Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak to vysvětlit rodičům - přirozený rozvoj dítěte?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
10.5.11 18:22
Jak to vysvětlit rodičům?
Holky, určitě nejsem sama, koho tohle trápí. Máme téměř 8,5měs. raubíře a ještě neleze, nesedí. Rodiče - tedy hlavně matka - do mě pořád hučí, kdybych ho místo hraní si s ním naučila sedět. Samozřejmě jiná generace, jinej názor. Za boha jí nemůžu vysvětlit, že ho nehodlám zapírat polštářema a posazovat, že mu tím akorát ublížím, a že až k tomu dospěje, posadí se sám. Nezabírá ani to, když jí řeknu, že naše dětská lékařka mi říká totéž. S rodiči bydlíme v jednom domě, tak to mám na talíři pořád. Prostě matka to nechce pochopit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
10.5.11 18:29
…jéééé..jsme na tom stejně…nesedí, neleze, ale začíná si stoupat…
To jsou tvoji rodiče nebo manžela ?
Zítr apřijede tchyně, tak uvidím, jestli bude mít stejné poznámky, ale už si zvykla, neboť jsem jí několikrát řekla „neposazovat“…
Myslím, že hodně záleží na vašich vztazích a vzájemné komunikaci…třeba moje mamka je s tím v pohodě.
asi to budeš muset vydržet, dokud si nesedne…to je jak když člověk mluví do sudu..neposlouchaj a neposlouchaj.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.11 18:30
pampalin píše:
Holky, určitě nejsem sama, koho tohle trápí. Máme téměř 8,5měs. raubíře a ještě neleze, nesedí. Rodiče - tedy hlavně matka - do mě pořád hučí, kdybych ho místo hraní si s ním naučila sedět. Samozřejmě jiná generace, jinej názor. Za boha jí nemůžu vysvětlit, že ho nehodlám zapírat polštářema a posazovat, že mu tím akorát ublížím, a že až k tomu dospěje, posadí se sám. Nezabírá ani to, když jí řeknu, že naše dětská lékařka mi říká totéž. S rodiči bydlíme v jednom domě, tak to mám na talíři pořád. Prostě matka to nechce pochopit.
Zrovna dneska jsem byla s mladší dcerou na kontrole na rehabilitaci (v 11m dcera nelezla, neseděla, ale už se stavěla - dneska krásně leze a stále nechodí, což je dobře). Paní doktorka říkala, že nejhorší jsou babičky, protože pořád hučí do dcer (snach), že by dítě mělo umět to a to. Ó, jaká škoda, že tam se mnou nebyla moje mamka 
. Moje mamka mi taky pořád připomíná, že my jsme ve věku mé dcery uměli to a to, že sousedovic vnouček už chodí od 10m atp. Trochu teda pomohlo, když poslouchala v Sama doma podobné téma s paní Kiedroňovou, která říkala to samé, co já - že se nemá dítě posazovat, když samo nesedí, že se nemá vodit za ruce ani za jednu ruku když samo nechodí atp. Zkus pohledat, je to pár týdnů, co tohle běželo v Sama doma - bude to na netu v archivu ČT. Nejspíš to bude úterní pořad, ale jistá si tím nejsem. Nebo tu na emiminu byl odkaz na úžasný názor lékaře, který právě tohle kritizoval, že rodiče dnešních rodičů se odvolávají na to, že oni tak vychovali x dětí. Taky zkusím pohledat, možná ten odkaz najdu v mailu, posílala jsem ho mamce .
Pokud ani to nepomůže, obávám se, že rada je jen jediná - trpět a myslet si svý 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.11 18:31
Vem ji sebou k dětský-třeba to pak vezme líp a pochopí,že každý dítě je jiný-myslím tím vývoj a nemusí být přesný pole tabulek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.11 18:35
Tady je ten článek http://www.poliklinikaprosek.cz/…do-1-roku-61 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
PetkaK
10.5.11 18:52
Taky to mám na talíři, sice ne denně, ale mám.
Malá se plazila a stála, nelozila a doteď se sama neposadí (teda včera jsem jí viděla sedět v překážkovém sedu, ale to bylo poprvé) ale obchází nábytek, a já jen slyším tak jí posaď, opři jí o sedačku atd. atd.
V kroužku nás posílájí neustále na RHB, nechápu proč, ona na to příjde jak to má udělat. Snad brzo.
- Citovat
- Upravit
10.5.11 18:55
V necelých 9m na rhb kvůli nesezení? 
