Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak odnaučit slovo nechci?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
25.6.14 10:53
Jak odnaučit slovo NECHCI???
Ahojte holky, snad se od Vas neco naučím s Vaších zkušeností s dvouleťačkama. Moje dcera je strašný šidlo, od mala se učí jen to co ji baví, tudiž když se ji snažime naučit něco nového není vubec ochotna nam venovat pozornost aby se přiučila spravným výrazům, ted ji je 2roky 4 měsíce a už přes pul roku stale na vše říka NECHCI i když třeba chce ale ona tomu jakoby uplně věří a i tak se podle toho chová, je ofrkla, drza na ostatní, a prostě vše musí byt po jejimu, musím podotknout že ji nedavam navyber, ani se ji neptam když nekam chci jit, je na to prostě mala aby si vymyšlela, jen prostě nevím jak ji to hloupe slovo odnaučit protže me to už opravdu vytačí do krajnosti. Děkuji všem maminkám co mi s podobnou zkušeností pomohou, ja věřím že se to odnaučit da. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.6.14 10:59
To je normální vývoj, období negativismu. Jak to přišlo, tak to zase odezní. Moje dcera v tomhle období i doktorce při vyšetření na výzvu: Hezký dýchej, Janičko, odpovědlěa: Nedejchám! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:00
Když to tak čtu, tak se mi zdá, že problém je v tvém přístupu. Jsi příliš direktivní, takže dcera má pocit, že musí jít do opozice. Zkus trochu ubrat, naopak se jí zeptat - dát jí na výběr ve věcech, které nevadí (chceš žluté tričko nebo červené? chceš jogurt jahodový nebo borůvkový? chceš jít tudy nebo tudy? chceš nejdřív uklidit panenky nebo plyšáky?). Bude mít pocit, že může do něčeho mluvit a nebude tak zašprajcovaná.
U nás to teda platí. Čím víc jsem direktivní, tím víc malá bojuje. Samozřejmě chce to najít rozumnou míru - zase když má pocit, že nevelím, tak začne velet ona Takže to neber extrémně, „něco mezi“ je vždycky nejlepší řešení 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:02
Dítě není pes…
Mám 19měsíčního, „necííí“ jedeuž několik měsíců. Jsou situace, kdy mě jeho názor zajímá, třeba jestli chce jíst, pít, pak jsou situace, kdy pro mě neci není odpověď, jako když mu řeknu, ať sleze ze stolu, pokud držkuje a nejde, tak pro něj dojdu a sundám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:02
Nemyslím si, že takhle malý dítě může být drzý v tom pravým slova smyslu… Prostě bych jí v některých věcech na výběr dala… Podle mě i takovej prcek do jisté míry ví, co chce a měl by mít možnost se projevit… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:07
@kate02 píše:
Nemyslím si, že takhle malý dítě může být drzý v tom pravým slova smyslu…
To asi proto, že nemáš holku Ta naše teda drzá být umí… Ale jak jsem psala - čím víc bojuju já, tím víc bojuje ona - dělá naschvály, odmlouvá apod.
Když dostane důvěru, zodpovědnost - že je velká holka, že mi něčím pomůže, že to potřebuju proto a proto, je to naprosto jiné dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:09
Ja se nevyjadříla v uplném slova smyslu, má na vyber pokud jde o to jestli chce jit ven na prulizky nebo na odražedlo, nebo když říka papu chci papu a ja ji to jdu přichystat tak ji zavolam ona se zamračí a opět NECHCI NÉÉÉ, vím je to vzdor taky s tím bojuji, netrestam ji za to prostě se s ni chvili nebavim at si rozmyslí co vlastne chce, to že nemá na vyber myslím ve smyslu když jdu na uřady apod. to asi všechny určitě víte že na uřady musíte a když vaše dítko nechce tak pochybuji že nekdo zustane doma protže malej/mala si to přal.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:10
@Angua píše:
To asi proto, že nemáš holku
Jako u nás začal bejt drzej ten starší, ale u něj se ve mně vždycky mísí pocity z toho, že je super, že konečně začíná mluvit a snaží se, a z toho, že je drzej… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:16
@kate02 píše:
Jako u nás začal bejt drzej ten starší, ale u něj se ve mně vždycky mísí pocity z toho, že je super, že konečně začíná mluvit a snaží se, a z toho, že je drzej…
Podle me je dítě jen vychytrale a zkouší co si může dovolit už od ranneho detství 
u mě mala prostě ví co si smí dovolit a co ne, ale jakmile je u babiček dedečku je ofrkla a nafoukana, když ji přibrzdim at to nedela, a přesto me před ostatnimi neposlechne pokud už nezasahne tatínek, beru to s te lepší stranky je znameni beran a važně se nezapře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:19
@Kofinka20 píše:
Ja se nevyjadříla v uplném slova smyslu, má na vyber pokud jde o to jestli chce jit ven na prulizky nebo na odražedlo, nebo když říka papu chci papu a ja ji to jdu přichystat tak ji zavolam ona se zamračí a opět NECHCI NÉÉÉ, vím je to vzdor taky s tím bojuji, netrestam ji za to prostě se s ni chvili nebavim at si rozmyslí co vlastne chce, to že nemá na vyber myslím ve smyslu když jdu na uřady apod. to asi všechny určitě víte že na uřady musíte a když vaše dítko nechce tak pochybuji že nekdo zustane doma protže malej/mala si to přal.
