Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Volně navazuji na zdejší témata o hledání nových přátel. Poslední dobou se nad tím hodně zamýšlím. A vidím okolo sebe, že lidé by se i rádi seznamovali, o to nejde. Ale vždy to končí takovým zvláštním tlakem. Je spousta požadavků, ale to samé lidé nejsou ochotni dávat nazpátek, oplácet. Lidé už nejsou ochotni investovat do přátelského vztahu, rádi by vše měli hned. Moc ráda bych se mýlila a věřila, že existují i lidé co dovedou dávat, ale nějak jsem to nezažila. A co si o tom myslíte vy, jak si představujete nové přátele?
Já se snadno seznámím a většinou po chvilce poznám jestli si budeme rozumět nebo ne… když se jedná o nějakou maminku tak mě hodně zajímá jestli náhodou není nějaká bio neočkovací vegan lesana, nebo nějaká extrémní socka s inteligencí na bodu mrazu v tom případě končí konverzace… jinak to nechávám volně plynout, většinou když už si s někým rozumím tak to je na furt a jsou součástí mého života
@jindra.kytka ja vsade vidim mamicky co same kocikuju alebo sedia na deke a zizaju do mobilov a neviem najst nikoho normalneho :/
@jindra.kytka Opravdových přátel mám minimum, stačí mi to, nejlépe si stejně rozumím se svojí rodinou. Seznámení s novými lidmi se vůbec nebráním, ale myslím, že pravé přátelství vzniká pomalu. Teď v průběhu mateřské jsem se seznamila s několika maminkama a některé mi přišly opravdu jak pijavice, považovaly za normální, že sotva se známe už se budeme vídat skoro každý den, navštěvovat se doma, to mě nevyhovuje, i se svou nejlepší letitou kamarádkou se vidíme třeba jen jednou týdně. Možná tedy taky nejsem člověk co je ochotný investovat do přátelství ![]()
@Alušáček píše:
@jindra.kytka Opravdových přátel mám minimum, stačí mi to, nejlépe si stejně rozumím se svojí rodinou. Seznámení s novými lidmi se vůbec nebráním, ale myslím, že pravé přátelství vzniká pomalu. Teď v průběhu mateřské jsem se seznamila s několika maminkama a některé mi přišly opravdu jak pijavice, považovaly za normální, že sotva se známe už se budeme vídat skoro každý den, navštěvovat se doma, to mě nevyhovuje, i se svou nejlepší letitou kamarádkou se vidíme třeba jen jednou týdně. Možná tedy taky nejsem člověk co je ochotný investovat do přátelství
Ale houby, taky nemám ráda návštěvy, mám ráda klid, nepotřebuju zakládat baby skupinu s každodeními schůzkami, klofání o ničem nebo hůř, vyměňování si informací o akcích na plínky a kolik toho které dítě snědlo a vykadilo. Mě stačí se vidět s kamarádkama (letitýma) dvakrát měsíčně. ![]()
@Alušáček
No jeeeeje. To jsem si zazila.
Na hristi jsem se seznamila s jednou maminkou. Ona byla bez partnera.
Hned druhý den se chovala, jak kdybychom byly nejlepsi kamaradky. Mela vymysleno, ze jeden den budeme u ni, druhý den u nas. Od rana do vecera. To bylo straslive. Pak uz jsem ji rekla, ze kdyz se odpoledne manzel vrátí z prace, byl by taky rad a rodinou a ne abych s ni trajdala denne do vecera.
Odpoved byla, ze to nevadi, vsak muzeme chodit vsichni spolecne.
No… ![]()
Nejdřív mi bylo lito, ze nemam zadnou kamaradku a couram s kočárem sama. Po teto desive zkusenosti jsem byla naopak rada a zacala si držet celkem odstup.
Ale ja jsem obecne takovy pavouk. Me staci potkat nekoho venku nebo na hristi. Popovidat si.
A sup kazdy sam domu. Ale nejake navstevovani vubec nepestuju.
Jsem rada sama nebo tedy momentalne s dětmi. Nerada si poustim nekoho do soukromi.
