Jaké to je mít dítě?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
16906
16.9.15 17:31

@Xsvel já mám velmi ochotné hlídací babičky. když chceme s manželem odjet sami, můžeme. když chci něco dělat jen já, manžel je se synem rád doma sám. uprřímně řečeno - nemít tenhle servis, tak už visim někde na stromě. mě by to omezení, který s dítětem cejtim, semlelo. pořád se řídim jeho režimem. na druhou stranu se to lepší. až půjde do školky, bude to zase o dost lepší.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Tunrida
16.9.15 17:32
@martina.se píše:
@Xsvel spousta věcí se dá dělat i s tim prckem - běhat s kočárkem, na výlety a tůry s šátkem atd.. ale jo je to omezení. Prostě buď chceš nebo ne.. jak je prcek starší, dá se dát na hlídání. Malé mimino na víkend neudáš :nevim: Já, krom běžných koncertů, které jsou v klubu, kam dítě nevezmu, styl života nezměnila. Jen přizpůsobila. Malý absolvuje spoustu věcí s námi a spokojenost na všech stranách ;)

To neznáš moji tchyni :mrgreen: Ta by byla schopná si kluka vzít na víkend hned, jak jsme přijeli z porodnice :mrgreen: Kdyby mohla, má ho tam každý víkend a klidně i přes týden :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
2527
16.9.15 17:32

@AndreaS92 jasné a proto jsem ji tam psala, ať si dá ještě čas a dojde si na to sama. Ale zas ukázat, že to jde, je taky na místě. Já jsem o dva roky starší než zakladatelka. Mám tři děti (11,4,1) a už i svoji firmu. A to jsem děti nikdy nechtěla :lol: ono se to tak nějak stalo s příchodem mého muže.. :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5826
16.9.15 17:33

@Xsvel Znám několik holek co to měly jako ty (ani já nikdy neměla žádné mateřské pudy) a objevení 2 čárek na těhotenském testu, nebyla radost, ale šok a už během těhotenství se ten vztah k mateřství začal zásadně měnit a z nechtěných dětí se najednou díky těhotenským hormonům začaly stávat děti chtěné a už v bříšku milované :) Já myslím, že každá ženská má v sobě tu mateřskou lásku a to, že nemůžeš kam chceš, kdy chceš ti to dítko v průběhu let tisíckrát vrátí ;) Já osobně si třeba až ted uvědomuji, jak svou holčičku strašně moc miluju a to jí je 2,5 roku. To samé bylo u syna, z toho už je puboš. Blbě se to vysvětluje, to se musí zažít, ale bez dítěte nezjistíš, jak krásná a silná ta mateřská láska je. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2940
16.9.15 17:36

@Xsvel tak ono ani život bez dětí není špatný. Někdo to tak má, osobně bych to nelámalo přes koleno. Nechceš tak je mít nebudeš. Ovšem je důležitý co na to manžel. Já je chtěla a kdyby chlap nechtěl tak bohužel, ale nebyl by mj manžel.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
543
16.9.15 17:39

@RadkaCh zase se má člověk na co v neděli těšit. :) to je pravda…
Já osobně bych se k dítěti ze své iniciativy asi neodhodlala nikdy. Jsem člověk, který má rád stereotyp a nemám ráda změny. Na druhou stranu tak nějak cítím, že mateřství je něco, co bych chtěla zažít a tuším, že je to něco tak krásného, co si jako matka dvou koček nedokážu představit. Svoje kočky miluju nade všechno, jezdí se mnou na dovolenou, mají tu nejlepší péči. Pokud tedy mateřská láska je ještě silnější, asi by mi jisté změny a omezení nevadily. Ovšem to dokud nezažiju, asi nedokážu posoudit.
Moc děkuji za komentáře, ačkoliv musím rict, že mi v hlavě udělaly jeste větší nepořádek :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5473
16.9.15 17:39

Myslím, že mateřská láska takto silná je, i když to samozřejmě u řady maminek (včetně mě) občasným frustracím nezabrání. Ale i s dětmi lze podnikat leccos, záleží na rodičích. Další věc je, že ne každý musí mít ten pocit „teď už to dítě fakt chci“, já takovou jakože akutní mateřskou touhu neměla nikdy, věděla jsem, že děti chci, rozhodnutí, že už je čas, spíš vzniklo rozumově, že už prostě není důvod ani rozumné (vzhledem k věku) to odkládat. Mám kamarádku, které je 38, děti chce, ale pořád si ještě nechce omezovat svobodný život, chození po barech apod., tam už to třeba moc nechápu, ty máš ještě čas, ale píšu to jen proto, abys věděla, že ne každý má to osvícení shora či náhlý mateřský pud, touhu… někdo si prostě musí říct logicky- teď!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9719
16.9.15 17:42

