Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No taky nemám ráda vedle sebe ženu, která je výrazně hezčí, než já
Je to blbý pocit.
Naštěstí je dost žen jen „hezkých“, výjimečně krásné se kolem mne nějak často nepohybují. Že by mi atraktivita (bývávalo) nějak ovlivňovala kariéru se mi nezdá, ale on si tohle člověk uvědomí, až když to zažije. Ale i tak si myslím, že jsem vždy odváděla hodně dobrou práci a kariéru si zasloužila prací. V poslední době jsem dělala pohovory přes net, takže mne ani nikdo neviděl.
Ono vlastně dost záleží na oboru, v tom mém by těžko někdo udělal kariéru vzhledem. Jinak posuzuju lidi spíš podle chování.
Ale myslím si, že příliš krásným lidem ten vzhled spíš škodí. Lidé jsou vedle nich nesví, představují si kdoví co. V hledání partnera pak narazí spíš na patologické osobnosti, co je berou jako trofej nebo mají o sobě příliš vysoké mínění.
Těžké to asi není - kdyby jo, tak by na plastice stáli lidi fronty na zošklivění, což se tak nějak neděje… Ačkoli, možná vlastně jo?!! ![]()
Ale vážně, zošklivit se je celkem easy (v podstatě stačí se neučesat, nenalíčit a vzít si brýle a 70 % krasavic má po kráse), takže to nepovažuju za překážku.
Asi taky nejsem nejškaredější. Dělám práci, kdy dozoruju jiné lidi a když jdu k někomu novému, v telefonu se domlouváme a dotyčný je odměřený, je slyšet nechuť. Jakmile dojdu, představím se, dotyčný většinou pookřeje, spolupracuje, nedávno mi jeden dokonce popřál krásný den a ať mi ta krása dlouho zůstane 🙂 ostatní třeba řeknou, že s dotyčným je blbá domluva, já s nikym problém nemám. Moje známá je taky docela hezká a ukecala pokutu za pakatel. Jako v něčem to hezké holky asi mají jednodušší 🙂
Ještě těžší je krásná nebýt
. Já jsem jako mladá velice atraktivní byla. Bohužel čas, ne zrovna lehké roky a starosti se na mě podepsaly, teď jsem sice ještě ve věku, kdy ženy atraktivní být mohou, ale já už si nemám co nalhávat, je to pryč. Tak mám porovnání. A ne, není to tak, že by mě pracovně najednou brali všichni víc vážně a hodnotili mé schopnosti namísto vzhledu, ani náhodou. Akorát místo toho aby mi na poradách čučeli do výstřihu má občas někdo naopak poznámku o tom, jak vypadám blbě nebo prostě typu „no jo, ženská“. Samozřejmě nejčastěji plešatí břicháči kolem 50
. Ty ženské, které mají sklony nějak utlačovat hezké holky aby samy vynikly se na mě zas povyšují, protože se cítí jako hvězdy. Prostě kdo chce ženské nějak znevažovat podle vzhledu a neváží si jich pro ně samé, dělá to i hezkým, i nehezkým. Jiné ženy i pánové.
S krásou jak kdy a jak kde. Je asi reálné, že muž dost možná raději přijme atraktivní ženu i když nemá tolik zkušeností. A naopak žena, která si na svém vzhledu potrpí raději nejhezčí uchazečku nepřijme. A nebo přesně naopak… muž, který má doma žárlivou manželku si vyloženě krásnou asistentku raději nezvolí a jiné ženě bude vzhled kolegyně úplně šumák. Nicméně hodně ale opravdu hodně dělá i to když je žena upravená. Mnohdy stačí i docela málo a ta změna je obrovská. A to dokáže též ulehčit život, nebo naopak odstartovat nějakou rivalitu.
Ale paušalizovat se to za mě nedá.
