Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak se chovat? Dcera je dost živá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
16.2.12 21:55
- Citovat
- Upravit
16.2.12 21:56
Malou určitě pořád neokřikuju, navíc doma je jak tornádo, ale jak někam přijdem, kde je víc dětí, přilepí se na mě a nepustí…
Mě tyhle akční děti nevadí, spíš naopak. Mám i kamarádku se stejně starým synem a to je teda ranař 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.2.12 21:58
Markytka01 píše:
Tak já když byla dcerka malá, tak jsem se dívala na ostatní maminky, které měly děti živé a které šly hodně vidět a slyšet:-) trochu naštvaně taky. Když malou třeba strčily nebo jí vzaly hračky atp.Teď mám i malého synka a ten je přesně takový živý typ. A přesně jak píšou holky, když někam jdeme, chci si taky odpočnout, takže synka nechávám a dávám jen pozor aby někomu neublížil, nebouchl do něj schválně apod. Nějaké to poštouchnutí nezáměrně nebo tak neřeším. A to samé když to udělá někdo jim, alespon se opravdu otrkají. A at si vyřeší konflikt mezi sebou děti, to je vždy nejlepší
Jo, jo, jak píšeš s první dcerou, občas to ty maminky i umějí dát najevo, že je to hrozný apod., ale jak vidíš, ty děti prostě jsou takové jaké se narodí…Teď jsem ve fázi, že se z toho chci vzpamatovat, byla to pro mě trochu facka taková reakce, že mám něco s dcerou udělat, jen jsem odešla šuškání, ale třeba na to jednou přijdou nebo taky ne.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.2.12 22:01
Lind002 píše:
Malou určitě pořád neokřikuju, navíc doma je jak tornádo, ale jak někam přijdem, kde je víc dětí, přilepí se na mě a nepustí…
Mě tyhle akční děti nevadí, spíš naopak. Mám i kamarádku se stejně starým synem a to je teda ranař
To ráda slyším, potěší to, že v tom člověk není sám.
- Citovat
- Upravit
16.2.12 22:12
Anonymní píše:Lind002 píše:To ráda slyším, potěší to, že v tom člověk není sám.
Malou určitě pořád neokřikuju, navíc doma je jak tornádo, ale jak někam přijdem, kde je víc dětí, přilepí se na mě a nepustí…
Mě tyhle akční děti nevadí, spíš naopak. Mám i kamarádku se stejně starým synem a to je teda ranař
Beru to taky tak, že alespoň se dcera trochu otrká (doufám) a spory mezi dětma, kdy jí někdo vezme hračku, neřeším.
A určitě neměj splín, bude to mít s takovým temperamentem v životě lehčí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
marra
16.2.12 22:12
Já bych za takovejma slepice nechodila.ja vlastne do zadneho centra 
bd rada,ze mas zdrave dite,kasly na ne 
- Citovat
- Upravit
16.2.12 22:22
je ja jsem nasla diskuzi primo pro me, 
sice muj syn ma jen 13mrsicu, ale jde ho videt slyset,nemuze byt ani 10vterin sam prooze hned neco provede.Taky si myslim ze ma docela.odeme prisnou vychovu,ale i tak si dela co.chce.Od kamaradky syn o mesic starsi kam ho posadie tam ho najdee a Mates ten dokaze sprehazet kuchyn behem 5 min.Jinak k ostatnimdetem se chova tak ze jim bere hracky vzapeti je zahodi a tak.Mozna je brzo to resit ale jasi taky obcas rikam e ho nezvladam ale u nas to mozna chce jste cas,jinak este podotykam hracky ho moc neberou spis tak klacek,petka a vse co nesmi.OMLUVTeE CHYBY PISU NA MOBILU
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.2.12 22:29
Tak to já si zas myslím, že pokud ohrožuje ostatní (třeba háže ty věci tam, kde někdo je), tak přece zasáhnout musíš i kdyby to znamenalo, že ji budeš napomínat 10× za hodinu. Dyť to tak přece nejde…
Asi budu z těch slepic, co mají zakřiknuté děti, já mám skutečně dítě, které když někde objeví nové auto, tak si tam s ním v rožku hodinu bude jezdit (doma takový není ani omylem - teda tak z 50 %), ale nevidím jediný důvod, proč by mu měl při tom někdo skákat po hlavě. A stejně naopak, když ho chytne řádění (třeba hrozně rád hází kameny, balonky atd.), nevidím důvod, proč by měl omezovat jiné děti. Takže pokud si háže, skáče nebo co tam, kde nikoho neomezuje, neohrožuje a nevadí, tak ho nechám. Pokud by zasahoval do „svobody“ jiného dítěte, bude ukázněn (klidně milionkrát po sobě, fakt ho sleduju, co kde komu dělá) a dělat to prostě nebude.
