Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Semtex půjčovat věci nemusíš a že se s twbou chce dítě bavit, na tom snad není nic špatného. Ty se s ním bavit nemusíš, ale je to dítě, proboha. Chceme děti učit, že nemají „otravovat“ jiné lidi? Já tedy ne. To bylo in před 40 lety. Dneska naopak syna učím, že na co se nezeptá a co si nezjistí, to nemá.
Máme takovou u nás na hřišti na vesnici, kde se všichni znaj. A nechceš si dělat konflikty s matkama, který budeš potkávat dalších x let (nebo aspoň já ne). Kolektivně jsme s ostatními rodiči a dětmi zvolili naprostou ignoraci holčičky a jejího otravování, a nakonec z toho vyrostla
cizí děti na no name hřištích posílám pryč, jednou jsem na jednu fakt oprsklou holčičku zvýšila hlas, což přilákalo její matku, která si ji zpacifikovala.
V klidu vysvětlíš, razneji vysvětlíš, mracis se a gestikulujes, zakricis, fyzicky zasáhneš. Ne? Na anonymních hřištích velkého sídliště jsem skoro denně posledních pár let a nikdy jsem se nedostala za „mracis se a gestikulujes“. Kde ty storky berete?
@Anonymní píše:
Ahoj prosila bych o náměty, jak byste řešili následující situaci. Podotýkám, že se jedná o situaci, která se stala ještě před koronou. Byli jsme tenkrát se synem (v té době 1,5 roku) na hřišti. Já měla kočárek a na něm zaháknout motorku odrážedlo. Syn chtěl jít na takového toho houpacího koníka, který byl volný. Pomohla jsem mu tam výlezt. Chvíli se houpal a najednou se odněkud vynořila asi 4-5 letá holka a začala malého odstrkovat, že tam chce ona. Já ji říkám, že tam je teď syn ať chvíli počká, že ji tam za chvíli pustíme. Ne dožadovala se houpačky stále. Ona mi říkala něco v tom smyslu „nepanemaju“, přitom míč dobře věděla co ji říkám. Syna to pak přestalo bavit a odešel jinam. Ona se ani nezhoupla. Syn odešel na klouzačku a najednou vidím tu holku, jak se mi hrabe v kočárku a snaží se vzít tu motorku. Běžela jsem za ní a řekla jí, že je to náš kočár a ať ho nechá být. Ne rvala, že chce motorku. Vzala jsem tedy kočár a dala ho jinam. Pak šla otravovat jiné lidi. Celou dobu její matka seděla vzadu na lavičce a telefonovala, holce nic neřekla. Jak byste tuhle situaci řešili? Holka oprskla jak vrata a rodič to má u zadele…
no jo Ruska, řešila bych stejně. je možné, že ti fakt nerozuměla, ale to není omluva pro její chování…nemám problém půjčit cokoliv, když se dítě zeptá, ale takhle fakt ne ![]()
@Sonmi píše:
Fakt by ti připadalo ok fyzicky napadnout cizí dítě?
To mi prijde taky jako dost pres caru..ano to dite se nechova, tak jak by melo, ale fyzicky napadat citi dite to fakt ne-e.
@kacz píše:
@Semtex půjčovat věci nemusíš a že se s twbou chce dítě bavit, na tom snad není nic špatného. Ty se s ním bavit nemusíš, ale je to dítě, proboha. Chceme děti učit, že nemají „otravovat“ jiné lidi? Já tedy ne. To bylo in před 40 lety. Dneska naopak syna učím, že na co se nezeptá a co si nezjistí, to nemá.
Ano, děti jsou děti, ale mě štvou hlavně ti rodiče, když to ignorují. Což tak většinou bývá. Když vidí, že se dítě se mnou chce bavit, ať se jdou také pozdravit a dát řeč a ne že budou dělat mrtvýho brouka a to dítě mi “nechají na krku”. Nejsem na hřišti od toho, abych tam hlídala a bavila cizí děti. Takže pokud se mnou začne bavit cizí dítě, očekávám, že se rodič dostaví a přidá se, jinak to považuji na neslušné.
Když už jsme u těch hřišť, jak se tváříte na situace, kdy na takové dítě zasáhne matka, ale dítě je stejně všude a je jako tornádo? Syn prostě takový je, neustále je ho všude plno, doráží na děti, aby mu danou věc daly, cpe se na průlezky první, lítá jak střelený. A to všechno přes mé horentní upozorňování. Prakticky za ním lítám jako za batoletem, ale stejně k takovým konfliktům dochází neustále.
Asi nás všichni musí moc „milovat“, že? ![]()
@Anonymní píše:
Když už jsme u těch hřišť, jak se tváříte na situace, kdy na takové dítě zasáhne matka, ale dítě je stejně všude a je jako tornádo? Syn prostě takový je, neustále je ho všude plno, doráží na děti, aby mu danou věc daly, cpe se na průlezky první, lítá jak střelený. A to všechno přes mé horentní upozorňování. Prakticky za ním lítám jako za batoletem, ale stejně k takovým konfliktům dochází neustále.Asi nás všichni musí moc „milovat“, že?
Ze cizí dítě litá nebo rve mi na hřišti nevadí, že se cpe první na klouzacku mi taky nevadí, pokud tím to moje neshodi. Že něco bere - moje děti nedají
Jsou tři a umějí se bránit. Prostřední býval teda trochu trouba, tak když mu někdo něco vzal, zabavila jsem si to zpátky, jednou mi to nic neudělá.
Vadilo mi, když cizí dítě sypalo opakovaně písek mému na hlavu, matka sedela na rantlu pískoviště a nic. A taky mi vadilo, když se jiné cizí dítě snažilo sebrat mému auto, ale fakt asi hodinu v kuse premlouvalo, vysvetlovalo a pořád dokola se ptalo, jestli bychom mu to auto nedali. Ne, nedali.
