Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Jabadabadu píše:
Tak tvůj pohled je klasicky ženský. Ženskou víc ohrožuje citová nevěra, protože ta hrozí, že jí chlap odejde a ona zůstane s děckama sama. Chlapům ale víc vadí samotný sex při nevěře, než citová angažovanost, protože jím pak hrozí výchova kukačky. V případě, že se sním zamilovaná ženská rozejde a odejde za milencem, jím to nehrozí.
mno tak ted´si to hezky shrnula z pohledu evoluční biologie ![]()
jinak pokud se takhle přiznal, tak je to vůl…stát se může cokoliv, ale vyžrat si to má sám…
@Anonymní píše:
Za mě teda vždycky rozhodně lepší přiznání než zatloukání. Pokud s někým žiju, jsme parťáci. Že se někomu splaší hormony a v alkoholovém opojení spáchá… hm, úlet - budiž. (Hlavně, jestli si v opilosti vzpomněl na ochranu; pokud ne, uplatnit příslušná bezpečnostní opatření). Daleko nebezpečnější pro vztah mi připadá citová angažovanost, a k té může dojít i bez pohlavního styku. I lhaní a zatloukání mi přijde nebezpečnější. Pokud mi partner na otázku odpoví, že dřepěl s kamarádama na fotbale, zatímco ve skutečnosti hobloval nějakou paní - to je špatná varianta.Sex jako takový se strašně přeceňuje, mi připadá.
Souhlas. Spontáně se v žádném případě nesvěřovat partnerovi, protože to je opravdu hodně velká „podpásovka“, ale v případě jasného dotazu, odpovědět zcela narovinu, protože si nikdy nemůžete být jisti kolik toho parner ví. Vtomto případě už většinou nejde o prokázání nevěry jako takové, ale spíš důkaz toho, že podvádějící partner má ještě nějaký chrakter a je schopen jednat na rovinu a nést si následky svého jednání. Pokud v tomto případě bude zatloukat a podváděný má jasné důkazy nevěry, pak definitivně ztratí i ty poslední zbytky důvěry a respektu ze strany partnera.
Výše uvedené samozřejmě platí pro první „uklouznutí“.
Při druhém „uklouznutí“ by se v mém případě jednalo pouze o ověření, zda s partnerkou bude ještě nějaká rozumná domluva ohledně majetku a dětí. ![]()
@Anonymní píše:
Myslím, že tohle je opravdu člověk od člověka. Pro někoho je lepší to nevědět, pro někoho lepší vědět. Za důvody, proč vědět, považuju např.:
- nemusím se bát, že budu v celém okolí (které to ví dávno přede mnou) za blbečka nebo chudinku
- informováním o nevěře získávám možnost (spolu)rozhodovat o dalším vývoji situace (a svého života); dokud nic nevím, nemůžu o ničem rozhodnout a o vlivu nevěry na náš vztah rozhoduje pouze partner
- prosté sdílení průšvihu. Jako partneři bychom měli pokud možno všechny závažné problémy sdílet. Čím zásadněji může nevěra se vztahem zamávat, tím spíš bychom o ní měli oba vědět.
Jen pro dokreslení situace dodávám, že výše uvedené mám odzkoušené i v praxi (2×), nejsou to jen nějaké teoretické zásady, které by nepřežily první střet s realitou.
