Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Camino píše:
@j.a.n.i1No, mě celkem často
asi to nechces slyset, ale asi nemas moc co nabidnout. ja jedu v home office uz 15 let, porodila jsem deti a cokoliv jsem chtela, jsem dostala.
Upřímně, nedivím, se že tě to štve, já bych to tak nikdy nechtěla, ale dokážu pochopit, když neni prostě jiná možnost.. Já jsem taky v oblasti, kde si maminka s dětmi nemůže až tak vybírat..
Já měla štěstí já mám pohyblivou pracovní dobu, ranní směna.. Mám klasickou 8 hodinovku, ale můžu přijet kdy chci, Takže jsem zatnula zuby aprostě jezdím na 5 hodinu a jsem doma a jsem doma po 13 hodině..
Známá chrtlěa jezdit na 4 hodinu ranní, ale to by mě asi už kleplo. Ona má děti velké, přijede domů a sedně ke kávě, manžel jezdí kamionem, takže nevaří. Já musím ještě běžet školka, něco uvařit, škola, taková ta klasika, takže vstávat ve 3 to by bylo moc..
Já se teda střídám s paragragrafem. Nejsem na něm pořád, ale jednou za čas si ho prostgě vezmu..
@kvaček Ale ona žije u Prahy, tedy zadna oblast, kde by nebyly moznosti…
@jkra píše:
asi to nechces slyset, ale asi nemas moc co nabidnout. ja jedu v home office uz 15 let, porodila jsem deti a cokoliv jsem chtela, jsem dostala.
Ty jsi ale taková chytrá, tak si ráda nechám poradit. Jsem plně kvalifikovaný anesteziolog a intenzivista s roky praxe i na záchrance, oba mý zaměstnavatelé o mě hrozně stojí, ale ten home office mi furt ne a ne schválit…
@j.a.n.i1 ono nejde, kde bydlí, ale třeba i jak žije..
Unás jsem taky hledala práci jenom ranní. Protože manžel chodí z práce v o půl 5 a hlavně, on přijde z práce a je zvyklý ještě pracovat okolo domu a nebo chodí na fušky a nebo dělá revize.. takže já jednu dobu byla na UIP, protože jsem právě hledala jenom ranní, protože jiná směna, jako rodině prostě nevyhovuje..
Nejde teda jenom o místo bydliště, ale jak to vyhovuje rodině..
Jinak je otázka jestli, chce práci změnit nebo ne o tom to celé je..
@kvaček Ale to uz si musi vyresit rodina a ne brečet, ze zamestnavatel nechce brat ohledy na deti, kdyz na ne nechce brat ohledy jejich otec.
@delora píše:haha. Tak bavime se o praci, kde to jde. Zakladatelka psala, ze teoreticky by to slo.
Ty jsi ale taková chytrá, tak si ráda nechám poradit. Jsem plně kvalifikovaný anesteziolog a intenzivista s roky praxe i na záchrance, oba mý zaměstnavatelé o mě hrozně stojí, ale ten home office mi furt ne a ne schválit…
@delora píše:
Ty jsi ale taková chytrá, tak si ráda nechám poradit. Jsem plně kvalifikovaný anesteziolog a intenzivista s roky praxe i na záchrance, oba mý zaměstnavatelé o mě hrozně stojí, ale ten home office mi furt ne a ne schválit…
No, nicmene pochybuju, ze by ti zamestnavazel rekl ze budes pracovat 8-17:30 a pres to nejede vlak…
@Camino píše:
Dobré ráno všem budoucím i přítomným maminkám.
Chtěla bych se Vám svěřit s takovým palčivým tématem, které mě poslední dobou moc trápí a já nevím, co s tím. Jestli máte někdo osobní zkušenost, sem s ní.
Už půl roku mám novou práci a jsem v ní vážně spokojená. Mám skvělý post, hodně dobrý plat, skvělý kolektiv. Až na to, že je tý práce někdy až nad hlavu si vážně stěžovat nemůžu. Najednou si můžeme dovolit věci, o kterých se nám předtím ani nesnilo a jen jsme si u nich s manželem povzdechli, že tohle a tohle si nikdy nekoupíme. Problém je v pracovní době. Pracuji od 8:00 do 17:30. Protože nejsem z Prahy, musím dojíždět. Domu se tedy každý den dostanu v sedm večer. Kdybychom byli sami, čert to vem. Máme ale čtyřletého klučíka, který mi roste před očima a mně přijde, že u toho nejsem.Orotože jsem od rána do večera v práci. Teď mu našel doktor oslabenou imunitu a my byli nuceni ho vyndat ze školky. Takže chudinka neustále pendluje po babičkách. Přijdu si hrozně. Klasická střídavá péče. Přijde mi, že jsem jako máma totálně selhala.
