Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jak se chovat? Dcera je dost živá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.2.12 22:21
Zakladatelku chápu.
Angua píše:Anonymní píše:
Ano, je to tak, prostě snažím se to pochopit, nedávno jsem měla pocit, že když si maminky důstojně u stolečku malují, děti vedle nich sedí, ty to až tak nebavilo, ale nevadí jim to, vydrží to, tak na nás co jsme hopsali jak blázni pro ně neustále na míčích a dcera do toho zpívala písničky jako kdyby měla mikrofon, tak Vám nepřeju zažít některé až trapné reakce matek, které si prostě nemohly v klídečku a pohodičce vypít kafíčko.Tak toto zas beru - když jdu do MC nebo kde to bylo, tak počítám s tím, že tam budou děti hulákat, že tam bude hluk a kdo se tomu diví, tak je divný sám
Já třeba i počítám s tím, že tam může někdo něco házet, rvát hračky a ubližovat, takové jsou děti, ale jsou to reakce rodičů, které očekávám. Ovšem opravdu neočekávám, že někdo bude napomínat dítě, aby v herničce mlčelo - a to i přesto, že mám dítě, které nemá rádo hluk - to je náš problém, na těchto místech se prostě řve, my se podle toho musíme zařídit.
A konečně tomu teda líp rozumím, co se vlastně děje
U nás mě spíš zarážejí maminky,co kafíčko pijí a je jim šumák,co děti dělají.
V herně jsou pravidla př.jí se u stolečku-dítě chodí s jídlem po koberci.
rozháže hračky(ale dost)-nechává je to chladnými
hrnek od kávy si neumyjí
tak takové se najdou i u nás.Je to taky o komunikaci.Zatím jsem nezasáhla,je tam placená síla nebo dobrovolná(je to občanské sdružení),ale pravidla jsou nastavena a i dospělí nezvládají.
Při pohledech bych se slušně asi zeptala jaký má dotyčná problém a jestli pohledy patří tvé ratolesti nebo tobě.Trochu asertivity nezaškodí a třeba si i vyžádat případnou radu,jak by danou situaci řešila ona,kdyby měla takové živé dítě.Možná pak dá pokoj nebo budeš příjemně překvapena a opravdu poradí.Přeci nebudeš zavřená doma,když máš živější dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:22
Angua píše:marketa612 píše:Jo, jak jsem psala, děti jsou děti, ale rodič by reagovat podle mě měl, to si myslím stáleAngua píše:moc se mi líbí že to (nakonec) vlastně bereš v pohodě. myslím, že my matky divokých dětí to máme v jejich výchově těžší, ačkoliv si mámy hodných dětí myslí že jsou nevychovaný. ale i matka je jen člověkAnonymní píše:strace píše:Víš vadí jim například to, že nemají svůj klídek a pohodičku jako se svým hodným dítětem. Mám kamarádku, má dítě pravý opak, prostě ať navrhne matka sama co se bude dělat atd., snad nikdy neprotestuje......Naopak my matky divočejších dětí velmi často žijeme s nimi, s jejich rychlostí, s jejich potřebami, jinak nevím jak bych ji zabavila atd.....Setkala jsem se s tím, že maminka takto hodného dítka nechtěla, aby se naučilo být takto divoké, hlučné, že ono si chce pěkně hrát.........a to naše dítě ho přece ruší????Anonymní píše:A mohla bys prosím napsat, jak se ta divokost a temperament vůči ostatním dětem nebo v tom kolektivu projevuje? Já si totiž myslím, že mám také velmi živé a temperamentní dítě
Díky moc, přesně tak to je. Jakási divokost a temperament je o něčem jiném než o ublížení a nevhodném chování.Třeba tě opravdu špatně chápu
Co tedy těm ostatním maminkám vadí?
Já myslím, že pokud si toho dítěte nevšímá a nijak do něho neryje, tak je mu to úplně jedno
Kdo chce mít ticho, tak má být doma nebo se procházet v leseTaky bych rozlišovala, jestli se jedná třeba o kroužek (tam bych očekávala kázeň a klid
) nebo o místo, kde je volná zábava.
reagujem furt, pokud děcko není nevychovanej parchant (v tom ani nemusí hrát roli bezbřehej temperament), věř tomu že reagujem, aji když si toho nevšimnete, ale ani naše síly nejsou neomezený
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:22
Anonymní píše:neonny píše:Je to tak a od jedné maminky, jsem dokonce slyšela, že si za to vlastně můžeme sami, že je divoké, nemá hranice, pravidla, ale opravdu to tak není vždycky. Možná jsem ráda, že si to aspoň přečtou i maminky jiných dětí a třeba trošičku pochopí, že hlučnost, běh, křik atd. prostě patří k dětství. Kdo ví?
