Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Tosidelassrandu píše:
Manžel má pravdu. Pořidila sis dvě děti a ani ti nedostojí za to, aby ses jim normálně věnovala. Nemusíš s nima nic tvořit, ale prostě dát jim několikrát denně plnou pozornost. Myslíš, že to všechny mámy baví? Ne nebaví. Ale je to naprosto základní péče, kterou by každé dítě mělo dostat. tak nebuď taková knedla a dětem se věnuj
Ale vzdyt se jim venuje..kazdy den chodi ven, dela jim program.. nekdo je na to, drepet na detskem koberci a skladat kosticky, nekdo radsi nauci dite jezdit na kole.
To cteni na dobrou noc bych teda zaradila, jsou to hezke chvilky a kdyz clovek vybere zajimave knizky, je to zabava pro vsechny.
@Anett.taa píše:
Máme dvě děti, 1 a 4 roky, dost času jsme nemocní, starší to tahá ze školky, to pak jedou hodně pohádky, když nemám sílu. Mám výčitky, že prostě málokdy si s dětma sednu a hraju si, tvoříme, neco je učím, to je spíš tak za běhu. Vůbec mě nebaví malování, staršího taky moc ne, mladší uvidíme, občas se kousnu, ale asi by to chtělo víc. Je to tak možná jednou za měsíc. Měli jsme období, kdy jsme četli pohádky před spaním každý den, teď už to taky spíš vynecháváme. Věnuju se spíš tak, že děti vezmu ven, to fakt každý den (s výjimkou nemocí a tak), jedeme na výlet, návštěvu, na krouzek, zapojuju je do běžných činností, pečení a tak. Jinak jsme normálně pouštěli draka, byli na bobech, postavili snehulaka… Vzdy se snažím reagovat na to, co říkají, ale malokdy zacnu treba sama neco povídat. Jak to mate vy? Manzel si obcas rypne, že děti malo rozvijim (jak kdyby on to delal) a když vidím některé kreativní maminky, co pořád něco tvoří, tak se zastydim.
Když tě nebaví malování a děti taky ne, tak to přece nemusíš dělat. Můžete si najít něco jiného.
Jo a já mám taky furt výčitky (a víc jsem jich mívala, když byly menší), ale prostě toho času tolik není…
Tak se s nima snažím aspoň občas něco málo. Třeba chvíli pomáhají při vaření, to je docela baví. Např. nakrájejí půl mrkve. Teď jsem třeba udělala těsto na perníčky a druhý den, mezi mým příchodem z práce a jejich odchodem na kroužky, si každý vykrojil dva tři perníčky a pak letěli…
Edit: vždyť píšeš, že spolu děláte věci. Chození ven je přece taky společný čas. ![]()
@Tosidelassrandu píše:
Manžel má pravdu. Pořidila sis dvě děti a ani ti nedostojí za to, aby ses jim normálně věnovala. Nemusíš s nima nic tvořit, ale prostě dát jim několikrát denně plnou pozornost. Myslíš, že to všechny mámy baví? Ne nebaví. Ale je to naprosto základní péče, kterou by každé dítě mělo dostat. tak nebuď taková knedla a dětem se věnuj
Teda ty jsi nějaká hustá.
Bobování a pouštění draka podle tebe není normální věnování se dětem? Co tedy s nimi děláš ty tak úžasného?
@Anett.taa ja treba se synem 2 roky taky netvorim, nebavi ho to a ani ja k tomu teda nemam sklony. Ale zase rad sklada z lega, ma rad ruzne puzzle a hraje si se zviratky na farmu. Jasne, ze me nebavi stavet z lega uz po 150 stejnou garaz na auta nebo automycku, aby mi to mlade s radosti zase rozbouralo a chtelo to postavit znova, ale je to ten aktivne straveny cas s ditetem, podle jeho predstav…taky dost casto delame doma ruzbe opici drahy, ktere spolu podlezane a prelezame. Nerekla bych, ze ho nejak cilene rozvijim, ale rozhodne mu denne venuju svuj cas a travime ho i tak, jak chce on a to je podle me hrozne dulezite. To, ze chodime denne ven a delame spolecne domaci prace mi prijde teda jako samozrejmost a uplne bych to nezminovala jako nejaky spolecne traveny cas ![]()
@Tosidelassrandu píše:
Manžel má pravdu. Pořidila sis dvě děti a ani ti nedostojí za to, aby ses jim normálně věnovala. Nemusíš s nima nic tvořit, ale prostě dát jim několikrát denně plnou pozornost. Myslíš, že to všechny mámy baví? Ne nebaví. Ale je to naprosto základní péče, kterou by každé dítě mělo dostat. tak nebuď taková knedla a dětem se věnuj
