Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Dobrý den, pokusím se vše napsat srozumitelně. Mám chlapa už 10 let a máme dvě malé děti 3…5..let. žili jsme v pronájmu 8 let( ve městě odkud pocházím já a kde žije moje rodina ) ale paní majitelka se byt rozhodla před rokem a půl prodat takže nám nezbylo nic jiného než se odstěhovat do města odkud pochází můj přítel. Jenže to nebyl dobrý nápad špatná lokalita lidi a celkově nám to nesedlo v bytě několikrát štěnice atd. Byla jsem tam opravdu zoufalá a moje máma přišla s návrhem ať teda byt opoustíme a ať se zatím nastěhujeme k ní no dnes už vím že to bylo to nejhorší co jsem mohla udělat. Přítel je u svoji mami kde chodí do práce a já jsem od něj 300 km a žiju s dětma u moji mami v 1+1 kde je ještě bratr 14 let a bratr 22 let. Jsem tady od července a abych řekla pravdu jsem na zhroucení jde mi i chování mojí rodiny mamka totiž že mě udělala narovinu Popelku co jsem tady každý den vařím uklízím chodím na nákupy a plus jsem sama na dvě děti. Tady si totiž nikdo po sobě neuklidí ani skleničku vše za ně dělam já máma sice chodí do práce ale nehne ničím jen přijde a je na telefonu. Plus teda oba moji bratři dělají neuvěřitelný bordel. Další věc od začátku jsem tady jediná která kupuje jídlo pro všechny ale za peníze které mi posílá můj přítel a nikomu to tady nepřijde divný. Já jsem moji máme vděčná že mě nenechala s dětma venku ale nevím přestávám to zvládat a jsem na zhroucení všechno je na mojí hlavě. Když otom s mámou mluvím tak mi říká no každý se o domácnost stará jinak. A defakto se mi směješ do obličeje. Ale nedej bože aby něco provedli moje děti tak koukají hrozným pohledem. Mám sehnaný pronájem který ale bude až v prosinci. Já vím neměla jsem to vůbec dělat a zkusit to vymyslet jinak jenže na to je teď pozdě a chtěla bych poradit co mám dělat? Jak by jste se chovali nebo jak by jste to vyřešili? Já ráno vztahu a už mám depresi kolikrát se i rozbrečím.
promin, ale do bytu 1+1 s dalšími obyvateli se může nastěhovat jen člověk mdlého rozumu.
A proč jste si nepronajali s přítelem a dětmi něco spolu? Proč si ty doma a on taky? Nikdy by mě nenapadlo jít se dvěma dětma k mámě do 1+1, kde jsou další lidi…
Tak teď uz asi nenadelas nic
proste vydrž. Ale nechápu, copak dva dospělí lidé neutráhnou vlastní bydlení? Proč jste se vůbec rozdelovali?
Sorry, ale jak se vejde 6 lidí do 1+1, to si nějak neumím představit.
A to mám bujnou fantazii. ![]()
@ropucha 02 píše:
Sorry, ale jak se vejde 6 lidí do 1+1, to si nějak neumím představit.
A to mám bujnou fantazii.
Videla jsi nekdy plechovku sardinek? Tak asi tak. ![]()
Jste tam od cervence a za tu dobu se nepovedlo najit bydleni s pritelem a s detma? Jako chapala bych tam v tom 1+1 s dalsima 3 lidma jako uplne nouzove reseni treba na mesic, ale novy podnajem se snad dal sehnat mnohem driv nez od prosince. Jak fungujete s pritelem jako par, to se navstevujete, jezdite za sebou tech 300km nebo jste defacto od sebe?
6 lidí v 1+1? Hlava mi nebere, kam jste dala rozum. Jako toto si absolutně nedokážu představit.
A proč dávno nejste sestehovani zpět s přítelem? Nebo jako byly v republice jedine dva podnajmy a jedine pracovní místo je to, kde teď pracuje?
@Tichošlápek tady nebyl problém s penězma ale s bytem byly tam opakovaně štěnice a špatná komunita lidí…plus další věci
@NinaU. No protože jsem sehnala pronájem který ale bude až od prosince a přítel dělá stavební práce a momentálně ta práce je tam.
Dobrý den, pokusím se vše napsat srozumitelně. Mám chlapa už 10 let a máme dvě malé děti 3…5..let. žili jsme v pronájmu 8 let( ve městě odkud pocházím já a kde žije moje rodina ) ale paní majitelka se byt rozhodla před rokem a půl prodat takže nám nezbylo nic jiného než se odstěhovat do města odkud pochází můj přítel. Jenže to nebyl dobrý nápad špatná lokalita lidi a celkově nám to nesedlo v bytě několikrát štěnice atd. Byla jsem tam opravdu zoufalá a moje máma přišla s návrhem ať teda byt opoustíme a ať se zatím nastěhujeme k ní no dnes už vím že to bylo to nejhorší co jsem mohla udělat. Přítel je u svoji mami kde chodí do práce a já jsem od něj 300 km a žiju s dětma u moji mami v 1+1 kde je ještě bratr 14 let a bratr 22 let. Jsem tady od července a abych řekla pravdu jsem na zhroucení jde mi i chování mojí rodiny mamka totiž že mě udělala narovinu Popelku co jsem tady každý den vařím uklízím chodím na nákupy a plus jsem sama na dvě děti. Tady si totiž nikdo po sobě neuklidí ani skleničku vše za ně dělam já máma sice chodí do práce ale nehne ničím jen přijde a je na telefonu. Plus teda oba moji bratři dělají neuvěřitelný bordel. Další věc od začátku jsem tady jediná která kupuje jídlo pro všechny ale za peníze které mi posílá můj přítel a nikomu to tady nepřijde divný. Já jsem moji máme vděčná že mě nenechala s dětma venku ale nevím přestávám to zvládat a jsem na zhroucení všechno je na mojí hlavě. Když otom s mámou mluvím tak mi říká no každý se o domácnost stará jinak. A defakto se mi směješ do obličeje. Ale nedej bože aby něco provedli moje děti tak koukají hrozným pohledem. Mám sehnaný pronájem který ale bude až v prosinci. Já vím neměla jsem to vůbec dělat a zkusit to vymyslet jinak jenže na to je teď pozdě a chtěla bych poradit co mám dělat? Jak by jste se chovali nebo jak by jste to vyřešili? Já ráno vztahu a už mám depresi kolikrát se i rozbrečím.