Víte, přijde mi, že některým maminkám vadí třeba nadměrný hluk, lítání a tak..Prostě že nemají svůj klídek. Nemyslím nikoho konkrétního..
Ne já si fakt nemyslím, že maminky divokých dětí můžou za to, že dítě je divoké. Temperament je podle mě věc vrozená.
Na druhou stranu mě tenhle tvůj příspěvek pobavil v tom kontextu, že sama (jestli jsi teda zakladatelka, ono u těch anonymů člověk nikdy neví, kdo je kdo ) vyjadřuješ v úvodním příspěvku hypotézu, že možná ty „hodné zakřiknuté děti“ jsou takové proto, že jsou jim jejich maminky za zadkem… to víš že ne… stejně jako tvoje dítě je akční nezávisle na výchově, tak jejich děti jsou klidné nezávisle na výchově.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:24
marketa612 píše:Angua píše:reagujem furt, pokud děcko není nevychovanej parchant (v tom ani nemusí hrát roli bezbřehej temperament), věř tomu že reagujem, aji když si toho nevšimnete, ale ani naše síly nejsou neomezenýmarketa612 píše:Jo, jak jsem psala, děti jsou děti, ale rodič by reagovat podle mě měl, to si myslím stáleAngua píše:moc se mi líbí že to (nakonec) vlastně bereš v pohodě. myslím, že my matky divokých dětí to máme v jejich výchově těžší, ačkoliv si mámy hodných dětí myslí že jsou nevychovaný. ale i matka je jen člověkAnonymní píše:strace píše:Víš vadí jim například to, že nemají svůj klídek a pohodičku jako se svým hodným dítětem. Mám kamarádku, má dítě pravý opak, prostě ať navrhne matka sama co se bude dělat atd., snad nikdy neprotestuje......Naopak my matky divočejších dětí velmi často žijeme s nimi, s jejich rychlostí, s jejich potřebami, jinak nevím jak bych ji zabavila atd.....Setkala jsem se s tím, že maminka takto hodného dítka nechtěla, aby se naučilo být takto divoké, hlučné, že ono si chce pěkně hrát.........a to naše dítě ho přece ruší????Anonymní píše:A mohla bys prosím napsat, jak se ta divokost a temperament vůči ostatním dětem nebo v tom kolektivu projevuje? Já si totiž myslím, že mám také velmi živé a temperamentní dítě
Díky moc, přesně tak to je. Jakási divokost a temperament je o něčem jiném než o ublížení a nevhodném chování.Já myslím, že pokud si toho dítěte nevšímá a nijak do něho neryje, tak je mu to úplně jedno
Kdo chce mít ticho, tak má být doma nebo se procházet v lese
tááák, toho parchanta jsem dost přestřelila 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:27
marketa612
Já si nepřipadám, že bych to měla těžší, jen proto, že nemám doma klidného hodného rozumného pecivála
Prostě každé dítě je jiné a nebudu se užírat tím, že musím své dítě pacifikovat a usměrňovat víc než jiná máma. A ani si tím nebudu omlouvat svá případná selhání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:32
strace píše:
marketa612
Já si nepřipadám, že bych to měla těžší, jen proto, že nemám doma klidného hodného rozumného pecivála
Prostě každé dítě je jiné a nebudu se užírat tím, že musím své dítě pacifikovat a usměrňovat víc než jiná máma. A ani si tím nebudu omlouvat svá případná selhání.
já trošku závidím maminkám hodných dětí. ale sama pro sebe jsem za povahu svý dcery ráda, jen ta konfrontace s nechápavým okolím mě někdy štve…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:41
Tak kdo reaguje, tak je u mě v pohodě Já mám problém, když rodič nereaguje, reaguje neadekvátně (broučku, neházej po chlapečkovi kameny) nebo mu to nedejbože ještě připadá vtipné
A jsou takoví, co nereagují, to nemůžete popřít
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:42
Anonymní píše:
Ono když má člověk nějakou nehezkou zkušenost, tak si i pobrečí, snaží se pochopit, stejně asi nepochopí, ale v pohodě za chvíli celkem jsem, protože to prostě jinak nejde. A těžší to máme, o tom jsem přesvědčená už. A nevím jestli mi to někdo někdy vymluví.
Těžší to máte teď. Ale třeba nebudete muset nikdy řešit, že vám dítě šikanují, že mu někdo něco bere atd.
