Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak řešíte vypjaté situace s tříletými dětmi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
12.7.16 12:30
@Hobitka píše:
Treba na znamou doslo, az u ctvrteho ditete, ale doslo.
V nějaké knize jsem četla něco jako: Ben se nám narodil jako páté dítě.
Kdyby se býval narodil jako první, zůstal by jedináčkem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.16 13:07
@ixule @ireeenka že se vám do toho vmísím…
U nás je Honzík první kluk narozenej v rodině asi po pětadvaceti letech. Takže si dovedete představit, co občas poslouchám…a to je to jen jeden kluk. Jinak jsou všichni chytrý jak rádia, a to je náš malej jeden z nejhodnějších kluků, co v okolí znám 
Ale prostě je to hlavička, no a všichni jsou zvyklý od holek, že prostě tak nějak fungují „od přírody“… 
Jak tu někdo zmínil, ano, asi bych to v něm mohla zlomit, ale to nikdy neudělám. Radši budu mít doma zvídavého „zlobiče“ než ustrašenou hromádku neštěstí.
No a co se týče autosedačky, tak já jeden čas musela zapínání sedačky obalovat hadrem na uzel, aby se k tomu nedostal. Jak trochu vyrostl, tak už se mu dá spoustu věcí vysvětlit (tatínek na to bohužel nemá tolik trpělivosti jako já 
), takže pro mě už je jednodušší mu říct, že dokud se nepřipoutá, tak se nepojede do Zoo (na výlet, k babičce…), než na něj řvát nebo ho mydlit. A tak je to skoro se vším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.16 14:06
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.16 14:10
@Mar__tanka1983 hadr pomohl? u nás nic, koupili jsme sedačku s pultem a byl pokoj, pak jak přešel do větší, tak už se naštěstí moc neodpoutává, jen občas, když mu něco upadne, takže už jsem taky v serpentýnách lezla zpředu dozadu ho připoutat, protože to zatím neumí a nebylo kde zastavit Dobrý je, když ti rozumí, Míša bohužel moc ne (však víš), pak by člověk s takovým děckem seděl opravdu jen doma, je pravda, že i díky tomu, jaký Míša je, vyrážíme na výlety méně často, než bych si přála 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.16 14:20
@ixule jo, pomohl, respektive párkrát jsem to zavázala, když sem věděla, že těžko budu dupat na brzdy (např. na dálnici), jinak právě výhoda je, že si Honza nechá vysvětlit. Takže ze sedačky vylezl všehovšudy dvakrát, prvně sem mu vysvětlovala, proč se poutáme. Podruhé jsem na něj už zhoukla, a že jestli s tím nepřestane, tak nebudeme nikam jezdit a budeme všude jen chodit pěšky (on v té době chodec moc nebyl), tak se vyděsil nechal se připoutat, znovu jsem vysvětlila důvody poutání, no a vlastně od té doby byl klid.
Zato když jsem ho jednou nepřipoutala já, to byl virvál sme vyjeli z parkoviště a ujeli asi tak tři metry a malej na mě začal hejkat, že „nemááááá pááááásýýýýý“ a že „maminko, ty hloupá,…“ a začal mi vysvětlovat to, co sem mu před rokem cpala do hlavy já o pásech, nehodách, policajtech a tak
U nás to funguje tak, že každý dobrý úmysl je pozásluze potrestán a mladej mi mlátí moje vlastní slova o hlavu. Až si říkám, co budu proboha dělat až bude v pubertě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.16 14:26
@Svistice píše:
Pak jsou rodiče aktivních či svérázných dětí, které razí autoritativní přístup. Takže dítě dostává sekec slovní či fyzický. Dřív nebo později to takové dítě zlomí. Ale rodič může bt pyšný, že má vycepované dítě.
Hele, já jsem asi ten slovní sekec (dítě mi teda zlomené nepřipadá), ale jaká je teda ta správná varianta?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.16 14:46
@Mar__tanka1983 to víš, u nás v té doby byl problém i s pochopením základních věcí, natož tohle jo to víš, občas si říkám, že není špatné, když to naše dítě ještě nemluví
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.16 14:47
@Knihomyš píše:
Hele, já jsem asi ten slovní sekec (dítě mi teda zlomené nepřipadá), ale jaká je teda ta správná varianta?
u nás slovní i fyzický a dítě není ani zlomené ani vycepované
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.16 15:04
@Knihomyš píše:
Hele, já jsem asi ten slovní sekec (dítě mi teda zlomené nepřipadá), ale jaká je teda ta správná varianta?
Tím slovním sekecem jsem nemyslela to, když na dítě houkneš a zvýšíš hlas. Ale například náš soused častuje svého synka velmi často přednáškami typu „Panebože, proč já musím mít tak blbý dítě“ a podobně, za každou blbost na něj řve, že to slyším i přes poměrně silnou zeď. A to jinak vím, že kluka miluje a skočil by pro něj do ohně, ale tu výchovu prostě pojal po svém.
Hoch je sice na první pohled velmi klidný, zdraví, děkuje. Když se s ním ale chvíli bavíš, tak je to neseběvědomé, zakřiknuté dítě bez vlastního názoru.
A patent na výchovu fakt nemám. Chce to asi najít si vlastní cestu a nehrotit nic do extrémů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.7.16 15:31
@Knihomyš @Svistice
Podle mně se všechno vejde do věty: Nečiň ostatním, co nechceš, aby činili tobě.
U dětí to platí dvojnásob, všechno se nám vrátí. Záleží na nás, jaký si s nimi vytvoříme vztah a jestli budou mít k nám v životě důvěru nebo ne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
