chlapa. Neexistuje nejaký čas na sex jakože teď čas na oběd, teď na svačinu, teď na sex. To je hroznej zabiják touhy tohleto. Pak už se mi to s nikým jiným nestalo, nikdo další totiž večer nepoklepával na pomyslný hodinky s tím, že už je čas. A mě sex zase začal bavit. Uberte.
Přesně tak jsem to měla.