Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak rozmluvit dvouleťáka?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
18.4.20 13:39
Jak rozmluvit dvouleťáka?
Ahoj. Sice potisící, ale aspoň to není o covidu. 
Hledám radu nebo útěhu, případně kopanec to řešit. Mám dvě děti, starší holce budou v červenci 4, mladšímu klukovi je skoro 2 a měsíc. A nemluví. Mám pocit, že všechny děti v mém okolí podobného věku už skládají jednoduché věty, nebo minimálně podmět a přísudek, a můj syn se zasekl na pár citoslovcích. Používá nějaký svůj jazyk, původně to bylo docela vyrovnané skládání náhodných slov ze slabik, postupně ubíral na souhláskách a současně je to hlavně o různých naskupených samohláskách (ale málokdy spojených do dvouhlásky). Uměl některá slova a občas je používal, ale už od nich upustil a tváří se, že je v životě neviděl (auto, okuka a pár dalších). Zvládá zvuky zvířat, ale sám od sebe se chytá jen u koně, psa a prasete. Vše ostatní mu musím napovědět, pak nadšeně opakuje. Stabilně používá akorát máma, jinak nic. Když něco chce, vezme za ruku, dovede, ukáže. Slovo z něj nedostanu, ani když se fakt snažím, ať zopakuje po mně. Když má fakt dobrou náladu, něco zopakuje, ale pak už to sám nepoužije. Přijde mi subjektivně, že smysluplně naopak mluví míň a míň. Srovnáno se starší, je tak o rok pozadu. Porozumění: jak kdy, jak co. Těžko soudit, neb teď je všechno špatně, nic nechce a jen se vzteká. Otevři-zavři umí, podej a přines nevím, zda nerozumí, nebo nechce. Ale odhaduji intuivitně, že spíše rozumí, i když by mohl i více. Nějaké vysvětlování, podmiňování a podobně neexistuje. Jinak podle mě sociální chování standard: se mnou se mazlí, když dostane vynádáno, dělá ksichty a uráží se, se ségrou se buď mazlí, nebo ji mlátí a něco nesrozumitelného po ní huláká. Rád si hraje s figurkami zvířátek a ťape s nimi všude možně a s autíčky. Motoricky velmi zdatný, brzy seděl, lezl, chodil, prvky na hřišti zvládl kolem roku a půl (žebřík na 1,5m klouzačku a podobně). Oblíbená hra je běhat a křičet, skákat po posteli a pod. Prostě až na to mluvení mi přijde v normách (možná trochu pozadu). A teď - jak ho sakra rozmluvit? Jednak je to strašně nepraktický (neřekne si, co chce), jednak se občas obávám, zda je zdravý, zda tam není nějaký problém, který bych měla řešit. Zároveň rozumem vím, že má ještě tak rok čas na to, abych panikařila, ale moc se mi nedaří nad tím nepřemýšlet. Jak nejlíp na něj? Knížky čteme - moc ho to nebaví. Chci po něm ukazovat - ukazuje rád, ale náhodně úplně cokoliv/všechno, ne to, na co se ptám. Zpívám, popisuju věc, co dělám, co chci, aby dělal on, sestra na něj mluví pořád - nic. Starší jsem nikdy nijak cíleně nerozmlouvala a prostě začala postupně mluvit sama… uff, omlouvám se z román, ale chtěla jsem se vyhnout příliš mnoha doplňujícím dotazům.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.4.20 13:45
Zacne mluvit sam, stejne jako segra 
Jen proste pozdeji, vim ze to slyset nechces ale proste to reknu: Kazde dite je jine 
A to ze moc nemluvi ve dvou letech nevidim jako problem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 13:48
Ano, kazde je jiné. Přijde mi, že po tom druhém roce se to začne rozjíždět. Navíc klukům to prý trvá dele. Zatím bych se tím vůbec netrapila 
Pak už nejdou zastavit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 13:56
Starsi dite v tomhle veku snad nerikalo ani mama, jen par citoslovcu a vubec (ale jako opravdu vubec) neopakoval. Umel teda ty citoslovce pouzit do spojeni typu bu nam nam = ovce ji.
Zacal mluvit v podstate ze dne na den ve dvou a pul, behem mesice vety vcetne sklonovani, ve trech letech umel ciste r.
Rec nelze urychlit, musi na to dozrat mozek. Nekomu v roce, jinemu ve trech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 14:00
Mame doma uplne ten stejny exemplar a doma mame stejne pocity 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 14:02
Určitě hlavně klid 
Zatím bych nepanikařila a neřešila. Jen mě tak napadlo, prostor k mluvení má? Tím myslím, jestli na něj nemluvíte doma ‚až moc‘? Že by pak postrádal motivaci. Možná bych se tím zkusila přestat na pár týdnů úplně zabývat, prestala po něm chtít, ať opakuje, třeba i to čtení na pár dnů vypustit, když ho to stejně nebere (možná si k tomu dojde). Jednak si ubereš stres, a taky mu tím možná dáš větší motivaci než tou snahou. Určitě to děláš nejlíp, jak umíš, a malý se rozmluví, až přijde jeho čas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 14:04
Mám syna 2roky 3mes. A taky mluví jenom máma a táta jinak má tu svoji dětštinu, které nikdo nerozumí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.4.20 14:07
Nečetla jsem celý úvodní příspěvek.