Přemýšlela jsem o tom asi tisíckrát. Nejlepší by bylo si najít práci asi v našem regionu, abych nemusela dojíždět, ale tady nic není. Jen Penny a Lidl. Obdivuji všechny, kteří v těchto řetězcích pracují, ale já bych tam umřela.
Nebo jsem si říkala, že bych hodila řeč s vedením a zkusila domu odcházet dřív, ale to nevidím moc valně. Fakt nevím, co s tím
Rozhodni se. Buď se budeš věnovat malému anebo práci. Nic mezi tím není. Zkloubit by se to dalo. Kdybys měla práci na poloviční úvazek a nemusela tak dojíždět. Jestli chce zaměstnavatel vyhodit kolegyni, co dělá home office, tak taky záleží, jestli ten home office dělá svědomitě a pořádně. Člověk má ty tendence neustále k něčemu odbíhat, když je doma a nedělá tak práci pořádně. A co táta? Ten je taky takhle dlouho v práci?
Příspěvek upraven 02.05.19 v 09:59
@Moise píše:
@Camino zcela upřímně, tvoje práce by pro mne byla naprosto neakceptovatelná a nastoupila bych do ní jen v případě, že bychom neměli co jíst.Dítě přes týden skoro nevidíš, to za ty peníze nestojí. A přijdeš si na to sama až bude třeba i pozdě
Jak budeš dělat za dva roky, až bude ve škole? Budete psát úkoly v sedm večer?Pokud je pro tebe problém najít práci, tak bych se asi zamyslela nad tím, jestli by to nechtělo někde přidat, doplnit si třeba vzdělání atd. Nějakou dobu třeba ještě vydržela, šetřila bokem a prostě dělala všechno proto, abys nějak dosáhla na lepší pracovní dobu.
Já sama dělám do 4, do 10 minut jsem doma. A je to tak na hraně. Stihneme odpoledne všechno co potřebujeme, ale je to tak akorát. Dřív jsem dělala do 14,30 a to bylo o dost lepšíO prázdninách si pracovní dobu posouvám o hodinu dřív, takže dělám do 15h. Budu mít dvě školní děti na prvním stupni. Po MD jsem dělala necelé dva roky na částečný úvazek, než jsme se zajeli a zvykli si na nový režim. Ale funguje u nás i otec (resp. mu nic jiného nezbývá
) - takže vyzvedává, vaří večeře
, vozí na kroužky atd. Sama bych to s plným úvazkem a dvěma dětmi asi dala tak, že bych z toho byla KO
Co porad vsichni mate s tim doplnovanim vzdelani? V dnesni dobe je prehrsle super vzdelanych lidi, ktery jsou pak frustrovany, ze nemuzou sehnat praci v oboru, nebo za takovy penize, ktery si predstavovali ![]()
@j.a.n.i1 píše:
No, nicmene pochybuju, ze by ti zamestnavazel rekl ze budes pracovat 8-17:30 a pres to nejede vlak…
ne, buď od sedmi do sedmi denní a noční (záchranka) nebo od sedmi do půl čtrvtý (nemocnice). Na resuscitační stanici se nedá přijít na čtyři hodiny a na anestezii je program od půl osmý do tří plus naše práce před a po. Asi bych si ze své pozice dočasně dokázala vyjednat chození na desátou na specifickou pozici, i když nevím, jak by se šéf tvářil na to, že ze všeho, co se u nás dělá, zrovna já půjdu dělat to nejmíň kvalifikovaný/zajímavý. Nebudete tomu věřit, ale jsou místa, kde šéf fakt nemá manévrovací prostor, byť o zaměstnankyni stojí (a že se ten mě ten můj tak v měsíčních intervalech ptá, kdy už se vrátím, abych se nerozseděla a nebyla pak doma tři roky). Vlastně teď poprvně lituju, že jsem se dala na intenzivní medicíní. Sice práci miluju a jsem v ní dobrá, jenže u nás to sladění rodinného a pracovního života je ještě jiná liga. Dělat cokoliv kancelářského nebo mít ambulanci, chodím už od konce šestinedělí aspoň na pár hodin týdně, takhle můžu akorát zadávat studie.