@Anonymní píše:
Ahoj, téma zakládám pro pobavení a prosím anonym, jelikož jsme tohle s kolegynemi probiraly včera na obědě, tak ať nepropalim svůj nick tady.Nedávno jsem na internetu četla článek na toto téma, byl zajímavý, možná jste na něj taky někdo narazil…
Pomáhá krása k lehcimu životu, nebo naopak? Moje zkušenost: jsem vcelku pěkná, žádná modelka, ale chlapům se asi libim, takže na jednu stranu to mám jednodušší. Tuhle se mi podařilo ukecat pokutu za parkování třeba…
Na druhou stranu je to u ženské v ženském konkurenčním prostředí nevýhoda, ne? Např. naše kolegyne, ač pracovně nad ostatními nijak nevycnivala, byla jako jediná povýšena. A shodou okolností zrovna ona z nás 5 vypadá jednoznačně nejhůř. O šéfové se ví, že si jaksi nepřipouští konkurenci k tělu, takže hezké kolegyne mají smůlu.
Za sebe říkám, že mě oslniva krása taky svým způsobem znejisti. Vyloženě krásky mi přijdou tak dokonale, že se vedle nich cítím nesva.
Co si o tom myslíte vy? Máte nějakou zajímavou zkušenost?
Pokut jsem už ukecala víc než jednu, naposledy teď v neděli ![]()
Pracovní nasazení kolegyně bych si nedovolila komentovat, je z tebe cítit závist.
Jsem líbivý typ modrooké prsaté blondýny, ale že by se mi dařilo ve všech oblastech, kde bych chtěla, tak to určitě ne. Ostatně, co znamená pojem „krásná“? ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, téma zakládám pro pobavení a prosím anonym, jelikož jsme tohle s kolegynemi probiraly včera na obědě, tak ať nepropalim svůj nick tady.Nedávno jsem na internetu četla článek na toto téma, byl zajímavý, možná jste na něj taky někdo narazil…
Pomáhá krása k lehcimu životu, nebo naopak? Moje zkušenost: jsem vcelku pěkná, žádná modelka, ale chlapům se asi libim, takže na jednu stranu to mám jednodušší. Tuhle se mi podařilo ukecat pokutu za parkování třeba…
Na druhou stranu je to u ženské v ženském konkurenčním prostředí nevýhoda, ne? Např. naše kolegyne, ač pracovně nad ostatními nijak nevycnivala, byla jako jediná povýšena. A shodou okolností zrovna ona z nás 5 vypadá jednoznačně nejhůř. O šéfové se ví, že si jaksi nepřipouští konkurenci k tělu, takže hezké kolegyne mají smůlu.
Za sebe říkám, že mě oslniva krása taky svým způsobem znejisti. Vyloženě krásky mi přijdou tak dokonale, že se vedle nich cítím nesva.
Co si o tom myslíte vy? Máte nějakou zajímavou zkušenost?
Tak nevím, čéče. Jako malá jsem byla vyloženě outsider, spolužačky s, oblibou říkaly, jak jsem strašně hnusná - měla jsem ekzém, to jo, ale vyloženě hnusná jsem si nepřipadala nikdy. Taky jsem nikdy nepotkala vyloženě oslnivou krásku, vedle které bych si připadala nedostatečně a méněcenně. A takové ty všeobecně přijímané krásky třídy, ty mi tak strašně moc krásné nepřipadaly. Asi mám na tyhle boje šťastnou povahu. ![]()
to je ako ked si niektori ludia myslia, ze maju zivot tazsi ako ti ostatni, pretoze maju toho v hlave viac a tym premyslanim viac trpia ![]()
Ludsky udel je rovnaky - niekto sa trapi preto, ze sa neciti dost krasny, iny naopak preto, ze sa citi prilis pekny
ale ktory trpi viac? Kto to posudi ![]()
@Karinkas píše:
S krásou jak kdy a jak kde. Je asi reálné, že muž dost možná raději přijme atraktivní ženu i když nemá tolik zkušeností. A naopak žena, která si na svém vzhledu potrpí raději nejhezčí uchazečku nepřijme. A nebo přesně naopak… muž, který má doma žárlivou manželku si vyloženě krásnou asistentku raději nezvolí a jiné ženě bude vzhled kolegyně úplně šumák. Nicméně hodně ale opravdu hodně dělá i to když je žena upravená. Mnohdy stačí i docela málo a ta změna je obrovská. A to dokáže též ulehčit život, nebo naopak odstartovat nějakou rivalitu.