Ty jsi dobrá… já se tedy taky hlásím ke špatné matce!!! S dcerou jsem netvořila snad nikdy… nebaví mě. A mám to podobně jako @Anett.taa … nebavilo mě sedět a stavět kostky… jooo pár komínu jsem postavila a ona udělala bác
. četli jsme, prohlíželi knížky… ale fakt jsem netrvořila, nestříhala, nelepila… netušila jsem že to ze mě udělá špatnou matku. Byli jsme hodně venkku… skoro celý rodičák snad. Procházky, výlety, bazený, herničky.. doma měla hračky… nebo krámovala z linky… nebo mi prostě pomáhala a to byla zábava… vytahovala prádlo z pračky, podávala kolíčky… později asistovala u vaření…
@Anett.taa píše:
Máme dvě děti, 1 a 4 roky, dost času jsme nemocní, starší to tahá ze školky, to pak jedou hodně pohádky, když nemám sílu. Mám výčitky, že prostě málokdy si s dětma sednu a hraju si, tvoříme, neco je učím, to je spíš tak za běhu. Vůbec mě nebaví malování, staršího taky moc ne, mladší uvidíme, občas se kousnu, ale asi by to chtělo víc. Je to tak možná jednou za měsíc. Měli jsme období, kdy jsme četli pohádky před spaním každý den, teď už to taky spíš vynecháváme. Věnuju se spíš tak, že děti vezmu ven, to fakt každý den (s výjimkou nemocí a tak), jedeme na výlet, návštěvu, na krouzek, zapojuju je do běžných činností, pečení a tak. Jinak jsme normálně pouštěli draka, byli na bobech, postavili snehulaka… Vzdy se snažím reagovat na to, co říkají, ale malokdy zacnu treba sama neco povídat. Jak to mate vy? Manzel si obcas rypne, že děti malo rozvijim (jak kdyby on to delal) a když vidím některé kreativní maminky, co pořád něco tvoří, tak se zastydim.
Však ti nic nebrání vzít tvoření a něco s nimi udělat, kor pokud jste doma nachlazení. Vždyť to je chvilka.
Manželovi bych je strčila a šla si v klidu nakoupit, ať je teda velice rozvíjí.
S takhle malými je to prostě na palici, nejvíc je baví roztahovat a kramovat no. Ať nemáš výčitky, si řekni třeba každý půlden 15 minut hraní nebo čtení a dodržuj to. Než pouštět stále dokola televizi, tak je nech jen tak, ať se naučí si zábavu najít a ne stále čekat, co jim kdo předloží. Jinak to tak je všude, nemysli si, že někdo si 12 hodin hraje a vyrábí a všechno je zalité sluncem. ![]()
@iila píše:
Teda ty jsi nějaká hustá.Bobování a pouštění draka podle tebe není normální věnování se dětem? Co tedy s nimi děláš ty tak úžasného?
A jak často pouštíš draka, hodinu za rok? To zas není taková přemíra péče. ![]()
@iila píše:
Teda ty jsi nějaká hustá.Bobování a pouštění draka podle tebe není normální věnování se dětem? Co tedy s nimi děláš ty tak úžasného?
Tak uživatelku Tosidelassrandu není třeba komentovat.Jeji komentáře čtu vždy s maximálním pobavení a nadsením, co zas prijde😊Pobavi vždy. Jen tak dal.
Jinak já zapojovala maximálně dědečky a babicku, byvali u nas na navsteve hooodne casto, nejde se jim pořád věnovat 12 hodin s maximálním nasazením.
@Anett.taa píše:
Máme dvě děti, 1 a 4 roky, dost času jsme nemocní, starší to tahá ze školky, to pak jedou hodně pohádky, když nemám sílu. Mám výčitky, že prostě málokdy si s dětma sednu a hraju si, tvoříme, neco je učím, to je spíš tak za běhu. Vůbec mě nebaví malování, staršího taky moc ne, mladší uvidíme, občas se kousnu, ale asi by to chtělo víc. Je to tak možná jednou za měsíc. Měli jsme období, kdy jsme četli pohádky před spaním každý den, teď už to taky spíš vynecháváme. Věnuju se spíš tak, že děti vezmu ven, to fakt každý den (s výjimkou nemocí a tak), jedeme na výlet, návštěvu, na krouzek, zapojuju je do běžných činností, pečení a tak. Jinak jsme normálně pouštěli draka, byli na bobech, postavili snehulaka… Vzdy se snažím reagovat na to, co říkají, ale malokdy zacnu treba sama neco povídat. Jak to mate vy? Manzel si obcas rypne, že děti malo rozvijim (jak kdyby on to delal) a když vidím některé kreativní maminky, co pořád něco tvoří, tak se zastydim.
