Jak najít chuť do života

Anonymní
12.11.19 13:18

Jak najít chuť do života

Ahoj, asi to bude znít hodně stupidně, ale nedokážu se nikomu svěřit. Před rokem a půl jsem porodila syna, byl to trochu šok - porod byl komplikovaný, malému zjistili malou vrozenou vadu ( v podstatě o nic nejde, ale po porodu mi to sdělili dost hrůzným způsobem), odmítal se přisát. Nakonec vše dobře dopadlo, po třech týdnech začal přibývat, ale protože si moji blízcí mysleli, že se vezu na vlně euforie, sdělili mi, že mi zemřel otec, kterého jsem nikdy nepoznala.
Ačkoliv jsem si myslela, že jsem silně nad věcí, přestala jsem být schopná v noci spát a dodnes s tím mám dost problémy. Přes den jsem se ploužila jak mátoha a připadalo mi, že všichni dokáží syna rozveselit, pobavit a pomazlit líp než já. Od té doby se se mnou táhne, že mě nic, ale opravdu nic, netěší, do toho jsem ještě prodělala větší břišní operaci. Teď jsem znova těhotná a bojím se, že své katastrofické nálady přenesu na mimino. V noci pořád řeším, co když bude hladomor/válka a moje děti budou trpět. Často sama sobě nadávám, že jsem měla chcípnout u porodu - darovat život a jít.
Připadám si naprosto neschopná, byla jsem u psychiatričky, ale nenechala mě mluvit, vykládala, že teď drží nízkosacharidovou dietu, jak kojila děti, já že vypadám harmonicky, ať si koupím Betynku, počtu si a přijdu na jiné myšlenky. Kdybych měla blbé náladičky, že něco zkusíme napsat - víckrát jsem tam nešla.
Připadám si líná, neschopná, hnusná, pochybnosti mám i o vlastním prdu a moc nevím, jak dál, i když vím, že mám skvělou rodinu.
Pomohlo vám něco z podobného svrabu, teda krom psychiatrů? Na ty po mé zkušenosti asi nejsem připravená…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Lalelale
12.11.19 13:23

Na psychiatricku bych podala stížnost. Hledej jinou. Tohle je strašný problém tohoto oboru zdravotnictví, hodně psychologů a psychiatrů by samo potřebovalo pomoc a napáchají víc škody než pomoci. Nenech se odradit a i když to asi bude stát hodně přemáhání, hledej dál. Třeba se poptej na emiminu na osobní zkušenost.

  • Citovat
  • Nahlásit
7188
12.11.19 13:24

Ahoj,
prožila si emočně velmi vypjaté období a ještě se s tím srovnáváš. Příliš mnoho změn najednou.
Určitě své odehraje i logická únava z povinností.
Rozhodně by bylo smutné, kdybys ze světa odešla. Být dítěti matkou je krásné poslání, ikdyž ne vždy naplňující či zábavné.
Je škoda, že se tak kriticky vyjadřuješ o sobě, protože jsem si jistý, že máš spousty kvalit.
Bude to asi delší cesta, budeš muset sama zase najít, co je pro tebe v životě důležité, své stavební kameny, evně je usadit a pak se to hezké začne nabalovat. Život mě naučil, že to nejdůležitější je se nikdy nevzdat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
12.11.19 13:32

Začni vyhledávat cíleně smích a radost. Ze začátku ti to nepůjde. Ale určitě je něco, co tě kdysi dělalo šťastnou. U mě je to hudba, mazlení se synem, kočky, hra na klavír, psaní si s kamarádem, teplo, klid, čtení knih a sledování VTIPNÝCH seriálů -Big bang theory, Sex and the city. Zní to banálně, ale já mám chronické onemocnění a někdy je to hodně náročné a řeknu ti jediné. Je to dennodenní boj o dobrou náladu, o úsměv a o to, být tu pro své nejbližší. A já udělám všechno, co bude v mých silách, abych tu pro ně byla taková, jaká chci být, ne jaká bych byla, kdybych podléhala fyzické bolesti a steskům.

  • Citovat
  • Nahlásit
23981
12.11.19 13:33

Neházej flintu do žita.
Jestli jsi na tom takhle bídně a cítíš, že si opravdu sama nepomůžeš, úplně bych nezatracovala psychologickou - psychiatrickou pomoc.
Trápíš se úplně zbytečně, určitě si pro svého synka ta nejlepší supermáma, a to už se počítá, ne? :hug:
Máš možnost si odpočnout - být chvíli sama se sebou, dělat něco, co tě baví? Co oprášit staré koníčky? Prostě poslat na chvíli hlavu na špacír a věnovat se něčemu úplně jinému, než je stereotyp domácnosti? Třeba by to pomohlo :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
12.11.19 13:34

A ještě jsem zapomněla na sex (bez toho city) :lol:

  • Citovat
  • Nahlásit
9098
12.11.19 14:06

Tak zkus zatím aspoň psychologa… Na Znamy lékař cz jsou i recenze, zkušenosti lidí s nima. Manžel pomáhá, zapojuje se? Nebo babicky? Co si zajít zacvičit, zaplavat, s kámoškou na kafe, víno, do kina, prip. babicce dát mimčo do kocarku a zajít si s manzelem na obed, večeři - prostě zkusit přijít na jiny myšlenky, uvolnit se, vypnout, vyčistit si hlavu… Masaz je taky fajn, knížka před spaním, nekoukat do mobilu, dat si medunkovej čaj, mne hodně na nespavost a uzkosti po porodu pomohly homeopatika a i malý pivo zabralo:) Nebo Bachovky, bylinky - třezalka (nesmí se současně s AD), kozlík lék. Ať je brzy lip, může to být i poporodní deprese. Pokud nepomůže psycholog, tak i obvodak ti může něco slabšího napsat. Při kojení se AD můžou brát taky. Ta psychiatricka je fakt pip, ale určitě není v okolí jediná… Držím ti palce!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
15405
12.11.19 17:02

Jsi zaplavená ůzkostí, kterou neumíš moc řešit a ventilovat a přehoupává se ti to do deprese.

To nejlepší co pro sebe a svoji rodinu můžeš teď udělat je vstoupit do psychoterapie a vbezpenčém prostoru se to naučit zvládat.

Jinak porod a šestinedělí hrozí, že další hormonální uragámn, tu úzkost už defintivně promění v průšvih.

Psychiatrička je vulva a nadále k ní nechoď, evidentně není na svém místě. Jiní budou fugnvoat spíš lépe.

Psychoterapeut není psychiatr.
více třeba tady
https://psychologie.cz/…choterapeut/

Jinak pro začátek mrkni na tyhle knížky

https://obchod.portal.cz/…-jeji-smysl/
https://www.grada.cz/…epresi-7794/

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat