Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jde odpustit nevěru?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
25.10.15 08:22
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu k vám pro radu, zvláště od těch, kdo to zažili. Mám dlouholetý vztah s přítelem, posledních pár let i společný byt. Před několika týdny jsem bohužel zjistila, že mi byl nevěrný - jednalo se o jednorázovou nevěru. Vím, že toho moc lituje, celou dobu, co jsme teď od sebe, mi dává najevo, jak o mě stojí a jak mě miluje. Protože člověk si bohužel nedokáže poručit, aby někoho přestal milovat a protože si našeho vztahu vážím natolik, že ho nedokážu kvuli jedné noci ukončit, rozhodla jsem se mu dát šanci. A vás, co jste také partnerovi odpustili, se chci zeptat, jak váš vztah pokračoval? Jak na to co nejlépe zapomenout? Dá se s tím žít, aby to nebylo pořád mezi vámi? Posílilo to váš vztah, nebo to stejně nakonec skončilo? Předem prosím, abyste mi nepsali věci typu Já bych nikdy neodpustil, vykašli se na něj atd vy, kteří jste to nikdy nezažili. Já už jsem rozhodnutá, že mu tu šanci dám. Věřím, že se z toho poučil a už by to nikdy neudělal. Prosím ale o radu hlavně ty, co si tím sami prošli. Díky všem
Omlouvám se za anonymitu. Gábina
Moc nevím co chceš slyšet. Vůbec ses nezmínila jak si se o nevěře dozvěděla a zda je o ni ochoten mluvit. A kde bereš tu jistotu, ze to bylo pouze jednorázové uklouznutí bez citové vazby a né jen výsledek domácí ponorky kdy se začíná hledan jinde to co doma už z principu fungovat po tak dlouhé době nemůže? Víc otázek než odpovědí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Republic
25.10.15 19:55
@Dirndljager Vis co, ja bych treba taky nechtela, aby me partner, neco takoveho rekl…mas pravdu, ze to jen kazda z nas vime, jestli radsi vime, nebo nevime…ja radsi nevim…ale zase kdyz uz by se rozhodl me neco takoveho rict - a ted mluvim o hypoteticke situaci s mym soucasnym partnerem - protoze je to muj chlap a mam ho rada a vazim si ho atakpodobne - tak bych mu verila, ze to dela, protoze usoudil, dle sveho nejlepsiho svedomi a vedomi, ze to je jedina spravna moznost…a pak uz jenom nakladas s tou situaci…neresis, ze ti blbec neco rekl/nerekl…i kdyz te to stbe…uz je to venku…Ja muzu usuzovat, jake motivy k tomu me neco takoveho rict/nerict by mel muj chlap, ktereho znam, znam jeho charakter, poznam co se skryva za tim, kdyz neco rika, ctu mezi radky…nekdy:-)…ale tohohle kluka tady nikdo nezna, krome te, ktera otazku polozila, protoze se trapi a nevi si s tim rady…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
28.10.15 23:26
@Anonymní píše:
Ahoj, jdu k vám pro radu, zvláště od těch, kdo to zažili. Mám dlouholetý vztah s přítelem, posledních pár let i společný byt. Před několika týdny jsem bohužel zjistila, že mi byl nevěrný - jednalo se o jednorázovou nevěru. Vím, že toho moc lituje, celou dobu, co jsme teď od sebe, mi dává najevo, jak o mě stojí a jak mě miluje. Protože člověk si bohužel nedokáže poručit, aby někoho přestal milovat a protože si našeho vztahu vážím natolik, že ho nedokážu kvuli jedné noci ukončit, rozhodla jsem se mu dát šanci. A vás, co jste také partnerovi odpustili, se chci zeptat, jak váš vztah pokračoval? Jak na to co nejlépe zapomenout? Dá se s tím žít, aby to nebylo pořád mezi vámi? Posílilo to váš vztah, nebo to stejně nakonec skončilo? Předem prosím, abyste mi nepsali věci typu Já bych nikdy neodpustil, vykašli se na něj atd vy, kteří jste to nikdy nezažili. Já už jsem rozhodnutá, že mu tu šanci dám. Věřím, že se z toho poučil a už by to nikdy neudělal. Prosím ale o radu hlavně ty, co si tím sami prošli. Díky všem
Omlouvám se za anonymitu. Gábina
Ahoj. Už je to 11 let. Nezapomeneš. Smíříš se, když budeš chtít a když se tvůj partner bude snažit. Snažit myslím tím, že ti nedá důvod pochybovat a bude respektovat tvé „podmínky“ (nezůstávat s dotyčnou v jedné místnosti osamotě; nezačínat o tom mluvit; odpovídat na tvé otázky, pokud k tomu budeš mít…).
