Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak být dobrou kamarádkou?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
9.6.18 14:03
Ahoj, mě přijde, že vybudovat silný vztah v dospělosti, je spíš už vzácnost. Každý už má to svoje, rodiny, děti…v těch vztazích už je pak příliš mnoho lidí…Ty máš třeba kamarádku, ale nesedne ti její manžel…takže spolu budete trávit nějaký omezený čas, třeba jednou za týden na dvě hodinky hřiště, kafe… z toho prostě člověk nevybuduje vztah, jako v pubertě na život na smrt, případně na výšce… Jo, může se stát, že narazíš na spřízněnou duši, sednete si a…ale spíš mi připadá, že jsou to ty „povrchnější známosti“, která se občas promění v bližší… Dřív jsem to hodně řešila, ale teď už to vnímám tak, že je to v pořádku, že mám životí období, kdy je dobré tu energii a čas věnovat především partnerovi, rodině a dětem, dokud jsou malé. Až odrostou, bude třeba zase víc času na vlastní seberealizaci a věřím, že se najde zase bližší duše, která se mnou bude lecos podnikat.. Vlaštovky už jsou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.18 14:07
Jo a většinou se seznámím s někým, když se v podstatě věnuji sama sobě. Jdu např. na kurz kreslení…tam jsem si hned padla do oka s holčinou, sedly jsme k sobě, kecaly, jako bysme se znaly odjakživa…jak se říká podobné přitahuje podobné…a byla jsem na místě, kde se sešli lidi s podobnými zájmy a je šance, že ti někdo sedne. Ale nejdeš tam primárně „někoho hledat“, to je jen takový bonus. Takže to je asi recept, přes zájmy, zážitky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
9.6.18 14:09
@anupati problém je v tom, že manželství se mi rozpadá, takže s partnerem už žádný čas netrávím, jen s dětma.. ale vnímám to podobně…
- Citovat
- Upravit
9.6.18 14:17
Já si našla dobrou kamarádku třeba přes internet, bydlí ode me dal takže kdybych spoléhala na osobní setkání tak bysme se nikdy nejspíš nepotkaly, ale náhodou sme na sebe narazily v jedné online hře a vzali si na sebe kontakt a po pár takových nic neříkajících rozhovorech sme zjistily že máme spoustu společného, později už sme jedna za druhou dokoncovaly věty, ale to je hodně velká náhoda narazit na někoho kdo má prakticky stejné myšlení a vkus. Ale je pravda že úplně nejlepší kamarádku mám ještě ze základky to už bude na celý život. Jinak jít někam na hřiště apod tak si asi kamarádku taky jen tak nenajdu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.18 14:24
@Anonymní píše:
@anupati problém je v tom, že manželství se mi rozpadá, takže s partnerem už žádný čas netrávím, jen s dětma.. ale vnímám to podobně…
Já jsem ty kamarádky hodně řešila, že jsem právě nechtěla „být závislá“ na partnerovi. Vlastně to nebyl problém, manžel má takové podobné představy, rád se mnou čas tráví, nemusím mu nic dokazovat, ale taky pracuje apod. a trávíme čas odděleně. Právě jsem si říkala, že o tomhle vždycky holky mluvily, že se věnovaly jen chlapovi a pak když se rozešli, tak byly samy a že teď už by to tak neudělaly…tak jsem si chtěla vzít poučení…jenže to prostě nějak samo vyplynulo s těma hodně malýma dětma, těhotenstvýma…druhé bylo hodně rizikové, klidový režim…A navíc jsem nikdy nebyla typ, co by kdykoli kdekoli s někým hodil hned řeč, měl spousty kamarádů…vždy jsem měla jen pár blízkých. Třeba doma 2 holky, ve škole na intru další dvě atd… A pak jsem si řekla, že kdybysme šli od sebe, tak si prostě ten okruh zase vybuduji, kdykoli budu chtít a budu mít více času a prostoru. Přes koníčky, známé…přes ty děti se taky kolikrát človek seznámí…jen to chce čas. Já jsem se třeba s jednou maminkou zdravila, občas jsme něco prohodily, pak se to po pár měsících sešlo, že jsme odcházely zároveň ze školky, holky se kamarádí…tak to nějak spontánně vyplynulo, že jdeme na zmrzku… Usměj se, buď otevřená…klidně zkus v takové chvíli jak jsem popsala navrhnout My jdeme na zmrzku, klidně se můžete přidat a uvidíš…to není balení chlapa, aby se člověk bál odmítnutí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
sarah1618
9.6.18 15:29
@anupati promin, ale co jsi napsala je docela hloupost.