A souhlasím, že je to vrozené - divokost i klidnost, moc se s tím nenadělá, ale usměrnit se to dá. Stejně jako já vedu syna k tomu, aby byl průbojnější, rodiče divočáků by je měli vést k tomu, aby to dokázali v rámci možností trochu ukočírovat (aby třeba v budoucnu někomu nechtě neublížili).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:49
Poslední dobou mi přijde, že rodičů, kteří nereagují, je čím dál víc.
Nemám kliďase, ale jsou i horší. Mnohem horší A někdy je moje dítě taky ta oběť… A já někdy nevím, jak na to mám reagovat. Mám já sama usměrňovat cizí dítě nebo vyzývat matku, ať si ho srovná? Co je lepší?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:51
No,u staršího hyperaktivita a u mladšího je to lepší,tak vím,co píšu.
Za mě,nějak sjem opravdu nastartovaná hned od rána,takže lítám za dětma,ale kámoška má takovýho kam ho posadíš tam je.Někdy ji opravdu taky závidím,ale aby se sama nevyčůrala v jeho 3letech,to už je na mě moc.Mám pocit,že zažiji s dětmi víc akčnosti i situací,kdy se zasmějeme.Jindra 23m si už dělá legraci,ukáže na krávu a řekne čiči já odpovím anoooó? a on nééééé bůůůůůůůůů a řehtá se.Tohle třeba nezažije pak všechno lítání a případné kalamity-počmárané knížky,rozsypané pytlíky čehokoli jsou mi jedno.Však jsem si věci měla dát někam,kde na ně nedosáhne.Všechno je asi o pocitu,jak to vnímáme z vlastních zkušeností.Kámoška si zas nedělá nic z toho,že neběhá jak ostatní děti atd.teď se nebudu vypisovat,bere ho jaký je a má ho ráda jako každá máme rády to svoje robátko. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:53
strace píše:
Poslední dobou mi přijde, že rodičů, kteří nereagují, je čím dál víc.Nemám kliďase, ale jsou i horší. Mnohem horší
mám dceru 15 měsíců, tam to není až tak o rozumu, jak o pudu . a nevím jak budu reagovat později. ale kdybych byla v tvý situaci, usměrnovala bych dítě. matka se bud chytne, nebo ne (ale to už zavání tím nevychovanstvím), a né prostým temperamentem, kterej se nám nechce 500× denně řešit)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:55
froggy22 píše:
No,u staršího hyperaktivita a u mladšího je to lepší,tak vím,co píšu.
Za mě,nějak sjem opravdu nastartovaná hned od rána,takže lítám za dětma,ale kámoška má takovýho kam ho posadíš tam je.Někdy ji opravdu taky závidím,ale aby se sama nevyčůrala v jeho 3letech,to už je na mě moc.Mám pocit,že zažiji s dětmi víc akčnosti i situací,kdy se zasmějeme.Jindra 23m si už dělá legraci,ukáže na krávu a řekne čiči já odpovím anoooó? a on nééééé bůůůůůůůůů a řehtá se.Tohle třeba nezažije
jo jo, taky je s naší emičkou srandy kopec, a tak, ačkoliv mámám hodných děti trošku závidím, nechtěla bych přijít o tu srandu s ní . jeliož ti divoši jsou asi fakt větší srandisti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 22:56
strace píše:
Poslední dobou mi přijde, že rodičů, kteří nereagují, je čím dál víc.
S tím souhlasím,ale právě tou nevšímavostí, dáváme těm rodičům vlastně požehnání,že se nic neděje a je vše v pořádku.
Nebo se ozvat a být za rejpalku.Pak to člověk má těžší,pokud nemá trochu taktu a výřečnosti v sobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.12 23:03
Těžší to máte teď. Ale třeba nebudete muset nikdy řešit, že vám dítě šikanují, že mu někdo něco bere atd.
A souhlasím, že je to vrozené - divokost i klidnost, moc se s tím nenadělá, ale usměrnit se to dá. Stejně jako já vedu syna k tomu, aby byl průbojnější, rodiče divočáků by je měli vést k tomu, aby to dokázali v rámci možností trochu ukočírovat (aby třeba v budoucnu někomu nechtě neublížili).
S tím souhlasím-trochu průbojnosti nezaškodí naučit dítě.U nás na škole byla přednáška na tohle téma.Pokud je dobrý vztah dítěte a rodiče,tak se vše provalí na začátku a pak je na rodiči,aby okamžitě začal se školou řešit problém.Tohle nám bylo řečeno.Jsou na to páky,až jsem hleděla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