A nepochybuju o tom, že jsou firmy, kde home office třeba ještě tak úplně nezdomácněl a že když o to bude žádat někdo, kdo pracuje pár měsíců, tak smolíček, prostě proto, že to tam není zvykem a je jedno, že by to vlastně docela snadno šlo.
@delora píše:
ne, buď od sedmi do sedmi denní a noční (záchranka) nebo od sedmi do půl čtrvtý (nemocnice). Na resuscitační stanici se nedá přijít na čtyři hodiny a na anestezii je program od půl osmý do tří plus naše práce před a po. Asi bych si ze své pozice dočasně dokázala vyjednat chození na desátou na specifickou pozici, i když nevím, jak by se šéf tvářil na to, že ze všeho, co se u nás dělá, zrovna já půjdu dělat to nejmíň kvalifikovaný/zajímavý. Nebudete tomu věřit, ale jsou místa, kde šéf fakt nemá manévrovací prostor, byť o zaměstnankyni stojí (a že se ten mě ten můj tak v měsíčních intervalech ptá, kdy už se vrátím, abych se nerozseděla a nebyla pak doma tři roky). Vlastně teď poprvně lituju, že jsem se dala na intenzivní medicíní. Sice práci miluju a jsem v ní dobrá, jenže u nás to sladění rodinného a pracovního života je ještě jiná liga. Dělat cokoliv kancelářského nebo mít ambulanci, chodím už od konce šestinedělí aspoň na pár hodin týdně, takhle můžu akorát zadávat studie.
A nepochybuju o tom, že jsou firmy, kde home office třeba ještě tak úplně nezdomácněl a že když o to bude žádat někdo, kdo pracuje pár měsíců, tak smolíček, prostě proto, že to tam není zvykem a je jedno, že by to vlastně docela snadno šlo.
jenze ty jsi lekarka, to nejde delat z domu.
Zakladatelka se divi. Nebere v uvahu fakt, ze male dite je proste narocne a je tezke vse nejak zvladnout. Ma na vyber, bud si vyjedna home office nebo si najde jine misto.Vic reseni asi nema.
@delora A proc by neslo prejit na kratsi uvazek? Staci mit na jednu pozici 2 lidi, co o to stoji a oni uz se v ramci te 7-15:30 prostridaji. Plus i s temi 12 jde manipulovat podle potřeby.
Jako s tema x pohovorama - moc nechapu, ja sla na jeden, vzali me a podminky si muzu celkem diktovat. Asi opravdu nemas moc co nabidnout.
@j.a.n.i1 píše:
@delora A proc by neslo prejit na kratsi uvazek? Staci mit na jednu pozici 2 lidi, co o to stoji a oni uz se v ramci te 7-15:30 prostridaji. Plus i s temi 12 jde manipulovat podle potřeby.
Jsem primárně intenzivista a jsem atestovaná, tj. Mám zodpovědnost za ty neatestované, se kterými tam jsem. Ráno mi předá službu ten, kdo sloužil. To trvá třeba i hodinu, podle míry výživnosti služby a i toho, jak moc ten přebírající pacienty zná. Stejně je toho dost co dostudovat. Nemůžu je zase v jedenáct někomu (komu předat), čím víc předávaní, tím víc se ztratí informací, tím míň ty pacienty člověk zná a je to dost nebezpečné. Navíc je to značná ztráta času (předání našich deseti pacientů, pokud je neznám nám fakt hodinku zabere úplně v klidu). Stejně tak nemůžu odejít a nechat pokračovat ty neatestované do předaní služby ve tři, protože za ně mám zodpovědnost. Na anestezii by to šlo, ale zase musíš mít toho druhého, kdo přijde na druhou půlku. A kdyź nejsou lidi (a to nejsou), tak není ani ten druhý, co by chtěl přijít na druhou půlku programu. Stejně tak záchranka, ta stojí na externistech, a ti mají jiné závazky (na záchranku si berou volno), čili nechtějí přijít čtyřikrát na šest hodin, když už k nám jedou. To by zase musel existovat někdo konkrétní, s kým by se to asi dalo půlit, ale takoví nejsou. I já jsem ty dvanáctky měla ráda, protože si člověk odpracuje den a půl. Plus tam je absolutně nepredikovatelné, kdy člověk skončí, protože pokud mi směna končí v sedm a v 18:56 mám resuscitační výjezd, tak když budu doma v devět, budu ráda ( a ty výjezdy před koncem pracovní doby jsou spíš pravidlo něz výjimka).