anonym (doufám) z 13:25
No já Ti nevím, ale nějak si moc dobře neumím představit, že bych se vrátil ráno domů z flámu, vzbudil partnerku a řekl jí: „Hele, v noci jsem byl jak dělo a nedopatřením jsem docela hustě ojel Mařku ze sámošky. Říkám ti to ne proto, že by mě to nějak vnitřně žralo a potřeboval jsem si ulevit svému svědomí, ale znáš Mařku, ta to stejně rozkecá po celý dědině a já nechci abys u toho byla za krávu až si o tom budou všichni povídat. Tak teď už to víš a doufám, že zůstaneš nad věcí. Alespoň se můžeš zařídit podle sebe. Jo, a vzbuď mě až na oběd, pokud tedy ještě nějakej bude…“ Něco mi říká, že by se toto sdělení mohlo přidat do kategorie „Poslední slova před smrtí…“ ![]()
@LittleBoy píše:
No já Ti nevím, ale nějak si moc dobře neumím představit, že bych se vrátil ráno domů z flámu, vzbudil partnerku a řekl jí: „Hele, v noci jsem byl jak dělo a nedopatřením jsem docela hustě ojel Mařku ze sámošky. Říkám ti to ne proto, že by mě to nějak vnitřně žralo a potřeboval jsem si ulevit svému svědomí, ale znáš Mařku, ta to stejně rozkecá po celý dědině a já nechci abys u toho byla za krávu až si o tom budou všichni povídat. Tak teď už to víš a doufám, že zůstaneš nad věcí. Alespoň se můžeš zařídit podle sebe. Jo, a vzbuď mě až na oběd, pokud tedy ještě nějakej bude…“ Něco mi říká, že by se toto sdělení mohlo přidat do kategorie „Poslední slova před smrtí…“
Moc pěkný.. ![]()
@LittleBoy píše:
No já Ti nevím, ale nějak si moc dobře neumím představit, že bych se vrátil ráno domů z flámu, vzbudil partnerku a řekl jí: „Hele, v noci jsem byl jak dělo a nedopatřením jsem docela hustě ojel Mařku ze sámošky. Říkám ti to ne proto, že by mě to nějak vnitřně žralo a potřeboval jsem si ulevit svému svědomí, ale znáš Mařku, ta to stejně rozkecá po celý dědině a já nechci abys u toho byla za krávu až si o tom budou všichni povídat. Tak teď už to víš a doufám, že zůstaneš nad věcí. Alespoň se můžeš zařídit podle sebe. Jo, a vzbuď mě až na oběd, pokud tedy ještě nějakej bude…“ Něco mi říká, že by se toto sdělení mohlo přidat do kategorie „Poslední slova před smrtí…“
Hustý ![]()
@LittleBoy píše:
No já Ti nevím, ale nějak si moc dobře neumím představit, že bych se vrátil ráno domů z flámu, vzbudil partnerku a řekl jí: „Hele, v noci jsem byl jak dělo a nedopatřením jsem docela hustě ojel Mařku ze sámošky. Říkám ti to ne proto, že by mě to nějak vnitřně žralo a potřeboval jsem si ulevit svému svědomí, ale znáš Mařku, ta to stejně rozkecá po celý dědině a já nechci abys u toho byla za krávu až si o tom budou všichni povídat. Tak teď už to víš a doufám, že zůstaneš nad věcí. Alespoň se můžeš zařídit podle sebe. Jo, a vzbuď mě až na oběd, pokud tedy ještě nějakej bude…“ Něco mi říká, že by se toto sdělení mohlo přidat do kategorie „Poslední slova před smrtí…“
@nostress píše:
Nechci ti vyvracet tvůj názor, ale pokud to máš už několikrát „vyzkoušené“, tak to může svědčit i o tom, že když partner zjistí, že mu stejně pokaždé odpustíš, tak co by si lámal hlavu s nějakou věrností.
Nebylo to pokaždé se stejným partnerem.
Poprvé jsme se krátce poté rozešli - ne kvůli nevěře, ale kvůli tomu, že se mi pak kvůli špatnému svědomí začal vyhýbat a přestali jsme spolu komunikovat - tak jsem to utnula. Jsem ochotná nevěru za určitých okolností akceptovat, ale určitě ho nebudu nahánět, ať se spolu zase bavíme, že mi to jeho uklouznutí nevadí a vůbec na něj nebudu ošklivá…
Podruhé… viz níže.
