Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím Vás, měla bych dotaz poslední dobou mě přepadají depky z toho jestli se dostatečně věnuju svému chlapečkovi. je mu 20 měsíců a je to strašný živel. Jenže taky potřebuju uklízet, vařit a to většinou dělám s ním, když jde spát už jsem též unavená tak se mi nechce gruntovat po nocích. Chtěla bych ho naučit aby si hrál sám což moc neumí a pořád mě někam tahá za ruku a když nejdu tak kňourá.
Nevím jestli jsem to napsala dost srozumitelně, prostě by mě zajímalo jestli si v klidu děláte i své věci nebo vše podřizujete dítěti a jak zabavit velmi živé skoro dvouleté dítě?
Budu ráda za všechny reakce
Mám sice mladší ale úklid, vaření apod děláme společně, chvíli mi u toho asistuje (tahá za kabely apod.) a pak si třeba najde jiný objekt a vyhazuje skříňky nebo se vrátí ke svým hračkám. Starší bych zkusila asi víc do těch domácích prací zapojit - třeba vyndat pračku ať ti jí nanosí k sušáku apod.
Možná jsem naivka ale tak si to představuju
![]()
Jj, je to nejlepší snažit se zapojit dítko do těhlech čiností. Já dám Adámkovi třeba houbičku a on mi utírá radiatory. Nebo skříňky v kuchyni. Ale taky jsou dny kdy ho prostě pošlu do pokojíčku ať si jde hrát že maminka potřebuje uklízet.
jojo takhle nějak to děláme přítel jen kroutí hlavou a říká že jsme si pořídili malého otroka
jenže takové malování ho vůbec nebaví a já fakt nemám fantazii něco pořád vymýšlet u ničeho dlouho nevydrží a pak mám pocit že si dělám jen to svoje a on se nudí ![]()
Náš mladý pán umí vytírat, dávat nádobí do myčky, uklízet z myčky, utírat prach, podává kolíky když věším prádlo atd. tohle jsou jeho nejoblíbenější hry. Čas kdy spí, využívám ke spaní a válení se i já, uklízíme a vaříme spolu, aby pak toho času pro mě samotnou bylo více
Občas si stavíme kostky nebo něco, ale moc ho to nebaví, ani se mnou, ale ani samotného, nejraději má tyhle domácí akce, neumí si třeba jezdit s autíčkama a tak. Jediné co má rád je modelování, kreslení atd., u toho tráví každý den tak půl hodinky, někdy více, někdy méně. Takže já si určitě dělám hlavně své věci, hraní nechávám na iniciativě mladého pána, jen věnuji každý den chvilku nějaké té tvůrčí činnosti typu kreslení (zkoušíme třeba koláže, stříhání…) a hlavně hodně chodíme ven, tam má nových podnětů dostatek a těhotná matka se může vyplácnout někam na lavičku.
Příspěvek upraven 03.05.10 v 21:26
Panuška : myslím,že naivní nejsi…náš malej například. vyndavání prádla z pračky (i dávání prádla do ní) naprosto miluje,potom mi prádlo podává a když je suché ,tak ho se mnou sundavá ![]()
Jinak Matýsek chce být taky pořád se mnou,teď teda poslední dobou sice jde za mnou,ale něčím se zabaví a akorát si povídáme,když třeba vařím ,vyndá si nějaký hrnec a vařečky a vaří taky…Když uklízím,tak taky pomáhá,nejradši má,když mu dám nějaký hadřík a on utírá skříňky,stůl apod…Občas se na chvíli s hračkama zabaví,ale je to vážně jen chvilička a pak chce ,abysme si hráli spolu:-)
jj take Emicku zapojuji do domacich praci ![]()
dava veci do pracky,zapina ji,pak pradlo vyndava,podava kolicky a pradlo pri veseni,obsluhuje mycku,uklizi stul,utira prach atd ![]()
Fakt bych maleho zapojila at pomaha.
Tak to je má noční můra - dítě , které se nezabaví samo..Já vím, že to ani někdy ovlivnit nejde - jsou prostě takové povahy, ale já přesto preventivně již nyní uplatnuji samostatné hraní.
Hraju si s ní, když je nevrlá, unavená, nebo se nudí, ale jak vidím, že jí něco zaujalo, baví jí to, nebo se i bez mého vědomí někam rozleze , tak tichounce beru roha a sonduju z povdzálí ( aby se jí nic nestalo), odskakuju si uklízet, najíst, hygiena..
Když zaknourá, či zaječí, jsem u ní a zabavím - ale snažím se aby to bylo tak půl na půl..
Jsem se smála - manžel mě neustále ( když pracoval doma) upozornoval, že malá je sama v pokojíčku a může se jí něco stát - vysvětlovala, jsem , že je to v pořádku, že i já si musím odskočit a jí to jen prospěje..Pak ona měl v neděli celý den její hlídání a ejhle - klidně jí nechal plazit kdesi v bytě a byl rád , že byl rád..Ale to je trochu mimo..
Pokud je živější a chce být pořád stebou - nezbývá nic jiného než udělat z tvých domácích povinností veledůležitou pomoc, kterou zvládne a ještě na sebe bude hrdý..Nemusíš mít výčitky..za chvíli povyroste a vyhraje si i sám.. ![]()
No jasně, však já myslím, že oni vůbec nechápou, že je to práce. Je to super hra a zaplácneš dvě mouchy jednou ranou. Věnuješ se a ještě máš uklizeno
Akorát ten úklid trochu dýl trvá a člověk nesmí být detailista ![]()
U nás vedou domácí práce jako zábava č. 1. Je to náročnější na bezpečnost, ale člověk se rychle naučí vychytávat situace. Takže u nás se asi od 14m (co začal sám chodit), vytahuje nádobí z myčky , miluje házení prádla do pračky atd.