Ze začátku to mezi námi bylo ve vzduchu. Asi do doby, než jsem to nějak přijala, smířila se s tím. I teď si občas rýpnu, když ho chci pozlobit.
Vztah to neposílilo. Myslím, že je na podobné úrovni jako před nevěrou. Jen s tím rozdílem, že pokud se to bude opakovat, tak mě to asi nezlomí, jen „utlumí“. Jako že ho vyhodím a nebudu brát na nic ohled. Ani na děti. Asi mi už srdce nepukne jako před tím, ale naštve mě to a… nevím jak to popsat. Jsou to pocity a doměnky, které tuším, když si takovou situaci představím. Jako teď, když o tom píšu. No asi to není důležité, protože se snažím věřit, že už to neudělá.
Nicméně uplynulo 11 let a fungujeme dál. 
A není nám spolu špatně.
Prosím o zachování anonymity. Děkuji M.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.3.16 12:10
Nečetla jsem příspěvky jen me zaujal tenhle nadpis. Lze se z nevěry poučit. S přítelem jsme spolu 3 roky. Teď před par dny jsem šla spát dřív najednou mu zazvonil telefon nevím proč, ale koukla jsem se a viděla jak mu píše, že dnešní líbání bylo v tom počasí úžasný. Zhroutilo se mi vše co by snad i mohlo a věci co jsem se dozvěděla postupně, že se spolu viděli několikrát spali spolu atd. mě poslední dobou nedovolí ani přivřit oči. Člověk by nad tím mávnul rukou, kdyby nebylo spousty jiných okolnosti a to že jsem v 9 měsíci. Snažím se to překonat čekám, že to nebude lehký, ale nechci aby děti vyrůstali bez Taty. Je vidět, že ho to mrzí, že se snaží, aby jsme to překonali. Opravdu na to chci zapomenout, ale když to nepůjde tak to proste zabalím. Bylo by o moc snažší kdybych věděla, že se taková věc už nebude nikdy opakovat.
- Citovat
- Upravit
6.3.16 12:23
Z vlastni zkusenosti Ti muzu poradit si jednou a pro vzdy vsechno vyrikat a pak se uz k tomu nikdy nevracet. Nebrecet, nevycitat, neprobirat, nepidit se po detailech, nedelat sceny, i kdyz mas pocit, ze na to vlastne mas pravo… Spis si usporadat proc to asi udelat, proc hledal unik z vaseho vztahu a poucit se z toho. Jinak ho akorat vyzenes zase zpatky k ni…muze se ti to zdat treba nespravedlive ale ver mi, ze je to tak… Ja uz to ted bohuzel vim, ale uz je pozde… Je nespravedlive, ze se clovek vlastne ma snazit, i kdyz se stalo prikori tobe, ale proste to tak bohuzel je… Ted je potreba, aby vam spolu bylo, co nejlepe, i kdyz te to urcite bude stat hodne usili a z pocatku asi i pretvarky… Chlapi bohuzel nedokazi zit dlouhodobe v nepohode ackoli si to vlastne zpusobili sami a odejdou tam kde ta pohodicka je… To co udelal je naprosto neomluvitelne, ale pokud jsi se rozhodla, ze ho chces, tak to je treba holt udelat takhle… Ver mi. Mam to za sebou a mne to bohuzel nevyslo, protoze mi tohle, co ja ted tobe, nikdo nerekl vcas… Drz se! Ale ber to tak, ze co je par mesicu trapeni, kdyz spolu muzete prozit jeste cely krasny zbytek zivota…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.16 12:26