Venujes se jim dost, kazdy se venuje po svym, nekdo radsi kreativne, nekdo sportovne. My jsme casto venku, ale jinak delame od vseho neco, klidne sama neco navrhnu, ale je fakt ze nejake tvoreni, v tom nejsem uplne nejlepsi, takze nez se do neceho pustim, musim se na to pripravit..hodne hrajeme deskovky a hodne sportujeme, cteme, tvorime, varime, oeceme spolu odmala…od vseho neco dle casu a chuti ![]()
Jinak jsem spis se snazila vymyslet neco venku, v lese se toho da vymyslet hodne, takovy to ted si udelame doma hodinu vytvarne vychovy, to me moc nebrallo, snazila jsem se, ale musela se premahat, kdyz jsem neco vymyslela, na podzim tvoreni z kastanku, bavilo to dceru 5 min, tak jsem to nechala na skolce a my delaly co bavilo nas zrovna..spis venki chodit po venku a povidat si o prirode, postavit z klacku pristeresek, poznavat kyticky a tak..hodne jsme jezdili na takovou farmu se zachranenymi zviratky, povidali si o nich, jak se o ne stara, meli tam program i pro deti, ze je ucili se o ne starat a tak…
Nemyslím si že jsem nějaká super přebornice. Radši mám vytváření než se denně honit po lesích, loukách…
Naše aktivní dítě to vyžaduje. Hřiště, les, herny obecně všechno, kde jsou děti. To znamená i návštěvy kde si má s kým jak dovádět. Od doby co napadl sníh se ven moc nechytame, má z něj paniku. Takže se prohlíží knížky, maluje, modeluje, tancuje, k tomu herny a návštěvy. Uklízí (prach, vytírá, vyndavá věci z pračky. Tu umí i zapnout za moji asistence) rozhodně nedělám skopičiny 24/7.
Já mám čtyři kluky, hodně aktivní, každý je jiný. Nejmladší má dva měsíce a snažím se věnovat, jak to vyjde. Výčitky mám občas taky, ale kluci vypadají šťastní a spokojení. I ten dvanáctiletý pořád přijde se pomazlit, popovídat, svěří se. Co se snažím dodržovat, udělat si čas na každého zvlášť, není to denně, ale jde to. Jseš dobrá máma. U nás při nemocích taky jedou více pohádky. Já spíš teď mám obavy, jak zvládnu toho čtvrtého. Narodil se s Downovým syndromem.Tam to věnování bude muset být intenzivnější. Co mi sdělily maminky s těmito dětmi, že co u zdravých člověk ani nepostřehne, že se naučili, tak tyto děti to musí trénovat. Tak z toho mám obavy, abych to dala a neco nezanedbala.
@Anett.taa píše:
Máme dvě děti, 1 a 4 roky, dost času jsme nemocní, starší to tahá ze školky, to pak jedou hodně pohádky, když nemám sílu. Mám výčitky, že prostě málokdy si s dětma sednu a hraju si, tvoříme, neco je učím, to je spíš tak za běhu. Vůbec mě nebaví malování, staršího taky moc ne, mladší uvidíme, občas se kousnu, ale asi by to chtělo víc. Je to tak možná jednou za měsíc. Měli jsme období, kdy jsme četli pohádky před spaním každý den, teď už to taky spíš vynecháváme. Věnuju se spíš tak, že děti vezmu ven, to fakt každý den (s výjimkou nemocí a tak), jedeme na výlet, návštěvu, na krouzek, zapojuju je do běžných činností, pečení a tak. Jinak jsme normálně pouštěli draka, byli na bobech, postavili snehulaka… Vzdy se snažím reagovat na to, co říkají, ale malokdy zacnu treba sama neco povídat. Jak to mate vy? Manzel si obcas rypne, že děti malo rozvijim (jak kdyby on to delal) a když vidím některé kreativní maminky, co pořád něco tvoří, tak se zastydim.
Tak chození ven denně je snad normální a jestli venkem myslíš hřiště, tak tam se dítě zabaví samo, na návštěvě ti ho baví jiní, na kroužku taky. Pomoc při domácích pracech mi nepřijde jako věnování se dítěti.
To, že si nečtete před spaním pohádky mi přijde smutný. A nápadů na tvoření je hromada na Pinterestu, nevěřím že se nenajde nic co by děti bavilo.
@Serpentini píše:
Tak chození ven denně je snad normální a jestli venkem myslíš hřiště, tak tam se dítě zabaví samo, na návštěvě ti ho baví jiní, na kroužku taky. Pomoc při domácích pracech mi nepřijde jako věnování se dítěti.To, že si nečtete před spaním pohádky mi přijde smutný. A nápadů na tvoření je hromada na Pinterestu, nevěřím že se nenajde nic co by děti bavilo.
Chození ven považuji za věnování se dítěti. Kde jinde si můžeš s dítětem tak povyprávět, než na procházce?
Manžel má pravdu. Pořidila sis dvě děti a ani ti nedostojí za to, aby ses jim normálně věnovala. Nemusíš s nima nic tvořit, ale prostě dát jim několikrát denně plnou pozornost. Myslíš, že to všechny mámy baví? Ne nebaví. Ale je to naprosto základní péče, kterou by každé dítě mělo dostat. tak nebuď taková knedla a dětem se věnuj