Cili vlastne kdyz to vezmu kolem a kolem, tak kamaradky nemam, nebo je tak nevnimam. Spis same zname, rekla bych…
Nikoho, komu bych se nejak sverovala nebo tak.
@Alušáček píše:
@jindra.kytka Opravdových přátel mám minimum, stačí mi to, nejlépe si stejně rozumím se svojí rodinou. Seznámení s novými lidmi se vůbec nebráním, ale myslím, že pravé přátelství vzniká pomalu. Teď v průběhu mateřské jsem se seznamila s několika maminkama a některé mi přišly opravdu jak pijavice, považovaly za normální, že sotva se známe už se budeme vídat skoro každý den, navštěvovat se doma, to mě nevyhovuje, i se svou nejlepší letitou kamarádkou se vidíme třeba jen jednou týdně. Možná tedy taky nejsem člověk co je ochotný investovat do přátelství
Tak na tom jsme uplne stejne ja se rada pobavim ale jak rikas me to samotne taky vadi kdyz je nejaka mamina jak pijavice, ze hned druhy a treti den spolu taky to nemam rada spis to nevyhledavam rada se pobavim prohodime slova a tim to konci pekne postupem casu ale hnedka takhle na to taky moc nejsem takze bud v klidu ![]()
@Alušáček píše:
@jindra.kytka Opravdových přátel mám minimum, stačí mi to, nejlépe si stejně rozumím se svojí rodinou. Seznámení s novými lidmi se vůbec nebráním, ale myslím, že pravé přátelství vzniká pomalu. Teď v průběhu mateřské jsem se seznamila s několika maminkama a některé mi přišly opravdu jak pijavice, považovaly za normální, že sotva se známe už se budeme vídat skoro každý den, navštěvovat se doma, to mě nevyhovuje, i se svou nejlepší letitou kamarádkou se vidíme třeba jen jednou týdně. Možná tedy taky nejsem člověk co je ochotný investovat do přátelství
To jak píšeš o pijavicích, to je právě ten tlak o kterém mluvím a také jsem ho zažila. Investicí do přátelství myslím něco jiného.
@Borůvka1990 píše:
Ale houby, taky nemám ráda návštěvy, mám ráda klid, nepotřebuju zakládat baby skupinu s každodeními schůzkami, klofání o ničem nebo hůř, vyměňování si informací o akcích na plínky a kolik toho které dítě snědlo a vykadilo. Mě stačí se vidět s kamarádkama (letitýma) dvakrát měsíčně.
Také mě stačí vídat se s kamarádkami 2× měsíčně.
No jeeeeje. To jsem si zazila.
Na hristi jsem se seznamila s jednou maminkou. Ona byla bez partnera.
Hned druhý den se chovala, jak kdybychom byly nejlepsi kamaradky. Mela vymysleno, ze jeden den budeme u ni, druhý den u nas. Od rana do vecera. To bylo straslive. Pak uz jsem ji rekla, ze kdyz se odpoledne manzel vrátí z prace, byl by taky rad a rodinou a ne abych s ni trajdala denne do vecera.
Odpoved byla, ze to nevadi, vsak muzeme chodit vsichni spolecne.
No… ![]()
To je dobré
![]()
Já se seznamuju dost špatně, protože působím dost nepřístupně. Do opravdového přátelství jsem schopna investovat dost, ale potřebuju vědět, že druhá strana to má podobně. Přátele by nemělo rozdělit ani rodičovství, nový partner nebo politika. Musím tomu člověku důvěřovat, trochu tolerovat a hned nesoudit, což dělá dneska skoro každý. Nemám ráda takové to kamarádění se protože máme stejně staré děti. Buď si s člověkem padnu nebo ne a děti už se s tím nějak popasujou. Asi proto opravdovou kamarádku nemám. Občas na mě padne depka ale víceméně jsem smířená se svým osudem:D. Mám pocit, že si lidi okolo sebe v dnešní době stavějí zeď a jak psaly holky výš - hlavně zavřít dveře, ať jsem doma. Nejsem ani pijavice ani bio eko teroristka, akorát jsem po špatných zkušenostech raději trochu tišší.