A na Tvem miste bych brala s rezervou komentare „mne se to tedy nestalo, ale ja bych rozhodne…“ Tahle zkusenost je naprosto neprenosna a kdo to nezazil to nikdy nedokaze pochopit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.16 13:05
Vždy se člověk po provalené nevěře dozví, že to toho dotyčného mrzí. Mě se to nezdá upřímné. Proč to tedy nevěrníka nemrzní, když se s milenkou (milencem) stýká? To jen taková úvaha…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
Anonymní
6.3.16 13:41
@Matylda81 jo už jsem pochopila ty komentáře nevěděla jsem, že je tady zprava od tebe. Chtěla jsem říct, že přesně z tohohle mam strach. Cítím, že bych potřebovala se v tom babrat do nekonečna i když mi to vlastně moc ubližuje. Proč se to stalo on nedokáže ani říct. Říká, že není nejspokojeněj. Ja nejsem žádná obluda, starám se o sebe. Víš ono je to takové složitější myslím, že Martin je ten typ člověka co musi ochraňovat a ona typická zlatokopka si řekla má dobrou praci má jistě spousty peněz a dvě auta tak to bude super. Jak říkáš nechci se ptát mam svůj úsudek, ale kdyby jste věděli co ta holka udělala opravdu na zbliti. Jestli se ji tohle vrátí jednou až bude mit někoho rada. Protoze řešit v 9 měsíci antidepresiva
- Citovat
- Upravit
Anonymní
6.3.16 14:56
@Inaris nakonec nic neberu jsem v 39 týdnu takže to prostě zvládnu už. Nevím co bych dala za porod. Nechutna mi jist ani pít a nutim se. Kdyby šlo o mě, ale mam strach o ni. Myslím, že se lidi podvádějí ale ne proboha po třech letech a jeste v takovém stavu. Měli jsme problém zhruba před rokem- no ustali jsme to a od té doby jsem se hodně změnila, proto mě to bolí, ale ne položilo mě to. Myslím, že tohle zase člověka posílí o to víc, že si nebude dělat iluze. Začnu žít, protože pokud nemá úctu ke svému dítěti a klidně by ho ohrozil (dnes je spousty nemoci) bude plnit funkci otce, ale v mých očích je někde hrozné nízko. Ona je štetka co zničila život moc lidem, ale pokud by on sám nechtěl tak by to neudělal. Za čas zjisti, že život zničil jen sám sobě a pokud bude chtít zas normálně fungovat, tak ho čeká dlouha cesta.
- Citovat
- Upravit
6.3.16 14:58
@Anonymní píše:
@Inaris nakonec nic neberu jsem v 39 týdnu takže to prostě zvládnu už. Nevím co bych dala za porod. Nechutna mi jist ani pít a nutim se. Kdyby šlo o mě, ale mam strach o ni. Myslím, že se lidi podvádějí ale ne proboha po třech letech a jeste v takovém stavu. Měli jsme problém zhruba před rokem- no ustali jsme to a od té doby jsem se hodně změnila, proto mě to bolí, ale ne položilo mě to. Myslím, že tohle zase člověka posílí o to víc, že si nebude dělat iluze. Začnu žít, protože pokud nemá úctu ke svému dítěti a klidně by ho ohrozil (dnes je spousty nemoci) bude plnit funkci otce, ale v mých očích je někde hrozné nízko. Ona je štetka co zničila život moc lidem, ale pokud by on sám nechtěl tak by to neudělal. Za čas zjisti, že život zničil jen sám sobě a pokud bude chtít zas normálně fungovat, tak ho čeká dlouha cesta.