Ale paušalizovat se to za mě nedá.
Mě to spíš přijde tak, že prostě kdo ten vzhled moc řeší, tak to chování není úplně ok ani tak, ani tak. Když šéf vezme asistentku evidentně proto, že je to kočka, často se k ní chová tak, že to není nic moc příjemného, prostě jako ke „kočičce“, ne k rovnocenné bytosti. I šéfová která vezme ženu, co podle ní moc hezká není, se pak chová nadřazeně, protože má pocit, že má ta holka nějaký hendikep, je podle ní nehezká, neváží si jí tak úplně. I takové ty vztahy, že člověk někde něco ukecá kdy se usmívá a zamrká…jo, jasně u pokuty jde o pětiminutové divadlo a je to člověku jedno, ale ty ženské, co na tomhle staví svojí kariéru, že se chovají jak mrkací panenky…no podle mě to moc výhoda není, když je pak tak to okolí bere. Já mám teda momentálně dvě podřízené podle mě fakt krásné holky, ale neštvou mě, já v jejich věku tu krásu měla taky, a nevzala jsem je vůbec v souvislosti se vzhledem, ale se schopnostmi. A řešíme obě varianty - když někoho snadno ukecají, zasmějeme se tomu, ale už jsme bohužel řešily i nevhodné chování klientů, kdy jedná z nich cpal takové kecy jako že je taková roztomilá porcelánová panenka a podobně. U kluků je mi to teda úplně jedno, jeden je ne moc atraktivní introvent, velice chytrý a schopný, jeden takový nějak normální, jeden nagelovaný frajírek na kterého holky letí. Pro pracovní hodnocení to nemá vliv ani nemám některého radši nebo míň ráda, každý jsou jiný a sympatičtí jsou mi tím svým způsobem všichni.
@Anonymní píše:
Ahoj, téma zakládám pro pobavení a prosím anonym, jelikož jsme tohle s kolegynemi probiraly včera na obědě, tak ať nepropalim svůj nick tady.Nedávno jsem na internetu četla článek na toto téma, byl zajímavý, možná jste na něj taky někdo narazil…
Pomáhá krása k lehcimu životu, nebo naopak? Moje zkušenost: jsem vcelku pěkná, žádná modelka, ale chlapům se asi libim, takže na jednu stranu to mám jednodušší. Tuhle se mi podařilo ukecat pokutu za parkování třeba…
Na druhou stranu je to u ženské v ženském konkurenčním prostředí nevýhoda, ne? Např. naše kolegyne, ač pracovně nad ostatními nijak nevycnivala, byla jako jediná povýšena. A shodou okolností zrovna ona z nás 5 vypadá jednoznačně nejhůř. O šéfové se ví, že si jaksi nepřipouští konkurenci k tělu, takže hezké kolegyne mají smůlu.
Za sebe říkám, že mě oslniva krása taky svým způsobem znejisti. Vyloženě krásky mi přijdou tak dokonale, že se vedle nich cítím nesva.
Co si o tom myslíte vy? Máte nějakou zajímavou zkušenost?
Tak to já se vedle vyloženě krásných holek cítím líp než vedle nehezkých. Mám tu zkušenost, že velmi hezké holky jsou prostě fajn. Asi že nemají mindráky?
Inspiruje mě třeba jejich účes, oblečení, styl, a hezky se na ně kouká.
Jinak jak píšeš, že je z vás 5 nejméně hezká, tak to teda nevím no, krása je věc názoru, takže tohle bych netvrdila.
A jo, fuška být krásná je, ale taky se musí umět nosit a opravdové krasavice se už tak narodí.