Co já vím, tak k sezení se dítě dopracuje lezením, a to se řeší právě až po 10.m. Takže si z takových „rad“ nic nedělejte a nechte ty své šikovné dětičky, ať si samy určují tempo. Taky mi to bylo líto, ale vzhledem k tomu, že obě moje holky jsou „opožděné“, tak jsem v tomto už získala hroší kůži .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.11 18:57
Majda si sedla v deseti měsících, od deseti i lezla, předtím se plazila, chodila nějaký týden po narozeninách, podle mě úplně normální vývoj.
A taky jsem poslouchala… Já ignorovala a důsledně eliminovala pokusy o posazování a spol.
Mám hodně fotek, jak jsem v chodítku, jak mě „vedou“ za ruce vzpažené a tak… a do 18ti mě mamka třískala do zad, ať se narovnám, chodím děsně křivě (vystrkuju břicho, shrbená ramena - když se nekontroluju). Ať mi nikdo neříká, že to nemá souvislost. (A po 18ti jsem se nenarovnala, ale odstěhovala 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.11 19:03
Tak u nás to bylo opačně,syn lozil,seděl a vše hrozně brzy…v 8 měsících měl už 4 zuby venku a další dva na cestě…No a co se týče rad rodičů,taky bydlíme s mámou-každej máme svůj byt,ale je to jeden barák…No a když se narodil syn,tak u všeho měla svoje představy a já jako mladá 20ti letá maminka jsem si to nechala líbit-občas mi to i pomohlo,ale dnes,kdybych měla mimíska,tak bych si do NIČEHO jen tak kecat nenechala.Tehdy díky matce jsem měla místo nové postýlky starou a rozvrzanou,kočáry od známých-hrozné křápy a chůvičky?No na ty jsem nesměla vůbec pomyslet…Jo holt s moji mamou je to hrozně těžký,ale v té době jsem byla na mimi sama,otec se staral nestaral a já byla ráda,že je u mě někdo,kdo mi pomáhá a to i finančně…Dnes už jsem vdaná a situace je někde úplně jinde,do života si už kecat nenechávám i když tomu předcházela 6ti týdení nekomunikační abstinence,která ale přinesla své ovoce,od té doby máma konečně chápe,že mám svůj život,svoji rodinu,svoje pravidla.......Držím palečky aby jste vše zvládali tak,jak je to správné a aby mrňousek krásně rostl a vše bylo OK 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.11 19:24
Leni, jsou to moji rodiče. Přitelovo rodiče jsou v pohodě, ale možná je to tím, že tam moc často nejsme. Dobrá rada je vzít mou mámu k dětský, jenže už teď vím jistě, že nepojede.
Pipet, taky už jsem jim „vpálila“, ať se podívají na mě, jsem hrbatá jak stará babička, taťka na to odpověděl, že to nemůže být tím, že mě posazovali nebo dávali do chodítka -to tedy nemůže, protože se o mě starala babička, takže má svou pravdu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.11 22:02
Ahoj,nečetla jsem vše,ale hlavně maminu neposlouchej,a nenechej se vydeptat!Mimi má na vše ještě čas,nech ho,ať si na vše přijde sám.
Je to tvoje dítě,a ty budeš zodpovědná za to,jaká bude mít ve 30 záda.
Vyprdni se na ní,a opravdu jí neposlouchej!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.5.11 23:52
pampalin píše:
Holky, určitě nejsem sama, koho tohle trápí. Máme téměř 8,5měs. raubíře a ještě neleze, nesedí. Rodiče - tedy hlavně matka - do mě pořád hučí, kdybych ho místo hraní si s ním naučila sedět. Samozřejmě jiná generace, jinej názor. Za boha jí nemůžu vysvětlit, že ho nehodlám zapírat polštářema a posazovat, že mu tím akorát ublížím, a že až k tomu dospěje, posadí se sám. Nezabírá ani to, když jí řeknu, že naše dětská lékařka mi říká totéž. S rodiči bydlíme v jednom domě, tak to mám na talíři pořád. Prostě matka to nechce pochopit.
NO já nevím. Oni prostě žijou ve svém mateřství stále. Ale to nejsou jediné věci, co mě točí - vůbec ten pohled na dítě jako na polointeligentní bytost, které chtějí nakukat spoustu nesmyslů - od bubáku, čertů až po červníky v zubech…my jsme zastánci dost jiné výchovy, měli jsme dva roky peklo s tchánovci, protože nechtěli na jednu stranu vědět, co, proč a jak děláme a na druhou stranu kritizovali - až jsme měli pak s tchýní hádku - já a ona. To je konečně rozhýbalo k tomu, že si vyslechli, co děláme a od té doby je to supr. Vnuka si nemůžou vynachválit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.11 14:04
Blandik píše:áááá, bubáci a čerti! A když budeme na chatě, tak v lese je vlkpampalin píše:NO já nevím. Oni prostě žijou ve svém mateřství stále. Ale to nejsou jediné věci, co mě točí - vůbec ten pohled na dítě jako na polointeligentní bytost, které chtějí nakukat spoustu nesmyslů - od bubáku, čertů až po červníky v zubech…my jsme zastánci dost jiné výchovy, měli jsme dva roky peklo s tchánovci, protože nechtěli na jednu stranu vědět, co, proč a jak děláme a na druhou stranu kritizovali - až jsme měli pak s tchýní hádku - já a ona. To je konečně rozhýbalo k tomu, že si vyslechli, co děláme a od té doby je to supr. Vnuka si nemůžou vynachválit…
Holky, určitě nejsem sama, koho tohle trápí. Máme téměř 8,5měs. raubíře a ještě neleze, nesedí. Rodiče - tedy hlavně matka - do mě pořád hučí, kdybych ho místo hraní si s ním naučila sedět. Samozřejmě jiná generace, jinej názor. Za boha jí nemůžu vysvětlit, že ho nehodlám zapírat polštářema a posazovat, že mu tím akorát ublížím, a že až k tomu dospěje, posadí se sám. Nezabírá ani to, když jí řeknu, že naše dětská lékařka mi říká totéž. S rodiči bydlíme v jednom domě, tak to mám na talíři pořád. Prostě matka to nechce pochopit.
, ve sklepě čarodějnice večer ji sebere klekánice Moje nervy toto.
Ale červíky v zubech používám taky , nedokážu vysvětlit tak abstraktní věc, jako je „kaz“, takže zatím máme červíky, kteří udělají do zubu dírku, kterou pak pan zubař musí spravit. A bojí se kartáčku, červíci, tak je musíme vyhnat
Takže mi vlastně nevadí používání „nadpřirozených“, pohádkových bytostí, vadí mi to nesmyslné strašení
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.11 14:23
Pipet píše:Blandik píše:áááá, bubáci a čerti! A když budeme na chatě, tak v lese je vlkpampalin píše:NO já nevím. Oni prostě žijou ve svém mateřství stále. Ale to nejsou jediné věci, co mě točí - vůbec ten pohled na dítě jako na polointeligentní bytost, které chtějí nakukat spoustu nesmyslů - od bubáku, čertů až po červníky v zubech…my jsme zastánci dost jiné výchovy, měli jsme dva roky peklo s tchánovci, protože nechtěli na jednu stranu vědět, co, proč a jak děláme a na druhou stranu kritizovali - až jsme měli pak s tchýní hádku - já a ona. To je konečně rozhýbalo k tomu, že si vyslechli, co děláme a od té doby je to supr. Vnuka si nemůžou vynachválit…
Holky, určitě nejsem sama, koho tohle trápí. Máme téměř 8,5měs. raubíře a ještě neleze, nesedí. Rodiče - tedy hlavně matka - do mě pořád hučí, kdybych ho místo hraní si s ním naučila sedět. Samozřejmě jiná generace, jinej názor. Za boha jí nemůžu vysvětlit, že ho nehodlám zapírat polštářema a posazovat, že mu tím akorát ublížím, a že až k tomu dospěje, posadí se sám. Nezabírá ani to, když jí řeknu, že naše dětská lékařka mi říká totéž. S rodiči bydlíme v jednom domě, tak to mám na talíři pořád. Prostě matka to nechce pochopit.
Moje nervy toto.Ale červíky v zubech používám taky
Takže mi vlastně nevadí používání „nadpřirozených“, pohádkových bytostí, vadí mi to nesmyslné strašení
No, já jsem zastáncem toho, že říkat co nejvíce pravdu (ale nestrašit) a co nejpřesnější pravdu (ale max 2-3 věty), protože pak se ukáže že tam červíci nejsou a dítě ztrácí důvěru v rodiče a navíc mi to celé přijde jako nesmyslov /te'd nemyslím tebe, ale to, co jsou schopní prarodiče hustit do dítěte…přemýšlím, kdo se co pak potřebuje naučit, jestli prarodiče nebo dítě../. Já malému říkám tohle u zoubků - že když přes den něco jí, tak kousky toho jídla zůstanou na jídle a v noci se můžou začít kazit a to pak může způsobit, že zoubky bolí a je to nepříjemné. Zoubky čistíme ráno a večer a malým dětem zoubky vždy ještě dočistí rodiče, pro jistotu, protože se to učí..a pak na mě sestra u zubaře vyrukuje s červíkem, to by mě trefilo..malý na ni koukal jak puk
Na začátku,když byl menší, jsem říkala, že je čistíme, aby zůstaly zdravé a dobře se nám jedlo..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
