Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jak to zvládnout sama a nezbláznit se
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Reakce:
Velikost písma:
8.6.22 18:30
A někoho na hlídání si zaplatit nemůžete? Že bys třeba aspoň jednou za týden dala někomu děti aspoň na dvě hodiny a někam si v klidu zašla a trochu si odpocla?
8.6.22 18:32
Tak to jsi tedy drsná. V takovém režimu bych brzo odpadla. Spát jen 5 hodin je tedy podle mě málo, zvlášť když pak jedeš na doraz a nemůžeš si to dospat během dne. Vůbec se nedivím, že už toho máš dost.
8.6.22 18:33
Každý den opravdu nemusíš vařit, uklizet, prat, ani nakupovat, jak si to kfo udělá, tak to má.
Je naopak hrozný, jak jsou některé ženské schopné v dnešní době z života udělat kovbojku, neboli jak z komora udělat velblouda; ty si jedna z těch, ktery to umí fakt mistrovsky, ale zas máš smůlu, že je tu spousta žen vč. mě, které jsme taky musely pofackovat domacnost s detma, které navíc měly x kroužků, ještě k tomu s bydlením v pr. delakove, takže ještě I logistika k tomu všemu. A žádný dovozy nákupu a jídel domu, vše pěkně po vl.ose.
Je to vše o organizaci a nastavení.
A teda našla bych si práci bez tak brutalniho vstávání, to si myslím dává organismu hodně zabrat.
Anonymní
8.6.22 18:43
@Ahep Nákup potravin též po vl. ose. Děti mají taky kroužky, jen jsem to nezmínila v úvodu, když ho má jeden, druhý ne a obráceně. Dnešní ženské??? Vy jste včerejší?? 
- Upravit
8.6.22 18:44
Mne ta posledni odpoved prisla drsna. Chapu, ze jsi unavena. Ale pokud mas dite ve skolce, muze tam byt do kecnu 4, nemusi chodit po „o“. A to vetsi muze take do druziny nebo na krouzek, za kamarady, k babickam. Od tech 12-4 bych si dala cas pro sebe, at uz slofikem nebo klidne kavu s kamaradkou. Kde je psano, ze nemuze prijit kamaradka za tebou domu, jeji deti si pohraji s tvyma. A co se tyce uklidu, uklizim jednou tydne velky uklid na dve hodky a uplne to staci, nakupovat muzes jit klidne jednou za 14 dni. Nebo vem deti ven a uzij si nejaky program s nima, vytahni kamosku. Deti si pohraji, vy pokecate. Vsim timhle usetris cas a nervy. 
8.6.22 18:48
Pridelavas si starosti i tam, kde to není nutný. Určitě nemusíš vařit, uklízet, nakupovat…denně. Obed si děcka dají ve škole a školce, nákup se dá objednat nebo udělat jeden velký na týden. Ze školky a školy vyzvedni až po spaní, z družiny. Pokud není družina, tak nějaký den kroužek, pak DDM, hřiště s kamaradama anebo ať je doma, ale jde si po svým a ty relaxuj. Nejsi robot, tak se tak nechovej. Proc je bereš po obědě? Proč máš vůbec takovou práci? Nemůžeš jít jinam? Aspon hledej a uvidíš, třeba něco najdeš.
8.6.22 18:52
@rbtn píše:
Ahoj, nevím jestli to jen všechno zveličuji a nebo toho je na jednoho člověka víc než dost a proto bych ráda znala váš názor. S manželem jsme spolu cca 10 let, máme 2 děti. Jedno ve školce, druhý ve škole. Pondělí začíná tím, že vstanu ve 3 ráno do práce, pak se v 7 zastavím doma pro prcky, mladšího odvedu školky a starší si dojde do školy sám. V práci končím po obědě, takže je vyzvednu a jde se domů. Pak začíná klasika úklid, učení, vaření, do toho 2 kočky(obě mají horší zdraví),vyprat, nakoupit, vyvětrat a pak vykoupat děti, udělat svačinu, nachystat oblečení, zkontrolovat batohy atd atd… Spát chodím ve 20:00, vyřízená tak, že z toho nemůžu usnout. Spím každý den cca 5hodin. Do toho 1× týdně brigoška. A takhle to jde celý týden, manžel se doma buď objeví nebo neobjeví(jezdí s kamionem) a já mám pocit, že mi z toho praskne hlava.