Dítě jsem nechtěla o 33 narozeninách se ve mě něco zlomilo za dva měsíce jsem otěhotněla a deset dní před dalšíma narozeninama přišla na svět Vanda. Lituju, že jsem čekala tak dlouho, kdybych to mohla vrátit mám teď už minimálně dvě děti. Být mámou je skvělé je to skvělý pocit, když se malá narodila naprosto mě to smetlo a jsem neskutečně šťastná :dance:

Příspěvek upraven 16.09.15 v 17:43

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11569
16.9.15 17:42

Mám takovou filozofii - vždycky je něco za něco, něčeho se vzdáte, ale něco zase získáte. Podle mě narozením dítěte neskončí Váš dosavadní život, čili už nikdy žádná kalba, hory, víkend s kámoškama. Rozhodně to není tak, že už nikdy nic nebude, jen domácnost, vaření, práce a že přijdete o vše, co jste měla ráda. Myslím, že ty (po)city ve Vás po porodu naskočí a že rozhodně nebudete pořízení miminka litovat. Vaše pocity, které nyní máte, jsou úplně normální, a má je každý.

Ano, po narození dítěte už to nebude jako dřív, o část svobod přijdete. Už nebude možné se (alkoholově) udělat na kaši, protože pokud nejsou babičky, budete muset i v režimu „opice“ umět fungovat, takže přebalit, nakrmit. A už navždy budete mít zodpovědnost za někoho. Ovšem tu má každý z nás už od školky, kdy pak chodíme na základku, střední, někteří vysokou. Pak práce. A i tímhle přicházíme o část svobod, kdy už si nemůžeme dělat, co chceme. Při studiu máme zodpovědnost za známky, při práci makat tak, aby nás nevyhodili, takže tak.

Každý jsme tak trochu sobec, takže ne, nejste divná. Mně spíš přijdou zvláštní ženy, které se už od 18 či 20 let těší a vyloženě prahnou po tom, až budou matkami. Mám kamarádku, má 3letou holčičku, a není problém si zajet do divadla do Prahy, zajet si s kámoškama na víkendovou dámskou jízdu… Takže ano, dítě by mělo být to nejdůležitější, ale rozhodně ne jediný cíl Vašeho života. Mít dítě neznamená odstřihnout se od všeho a stát se domací puťkou. Jo, ten první rok bude těžší, ale celkově mít dítě neznamená rezignovat na společenský život, kino, kamarády. Před dítětem je rozhodně neupřednostňovat, ale také nedovolit, aby Vás zazdili.

A to Vám píše někdo, kdo je na vozíku, děti nemá, ale přesto v nich vidím smysl života, ačkoliv ještě tak před pěti lety bych si to nemyslel. Prožít celý život jen ve dvou, to je nuda podle mě - můžete sice pracovat, cestovat, sexovat, kalit. Ale nedej bože, abyste si ve 40, v 45 řekla, že chcete dítě. Tím nechci říct, že ho musí mít každá a je to její povinnost, jen řekněme, že je fajn to stihnout do cca 35, pokud je tedy s kým. Pak je to po 35 těžší…

A proto jsem zastáncem toho, aby měly některé ženy děti kolem třicítky nebo i lehce po ní. Aby se prostě vyblbly, cestovaly, zakalily a případně pak nelitovali, že toho před dítětem příliš nestihli a nevybouřili se. Záměrně píši některé, protože samozřejmě, kdo chce a cítí se zralý, nechť si mimčo pořídí klidně v 18.

