Jak dlouho živit??

Lizbeth
12978
21.8.10 12:51

Jak dlouho živit??

Ahoj holky.
V souvislosti s představou o budoucnosti našich dětí mě napadlo, jak asi budou s námi ještě dlouho v jedné domácnosti a jak rychle se osamostatní.
Představuji si nějaké to studium, které budeme podporovat, nějaké ty potíže s hledáním zaměstnání a asi největší potíže s novým samostatným bydlení.
Já vím, že je " možná" ještě brzy, ale máte představu jak dlouho budete ochotni živit, podporovat své děti.??Bude to jak bude třeba, nebo to vezmete za jiný konec?? :?:
Jistě tak trochu každý z nás zná ze svého okolí takové ty " věčné studenty", kteří ani po vystudování různých většinou naprosto neužitečných a neuplatnitelných oborů dále setrvávají doma v pokojíčku a přemýšlí jakou nástavdu ještě nemají..
Já jsem ochotna podporavat děti na studiích jak jen to půjde, ale vidina dospěláků v dětském pokoji je né přiliš lákavá..
Jaké je vaše „odtut - potud“ a za jakých okolností ANO a za jakých už NE.. :roll:
Jak rychle jste vy vyletěli z rodného hnízda??
Díky za příspěvky. :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Sunnny
5429
21.8.10 13:02

Myslím,že se dá rozpoznat,kdy už nás naše dospělé dítě využívá a nechce se mu pracovat,nebo kdy se opravdu snaží,ale práci nemůže najít. Já odešla hned po střední škole.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
BaraF
2724
21.8.10 13:10

Výchovou k samostatnosti a touze po poznání a svobodě (se všemi důsledky včetně samofinancování svého životního stylu) se u našich dětí snažím předejít podobným trapným výchovným neúspěchům. Studovala jsem dlouho, ale po uplynutí obvyklé doby „za svoje“, vztah s rodiči odříznutím od penězovodu neutrpěl. Potřebujeme zodpovědné dospělé osobnosti i pro správu rodinného majetku (naše dnešní dluhy se časem promění na majetek, dost nám přenechají i rodiče). S podporou neschopů v dospělém věku nepočítám.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.8.10 13:22

Moje mamka vždycky prohlašovala, že nikomu doma tchýni dělat nebude a jak to bude možné, jdeme se sestrou z domu. I když jsem VŠ studovala, po maturitě jsem „musela“ z domu, naštěstí tedy komfortně - náklady na bydlení hradili do konce studia rodiče, ostatní bylo na mě. Po skončení VŠ mi rodiče byt darovali - v té době jsem ale už byla několik let vycvičená vážit si peněz a vycházet s nimi. To samé bych chtěla poskytnout vlastní dceři - takže, ač ještě nenarozená, už tři roky máme hypotéku na pidibyt, který bude jednou její a snad ji do začátku pomůže… a potom ať si je věčným studentem jak dlouho chce:-)

  • Citovat
  • Upravit
radúna
12154
21.8.10 14:09

Protože si člověk nemůže být NIKDY jistý tím, co bude, jak bude, nebo jaké budou jeho děti jako dospělé bytosti, tak odpovídám, že nevím. Podporovat je (nejen finančně) budu celý život. Ale ne takovým stylem, že jim budu cpát všechny své peníze, aby to měli moc jednoduché v životě. Jak budou potřebovat a jak to uznám za vhodné jim píchnout.
Já jsem vyletěla z hnízda stylem tak, že mě matka vyhostila hned po škole, bez peněz (něco málo mi našetřil dědeček, ale to mi matka sebrala). Tak to vím, jistě, že takhle své děti do života nepošlu. Ale podporovat je taky za každou cenu nehodlám, vidím to totiž na svém muži, jak mu tcháni neustále ulehčují život a on tak nemá tu potřebnou chuť k tomu, aby se o svou rodinu dokázal postarat sám jako chlap. Takže má pak „roupy“ a neví, co s nima…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Judycum
5021
21.8.10 14:35

Já jsem odešla těsně po maturitě, už jsem byla v té době se současným manželem, vzali jsme si spolu hypotéku na byt (on už v té době pracoval, já začala po maturitě taky)…VŠ si dodělávám dálkově, takže už za svoje. Na jednu stranu to je dobrá lekce, možnost zažít jaké to je, když je peněz akorát nebo ještě o trochu míň, to určitě nezaškodí. Na druhou stranu člověk na to musí mít, musí na to být dost zralý..mě začala puberta brzy a logicky mi i dřív skončila.
Až bude Véna dospělý, budeme mu pravděpodobně do začátku schopní poskytnout malý byt, což považuju za luxus, zbytek už bude muset zvládnout sám. Doufám, že budu schopná pomoct mu třeba jako soudná hlídací babička a podobně, ale živit ho v plánu nemám, v jeho vlastním zájmu. Pokud bude studovat VŠ, tak samozřejmě pomůžeme tak, aby ji mohl dokončit a případně si studenstká léta užít, ale dotovat donekonečna určitě ne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
dada1511
21.8.10 14:46

Já bych to čistě hypoteticky viděla takto:dokud budou v mém domě platit má pravidla,ať si v něm děti zůstavají jak dlouho chtějí.Pokud nastane situace,že o nich nebudu vědět nap 3 dny,tak to ať se laskavě osamostatní,a jdou z domu.Pokud s někým žiju,logicky musím vdět co dělá,kdy asi přibližně přijde atd,a to jak partner,tak děti.Pokud by měl být z domu průchoďák tak to tolerovat nehodlám.Ale jak říkám,čistě hypoteticky :-D ,to je ještě hoooodně daleko.

  • Citovat
  • Upravit
Reklama
Lizbeth
12978
21.8.10 15:24

Já jsem také odešla hned po maturitě, ale bylo to dost krušné. Nic jsem také nestala.Pomoc byla velmi přiměřená..Spíš menší než větší.
Také tak trochu nechápu hlášky, že svým dětem jednou někdo koupí byt..Je hezké když na to člověk má a movitým lidem to těžko mít za zlé či zvláštní. Jistě je podpoří jak můžou. Ale z morálního či výchovného hlediska, těžko si toho budou vážit.
Také jsem pro podporu studia a pokud si zařídí vlastní domácnost ráda přispěji do vybavení co budu moci.
Ráda nabídnu kdykoli svou pomoc.
Ale zažila jsem okolo i scénáře, že dítě si klidně v dospělosti nakvartýruje do bytu rodičů partnera, páč chtějí být spolu, ale nemají kde, dlouze tam přetrvávají a užívají si servisu maminky.
O starých mládencích, kteří ač žijí sami, jsou schopni nosit vyprat a vyžehlit prádlo mamince, jste již také slyšely.. :roll:
Jedno vím jistě, to co člověk dostane na zlatém tácu a zadarmo, toho si neváží a dopadne to špatně..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
21.8.10 16:18

Lizbeth, možná tak to máš ty, že co dostaneš zadarmo, toho si nevážíš. Já jsem byt dostala a jsem strašně šťastná za takovou pomoc a start do života. Záleží hodně na výchově, jak se k tomu dítě i rodič postaví… proto i doufám, že svoje děti vychovám k respektu k hodnotám, o které se třeba sami nezasloužili, ale moc dobře si budou uvědomovat, kolik starostí a peněz to stálo jejich rodiče. A pokud jako rodič uvidím,že by moje dítě darovaný byt třeba profetovalo, tak samozřejmě nic nedostane.

  • Citovat
  • Upravit
DuantNefret
14597
21.8.10 16:24

Tak já mám doma mimo jiné i dvacetiletou studentku, živíme jí, ale chodí občas i do práce (informace v Obecním domě, jelikož studuje jazyky, je to i dobrá praxe), takže pokud chce nějaký nadstandart, pořizuje si to ze svého, ale běžný provoz jí hradím. S tím počítám až do konce jejích studií, jde do druháku na vejšce. :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21.8.10 16:36