Podle mě je správné brát ohled na ostatní a učit tomu i děti. Nevidím jediný důvod, proč by někoho mělo zajímat, že mám temperamentní dítě, když si kvůli němu nemůže v klidu hrát.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.12 08:58
Angua píše:
Tak to já si zas myslím, že pokud ohrožuje ostatní (třeba háže ty věci tam, kde někdo je), tak přece zasáhnout musíš i kdyby to znamenalo, že ji budeš napomínat 10× za hodinu. Dyť to tak přece nejde…Asi budu z těch slepic, co mají zakřiknuté děti, já mám skutečně dítě, které když někde objeví nové auto, tak si tam s ním v rožku hodinu bude jezdit (doma takový není ani omylem - teda tak z 50 %), ale nevidím jediný důvod, proč by mu měl při tom někdo skákat po hlavě. A stejně naopak, když ho chytne řádění (třeba hrozně rád hází kameny, balonky atd.), nevidím důvod, proč by měl omezovat jiné děti. Takže pokud si háže, skáče nebo co tam, kde nikoho neomezuje, neohrožuje a nevadí, tak ho nechám. Pokud by zasahoval do „svobody“ jiného dítěte, bude ukázněn (klidně milionkrát po sobě, fakt ho sleduju, co kde komu dělá) a dělat to prostě nebude.
Podle mě je správné brát ohled na ostatní a učit tomu i děti. Nevidím jediný důvod, proč by někoho mělo zajímat, že mám temperamentní dítě, když si kvůli němu nemůže v klidu hrát.
Jo, jo to je zajímavý postoj, vůbec nejsem proti, bud taky ráda, že si někde v koutku vydrží teda hodinu hrát, to jsem ještě nikde u dítěte neviděla, určitě dítě hlídám, neubližuje, ale nejsem názoru za ně opravdu až jednat, to už je na mou povahu zase moc. Strávila jsem mnoho času i ve školce na praxi, jak se zdravýma, tak postiženýma dětma a musím říct, že tam teda za ně nikdo opravdu v dnešní době aspoň nebojuje, nikdo jim nepodává hračky, které jim vezme druhé dítě, je to jen a jen na nich. Spousta z nich to potom právě řešila pláčem a pláčem, nejedly apod. Je to hodně individuální, ale právě chci se vyhnout tomu, že by se dcera neměla umět bránit apod. Samozřejmě nezapomínám na slušnost v rámci možností atd. Ještě mě teď napadla otázka, když uklízíte doma hračky, taky vše jenom vzorně např. pokládáte nebo občas i něčím hodíte - zlehka!
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.2.12 09:01
pajulinkka22 píše:
je ja jsem nasla diskuzi primo pro me,
Je to tak jak píšeš, souhlasím s tebou, taky má dceru přísnou výchovu, ale neomezující.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.2.12 09:02
Je to tak jak píšeš, souhlasím s tebou, taky má dceru přísnou výchovu, ale neomezující.
- Citovat
- Upravit
17.2.12 09:23
My máme na hračky krabice (nemá pokojíček) a tam to perem hlava nehlava 
Teda z dálky třeba auta nehážem, protože by se mohly rozbít (chtěla bych, aby se k věcem choval hezky), plyšákem si klidně hodíme
Anonymní, chápu i tvůj postoj - podle mě to, jak za dítě jednají nebo nejednají rodiče i vyplývá z povahy dítěte apod. Já jsem si navykla Samíka hlídat, protože v jistém věku (rok, rok a půl) byl o půl hlavy vyšší, než jeho vrstevníci, navíc je pořez - takže když nějakému dítěti vyrval hračku z ruky, nebo do něho jemně šťouchnul, tak dítě letělo přes půl místnosti Což jsem samozřejmě nechtěla, aby jiným dětem (byť neúmyslně) dělal - proto jsem ho hlídala, jestli někomu nekrade hračky a když, tak jakým způsobem Zároveň je ale takový, že si nechá všecko vzít a to zase chci být u toho a vést ho k tomu, jak se má zachovat a že si to nemá nechat líbit - aby se právě uměl bránit. Proto ho sleduju a případně zasahuju - že ve školce to tak nebude, je mi celkem jedno, zatím tam nechodí a třeba se to do té doby naučí.