Příspěvek upraven 06.10.15 v 15:45

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
26093
16.9.15 17:42

Za mě je super děti mít, svoje kluky miluju, ale asi nikdy nebude ze mě ta máma, která se nadšeně baví se všema dětma okolo a mateřstvím žije… Hrozně moc jsem se po rodičáku těšila do práce. Být doma nebylo nic moc pro mě… :nevim:

Ale jak říkám, kluky mám ráda. Když je vyzvedávám ze školek, je to super pocit, když hned přiběhnou a chtějí se tulit. :-)

Dokud děti mít nebudeš, nikdo ti neřekne, jak to bude právě u tebe… :nevim: Já měla děti hodně brzo… Jsem o rok starší než ty a mám šestiletýho a čtyřletýho rošťáka. A nelituju toho. ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16.9.15 17:45

Ne že bych měla vyloženě stejné pocity jako ty, ale také jsem se bála, že s dítětem ztratím svobodu. Nebudu moc cestovat a hlavně se věnovat fitness. Otěhotněla jsem ve 34 letech. I když mám stále pocit, že jsem toho strašně moc nestihla, tak se na miminko neuvěřitelně těším a už teď toho uzlíčka co mám v břiše miluju. Vím, že se k fitness zase vrátím a cestování mi taky neuteče.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
543
16.9.15 17:46

@yasmine5 vyplynulo tak, že bych nechtěla, abych byla stará matka a umřela dřív, než dítě dostuduje. Z mého osobního pohledu bych dítě po 30 už nechtěla (neříkám, že je špatné mít dítě po 30, ale já to tak u sebe nechci).
Navíc z pohledu zajištění už prostě není na co čekat…
Muj muž by dítě rád, ale pokud by nebylo, nevadilo by mu to. Stačí mu kočky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Tunrida
16.9.15 17:49

@Xsvel Nerada bych, aby to vyznělo špatně, ale s kočkami, psy a všelijakými jinými tvory se to srovnat ani nedá. Ono se to totiž nedá srovnat ani s tím, jak člověk miluje svýho partnera. To je něco úplně jinýho. Je to něco vlastně úplně nepochopitelného. Nikoho jinýho nenecháš, aby tě takhle ovlivnil. Nikomu jinýmu nedovolíš, aby na tebe několik hodin v kuse křičel - a ty mu pak ještě nepochopitelněji dáš pusu, když konečně zmlkne :mrgreen: Ono se to popsat opravdu nedá. Jo, vždycky se budeš cítit něčím omezená, ale nebude ti to vadit. A hlavně budeš hledat způsoby, jak to všechno skloubit dohromady a to omezení zmenšit. V tom je dnešní moderní doba opravdu přínosná, že už dneska matky fakt nemusí sedět doma na zadnicích a čekat, až je někdo milostivě někam vyveze :lol:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
16.9.15 17:50

Je mi 23 mé dítě bylo plánované ale cítila jsem stejné pocity co ty. Hlavně v těhotenství. Taky jsem měla společenský život spoustu kamarádek, zábavy. Cizí děti když to řeknu hnusně nemusím :oops: taky nemám ráda uřvané děti, šišlání, mluvení o hovínek a blinkání. Tolik jsem se bála že to své nebudu mít ráda když už s břichem mi to nic neříkalo že přijdu o ten život co jsem měla a že nebudu dobrá máma. Po porodu se všechno změnilo. Ta láska co přišla k mému synovi až mě z toho bolelo u srdce se nedá ani popsat to musí každý prožít. Moje dítě je celý můj život a jsem štastná že ho mám. S partnerem máme ještě krásnější vztah než jsme měli protože se necítí odstrčený. A pořád mám ten společenský život. S kamarádkama chodím na kafe i s kočárkem. Mám hlídací babičky takže si prcka půjčujou. Přijde mi že ten život je ted daleko lepší než byl :)Být tebou tak bych se toho nebála nebo ještě nějaký rok počkej a pak směle do toho určitě se v tobě taky probudí ta mateřská láska. :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
13119
16.9.15 17:52

Jsou ženy, které podřídí svůj život totálně svému dítěti. řeší i tu nejmenší drobnost - kojit, jak dlouho, prdíky, plínečky, zoubečky, příkrmy, jaký kolotoč, jakou dečku, dítě nesvěří prarodičům na hlídání do 3 let, všichni okolo dělají vše okolo dítěte špatně… a pak jsou ženy, které to berou sportovně. Mimčo může povozit/pohlídat babička a je jedno jestli matky matka nebo tchyně a máma si může jít zaběhat nebo do kina, divadla nebo na prodloužený víkend. A až dítko povyroste, můžete jezdit, tábořit a podnikat různé akce s ním. Je lepší, když se matka nehroutí z toho, že se dítko umazalo, nemělo přesný režim, spalo ve stanu…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová