Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak opustit partnera?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.2.23 13:06
Nevím, kolik vám oběma je, ale on se těžko změní. Když se člověk odhodlá k rozchodu a odejde, má to nejtěžší už za sebou. Nakonec zjistí, když sám sebe najde v novém životě, že udělal jedině dobře. Samozřejmě je každý na ten svůj starý život zvyklý a neumí si představit najednou žít bez partnera. Je potřeba si uvědomit, že opuštěním nevyhovujícího vztahu se otevře cesta ke vztahu jinému, po téhle zkušenosti jistě lepšímu. Důležité je tohle v sobě uzavřít, pořešit si společný majetek, a mít kam jít. I kdyby to byl pokoj u příbuzných nebo pronájem. Nějak se začít znovu musí.
A kdy odejít? Až přijde ta situace, každý to pozná. Že tohle je ta poslední kapka, která rozhodla. V případě tvého partnera a tebe asi každá z nás vidí, že jednou se stejně rozejdete. Kdo by se nechal celý život takhle trápit? Asi nejste v manželství a nemáte děti. Což je jediné dobře. Neprotahuj to, je to pořád dokola. A jednou uvidíš, že mu odejde i ta další. Takhle přece žádná žít nechce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dlouhá punčoška
18.2.23 13:07
Nedokážeš od něj odejít i proto, protože se bojíš být sama? Najednou bys nebyla ve vztahu a tak raději jsi s někým kdo si tě neváží.
Musíš ten krok prostě udělat - sebrat se (nejlépe, když on není doma) a pokud možno s ním nekomunikovat aby tě nemohl zase přemluvit. Ještě mě napadá si napsat na papír důvody, proč jsi od něj odešla, proč s ním nechceš dále být a hlavně, že když mu podlehneš, tak se nic nezmění. Někdy to člověk potřebuje vidět černé na bílém.
Sezení u psychologa by taky nebylo špatné - hodně věcí si uvědomíš, hlavně skrz samu sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.2.23 13:17
Jste hodné, dekuju.. deti naštěstí nemame, ani vzatí nejsme.. ale jsme spolu už hodne dlouho, jeste od skoly, a tak o to vic to boli.. vim ze si me neváží, udělala bych pro nej prvni poslední, i když vim, ze si to nezaslouží… ale jemu když rupne v bedne, tak je to sileny.. asi mate pravdu, ze nedokazu být sama, je to fakt “divny” pocit si představit, ze vlastně po tolika letech budu sama a bez nej.. vzdycky takovýhle totiž nebýval.
- Citovat
- Upravit
18.2.23 13:30
@Anonymní píše:
Jste hodné, dekuju.. deti naštěstí nemame, ani vzatí nejsme.. ale jsme spolu už hodne dlouho, jeste od skoly, a tak o to vic to boli.. vim ze si me neváží, udělala bych pro nej prvni poslední, i když vim, ze si to nezaslouží… ale jemu když rupne v bedne, tak je to sileny.. asi mate pravdu, ze nedokazu být sama, je to fakt “divny” pocit si představit, ze vlastně po tolika letech budu sama a bez nej.. vzdycky takovýhle totiž nebýval.
To je problém - jste spolu dlouho a hlavně, vidíš (nebo si pamatuješ) spíše to dobré. Jak sama píšeš, že takový nebýval — takže se upínáš na to, že předtím byl jiný, fajn a možná doufáš, že znovu takový bude. Ono jednou (a doufám že brzy) se to v tobě zlomí a definitivně odejdeš. Popřemýšlej nad tím psychologem, může ti opravdu hodně pomoct. 
Věř, že pokud od něj odejdeš tak zjistíš jak super může být život, co všechno můžeš zažívat a že na světě lítá tolik (lepších) chlapů než je tvůj současný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.2.23 14:07
Najdi si nědkde psychoterapeutku - nejsnazší to bude v rámci poradny pro rodnu a začn opravovat svoji rozbitou psychiku, pak bude jednoduší odejí tz toxicého závislého vztahu, ve kterém jsi.
Jo a to fyzické násilí je jen otázka času.
Pokud je pro tebe prozatím představa že půjdeš za někým moc náročná, začni knihou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.2.23 15:05
Holky, moc vám vsem dekuju, pomohly jste mi.. naštěstí mam kam jit, a psychologa určitě vyhledam, snad to cele nějak zvládnu.. jeste jednou vám vsem dekuju, i za odkaz na knihu
- Citovat
- Upravit
19.2.23 16:23
Přečti si knížky Vyznáte se v tlačenici. Jsou tam trefně popsané životní situace ženy.
A půjč si Sedm Tibeťanek. Udělej si test a přečti si skupinu, kam spadáš. Je to hodně zajímavé.
A tohoto vztahu nelituj. Ty si jen neumíš představit být bez něj. Protože jsi na něj zvyklá. A on si tě nejen neváží. On tě ani nemiluje. Stejně by to skončilo. Čím později, tím víc by to bolelo a tím hůř by se ti odcházelo. Bere té jako inventář. Který si má nechat všechno líbit a který nezvládne žít bez něj. Hoši se v tomto často velice mýlí. A potom jen zírají. Žena, která dokáže vylézt z nefunkčního vztahu, se sama změní k lepšímu. Je silnější, spokojenější. Nebojí se víc experimentovat. V účesu. V líčení. V oblékání. Má kuráž zkusit koníčky, na které ji kvůli tomu blbovi, kvůli té kouli na noze, nezbýval čas a energie. A taková žena, spokojená sama se sebou, potká kvalitního partnera, i když to vůbec nečeká. Mně můžeš věřit. Tím vším jsem prošla. Jenomže mnohem později. Držela jsem to nesmyslné manželství až do dospělosti děti. Dneska si klepu na hlavu. Ale stály mi ty změny zato. A víš, co je úplně největší legrace? Po rozchodu a rozvodu, aniž bych hledala jiný vážný či nevážný vztah/ skutečně mi stačilo jedno manželství/, se chlapi a potencionální adepti jen hrnuli. Stávající nefunkční spolubydlení a závazky té úplně od lidí odříznou. Jsi ve vztahu, ale jsi na tom mnohem hůř, než kdybys byla sama. My holky se pořád bojíme být samy. A to je naše neštěstí. Naše brzda ke spokojenému životu. Jednou to poznáš taky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky, z pochopitelných důvodu anonym… jsem ve vztahu ve kterém nejsem spokojena - partner křičí, nadava mi a nechci psat co dalšího.. nikdy me ale neuhodil. Vim ze to neni správně, a tak ho už chci proste opustit. Ale nedokazu to, jsem na nej hrozne upnuta, už jsem měla několikrát sbalene tašky, ale on za mnou vzdycky prisel s kytkou a omluvou a já blbka mu odpustila, a jelo to nanovo. Vim ze je to špatně a uvedomuju si to, proto bych chtela vedet, zda s timhle má zkušenost i někdo jiny a jak se už proste konecne odhodlaly opustit ho? Chci to udelat, ale mam strach, ze mu zas podlehnou.
Psychicky je to pro me dost náročné, prosim, abyste si rýpavé komentáře nechaly… dekuju