Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak najít chlapa na vztah
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.7.22 09:54
Tak si tu s námi chvíli povídej a uvidíš, že dostaneš takovou diagnostiku vlastní osobnosti, jakou by ti neposkytl ani Sigmund Freud. Hned budeš vědět, na které části svého já zapracovat 
Připoměla jsi mi holku, se kterou jsem kdysi randil. Napřed vcelku milá, ale čím víc dostala prostoru, tím víc protivná, poučující, nervní… ale měla jasno, že jí vztahy nevychází, protože každý její předchozí chlap byl vlastně hrozný deb! il.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.22 10:26
@Anonymní píše:
Ahoj všem,
vlastně nevím, proč jsem tu téma založila, ale asi se potřebuji vypovídat. Na začátek bych chtěla říct, že vztahy s muži jsem nikdy moc neřešila, netočí se kolem nich můj svět. Chlapi o mě zájem mají, ale s nikým to nikdy nedopadlo. Já si vždy říkám, co kdyby náhodou, vztah tedy primárně nehledám - narážím i na chlapy, kteří by vztah chtěli, ale jak to tak bývá, nejsou mi sympatičtí a fyzicky mě nepřitahují tolik, abych o vztahu s nimi uvažovala. Nicméně za poslední rok jsem nasbírala takové zkušenosti, že si začínám říkat, jestli nejsem divná. Táhne se to od minulého května, kdy jsem asi poprvé v životě poznala někoho, kdo se mi líbil ne jen vzhledem, ale hlavně takový jaký je (je mi 25 let). Nicméně to skončilo rychle jak to začalo, on mě pak vyghostoval a dostávala jsem se z toho několik měsíců, kdy jsem neměla absolutně pomyšlení na navazování nějakých vztahů. Prošla jsem si několika fázemi, nejdřív fází popírání, ale jak se má člověk dostat z něčeho, co pro něj neexistuje. Pak jsem si začala připouštět, že se něco stalo a že to pravděpodobně není moje vina, že jsem neudělala nic špatně. Poté přišel další, se kterým jsme se vídali několik měsíců, to nejdříve vypadalo jako moc perfektní na to, aby to byla pravda, poté se to taky začalo sypat (neměl moc čas, nebyli jsme pak moc ani v kontaktu) a skončilo to pět ghostováním z jeho strany. Z toho jsem se také chvíli dostávala, hlavně proto, že mi řekl, že si myslí, že mám v sobě něco, co mi brání být ve vztahu, ale podle mě to byla jen výmluva, že se mnou být nechtěl - svaloval na mě i jiné věci, že je to moje vina. Pak byl další, se kterým jsem měla dvě schůzky, po kterých přišel opět ghosting. Tato událost mě nijak nepoznamenala, spíš to uvádím jen jako dosazení do vzorce.. no a moje poslední zkušenost teď po měsíci opět skončila, kdy mi dotyčný sdělil, že jsem sice super, ale… asi to známe všichni. A pravděpodobně by to také skončilo ghostingem, kdybych se neozvala, protože jsem si tentokrát řekla, že se nenechám odbýt. Jen bych chtěla dodat, že ty předchozí jsem nijak nekontaktovala, beru to tak, že pokud se chceš bavit - ok, pokud ne - taky ok, ale já se vnucovat nebudu.
Máte někdo podobné zkušenosti, že narážíte na takové typy kluků/chlapů, kteří nejsou dobří v komunikaci? Samozřejmě hledám chyby také na sobě, ale nejsem si vědoma, že bych dělala něco vyloženě špatně. Jde mi zejména o to, že si uvědomuji, že tyhle moje zkušenosti mě nějakým způsobem ovlivní při dalším seznamování, hlavně co se nedůvěry v muže týče. Nejsem taková, že bych hned všechny odsuzovala, že jsou všichni stejní, ale tak nějak cítím, že mě tyto zkušenosti ovlivňují. Děkuji všem za názory.
Tak jo, jak rika rmot, prvni ‚diagnostika‘ z lidu.
Z toho, co pises, vyvozuju: jeste jsi nemela takovou tu ‚veeeeelkou lasku‘, kdy je ti vlastne jedno, co si o tobe dotycny pomysli, ale proste o nem snis, behas za nim, nahazujes, pak se stahujes, a v lepsim pripade se on necha strhnout a je stastnej jak blecha…ani velkou lasku, kdy kvuli tobe dela chlap takovy chujoviny, ze strhne i tebe 
neboj, to prijde, urcite
Takze zatim se oťukáváš a začínáš si připadat už hodne divná, páč ti ženiši ani zdaleka nepripominaj nekoho, o kom by se aspon dalo nejak zasnit.