Jo takto, bohužel, to je ten negativismus, u syna to trvalo déle jak rok, negoval naprosto všechno, automaticky na všechno že nechce, tak jsem řekla fajn, nejdeme, nedostaneš či čeho se to týkalo a následoval šílený jek, že chcééééé 
Hrozná pakárna
Pomůže čas, nic jiného
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:23
Tak jí ráno řekni, co budete dělat celý den. Bud trochu komediant a zaujmi ji. Děti potřebují jistotya mantinely. Nenut, ale vysvetli, že se to tak prostě musí. Příklad : dnes musíme na úřad, protože ta paní tam potřebuje, abych ji pomohla něco vyplnit. (Vi prd, že to potrebujes ty)Pak nakoupíme, bez nakupu nebude oběd a potom budeme vařit…a tak celý den pripominej jaká je zrovna fáze toho, co musíte udělat. Zeptej se, na co jste zapomněly, jestli to děláte správně…musí se citit důležitá a nebude ti dělat seky. Pokud přeci, buď smutná, že to bez ní nezvladnes…hlavně buď důsledná, co reknes, to platí. Děti velmi rychle poznají, že stejne povolis, abys měla klid a prostě si prosadí svou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:24
@Bibi239 píše:
Jo takto, bohužel, to je ten negativismus, u syna to trvalo déle jak rok, negoval naprosto všechno, automaticky na všechno že nechce, tak jsem řekla fajn, nejdeme, nedostaneš či čeho se to týkalo a následoval šílený jek, že chcééééé
Pomůže čas, nic jiného
Ja bych to ani tak nehrotila ale když si čteme knižku nebo koukame na pohadky a ja ji ukazuju co tam je apod. ona furt nechci néééé, když ji říkam jak se říka? (myslím dekuji, prosím) tak zase slovo nechci, ale jsou i svetle chvilky kdy hezky podekuje poprosí, jakoby vnimala i přesto že na to nereaguje když ji to říkam.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:24
@kate02 píše:
Jako u nás začal bejt drzej ten starší, ale u něj se ve mně vždycky mísí pocity z toho, že je super, že konečně začíná mluvit a snaží se, a z toho, že je drzej…
Jo, tak starší, ten je drzý samozřejmě taky, ale v tomhle věku ho to právě ani nenapadlo. Malou teda jo 
@Kofinka20 píše:
Ja se nevyjadříla v uplném slova smyslu, má na vyber pokud jde o to jestli chce jit ven na prulizky nebo na odražedlo, nebo když říka papu chci papu a ja ji to jdu přichystat tak ji zavolam ona se zamračí a opět NECHCI NÉÉÉ, vím je to vzdor taky s tím bojuji, netrestam ji za to prostě se s ni chvili nebavim at si rozmyslí co vlastne chce, to že nemá na vyber myslím ve smyslu když jdu na uřady apod. to asi všechny určitě víte že na uřady musíte a když vaše dítko nechce tak pochybuji že nekdo zustane doma protže malej/mala si to přal.
Jo, tak toto když zkouší a vím, že je to šprajc, aby mě vytočila, tak jí řeknu, že teda OK, dělej si sama / nechceš to, tak já to sním, jo? / tak zůstaneš sama doma? (to ona klidně řekne, že jo, ale odejít mě nenechá ) apod. Zatím to funguje a v okamžiku, kdy vidí, že šprajcnutí nedopadá na úrodnou půdu, tak velice rychle mění názor No a pak ještě počítávám do tří. Ona totiž chce všecko dělat sama a největší trest je, když jí chci pomoct. Takže počítám do tří a pak to udělám já
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:30
@Kofinka20 píše:
Ja bych to ani tak nehrotila ale když si čteme knižku nebo koukame na pohadky a ja ji ukazuju co tam je apod. ona furt nechci néééé, když ji říkam jak se říka? (myslím dekuji, prosím) tak zase slovo nechci, ale jsou i svetle chvilky kdy hezky podekuje poprosí, jakoby vnimala i přesto že na to nereaguje když ji to říkam.
To je pro ně taková hra… Taky něco ukazujem a říkám, že to je kočička. A ona že néééé a řehtá se. Tak řeknu - no a co to teda je? Tak přemýšlí a řekne třeba, že pejsek - a hrozně se tomu řehtá Na tom mi nic škodlivého nepřijde
Děkování, prosení - zásadně nehrotím. Neboj se, pokud to doma používáte přirozeně, i vůči ní, ono se to tam ukládá a později to bude používat zcela přirozeně. Moje děti obě samy od sebe zdraví, děkují, většinou i prosí a nejspíš to udělají, když necítí od nikoho žádný tlak. Třeba naše paní logopedka striktně vyžaduje „prosím prosím“ - i když věc dítěti sama nabídne (chceš si půjčit toho plyšáka? jo. tak řekni prosím prosím) A to je pak kumšt to dostat i z pětiletého.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.14 11:30
@Angua píše:
Jo, tak toto když zkouší a vím, že je to šprajc, aby mě vytočila, tak jí řeknu, že teda OK, dělej si sama / nechceš to, tak já to sním, jo? / tak zůstaneš sama doma? (to ona klidně řekne, že jo, ale odejít mě nenechá
Jo to moje holka taky ja sama ja sama, a pak je více neplechy než užitku s tím venkem je to stejný nechce ale jak vydí že se oblikam tak už taky letí pro veci a obouva se když ji zopakuju co řekla za slovo tak nevinne kouka a radeji neříka nic jen abychom šli už ven
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
