Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj.
Doposud jsem si zde pouze procitala diskuse, ale dnes jsem se odhodlala napsat i ja. Mozna se mezi vama najde nekdo, kdo si prozil neco podobneho co ja a poradi mi jak se smirit s tim, ze manzel je naprosty ignorant a egoista. Pripada mi, ze cim vic se ke mne manzel chova s nezajmem a sproste, tak tim vic mne to mrzi, misto abych se nad tim povznesla, tak se tim trapim a neustale premyslim kde se to v nem bere, co je to za cloveka? Jak zapomenout, nepremyslet nad jeho chovanim, nevracet se zpet a byt v pohode ikdyz on na mne naprosto kasle?
Proč být s chlapem, který na tebe kašle, když jich po světě běhá spousta, kteří by tě na rukou nosili? ![]()
Také nechápu, proč se s tím chceš smiřovat a být v pohodě? Proč s tím něco neuděláš?
Myslím si, že když se k tobě partner chová ošklivě, tak si na to nejde zvyknout ve smyslu být v pohodě. Nikdo by nebyl v pohodě, kdyby se k němu partner choval ignorantsky a sprostě.
Já bych se netrápila tím, proč se tak chová a jak se s tím mám naučit žít, ale asi si nezaslouží nic jiného, než dát mu jasně najevo, že si takové chování nenecháš líbit a že v případě, že se k tobě nezačne chovat jako ke své ženě s láskou a úctou, tak se dokážeš obejít i bez něj. Partneři by měli být především parťáci a táhnout za jeden provaz, nikoli nadřízený s podřízeným…
A ty s ním musíš být? V pohodě bych rozhodně nebyla, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá… A pokud tam není nějaká těžká finanční závislost, kdy víš, že bys třeba sebe a dítě neměla šanci uživit, tak šup pryč ![]()
Dlouhou dobu jsem se snazila o zachranu manzelstvi, ale ted se to vyhrotilo tak, ze uz se mnou 2 mesice nemluvi. Zjistila jsem, ze kdyz iniciativa o komunikaci nevychazi z me strany, mu je to jedno. Jsem rozhodnuta, ze od neho odejdu, ale zatim to nejde. Musim v tom vztahu vytrvat jeste rok abych se dokazala postavit na vlastni nohy. Ted mi jde o to jak tu dobu ve zdravi prezit a netrapit se. Nedokazi pochopit, ze jsem celych 18 let zila s clovekem, ktereho vlastne vubec neznam, ktery se ke mne dokaze chovat arogantne a vysmivat se mi do obliceje. Boli to a moc. Rozumni lide si dokazou promluvit a na urcitych vecech se dohodnout, ale on se se mnou o nicem, bavit nebude. Nekdy mam pocit jako by mu me trapeni delalo dobre, jako by se tim zivil. Jak dokaze byt nekdo tak bezcitny? To nedokazi pochopit.....
@Florzinha píše:
Dlouhou dobu jsem se snazila o zachranu manzelstvi, ale ted se to vyhrotilo tak, ze uz se mnou 2 mesice nemluvi. Zjistila jsem, ze kdyz iniciativa o komunikaci nevychazi z me strany, mu je to jedno. Jsem rozhodnuta, ze od neho odejdu, ale zatim to nejde. Musim v tom vztahu vytrvat jeste rok abych se dokazala postavit na vlastni nohy. Ted mi jde o to jak tu dobu ve zdravi prezit a netrapit se. Nedokazi pochopit, ze jsem celych 18 let zila s clovekem, ktereho vlastne vubec neznam, ktery se ke mne dokaze chovat arogantne a vysmivat se mi do obliceje. Boli to a moc. Rozumni lide si dokazou promluvit a na urcitych vecech se dohodnout, ale on se se mnou o nicem, bavit nebude. Nekdy mam pocit jako by mu me trapeni delalo dobre, jako by se tim zivil. Jak dokaze byt nekdo tak bezcitny? To nedokazi pochopit.....
Najdi si milence ![]()
Nebav se s ním,dej mu najevo,že s ním komunnikovat taky nepotřebuješ, scházej se s kamarádkama a odreaguj se, pobav se jinde. A mimochodem ten milenec není špatný nápad ![]()
@ejmy píše:
Najdi si milence
@eva valoi píše:
A proč by ses s tím chtěla smiřovat? To mi uniká.
Abych uz se tim dal netrapila a brala to tak jak to je. Pocituji to jako velkou zradu z jeho strany a podle jeho chovani a slov zacinam pochybovat jestli mne vubec nekdy mnel skutecne rad. Jestli se celou dobu jen nepretvaroval a paklize ano, tak proc to delal? Pro mne smireni se s danou situaci se rovna vysvobozeni se z toho vztahu. Jen stale nevim jak na to. Mam dny kdy jsem vcelku v pohode, ale je vice tech kdy si nadavam jak jsem byla blba a slepa, ze jsem to neodhadla driv a zila s clovekem, kteremu na mne nezalezi.
@Florzinha
Docela ti rozumím…můj chlap na mě taky zvysoka kašle a já se taky trápila strašně dlouho. Jednoho dne jsem, ale zjistila, že něco ve mě opravdu umřelo a to byl moment, kdy mi došlo, že už se kvůli němu nebudu trápit a že už mi za nějaké slzy nestojí. Zatím sdílíme jednu domácnost, momentálně odejít nemůžu, ale je to otázka několika týdnů. Myslím, že jak toho stavu docílit…na to rada ani není, prostě k tomu postupně dojdeš, jednoho dne ti začne být jedno a to bude bude první krok k tomu, aby ses od něj dokázala citově odpoutat. Mě teda hodně pomohla rodina a přátelé, občas jsem zašla na party, zaflirtovala, zvedla si sebevědomí, že ještě nejsem na odpis a dobila energii a teď už vím, že to dokážu a že mi bez něj bude daleko lépe. Držím pěsti. A zkus se netrápit pro někoho, kdo se netrápí pro tebe. ![]()
@Gladys píše:
@Florzinha a proč je s tebou on?
To by mne take zajimalo! Asi mne ma na to aby ze mne vycucaval energii a zivil se z meho trapeni. Vylozene na nem vidim jak si libuje v tom kdyz se mu podari mne dostat na kolena.