Jako, že se chlapci neozvou, to se proste stává… bud neni pripraveny na vztah (ne, neni to fraze), nebo si nekde neco řeší, co se tebe netyka nebo pro nej nejsi topka (no a co). Hele, zjevne jsi atraktivni holka, protoze pohyb chlapu kolem tebe je, takze tyhle ghostovacky bych nebrala osudove. A ze me nekdo nekdy odmitne, je proste statistika 
Takže: delej, co delas a cekej, az te nekdo uchvati.
Jedine, u čeho stříhám ušima a zeptala bych se na podrobnosti: jaka intenzita a zpusob komunikace ti vyhovuje?
Z toho popisu na me blika, ze jsi mozna pasivnejsi, hrdě čekás, az on se ozve, naplanuje a ty si teda milostive jde popovidat. Navrhujes nekdy program? Ozves se nekdy sama (aniz by tam byla pasivni agresivita 'jaktoze nevolas, ty haj.zle)? Na tom bych asi popracovala.
Jako nemyslim štěnice, ale aby z tebe taky vypadlo: ‚ty brďo, tohle bylo super s tebou, chci ještě…‘, ‚čau, davaj tenhle film, chces na to se mnou jit?‘
Jasneze, pokud se borec tejden neozve, tak na.rat …ale jestli nahazuje, tak bych mu v tom obcas i pomohla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
19.7.22 10:26
@rmot já bych právě paradoxně vůbec o nikom z nich neřekla, že byl debxl. Maximálně v tom, jak se zachovali na konci, ale jinak to byl vlastně nejlepší výběr z toho všeho, koho jsem v životě potkala 
proto možná je to pro mě ještě horší.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.7.22 10:33
@FlorenceF Jenkins píše:
Jedine, u čeho stříhám ušima a zeptala bych se na podrobnosti: jaka intenzita a zpusob komunikace ti vyhovuje?Z toho popisu na me blika, ze jsi mozna pasivnejsi, hrdě čekás, az on se ozve, naplanuje a ty si teda milostive jde popovidat. Navrhujes nekdy program? Ozves se nekdy sama (aniz by tam byla pasivni agresivita 'jaktoze nevolas, ty haj.zle)? Na tom bych asi popracovala.
Jako nemyslim štěnice, ale aby z tebe taky vypadlo: ‚ty brďo, tohle bylo super s tebou, chci ještě…‘, ‚čau, davaj tenhle film, chces na to se mnou jit?‘
To je právě asi ono, já mám hodněkrát pocit, že bych je otravovala, kdybych sama něco navrhla. To, že něco bylo s někým fajn, říct umím. S komunikací je to těžký, nepotřebuju si s někým dopisovat 24/7, ale nesmím mít úplně pocit, že jsem mu jedno. A jakmile tam začínám vidět nějaký odcizení, že třeba odepisuje mnohem méně než předtím, tak už se moc nesnažím 
mám v sobě takové to, že s chlapama je to ve finále jednuduchý, pokud chce, tak se ozve a na chlapech, který hodně chtějí, to jde vždy poznat, alespoň z mých zkušeností. A jinak děkuji za moc fajn odpověď celkově.
- Citovat
- Upravit
19.7.22 10:43
@Anonymní píše:
To je právě asi ono, já mám hodněkrát pocit, že bych je otravovala, kdybych sama něco navrhla. To, že něco bylo s někým fajn, říct umím. S komunikací je to těžký, nepotřebuju si s někým dopisovat 24/7, ale nesmím mít úplně pocit, že jsem mu jedno. A jakmile tam začínám vidět nějaký odcizení, že třeba odepisuje mnohem méně než předtím, tak už se moc nesnažím
No…myslim, že to maš nastavene vcelku normalne. To je jasne, ze kdyz si pan neni jisty, jestli me chce, tak at si jde dumat nekam stranou a nezaclani mi v hlave
Tak neboooj, ono to pude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.22 10:55
@Anonymní píše:
To je právě asi ono, já mám hodněkrát pocit, že bych je otravovala, kdybych sama něco navrhla. To, že něco bylo s někým fajn, říct umím. S komunikací je to těžký, nepotřebuju si s někým dopisovat 24/7, ale nesmím mít úplně pocit, že jsem mu jedno. A jakmile tam začínám vidět nějaký odcizení, že třeba odepisuje mnohem méně než předtím, tak už se moc nesnažím
Hele, já myslím, že to máš nastavený ok.