Nejsem úplná krasavice, i když nějaká hrůza to taky není a mindráky že sebe nemám
A řekla bych, že mám celkem výhodu v tom, že protože mě některé ženy neberou úplně jako konkurenci, daleko líp s nima vycházím. Ale je to taky tím, že jsem s tím, že nejsem úplná topmodelka celkem smířená a ani se o to nesnažím. Ale nejsem zamindrákovaná, to je taky pravda, často jsou “ošklivé” holky plné mindráků, protože se spoustou věcí by prostě mohly něco dělat, ale jsou na to líné… třeba oblečení, postava, hygiena
To bych řekla že je u mě je v pohodě, já mám problém spíš s věcma typu odstáté uši, hrubé rysy, s tím moc nenadělám. Tak se snažím zaujmout jinak, co se týče spíš nějaké duševní hygieny, studiu, přátelské povahy… A myslím, že ostatní to vycítí a cítí se se mnou v pohodě. A já osobně se nejlíp cítím v přítomnosti žen ani ne moc krásných, ani ne ošklivek. Prostě takových normálních žen, jako já ![]()
No to já se vedle „koček“ a pěstěných krásných dam taky necítím dobře. Tak jsem se naučila vyvážit to tím, že jsem milá, ochotná, bezprostřední, normální. Ale to platí pro případ, kdy i ony se chovají hezky. Když je to nějaká arogatní káča, tak jsem naopak protivná a neochotná. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, téma zakládám pro pobavení a prosím anonym, jelikož jsme tohle s kolegynemi probiraly včera na obědě, tak ať nepropalim svůj nick tady.Nedávno jsem na internetu četla článek na toto téma, byl zajímavý, možná jste na něj taky někdo narazil…
Pomáhá krása k lehcimu životu, nebo naopak? Moje zkušenost: jsem vcelku pěkná, žádná modelka, ale chlapům se asi libim, takže na jednu stranu to mám jednodušší. Tuhle se mi podařilo ukecat pokutu za parkování třeba…
Na druhou stranu je to u ženské v ženském konkurenčním prostředí nevýhoda, ne? Např. naše kolegyne, ač pracovně nad ostatními nijak nevycnivala, byla jako jediná povýšena. A shodou okolností zrovna ona z nás 5 vypadá jednoznačně nejhůř. O šéfové se ví, že si jaksi nepřipouští konkurenci k tělu, takže hezké kolegyne mají smůlu.
Za sebe říkám, že mě oslniva krása taky svým způsobem znejisti. Vyloženě krásky mi přijdou tak dokonale, že se vedle nich cítím nesva.
Co si o tom myslíte vy? Máte nějakou zajímavou zkušenost?
Existují výzkumy a statistická zjištění, že fyzicky atraktivní lidé mají vyšší příjmy, snáze vzbuzují důvěru, dostávají nižší pokuty a tresty…
Někdo se s tím aktivem naučí aktivně pracovat líp, někdo míň. ![]()
Ahoj, téma zakládám pro pobavení a prosím anonym, jelikož jsme tohle s kolegynemi probiraly včera na obědě, tak ať nepropalim svůj nick tady.
Nedávno jsem na internetu četla článek na toto téma, byl zajímavý, možná jste na něj taky někdo narazil…
Pomáhá krása k lehcimu životu, nebo naopak? Moje zkušenost: jsem vcelku pěkná, žádná modelka, ale chlapům se asi libim, takže na jednu stranu to mám jednodušší. Tuhle se mi podařilo ukecat pokutu za parkování třeba…
Na druhou stranu je to u ženské v ženském konkurenčním prostředí nevýhoda, ne? Např. naše kolegyne, ač pracovně nad ostatními nijak nevycnivala, byla jako jediná povýšena. A shodou okolností zrovna ona z nás 5 vypadá jednoznačně nejhůř. O šéfové se ví, že si jaksi nepřipouští konkurenci k tělu, takže hezké kolegyne mají smůlu.
Za sebe říkám, že mě oslniva krása taky svým způsobem znejisti. Vyloženě krásky mi přijdou tak dokonale, že se vedle nich cítím nesva.
Co si o tom myslíte vy? Máte nějakou zajímavou zkušenost?