Na víkendy je doma vždy a to mi většinou pomůže(někdy s problémy jindy bez). Už dlouho mám takový pocit, že to nedávám, že je toho hodně a doma slyším jen vydrž ještě do…a pokaždé je nějaké období proč vydržet. Už mi to leze všechno krkem, chtěla bych jít na kávu s kámoškou aniž bych u toho slyšela mamii ty mě neposloucháš, mamii, mami, mamiiii. Aspoň jednou za měsíc se jít vyvětrat, jenže kamarádky chodí taky do práce a když už náhodou můžu tak jsou v práci ony. Manželovi jsem řekla, že chci aby si našel práci kdy bude víc doma, tak slíbil nejdřív od srpna a teď už zase neví, možná až v lednu příští rok. Už jsem tak daleko, že si říkám, že ho ani nepotřebuju. Pořád ho miluju, ale začínám mít na něj spíš vztek, že mě v tom nechal samotnou. Před dětmi taky jezdil, ale byl často doma, teď je pryč pořád…Omlouvám se za vyčerpávající příspěvek, ale nemám to komu říct.
Jako já bych tvých 6 hodin práce měl hotových za 2. Úklid na minimum, vaření jde taky udělat rychlovka nebo jednou za 2-3 dny, kočky co? nalít vodu a nasypat granule, nakoupit se dá o víkendu. Jako moje manželka byla taky taková, než jsem ji ukázal, že dělá mraky zbytečných věcí, které nikdo neocení a jen ji zbytečně ničí. Jako proč hodinu uklízet, když nikdo není doma a dečka druhej den udělají stejný bordel? Uklidí se pořádně o víkendu.
8.6.22 19:07
Co to je za praci? Ani omylem. Jet v tomto rezimu tyden, tak zkolabuju.
8.6.22 19:09
Polovina práce je zbytečná. Uvař na 2 dny, děti mají určitě obědy, prát každý den je taky zbytečný. Nakup třeba na 2 až 3 dny, nemusíš každý den. Vytvoř si třeba seznam úkolů a každý den udělej jenom něco. A vyber si den v týdnu kdy děcka nemají kroužky, je třeba klidněji a hoď nohy na stůl.
Pan Dan
8.6.22 19:18
V podstatě děláš vše co většina žen..nic zvláštního. Spis podle mě tě trápí že jsi na to jakoby sama, bez chlapa 
.Ale co je brutální je tedy to vstávání. A kdo je s dětmi, když odcházís ve 3 ráno?
Tady platí jediné, změnit svoji nebo mužovu práci.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, nevím jestli to jen všechno zveličuji a nebo toho je na jednoho člověka víc než dost a proto bych ráda znala váš názor. S manželem jsme spolu cca 10 let, máme 2 děti. Jedno ve školce, druhý ve škole. Pondělí začíná tím, že vstanu ve 3 ráno do práce
, pak se v 7 zastavím doma pro prcky, mladšího odvedu školky a starší si dojde do školy sám. V práci končím po obědě, takže je vyzvednu a jde se domů. Pak začíná klasika úklid, učení, vaření, do toho 2 kočky(obě mají horší zdraví),vyprat, nakoupit, vyvětrat a pak vykoupat děti, udělat svačinu, nachystat oblečení, zkontrolovat batohy atd atd… Spát chodím ve 20:00, vyřízená tak, že z toho nemůžu usnout. Spím každý den cca 5hodin. Do toho 1× týdně brigoška. A takhle to jde celý týden, manžel se doma buď objeví nebo neobjeví(jezdí s kamionem) a já mám pocit, že mi z toho praskne hlava. 
Na víkendy je doma vždy a to mi většinou pomůže(někdy s problémy jindy bez). Už dlouho mám takový pocit, že to nedávám, že je toho hodně a doma slyším jen vydrž ještě do…a pokaždé je nějaké období proč vydržet. Už mi to leze všechno krkem, chtěla bych jít na kávu s kámoškou aniž bych u toho slyšela mamii ty mě neposloucháš, mamii, mami, mamiiii. Aspoň jednou za měsíc se jít vyvětrat, jenže kamarádky chodí taky do práce a když už náhodou můžu tak jsou v práci ony. Manželovi jsem řekla, že chci aby si našel práci kdy bude víc doma, tak slíbil nejdřív od srpna a teď už zase neví, možná až v lednu příští rok. Už jsem tak daleko, že si říkám, že ho ani nepotřebuju. Pořád ho miluju, ale začínám mít na něj spíš vztek, že mě v tom nechal samotnou. Před dětmi taky jezdil, ale byl často doma, teď je pryč pořád…Omlouvám se za vyčerpávající příspěvek, ale nemám to komu říct.