Při svém randění jsem vypozorovala tři kategorie:
- ti, co se mnou nikdy nechtěli vztah, pouze flirt. z nich jen někteří to řekli hned na rovinu. tohle jsou typičtí ghostovači, respektive chlapci, co se budou později pravidelně ozývat s nadějí na nezávazné schůzky;
- ti, co měli vážné úmysly, ale nakonec něco vadilo (v mém případě jsem několikrát zažila „škoda, že máš děti“, což se tě asi netýká);
- ti, co s tebou opravdu budou chtít vážný vztah - těch potkáš minimum, protože po něm sáhneš a rozvíjíte to.
Samozřejmě mluvím jen o těch, kteří pro mě byli zajímaví, a nezmiňuju případy, kdy mi nebyli sympatičtí - to pak samozřejmě randit ani nezačnu, i kdyby dělali psí kusy.
Takže za mě hledat, zkoušet, rozhlížet se, být fajn, ani servilní ani upejpavá, jasně dát najevo, že hledáš vztah, ne flirt, vlídně říkat, co potřebuješ. Pak aspoň můžeš být klidná, že chyba nebyla na tvé straně.
Příspěvek upraven 19.07.22 v 10:56
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.22 10:56
@FlorenceF Jenkins píše:
Tak jo, jak rika rmot, prvni ‚diagnostika‘ z lidu.Z toho, co pises, vyvozuju: jeste jsi nemela takovou tu ‚veeeeelkou lasku‘, kdy je ti vlastne jedno, co si o tobe dotycny pomysli, ale proste o nem snis, behas za nim, nahazujes, pak se stahujes, a v lepsim pripade se on necha strhnout a je stastnej jak blecha…ani velkou lasku, kdy kvuli tobe dela chlap takovy chujoviny, ze strhne i tebe
Takze zatim se oťukáváš a začínáš si připadat už hodne divná, páč ti ženiši ani zdaleka nepripominaj nekoho, o kom by se aspon dalo nejak zasnit.
Jako, že se chlapci neozvou, to se proste stává… bud neni pripraveny na vztah (ne, neni to fraze), nebo si nekde neco řeší, co se tebe netyka nebo pro nej nejsi topka (no a co). Hele, zjevne jsi atraktivni holka, protoze pohyb chlapu kolem tebe je, takze tyhle ghostovacky bych nebrala osudove. A ze me nekdo nekdy odmitne, je proste statistika
Takže: delej, co delas a cekej, az te nekdo uchvati.
Jedine, u čeho stříhám ušima a zeptala bych se na podrobnosti: jaka intenzita a zpusob komunikace ti vyhovuje?
Z toho popisu na me blika, ze jsi mozna pasivnejsi, hrdě čekás, az on se ozve, naplanuje a ty si teda milostive jde popovidat. Navrhujes nekdy program? Ozves se nekdy sama (aniz by tam byla pasivni agresivita 'jaktoze nevolas, ty haj.zle)? Na tom bych asi popracovala.
Jako nemyslim štěnice, ale aby z tebe taky vypadlo: ‚ty brďo, tohle bylo super s tebou, chci ještě…‘, ‚čau, davaj tenhle film, chces na to se mnou jit?‘
Jasneze, pokud se borec tejden neozve, tak na.rat …ale jestli nahazuje, tak bych mu v tom obcas i pomohla
Myslím si, že nic špatně neděláš, jen jsi nenarazila na toho pravého. Dnešní vztahy jsou hodně těkavé a ghosting je norma. Netlač na pilu, zkoušej, jednou to přijde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.22 10:59
@rmot píše:
Tak si tu s námi chvíli povídej a uvidíš, že dostaneš takovou diagnostiku vlastní osobnosti, jakou by ti neposkytl ani Sigmund Freud. Hned budeš vědět, na které části svého já zapracovat
Připoměla jsi mi holku, se kterou jsem kdysi randil. Napřed vcelku milá, ale čím víc dostala prostoru, tím víc protivná, poučující, nervní… ale měla jasno, že jí vztahy nevychází, protože každý její předchozí chlap byl vlastně hrozný deb! il.
Ježíš to píšeš o mně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prostě Vodnář
19.7.22 11:15
Možná by nebylo špatné vědět, co od chlapa ve vztahu požadujete. Pak bude mnohem jednodušší odhalit případné problémy.