Syn začal mluvit skoro ve 3 letech. Do té doby říkal kromě máma táta jen první slabiky slov, např. místo koza jen ko, místo popelnice po atd. A co začal mluvit, mluví moc pěkně, správně vyslovuje a často mě překvapí tím, jak správně použije složitější slovo.
Takže nevím, jestli „rozmlouvání dvouleťáka“ má nějaký smysl.
- Citovat
- Upravit
18.4.20 14:08
Naše starší dítě mluvilo ve větách v roce a půl, o to těžší pozici má mladší dítě, teď cca 23 měsíců. Když to srovnám objektivně, staršímu jsem se mnohem více věnovala, také mělo mnohem větší zájem o knížky. Mladší je pohybové šikovnější, ale knížky ho nikdy moc nebraly. Masivně se rozmluva až teď, nevím, zda by i bez toho, ale teď projevilo výrazný zájem o takové ty hledaci knížky typu Jaro, Léto… Teď v tom leží několik hodin denně. Co jsem potkávali děti, tak nemluví i 2 létě dítě je naprosto běžné, já bych znervoznela, pokud by nemluvilo ve 2,5-3 letech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 14:19
Je to velmi individuální a svoji roli hrají i vrozené dispozice. Moje dítě ve více než dvou a půl letech říká jen pár základních slov. Podle času stráveného v posledním roce a půl nad knížkami, zdatnou jemnou motorikou, normální úrovni hrubé motoriky atd. by už dávno mělo sami psát sonety 😂 Nemá smysl na ně tlačit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 14:22
Díky všem. Já to racionálně samozřejmě vím, že do tří let má čas. Ale to srovnání se starší a s okolím je něco, čemu, byť se vědomě bráním, neodkážu úplně zrušit a pak mě napadá, zda něco není blbě a neměli bychom to nějak řešit… ale nejspíš máte pravdu a prostě musím být trpělivá. Jak mě to štvě, když se vzteká, že něco chce, žvatlá a já mu prostě nerozumím! Uaaaaa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 14:37
Ještě, že u nás to trvalo prvorozené a ne mladšímu synovi, takže jsem neměla to srovnání, moje nejstarší skoro vubec nemluvila do 3 let…tak od toho roku a půl si ukazovala, rozuměla, co se po ní chce, ale když už něco ve dvou letech vypustila byly to ty zvuky zvířat a pak jen jednotlivá slova, moc hezky uměla ne a sama, pak se naučila pár slov anglicky, ale minimálně do 2 a půl neuměla větu o 2 slovech…nepočítám máma ne, tata ne…pořád si jen ukazovala, pamatuju si, že už jsem pak dělala, že to nechápu, aby mi to řekla no ve třech letech a 2 měsících šla do školky a po týdnu mluvila v jednoduchých větách…
syn oproti tomu říkal slovní spojení už v roce a půl…takže fakt každé dítě je jiné
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 14:38
Máme to samé doma, kluk 23 měsíců a ani slovo, jakože fakt ani ň. Dříve jsme byli alespoň na táta a hmhm (jako že ne e). Teď už ani to ne. Kdykoliv po něm já něco chci (aby něco řekl, udělal, apod.), v tu ránu je dokonale hluchý a já neexistuju. Když zatlačím, tak se vztekne. Což je zajímavé, protože slyší, rozumí a když jsme venku a řeknu - kluci jeďte ke kraji, jede auto - tak jede ke kraji hned. Když doma řeknu - řekni máma, nebo - vyhoď to do koše, pojď půjdeme uklízet hračky - je okamžitě hluchý a neviditelný. Staršímu taky trvalo déle, než se rozmluvil. Ale v těch 2 letech už těch cca 20 slov měl, ve 2,5 prakticky z týdne na týden mluvil všechno v rozvitých větách. Tak se tím uklidňuju. Ale začíná se teď docela dost vztekat (mlátí hlavou o zem, do stěny, do čehokoliv), tak bych byla ráda, kdyby se už rozmluvil - jednak, aby si víc řekl, co chce, druhak úplně klidná z toho taky nejsem. Motoricky šikovný, obratný, samostatná chůze od 10.měsíců, skluzavku samostatně v roce a 4 měsících, včetně žebříku, odrážedlo taky. Ale ta mluva vázne. Zvládne udělat bůůů (kravička), ale to musí teda opravdu hodně chtít. No, zdá se mi to být málo. Snažím se být v klidu, ale samo už jsem nervózní…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 15:03
@sakota ony ty druhe deti maji jinou pozici, pokud prvni se vyvijelo plus minus dle tabulek. Sama pises, ze pohybove je druhe dite sikovnejsi. Na to se „upni“, kdyz te budou prepadavat chmury. U nas je treba druhe dite vyrazne ctizadostivejsi, mnohem vic se snazi v samoobsluze. To prvni dite vubec nepotrebovalo, proc by se oblekalo, jedlo, kdyz maminka byla plne k dispozici. Nase druhe dite zase nepotrebuje ty knizky, protoze v tom pozorovacim veku zastal hlavni druh zabavy starsi sourozenec. Schopnosti tech deti se nelisi jen povahou deti, ale prave i jejich pozici v rodine.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.4.20 15:38
@Cuddy Mne prave prijde, ze druha je takova vzornacka, jak v tabulkach, tak vicemene v povaze, a prcek je ten rusivejsi element. A prave se mi zda, ze je jeste o to linejsi a vic miminkovej, i kdyz uz mu jsou dva. Ale snad je to jenom povaha a srovna se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