@LittleBoy píše:
No já Ti nevím, ale nějak si moc dobře neumím představit, že bych se vrátil ráno domů z flámu, vzbudil partnerku a řekl jí: „Hele, v noci jsem byl jak dělo a nedopatřením jsem docela hustě ojel Mařku ze sámošky. Říkám ti to ne proto, že by mě to nějak vnitřně žralo a potřeboval jsem si ulevit svému svědomí, ale znáš Mařku, ta to stejně rozkecá po celý dědině a já nechci abys u toho byla za krávu až si o tom budou všichni povídat. Tak teď už to víš a doufám, že zůstaneš nad věcí. Alespoň se můžeš zařídit podle sebe. Jo, a vzbuď mě až na oběd, pokud tedy ještě nějakej bude…“ Něco mi říká, že by se toto sdělení mohlo přidat do kategorie „Poslední slova před smrtí…“
Jo, to by bylo. Kdyby mě muž záměrně VZBUDIL po příchodu z flámu, tak se rána nedožije, ať už mi chtěl říct cokoliv… coby nespící matka vstávající k dítěti považuju svůj spánek za svatý. ![]()
Pokud to vezmu vážněji - tak jako jo, s někým takovým bych asi vztah nepěstovala. Ale dá se předpokládat, že s takovýmhle přístupem chlapa bychom byli rozejití už dávno předtím. Jak říkám. Jde o kontext. Já si na svém současném chlapovi ukrutně vážím jeho charakteru. Je poctivý, laskavý, navrch ještě chytrý, váží si rodiny a udělal by pro ni první poslední. Jenže je holt chlap, pracujou mu žlázy, po porodu jsme spolu dlouho nic neměli, on se na jedné akci hodně opil, atraktivní slečna ho hodně „přemlouvala“ a on se nakonec nechal… Zatlouct to nešlo, dotyčná se na něm… ehm, podepsala. Mrzelo ho to moc. Řekl mi to druhý den. Poplakala jsem si, ale po prvotním šoku jsem zjistila, že kvůli něčemu takovému se opravdu rozcházet nebudem; v celoživotním měřítku je to fakt prkotina. A opravdu jsem tisíckrát radši, že mi to řekl… prostě něco provedl, přiznal se, omluvil se, dává pozor, aby se to znova nestalo, a jedeme dál… ![]()
@Anonymní píše:
Jo, to by bylo. Kdyby mě muž záměrně VZBUDIL po příchodu z flámu, tak se rána nedožije, ať už mi chtěl říct cokoliv… coby nespící matka vstávající k dítěti považuju svůj spánek za svatý.Pokud to vezmu vážněji - tak jako jo, s někým takovým bych asi vztah nepěstovala. Ale dá se předpokládat, že s takovýmhle přístupem chlapa bychom byli rozejití už dávno předtím. Jak říkám. Jde o kontext. Já si na svém současném chlapovi ukrutně vážím jeho charakteru. Je poctivý, laskavý, navrch ještě chytrý, váží si rodiny a udělal by pro ni první poslední. Jenže je holt chlap, pracujou mu žlázy, po porodu jsme spolu dlouho nic neměli, on se na jedné akci hodně opil, atraktivní slečna ho hodně „přemlouvala“ a on se nakonec nechal… Zatlouct to nešlo, dotyčná se na něm… ehm, podepsala. Mrzelo ho to moc. Řekl mi to druhý den. Poplakala jsem si, ale po prvotním šoku jsem zjistila, že kvůli něčemu takovému se opravdu rozcházet nebudem;v celoživotním měřítku je to fakt prkotina. A opravdu jsem tisíckrát radši, že mi to řekl… prostě něco provedl, přiznal se, omluvil se, dává pozor, aby se to znova nestalo, a jedeme dál…
Nojo.. Ale pro mnohé radikální zde, by to bylo na červenou kartu, bez ohledu na to, jakej je ten chlap ve skutečnosti.. Děkuji… ![]()
Je to slaboch a neměl ti to říkat. I když musel asi posbírat hodně sil, že se přiznal. ![]()
Nebyla bych radikální a nezahazovala vztah. Dala bych šanci. ![]()
Jestli ti chlap krátce po porodu uštědřil takovou podpásovku a ty ho ještě omlouváš, s výčtem jeho skvělých charakterových vlastností, tak si pravděpodobně koleduješ, že až mu časem odtrne a někde se zase opije, a „slečna bude naléhat“, tak on třeba zase podlehne. Nepřeji ti to, ale já bych mu už nemohla důvěřovat. Sice to není pro mne nějak důležité, ale zajímalo by mě, jak se na něm „slečna“ podepsala?
![]()
@Anonymní píše:
Jo, to by bylo. Kdyby mě muž záměrně VZBUDIL po příchodu z flámu, tak se rána nedožije, ať už mi chtěl říct cokoliv… coby nespící matka vstávající k dítěti považuju svůj spánek za svatý.Pokud to vezmu vážněji - tak jako jo, s někým takovým bych asi vztah nepěstovala. Ale dá se předpokládat, že s takovýmhle přístupem chlapa bychom byli rozejití už dávno předtím. Jak říkám. Jde o kontext. Já si na svém současném chlapovi ukrutně vážím jeho charakteru. Je poctivý, laskavý, navrch ještě chytrý, váží si rodiny a udělal by pro ni první poslední. Jenže je holt chlap, pracujou mu žlázy, po porodu jsme spolu dlouho nic neměli, on se na jedné akci hodně opil, atraktivní slečna ho hodně „přemlouvala“ a on se nakonec nechal… Zatlouct to nešlo, dotyčná se na něm… ehm, podepsala. Mrzelo ho to moc. Řekl mi to druhý den. Poplakala jsem si, ale po prvotním šoku jsem zjistila, že kvůli něčemu takovému se opravdu rozcházet nebudem; v celoživotním měřítku je to fakt prkotina. A opravdu jsem tisíckrát radši, že mi to řekl… prostě něco provedl, přiznal se, omluvil se, dává pozor, aby se to znova nestalo, a jedeme dál…
tak to jo pro rodinu udělá vše
Ale jo pokud sex dlouho nebyl
. je to o lidech, někomu to nevadí, někdo to nakonec vezme že se stalo a doufá že se to už opakovat nebude a někdo to netoleruje a už s tim člověkem nedokáže žít. největší hnus nevěře kde je ženská těhotná nebo těsně po porodu, teda pokud jste spolu nespali půl roku to by asi i můj manžel byl protivnej ![]()
@Markéta80 píše:
tak to jo pro rodinu udělá vše![]()
Ale jo pokud sex dlouho nebyl
. je to o lidech, někomu to nevadí, někdo to nakonec vezme že se stalo a doufá že se to už opakovat nebude a někdo to netoleruje a už s tim člověkem nedokáže žít. největší hnus nevěře kde je ženská těhotná nebo těsně po porodu, teda pokud jste spolu nespali půl roku to by asi i můj manžel byl protivnej
Jasně, že dlouhodobá absence sexu není příjemná pro nikoho, ale tak snad jsou i jiné náhradní techniky, ne? ![]()
@Markéta80 píše:
tak to jo pro rodinu udělá vše![]()
Ale jo pokud sex dlouho nebyl
. je to o lidech, někomu to nevadí, někdo to nakonec vezme že se stalo a doufá že se to už opakovat nebude a někdo to netoleruje a už s tim člověkem nedokáže žít. největší hnus nevěře kde je ženská těhotná nebo těsně po porodu, teda pokud jste spolu nespali půl roku to by asi i můj manžel byl protivnej
Po půl roku bych by mě stál i při pohledu na kdejakou, trošku podhalenou ženskou.. Bych si ho musel honit několikrát deně, abych zabránil tomu, abych zahnul..
@Honza 12 píše:
Po půl roku bych by mě stál i při pohledu na kdejakou, trošku podhalenou ženskou.. Bych si ho musel honit několikrát deně, abych zabránil tomu, abych zahnul..
Konečně chlap, který ví, že místo nevěry má dvě zdravé ruce. ![]()