Jinak dnes lidem stačí virtuální vztahy, nemusí mít nutně vedle sebe někoho, aby mu mohli vyprávět, co jim kdo napsal na facebook, kolik lajků dostali jejich komentáře a od koho dostali ban. To převypravování prostě zdržuje.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
19.7.22 11:38
Taky jsem takovou měl.. Ze začátku super, poznávání, sex byl až za delší dobu.. Až jsem se divil, proč je v 31, letech sama.. Pak jsem to pochopil, jakmile nebylo po jejím, dokázala psát opravdu hnusné zprávy, protivná, arogantní, ze začátku se tak nějak držela na uzdě, ale postupem času se začala ukazovat její práva tvář… jakmile se jelo podle jejího, byla miloučká a vše bylo ok, vygradovalo to v období, kdy jsem z pracovaných důvodu nemel moc času,, nedokazala to pochopit, neustále chtěla vědět, kdy se uvidíme, pak začala psát agresivní zprávy a pak jsem to ukončil, toto mi opravdu za těch pár hezkých chvilek nestojí za to, chovala se jak rozmazleny 6lety fracek, akorát tak na dělo… 
Anonym z pochopitelných důvodu..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj všem,
vlastně nevím, proč jsem tu téma založila, ale asi se potřebuji vypovídat. Na začátek bych chtěla říct, že vztahy s muži jsem nikdy moc neřešila, netočí se kolem nich můj svět. Chlapi o mě zájem mají, ale s nikým to nikdy nedopadlo. Já si vždy říkám, co kdyby náhodou, vztah tedy primárně nehledám - narážím i na chlapy, kteří by vztah chtěli, ale jak to tak bývá, nejsou mi sympatičtí a fyzicky mě nepřitahují tolik, abych o vztahu s nimi uvažovala. Nicméně za poslední rok jsem nasbírala takové zkušenosti, že si začínám říkat, jestli nejsem divná. Táhne se to od minulého května, kdy jsem asi poprvé v životě poznala někoho, kdo se mi líbil ne jen vzhledem, ale hlavně takový jaký je (je mi 25 let). Nicméně to skončilo rychle jak to začalo, on mě pak vyghostoval a dostávala jsem se z toho několik měsíců, kdy jsem neměla absolutně pomyšlení na navazování nějakých vztahů. Prošla jsem si několika fázemi, nejdřív fází popírání, ale jak se má člověk dostat z něčeho, co pro něj neexistuje. Pak jsem si začala připouštět, že se něco stalo a že to pravděpodobně není moje vina, že jsem neudělala nic špatně. Poté přišel další, se kterým jsme se vídali několik měsíců, to nejdříve vypadalo jako moc perfektní na to, aby to byla pravda, poté se to taky začalo sypat (neměl moc čas, nebyli jsme pak moc ani v kontaktu) a skončilo to pět ghostováním z jeho strany. Z toho jsem se také chvíli dostávala, hlavně proto, že mi řekl, že si myslí, že mám v sobě něco, co mi brání být ve vztahu, ale podle mě to byla jen výmluva, že se mnou být nechtěl - svaloval na mě i jiné věci, že je to moje vina. Pak byl další, se kterým jsem měla dvě schůzky, po kterých přišel opět ghosting. Tato událost mě nijak nepoznamenala, spíš to uvádím jen jako dosazení do vzorce.. no a moje poslední zkušenost teď po měsíci opět skončila, kdy mi dotyčný sdělil, že jsem sice super, ale… asi to známe všichni. A pravděpodobně by to také skončilo ghostingem, kdybych se neozvala, protože jsem si tentokrát řekla, že se nenechám odbýt. Jen bych chtěla dodat, že ty předchozí jsem nijak nekontaktovala, beru to tak, že pokud se chceš bavit - ok, pokud ne - taky ok, ale já se vnucovat nebudu.
Máte někdo podobné zkušenosti, že narážíte na takové typy kluků/chlapů, kteří nejsou dobří v komunikaci? Samozřejmě hledám chyby také na sobě, ale nejsem si vědoma, že bych dělala něco vyloženě špatně. Jde mi zejména o to, že si uvědomuji, že tyhle moje zkušenosti mě nějakým způsobem ovlivní při dalším seznamování, hlavně co se nedůvěry v muže týče. Nejsem taková, že bych hned všechny odsuzovala, že jsou všichni stejní, ale tak nějak cítím, že mě tyto zkušenosti ovlivňují. Děkuji všem za názory.