A ty tedy s ním zůstaneš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.3.16 15:09
@hatawai Víš trápí mě to. Byla bych nejraději kdyby se to nestalo, ale vím co to je vyrůstat bez otce a pokud je jako člověk funkční a zodpovědný a ma tu snahu to dat dohromady tak mu šanci dám. Nicméně jak říkám bude mit dlouhou cestu, protoze ja nebudu vyčítat ale nic mu neusnadnim. Myslím, že by spousty ženských bylo rádo kdyby ten chlap měl snahu to spravit. Je momentálně hodný, hladi me a omlouvá se. Ono je to o to horší, ze ho jeho Mama odsoudila. Těší se na vnučku a tohle ji skoro položilo
- Citovat
- Upravit
6.3.16 15:15
@Anonymní píše:
@hatawai Víš trápí mě to. Byla bych nejraději kdyby se to nestalo, ale vím co to je vyrůstat bez otce a pokud je jako člověk funkční a zodpovědný a ma tu snahu to dat dohromady tak mu šanci dám. Nicméně jak říkám bude mit dlouhou cestu, protoze ja nebudu vyčítat ale nic mu neusnadnim. Myslím, že by spousty ženských bylo rádo kdyby ten chlap měl snahu to spravit. Je momentálně hodný, hladi me a omlouvá se. Ono je to o to horší, ze ho jeho Mama odsoudila. Těší se na vnučku a tohle ji skoro položilo
Tak odpustit se dá vše. Pokud ti teď nebude jako chlap nepříjemný, tak si myslím, že se to překonat dá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.16 15:16
@Inaris chytra?! Jo ale bohuzel pozde… Tak holt jen poucuju na emiminu… Na tehle veci je nejhorsi to, ze rozhodnout se s nevernikem zustat je pak mnohem tezsi provest nez zabalit tasky a rict tahni… Ale prijde mi, ze u Anonymni je jeste velka sance, ze kdyz sanci da a vydrzi tu dobu nez ji to v hlave trochu zapadne za daleko hezci okamziky, tak to pak muze jednou vypravet jako poucnou historku ze zivota pubertalnim vnoucatum a pak dat dedovi pusu a spolecne se zasmat… Ale bohuzel to fakt neni jednoduche, vubec..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.16 15:22
@Anonymní píše:
@Matylda81 jo už jsem pochopila ty komentáře nevěděla jsem, že je tady zprava od tebe. Chtěla jsem říct, že přesně z tohohle mam strach. Cítím, že bych potřebovala se v tom babrat do nekonečna i když mi to vlastně moc ubližuje. Proč se to stalo on nedokáže ani říct. Říká, že není nejspokojeněj. Ja nejsem žádná obluda, starám se o sebe. Víš ono je to takové složitější myslím, že Martin je ten typ člověka co musi ochraňovat a ona typická zlatokopka si řekla má dobrou praci má jistě spousty peněz a dvě auta tak to bude super. Jak říkáš nechci se ptát mam svůj úsudek, ale kdyby jste věděli co ta holka udělala opravdu na zbliti. Jestli se ji tohle vrátí jednou až bude mit někoho rada. Protoze řešit v 9 měsíci antidepresiva
Ted jsi to napsala naprosto presne! Hlavne se v tom nebabrej…jestli ho fakt chces tak ne! Kdyz to na tebe prijde, tak jdi treba prerovnat skrin tam a zpatky nebo umejt okna - alespon driv porodis 
Hlavne mu to ale nerikej! Udelejte tlustou caru a vazte si jeden druheho… On tebe za tu sanci a ty jeho, ze ji prijmul… Protoze kdyz ho opustis tak co? Budes pak mit jinyho, ten te bude stvat zase necim jinym, taky muze zahnout, muze ti delat i dalsi bezva veci a jeste k tomu by mel mit rad cizi dite?! Tak neni lepsi dat sanci uz tomu, co je vyzkousenej a jinak je to s jim fajn?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