Nejednám za něho, říkám mu, co má v dané situaci udělat, říct - takže nepřijdu za chlapečkem a nezeptám se ho, jestli nám půjčí hračku - řeknu Samíkovi, ať jde za chlapečkem a o hračku ho poprosí. Dle jeho reakce komentuju (chce půjčit, poděkuj, nechce půjčit, nevadí, tak popros o něco jiného, najdi si jinou hračku, až si s ní dohraje, tak ti ji půjčí). Nevím, jak jinak by se měly děti naučit civilizovanému chování v kolektivu, když jim to nikdo neřekne. Když ho nechám tak, tak bude chodit, rvát dětem hračky z ruky a házet jim balonem do hlavy. Ony si to děti mezi sebou „nějak“ vyřeší, ale to je u mě pohodlný argument, takto by to podle mého názoru vypadat nemělo.
A zajímavé je, že argument „já chci, aby se uměl(a) bránit“ slýchám právě od rodičů dětí, kteří se toho, soudě dle chování jejich dítek, naprosto nemají důvod obávat - naopak by se ostatní měli učit, jak se bránit jejich dětem Nemyslím ve zlém
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 09:24
Já se tedy přidávám k názoru Anguy. A to mám dost živé dítě.
Ono je sice hezké, že jsi zastánce neomezující výchovy, ale zas na druhou stranu by tvoje dítě nemělo omezovat ostatní děti.
Když jsme v kolektivu dětí, tak syna hlídám vždy a i často zakročím nebo na něj zavolám. Jsou mu dva roky, on nedokáže rozlišit to, že neurvale rve z ruky hračku rok a půl staré holčičce, co sotva stojí na nohou a že by jí mohl ublížit, a taky se nedokáže účelně bránit 4leťákovi, který ho mydlí autem po hlavě.
Podle mě je důležité posoudit situaci.
Když se drsněji přetahuje se stejně starým a stejně vyspělým dítkem, tak sleduji, vyčkávám (taky očima najdu maminku druhého dítka a sleduji i její reakce, protože třeba já bych je v tu chvíli i nechala, ale když vidím, že druhá maminka je naježená, tak přeci nebudu schválně hrotit situaci). Pokud „hra“ přesáhne únosnou mez, zakročím. Někdo děcku musí ukázat, jak se má chovat.
Píšeš - nikdo jim ve školce nepodává hračky, které jim vezme jiné dítě - tak já své dítě učím, že BRÁT hračky jiným dětem se nemá. Musí o ně požádat, pokud mu dítě hračku nedá, musí se s tím smířit a počkat, až si s ní to dítě přestane hrát.
Přeci nejde, aby se moje dítě chovalo neurvale a já si to obhajovala tím, že ho vychovávám k tomu, aby se otrkalo, že se s ním život nebude mazlit 
K tomu uklízení hraček - taky jsem občas hodila hračkou do krabice nebo do něčeho „strčila-odkopla“ nohou. A ejhle - kluk to začal dělat taky a když jsem mu řekla, že nemůže, tak na mě vybalil - maminka taky kope do toličky (stoličky). No, dávám si setsakra velký pozor, jak se chovám, protože hlavně já jsem mu vzorem a to, co teď okouká, to si ponese hodně dlouho. Takže NE, už hračky nehážu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 09:29
Angua - pod tvoje prispevky se muzu podepsat. Lip bych to nenapsala 
Podotykam, ze dite mam zive, ktere se umi prosadit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.12 13:55
Děkuju všem za reakce, začíná to být už opět diskuze, že musíme děti vést k tomu nejlepšímu a já popř. ti co mají podobný názor jsou ti horší, že tak se to nemá.
To opravdu nechci, chtěla jsem jen Vaše reakce a tipy. Na druhou stranu obdivuju ty, co dokážete dětem ve věku 1,5-2 roky, že musí o hračku požádat ostatní cizí děti atd., když teda dle mého názoru ty děti umí jen opravdu pár slovíček, které umí vhodně použít. Ale třeba to opravdu jde.
Já se domnívám, že právě i takové lehké přetahování se, zakřičení na sebe, že ty děti tak spolu prostě komunikují a když hned zasahujeme, tak to prostě není úplně správně. Opět podotýkám, že nemluvím o nějakém tvrdém omezováním ostatních atd…o tom vůbec řeč není, ani v dotazu nebyla…Díky.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Právě na mě šel takový splín, že jsem musela sem napsat. Miluju dceru jaká je, nechci aby se měnila a radikálně nechci měnit postoj k ní.