@Anonymní píše:
Když už jsme u těch hřišť, jak se tváříte na situace, kdy na takové dítě zasáhne matka, ale dítě je stejně všude a je jako tornádo? Syn prostě takový je, neustále je ho všude plno, doráží na děti, aby mu danou věc daly, cpe se na průlezky první, lítá jak střelený. A to všechno přes mé horentní upozorňování. Prakticky za ním lítám jako za batoletem, ale stejně k takovým konfliktům dochází neustále.Asi nás všichni musí moc „milovat“, že?
Za mě - tohle mi fakt nevadí. Pokud vidím, že rodič je nablízku, dítě krotí a hlídá, nenechá ho dojít vysloveně do situací, kdy by někoho shodilo z houpačky/klouzačky, házelo písek apod., tak za mě dobrý. Panebože proto se přece s děckama na hřiště chodí, aby se naučily sociálně reagovat na ostatní. Některým to jde samo, některé jsou divočejší nebo nějak nestandardní a trvá jim to dýl a co - mají si je rodiče vodit na řetězu?
Jediné, co mi vadí je, když rodič někde opodál čumí do mobilu a děcka si nevšímá. Ale to mi nevadí to dítě, ale rodič. ![]()
@Platanka píše:
V klidu vysvětlíš, razneji vysvětlíš, mracis se a gestikulujes, zakricis, fyzicky zasáhneš. Ne? Na anonymních hřištích velkého sídliště jsem skoro denně posledních pár let a nikdy jsem se nedostala za „mracis se a gestikulujes“. Kde ty storky berete?
Asi tak.
![]()
@Semtex píše:
Jeeeee já dětský hřiště nemám ráda. Jednak mi vadí úplně cizi děti, které za mnou přijdou, oslovují me “teto” a vyžadují mou pozornost, zatímco jejich rodič dela jako že nic.
A pak mi vadí půjčování věcí. Ani dospělí si mezi sebou nepujcuji svoje věci, jako přišlo by vám normální, kdybyste seděli v hospodě a někdo si kupříkladu chtěl půjčit vás mobil, protože se mu zalíbil? Kapku divny, ne? Takže nechapu, proč bych to měla učit děti.to se proste nedělá, věci se půjčují jen kamarádům a hotovo. Kamarad je ten, s kým se plánovaně schazime, a ne ten, koho zrovna potkáme na chodníku, hřišti nebo jinde.
A jak často se ti taková situace stane? To se mi snad nikdy nestalo.
A že si děcka na pískovišti půjčujou formičky mi teda taky přijde normální.
Asi jinej oddíl. ![]()
@Sonmi píše:
A jak často se ti taková situace stane? To se mi snad nikdy nestalo.A že si děcka na pískovišti půjčujou formičky mi teda taky přijde normální.
Asi jinej oddíl.
Mně se to teda stalo několikrát, že mě cití dítě oslovilo teto. Doteď mě nenapadlo, že by to mohl být problém ![]()
Mě vadilo, mluvení jakoby za třetí osobu..
Dítě něco chce a máma.. Ty bys chtěšl to odrážedlo, že jo, ale oni ti ho asi nepůjčí, asi spěchají.. takkové jakoby psychické vydírání…
Dítě čučí a matka jakoby přemlouvá
neumí říct dítěti ne neotravuj.. když to tak napíšu natvrdo
@Anonymní píše:
Když už jsme u těch hřišť, jak se tváříte na situace, kdy na takové dítě zasáhne matka, ale dítě je stejně všude a je jako tornádo? Syn prostě takový je, neustále je ho všude plno, doráží na děti, aby mu danou věc daly, cpe se na průlezky první, lítá jak střelený. A to všechno přes mé horentní upozorňování. Prakticky za ním lítám jako za batoletem, ale stejně k takovým konfliktům dochází neustále.Asi nás všichni musí moc „milovat“, že?
Me to nevadi
mam to same
na vsechno moje, vsechno chce, vsude musi byt, s kazdym se chce seznamit a ja litam a furt vysvetluju a kdyz vidim, ze nekdo na to neni zvedavej, tak razantne dite odvedu…,ale treba me zas vadi ten nazor s pujcovanim..na hristi jsou nejaka nepsana pravidla..me zas hrozne stresuje, jako matku divokyho ditete, ze si nekdo vysype hromadu veci do prostred pisku a zle kouka, ze jeho dite nepujci…to pak jdu radsi pryc, nez porad sve dite odhanet, aby se nahodou nedotklo cizi babovky..jako rok a pul dite tohle nechape…myslim, ze obecne vsem vadi drze deti se salamisty rodici…na me spis tak schovivave usmivaji ![]()
@Semtex píše:
Ano, děti jsou děti, ale mě štvou hlavně ti rodiče, když to ignorují. Což tak většinou bývá. Když vidí, že se dítě se mnou chce bavit, ať se jdou také pozdravit a dát řeč a ne že budou dělat mrtvýho brouka a to dítě mi “nechají na krku”. Nejsem na hřišti od toho, abych tam hlídala a bavila cizí děti. Takže pokud se mnou začne bavit cizí dítě, očekávám, že se rodič dostaví a přidá se, jinak to považuji na neslušné.
Aha… pokud se to dítě chce jenom bavit, tak ti ho prece nikdo nedává na hlídání, ne? Můžeš s ním vést normální konverzaci. To mi připadá spíš jako výchova k samostatnosti. Proč by rodič měl hned přiklusat, když dítě umí mluvit samo za sebe?