Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj všichni, chtěla bych poprosit o nejaké povzbuzení, nebo něco.. Napíšu svúj příběh..S mm sme spolu v 10ročním manželství, manželství máme šťastné, občas nejaká tá hádka, ale jinak vše jak má být.. Problém nastal v léte, začal mě psát jeden kamarát, který chodí ku nám na návštevy a vždy se mi tak trochu líbil.. Psal mi rúzne komplimenty, zrazu som sa opäť cítila vzácná a pěkná.. Pak jsme si asi třikrát vyjeli osamotě ven a ve všech případech došlo mezi náma k líbaní.. Z jeho iniciativy, ale já se tomu nebránila… Prostě sme se líbali… Nic víc se nestalo, protože jsem vědela, že už aj to líbaní je špatně, tak jsem s ním pak utnula všechen kontakt s tím, že prostě chci být šťastná s manželem a dcerou a nechci si to zkazit a že muže si nedokážu podvést.. Jenomže jak se to stalo, mám hrozní výčitky voči manželovi, celý dni od rána do večeře mi tohle běhá hlavou, nevím sa na nic soustredit, nechutí mi jíst, nebaví ma nic dělat… Cítim sa moc špatně… A teď otázka, mám řícť o tej líbačke manželovi, nebo si to mám nechať pro sebe? Nevím, co mám delat, ale je to pre mna moc težky… Prosím Vás o rady… Moc dekuji…
Neulevuj svému svědomí tím, že přesuneš tíhu svého selhání na něj!!!
Rozhodně neříkej… To je prostě trest za to, že jsi ho zradila… Jak by ses cítila ty, kdyby se ti manžel přiznal k něčemu podobnému??
Proč jsi to tedy dělala, když se s tím nedokážeš srovnat? Pochopila bych jednorázový úlet, ale třikrát, to už asi nebyla náhoda, ne? Předpokládám, že jsi to chtěla, tak to máš… A v rámci zachování klidné domácnosti, nech manžela ve sladké nevědomosti.
No, líbačka není nic zas tak strašného, to se prostě stát může. Takže místo toho, aby ses trápila, co poměrně nezávažného udělala, buď na sebe NAOPAK HRDÁ, žes zabránila mnohem horším koncům.
To myslím vážně.
Dobřes tomu zabránila, dobřes to zastavila, tak sama sebe oceň.
Jiná by podlehla a ještě jiná by v tom roky pokračovala.
A manžela z toho vynech, tohle je o vlastní sebehodnotě. Tak ať máš líbání ve vzpomínkách a tam ať to romanticky zůstane.
@eliska1237 píše: …
Cítim sa moc špatně… A teď otázka, mám řícť o tej líbačke manželovi, nebo si to mám nechať pro sebe? Nevím, co mám delat, ale je to pre mna moc težky… Prosím Vás o rady… Moc dekuji…
Asi reinkarnace jiného příspěvku nebo je únor na spytování svědomí obzvlášť hojný ![]()
Nic neříkat…
Když to řekneš, začne partner pochybovat o vztahu…
Potrestej sebe (neubližuj blízkým).
Udělej mu jídlo co má rád a v rámci erotických her si od něj nech naplácat na holou.
Tím by to mohlo být srovnané. ![]()
@eliska1237 Ahoj,
manželovi bych to neříkal, nechal bych na osudu zda se to doví nebo ne. Jestli se to doví, bude to zase jiný příběh, ale asi mu prostě v takovém případě prostě řekneš to, cos napsala zde. Chceš být s ním, jsi s ním ráda, máš ráda vaši rodinu.
Odpustit sobě je těžší, než odpouštět jiným. Alespoň to tak sám cítím. Ale zrovna včera jsem měl debatu o tom, že od chvíle, kdy jsem si připustil, že chyby jsem dělal, dělám a dělat je budu, a že jsou prostě normální součástí života a podstatné je nedělat úmyslně zlé věci, tak se těch vlastních chyb bojím méně.
Myslím, že bys na to mohla pohlížet jako na velmi cennou zkušenost, která ti pomohla uvědomit si, co bys milostným románkem riskovala. Ukázalo ti to, jak je pro tebe rodina důležitá a to je moc dobré vědět!
Držím ti palce!
Neee, rozhodně nic neříkej. Jako jo, správné to nebylo, ale na druhou stranu sis to včas uvědomila a ukončila. S manželem se rozcházet nechceš, tak proč mu zbytečně nandávat trápení. Navíc silně pochybuji, že by ses po tom přiznání cítila líp…
@eliska1237
Dej si deset otčenášů a třikrát zdrávas Marie a vykloktej si pusu špiritusem a budiž zažehnáno zlo. ![]()
@eliska1237 píše:
Ahoj všichni, chtěla bych poprosit o nejaké povzbuzení, nebo něco.. Napíšu svúj příběh..S mm sme spolu v 10ročním manželství, manželství máme šťastné, občas nejaká tá hádka, ale jinak vše jak má být.. Problém nastal v léte, začal mě psát jeden kamarát, který chodí ku nám na návštevy a vždy se mi tak trochu líbil.. Psal mi rúzne komplimenty, zrazu som sa opäť cítila vzácná a pěkná.. Pak jsme si asi třikrát vyjeli osamotě ven a ve všech případech došlo mezi náma k líbaní.. Z jeho iniciativy, ale já se tomu nebránila… Prostě sme se líbali… Nic víc se nestalo, protože jsem vědela, že už aj to líbaní je špatně, tak jsem s ním pak utnula všechen kontakt s tím, že prostě chci být šťastná s manželem a dcerou a nechci si to zkazit a že muže si nedokážu podvést.. Jenomže jak se to stalo, mám hrozní výčitky voči manželovi, celý dni od rána do večeře mi tohle běhá hlavou, nevím sa na nic soustredit, nechutí mi jíst, nebaví ma nic dělat… Cítim sa moc špatně… A teď otázka, mám řícť o tej líbačke manželovi, nebo si to mám nechať pro sebe? Nevím, co mám delat, ale je to pre mna moc težky… Prosím Vás o rady… Moc dekuji…
Přestaň se rochnit v sebelítosti, jak nemůžeš jíst, a napři tu energii do zlepšení vztahu s manželem a snaž se mu být tou nejlepší ženou. Rozhodně mu to srabácky neříkej, jen by jsi mu ublížila a to je snad zbytečný, ne? Sobě by jsi ulevila, ale problém by jsi přehodila jen na něj. Tak nebuď srab, když jsi se dokázala okousávat s jiným, tak přijmy odpovědnost a neubližuj jiným.
Tobě minule nestačilo, že ti snad 100% lidí napsalo, ať to neděláš. Ty prostě chceš to potvrzení, že to máš na něj naložit a ulevit dušičce, viď
No tak do toho, udělej to, buď čestná a pravdomluvná a znič dceři rodinu kvůli pár pusám
Jsi neskutečně sobecká. Proč nejdeš k psychologovi, když to neumíš sama hodit za hlavu? Jestli takhle budeš pokračovat dál, sám si všimne, že jsi divná a začne mu to vrtat hlavou, když už jsi udělala tu blbost a ukázala mu vaši konverzaci, myslíš, že si to nespojí?