Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
froggy22 píše:S tím souhlasím-trochu průbojnosti nezaškodí naučit dítě.U nás na škole byla přednáška na tohle téma.Pokud je dobrý vztah dítěte a rodiče,tak se vše provalí na začátku a pak je na rodiči,aby okamžitě začal se školou řešit problém.Tohle nám bylo řečeno.Jsou na to páky,až jsem hleděla.Těžší to máte teď. Ale třeba nebudete muset nikdy řešit, že vám dítě šikanují, že mu někdo něco bere atd.
A souhlasím, že je to vrozené - divokost i klidnost, moc se s tím nenadělá, ale usměrnit se to dá. Stejně jako já vedu syna k tomu, aby byl průbojnější, rodiče divočáků by je měli vést k tomu, aby to dokázali v rámci možností trochu ukočírovat (aby třeba v budoucnu někomu nechtě neublížili).
Tohoto se fakt trochu bojím, je v tomhle ohledu takový lehce truhlíkoidní
Ale zlepšuje se - posledně na cvičení odstrčil dítěti ruku, aby ho nevyšouplo od motání koberce (ze začátku si nechal koberec radši ujet, aby se k někomu nepřiblížil, posledně už byl i mezi dětma a nedal se
).
marketa612 píše:froggy22 píše:jo jo, taky je s naší emičkou srandy kopec, a tak, ačkoliv mámám hodných děti trošku závidím, nechtěla bych přijít o tu srandu s ní
No,u staršího hyperaktivita a u mladšího je to lepší,tak vím,co píšu.
Za mě,nějak sjem opravdu nastartovaná hned od rána,takže lítám za dětma,ale kámoška má takovýho kam ho posadíš tam je.Někdy ji opravdu taky závidím,ale aby se sama nevyčůrala v jeho 3letech,to už je na mě moc.Mám pocit,že zažiji s dětmi víc akčnosti i situací,kdy se zasmějeme.Jindra 23m si už dělá legraci,ukáže na krávu a řekne čiči já odpovím anoooó? a on nééééé bůůůůůůůůů a řehtá se.Tohle třeba nezažijepak všechno lítání a případné kalamity-počmárané knížky,rozsypané pytlíky čehokoli jsou mi jedno.Však jsem si věci měla dát někam,kde na ně nedosáhne.Všechno je asi o pocitu,jak to vnímáme z vlastních zkušeností.Kámoška si zas nedělá nic z toho,že neběhá jak ostatní děti atd.teď se nebudu vypisovat,bere ho jaký je a má ho ráda jako každá máme rády to svoje robátko.
. jeliož ti divoši jsou asi fakt větší srandisti
Holky, já mám tedy taky srandistku, doma musím dát vše z jejího dosahu. Srandu si ze mě dělá od rána do večera, nedávno se mi přišla pochlubit s tím, co namalovala…vzala dřevěnou červenou kostku a pomalovala si zeď v pokojíku…ale jinak v kolektivu je zaprdlá…takže to není tak, že s těmi klidnými dítky je nuda.
My se taky bavíme skoro furt… A lumpárny dělá taky - zrovna teď řeším, že polévá skříňku pitím a dělá tam kaluže pro auta
Háže balonem, skáče, dělá blbosti… Ale jinak si s autíčkama vydrží hezky jezdit fakt dlouho
A v kolektivu prostě není otrkaný, nemá rád lidi…
Ještě jak někdo reagoval, proč anonymně píšu? Víte neanonymně je člověk odhalený a nikdy nevíte jestli si to zrovna čte skupinka osob, kterým by se to hodilo si přečíst, neudělá zbytečnou aféru, místo zamyšlení. Celkem chápu, proč je tolik diskuzí otevřených anonymně. Když reaguju jinde, tak anonymně nevystupuju, píšu svůj postoj k problému, to je trochu něco jiného. Nehledala bych za tím v mnoha případech nic jiného. Pokud je diskuze hodně zvláštní, tak to většinou každý pozná, že si někdo utahuje atd…
Jinak mám vzdělání sociální zaměření na vysoké škole, opravdu mě zajímají a moc pomohly vaše reakce k pochopení různých postojů. Možná právě proto, že do toho vidím i trochu jinak, tak se občas v tom méně orientuju. Ale život je o poznání a děti nás budou překvapovat asi vždycky. Teď to řešíme s rodiči atd., za pár let budem rádi, když se možná některé informace dovíme.
Angua píše:
Tak kdo reaguje, tak je u mě v pohoděJá mám problém, když rodič nereaguje, reaguje neadekvátně (broučku, neházej po chlapečkovi kameny) nebo mu to nedejbože ještě připadá vtipné
A jsou takoví, co nereagují, to nemůžete popřít
![]()
![]()
Tak to je napsáno hodně výstižně. V těchto případech je asi lepší mlčet. Ty děti to naopak utvrzuje, že je to ještě vtipné, když to dělají…
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, mám takový dotaz, zajímal by mě váš názor, jsem trochu zoufalá. Mám celkem temperamentní dceru, ale nemyslím, že nevychovanou, apod. V kolektivu se umí prosadit, je zkrátka ji vidět a slyšet…2,5 roku. Poslední dobou se mi stalo, že v kolektivu v centru kde se sejdou děti s maminkama se najdou ty, které mi už dávají najevo, že musím dítě neustále usměrňovat, aby bylo víc v klidu, aby neházelo věcma atd., podotýkám, že se nic nestalo a dceru hlídám, ale nechce se mi ji neustále každou minutu jen za něco napomínat, nezvládám to já a začínám si tak říkat, proč zrovna jejich děti jsou tak hodné, poslušné, zakřiknuté až někdy. Nemůže to být právě tím jejich neustálým kontrolováním dítka. Nechci žádnou lítost, nechci si stěžovat, prostě mě to zajímá jak to vidí i jiné maminky. Ráda se popř. poučím a pokusím se najít lepší cestu a směr…Díky za reakce.