Vypadá to občas na dlouho, ale už jsme se zaběhali a v konečném výsledku mám mnohem víc volného času i na to samotné hraní. Ale hračky ho moc neberou ( hlavně elektrika, wc mísa, a šplhání na okna), takže jsme hooodně venku.
Nejhodnější a nejspokojenější je opravdu při úklidu. ![]()
Tak koukám, že jsem tady asi jediná, která s malou neudělá absolutně nic! Nemůžu jí zapojit do ničeho, čeho se nemůže aktivně zúčastnit. Nevím, kde se stala chyba, ale o nějakém uklízení, vaření, žehlení a vůbec všeho, nemůže být vůbec řeč. Když bych chtěla vařit, tak se nespokojí s tím, že jí dám nějaké hrnce na zem. Já dělám něco na lince - tudíž stojí, natahuje ruce a řve, že chce nahoru. Tak je to se vším. U nás prostě adekvátní náhrada nějaké činnosti když bych chtěla něco dělat neexistuje. Když si prohlíží knížky, nespokojí se s tím, že mě třeba vidí a jako ostatní děti si prohlíží. Chce vědět, co v té knížce je, takže jí musím říkat co tam je atd… atd… Hrůza. Takže já se jí věnuju celý den a odpoledne mě střídá tatínek. Naštěstí máme super babičky, které se také často zapojují. Uklidňuju se tím, že až bude větší, bude to snad lepší a doufám, že to všichni přežijeme ![]()
tohle je přesně téma pro mě. Malému bude koncem měsíce 2,5 a taky mám pocit, že bych se mu měla věnovat víc efektněji. Jenže je to taky děsný živel a já jsem prostě permanetně tak unavená a ani jaksi nemám žádné nápady, jak si s ním pořádně hrát. Ale už se ho taky snažím zapojovat do těchto činností a dělá to moc rád. Má malou zástěrku a to se cítí vždycky hrozně důležitý. A potom když já jdu jen něco třeba ohřát na plotnu, tak už mi tahne zástěru
aaaA když je tu řeč o tom prádle, tak náš mladý pán i věší prádlo, viz foto ![]()
Kamilenka píše:
Tak koukám, že jsem tady asi jediná, která s malou neudělá absolutně nic! Nemůžu jí zapojit do ničeho, čeho se nemůže aktivně zúčastnit. Nevím, kde se stala chyba, ale o nějakém uklízení, vaření, žehlení a vůbec všeho, nemůže být vůbec řeč. Když bych chtěla vařit, tak se nespokojí s tím, že jí dám nějaké hrnce na zem. Já dělám něco na lince - tudíž stojí, natahuje ruce a řve, že chce nahoru. Tak je to se vším. U nás prostě adekvátní náhrada nějaké činnosti když bych chtěla něco dělat neexistuje. Když si prohlíží knížky, nespokojí se s tím, že mě třeba vidí a jako ostatní děti si prohlíží. Chce vědět, co v té knížce je, takže jí musím říkat co tam je atd… atd… Hrůza. Takže já se jí věnuju celý den a odpoledne mě střídá tatínek. Naštěstí máme super babičky, které se také často zapojují. Uklidňuju se tím, že až bude větší, bude to snad lepší a doufám, že to všichni přežijeme
Kamilenko, naše Julinka si hraje sama nebo mi pomáhá, jak tady popisují ostatní, ale někdy chce taky vidět, co dělám na lince. Pořídili jsme jí takový plastový schůdek s ikey (ten vyšší) a ona si ho sama přinese a dívá se, co dělám, případně se na té lince zabaví něčím jiným, ale je klid a spokojenost na obou stranách
![]()
Ano, ono je problém, že nechtějí náhradu, ale přesně dělat to, co my. Tak se mi stalo, že můj 14m začal vytahovat z myčky 3 talíře jednou rukou- jako já
. Dělá to tak pořád a ještě nerozbil.
Občas taky jsou dny, že nic neuděláme, ale to už neřeším. Taky má dny, kdy jenom vytahuje věci a trousí je všude po bytě ( hrnce za gaučem v obýváku, v prádelníku kilo mouky, čisté prádlo v záchodě…).Zlatý časy, kdy tahal jenom hračky. Ale už mám druhé dítko, tak vím, že jak to přišlo, zase to odejde. Stejně nenadělám nic
.Přiznám se, že u prvního dítka mě to ale hrozně vytáčelo.
Je rozdíl, když máte vařit a uklízet ( a odpočívat) když se vám chce a když jsou děti, musíte čekat, až vám to dovolí ![]()
Ahoj nám je sice 14 měsíců,ale ten by chtěl dělat všechno,takže ho zapojuji už teď.Vyndavá nádobí z myčky,ale zatím jen příbory,sundavá mi prádlo ze sušáku občas do pračky něco hodí a jiné drobné záležitosti.Takže až mi povyroste a bude konečně chodit tak se asi nezastavím,protože už teď je hodně živej a pořád někde leze a nevydrží si hrát a pokřikuje na mě tím svým dětským breptáním.Je s nima občas sranda. ![]()