Chapu, ze kdyz po narozeni deti se priority ponekud pozmeni, a partner a deti, tzn rodina jsou na prvnim miste.
ale urcite bych to nenazyvala nejakym zivotnim obdobim.
tady na tomto serveru muzes sama videt, ze deti, jakkoli uzasne a milovane jsou, stejne tak jako partner proste nestaci. pratelstvi je dulezite. a take si nemyslim, ze si muzes vybudovat hluboke pratelstvi jen jako pubertak nebo ditete skolou povinne.
co az ti bude okolo 45, deti budou samostatne, moc se o tebe nebudou zajimat, budou si vytvaret sve pratele.. co budes delat cele dny? ozves se kamaradkam, ktererym jsi kvuli detem 15 let nenapsala?
Pro zakladatelku, je to docela jednoduche. Bud mila, pratelska, stedra, podnikava. Ozyvej se svym pratelum, pozvi kamaradku na kavu a na zakusek, vzpomen si na jeji narozeniny. Pozvi ji k sobe domu na obed.. bud v kontaktu, zavolej jen tak.. ne vsechny se chytnou, ale verim, ze existuje v tvem okoli spousta lidi, kteri stoji o pratelstvi..
- Citovat
- Upravit
9.6.18 15:59
@sarah1618 Muj nazor, pokud se ti zda hloupost, ok. Nemam kapacitu pri malych detech, praci apod.moc extra budovat vztahy. A nepsala jsem ze to nejde v dospelosti najit super kamosu, jen ze je to vzacnejsi, hur proveditelne a k zaveru tveho prispevku na me, jak mi bude 45…mi pripada, ze jsi ani necetla poradne, co jsem psala. Promin. 
Jasne jsem psala, ze az bude vic prostoru, casu, ze verim, ze ten okruh kdykoli budu chtit vice vybuduji znovu. Momenalne mi vyhovuje, ze mam tri holky se kteryma obcas zajdu na kafe, obcas se sejdeme s detma…a zbytek volneho casu venuji rodine. Velka pratelstvi co jsem mela ze zakladky a stredni proste prevalcovala vzdalenost, jiny zivotni styl a priority v dospelosti…stali se z nas spise znami. V dospelosti jsem potkala pouze jednu kamaradku, kterou povazuji za opravdu blizkou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.6.18 21:40
Nejlehci je vybudovat pratelstvi behem ZS, SS a event. VS. Pak s detmi to lze taky, ale pak uz je nejlepsi (nejvice casu, nejduvernejsi kontakt) si najit “rodinne pratele”, tedy nekoho, s kym sdilis peci o rodinu a ruzne zazitky, s kym si pomahas. Ja mam nekolik velmi dobrych kamaradek ze skol (jsme v kontaktu temer denne po telefonu, obcas se vidime), jsou to spriznene duse, zname se pres 20 let. A pak ty rodinne kamaradky, se kterymi mame ruzne zajmy a pohled na svet, ale spojuji nas deti a rodinne zazitky - to taky hodne znamena. S nimi se ted vidam vic. Muzes si najit rozvedenou kamaradku s detmi a travit spolu cas, hlidat si deti, delat vylety, jet spolecne na dovolenou. Deti Te pak budou brat jako tetu, kdyz si sednete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Prosím poraďte mi. Mám mladší sestru, se kterou jsem si dost rozuměla. Ona ale už dlouho bydlí v Irsku. Já se několikrát stěhovala. Mám pocit, že jsem si nikde nenašla pořádnou kamarádku. Ani teď, kde bydlíme na vesnici. Nejsem nijak zvlášť oblíbená, lidi mě nevyhledávají. často se seznamuji s maminkami podobně starých dětí - ve školce, ve škole. Ale jsou to asi spíš povrchní známosti. řekněte mi, co mám dělat, abych byla dobrou kamarádkou? Jak vypadá váš dobrý vztah s kamarádkami?