AHOJ,
TAK JÁ JSEM ODEŠLA VE DVACETI PO MATURITĚ HNED JAK JSEM SI NAŠLA PRÁCI A PAK PODNÁJEM.. TOUHA PO SAMOSTATNOSTI A „VOLNOSTI“ BYLA VELIKÁ.. ZVLÁDALA JSEM TO ..NĚKDY DOBŘE..BYLO PÁR CHVILEK KDY HŮŘ..
PODPOROVAT SVÉ DÍTĚ BUDU..ALE VŠECHNO MÁ SVÉ HRANICE .. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ciniminisek
7782
21.8.10 18:40

Pokud bude syn nebo dcera studovat tak nevidím problém.At jsou u nás jak dlouho chtějí ale podmínku přeci jen mám a to své zaměstnání a přispívání do domáctnosti.Dělala jsem to tak já i manžel,takže až padne 16 let tak si k zaměstnání pěkně najde brigádu.S rezervou samozřejmě,v tomto věku to budou peníze jen jejich ale na VŠ už si jde program ve škole zařídit tak aby zvládl i zaměstnání.Bydlet ano ale živit ne.
Myslela jsem si jak rodiče jsou přísní u nikoho jiného se tohle nedělo,ale ted jsem ráda.Člověk zná hodnotu peněz,že vše není zadarmo a naučilo mě to i šetřit.Ted jim děkuju.
Co se další otázky týče,tak já jsem z domu od 16ti let.Od sedmnácti už jsme měli s manželem samostatné bydlení.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
DuantNefret
14597
21.8.10 18:47

Skloubit studium na VŠ se zaměstnáním - nevím, nevím, dcera studuje dvouoborově - finštinu a nederlandistiku a má co dělat, aby skloubila ty dva obory :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
ciniminisek
7782
21.8.10 18:52
DuantNefret píše:
Skloubit studium na VŠ se zaměstnáním - nevím, nevím, dcera studuje dvouoborově - finštinu a nederlandistiku a má co dělat, aby skloubila ty dva obory :wink:

Samozřejmě myslím brigádu,ne plný úvazek.Hodně zaměstnavatelů dnes vyjdou vstříc s pracovní dobou.Ikdyby měl točit zmrzlinu a míchat nápoje jako jsem to dělala já. :wink: Peníze za to byli dobré,pro studenta 9000Kč je myslím dost,když se nestará o bydlení,základní hygienu,jídlo atd.Přispěje jen určitou částku do domáctnosti a je to.Jak říká tchýně.Kluk mi dával dva tisíce a stejně je za ten měsíc ze mě vytáhl ale měl zodpovědnost mi ty peníze dát.Taky jen díky ní je ted v práci ve které je už 12 let,začínal jako brigádník,dopracoval se tam kde je a jsme spokojení,hlavně on.Taky mají vysokoškoláci možnost brigády v oboru,třeba kde měli praxi na střední škole,pokud setrvají jedině dobře.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
kvaček
14335
21.8.10 19:03

Tak já si myslím, že je to hodně individuální. Opravdu záleží i na přístupu celý život.
Pokud od dětství někdo bude dítěti dopřávat jenom co ono chce - všechno co si umane a nebo vychovájí ve skromnosti, že prostě někdy všechno mít dítě nemůže a pak mu koupí byt, tak to neni nějaké morální či výchovné uklouznutí. Myslím, že je to spíš teď vyjímečné, ale proč ne.
Sama jsem dostávala kapesné jako dítě, puberťák ale s tím, že pak jsem si kupovala opravdu všechno sama. nemluvím o jídle a o základním, ale oblečení, kosmetiky, zábava atd. Když mi pochybělo, tak prostě smůla. Takže mně to naučilo i hospodařit, že jsem věděla, že mám určitou částku a prostě s ní musím vyjít.
Po škole jsem chvíli byla na UP, kdy se dostávali ještě peníze, to jsem dávala našim 1000kč na jídlo a potom práce, samostatné bydlení…
Sama ale nedovedu říct, jak to bude, protože se může stát, že práce bude málo, peníze žádné, snaha bude, ale dítě prostě finance mít nebude, tak prostě ho nebudu nutit někam jít na vlastní bydlení.Ale určitě nebudu ten typ, který si bude hýčkat doma 30letého muže a podstrojovat mu :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď