Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Je čas založit rodinu?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
6.11.13 15:00
Šla bych do kompromisu, nečekat pět let ani do toho nejít hned, dokud ještě studuješ a nemáš žádnou praxi. Co si třeba dohodnout s chlapem, že dva roky budeš pracovat a pak hurá na to?
Přece si našel mladší ženskou, studující, tak nemůže čekat, že budete mít děti brzo. 
Podle bratranců a sestřenic nemá cenu to posuzovat, stejně už nebudou vrstevníci, dva roky v tom nebudou hrát roli, když už jdou pomalu do puberty.
Na dotazy rodiny bych se vybodla. Oni mají pocit, že bys měla být těhotná ještě jako studentka? 
A pak bez praxe zůstat doma s dětma? 
A po mateřské budeš hledat místo jak, bez praxe…
Já po vysoké dva roky dělala a pak šla na mateřskou, dneska bych to udělala stejně. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.13 15:02
Ja jsem pri tomto rozhodovani uvazovala spis racionalne nez citem, po detech jsem nejak extra netouzila, ale vek a ostatni faktory me k materstvi navedly a nelituju, jsem strasne rada, ze jsem se takto rozhodla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nejhodnější
6.11.13 15:03
Ahoj. Já to mám s přítelem a prací úplně stejně jako ty. Zajištění jsme, mě je 24, jemu 26, budeme spolu za chvíli 6 let, bydlíme ve vlastním a už asi dva roky slýcháme věty typu kdy bude miminko? A uvažujete už? a co svatba? a popravdě řečeno už mi to leze krkem a jsem n. sraná! Co je komu do toho? Když řeknu, že děti v nejbližší době nechci, tak jsem divná. Můj přítel to má stejně zatím, naštěstí.
A určitě bych do toho nešla ani kvůli staršímu chlapovi, když se na to prostě necítím. Chci se bavit, užívat si, cestovat, vydělávat peníze, ne sedět doma a utírat pokakanej zadek. 
Někdo říká, že s mými názory určitě děti nesnáším… to není pravda. Jen prostě zatím nechci svoje. Řiď se tím co chceš ty sama a neohlížej se na druhé a jejich řeči… Tvůj chlap musel počítat s tím, že jsi mladá a na děti zatím ještě nemyslíš… 
- Citovat
- Upravit
6.11.13 15:04
@Arónie Ty si ale dost protiřečíš.
1. Dopředu jsi věděla, že přítel je starší - věděla jsi do čeho jdeš, takže tvé zkušenosti z dětství jsou dost mimo, třebaže oprávněné.
2. Vyděláváte dost a daří se vám, plus nějaké úspory. Navíc bez dluhů. Nedokáži si představit lepší start. Pochopitelně i to se může nějakým sledem událostí pokazit, ale nebudeme spekulovat.
Jestli se na dítě necítíš, tak ho nemějte, ale určitě přemýšlej za jakých podmínek by jsi dítě chtěla. Potom vám to taky nemusí jít a úspory padnou na IVF.
Možná tě jen štve, že do tebe všichni hučí, tak jim prostě řekni ať ti dají pokoj a nechají to na tobě a příteli. Každopádně pokud přítel po dítěti touží už teď, tak ho skutečně můžeš trápit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kies
6.11.13 15:04
Tak za me… Co se tyce meho detstvi a ‚touze‘ se staykat s bratrancema a sestrenice… Tak tu jsem nikdy moc nemela… Sem tam se cela rodina sesla u babicky, parlrat byl u nas bratranec na ‚delsi navsteve‘ a hrali jsme si, ale jinak jako… Nevim no… Dnes se s ani jednim nestykam (nebydlime ve stejnych mestech) a vime o sobe jen tak zbezne neco pres babicku… Jeden deda mi umrel, kdyz mi byl 1 rok a nikdy jsem nijak nepocitila jeho nepritomnost, ac na nej vsichni vzpominaji, ja to brala tak, jako ze proste neni, to same babicka, ta mi umrela v 10, ale zase… Skoncilo vsechno, co se delo s ni, ale lroste bohuzel uz nebyla, tak to vynahrazovala druha babicka s druhym dedou, ktery zemrel az na me stredni (toho jsem velmi oplakavala a dodnes moc rada vzpominam a provokuju babicku;)…
Co se tyce touze po diteti… Ja si ‚poridila‘ dite, az jsem ja! sama! vedela, ze dite chci! Neee tehdy, kdy ho po me chtel manzel-jsme o 8let a uz vubec ne, kdyz se me ptal nekdo ‚cizy‘… Kdyz jsem se ja rozhodla, ihned jsem otehotnela, brala vsechno tak nejak v pohode, tesila se a dnes se tesim z miminka!
Rekla bych, ze bys mela dat sama na sebe a to hlavne… Ptz at tak ci tak, vetsina bude na tobe
- Citovat
- Upravit
6.11.13 15:08
Máš rozhodně pravdu v jedné věci - tohle rozhodnutí je jen a jen vaše, to za tebe nikdo neudělá 
Ale za sebe mohu říct, že i mít rodinu z „rozumu“ není špatné. Já jsem stále čekala, kdy mě přepadne pud a ono nic. Pohled do občanky a zrcadla mě ale přesvědčil, že je čas, takže hurá na to. No a jde to.
A výhoda dřívějšího mateřství - nevyspání se rozhodně snáší líp před třicítkou, já si teď přijdu jak s permanentní kocovinou. Vím, že fyzicky bych to zvládala mnohem líp před pár lety. Pozor ale, nejdi do toho s pocitem, že ti založením rodiny něco uniká a unikne. To nedělá úplně dobrotu. Jinak co kompromis- ještě rok nevázaného života ve stylu stihni co můžeš a pak hup na to? A ještě jedno tajemství - narozením potomka život nekončí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.13 15:08
Tak ja bych si do toho nenechala mluvit. Teda samozrejme krome pritele, ten k tomu ma jako jediny co rict.
ja mam s manzelem podobny vekovy rozdil, jsme spolu od mych 23, jeho 33. na prvnim ditku jsme zacali pracovat az po 8 letech vztahu. manzel by do otho sel i driv, ale nikdy na me netlacil a jsem rada. proste jsem potrebovala vic casu a my jsme ten cas bohate vyuzili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.13 15:08
@Arónie Jinak osobně jsem do dítěte šla racionálně ve 32 letech. Poněvadž jsem věděla, že jednou dítě chci, ale později už by to nemuselo klapnout.
Celé těhotenství jsem si úplně jistá nebyla, malou miluji nade vše, ale k ostatním cizím dětem se moc neznám, další malá miminka kamarádek mě neberou.
Pro někoho tvrdá realita, ale někdo nemusí být úplně mateřský typ.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.13 15:09
Tohle je hodně důležitá otázka a konečné rozhodnudí je opravdu na tobě.
Já zatoužila po miminku brzo, byla jsem s manželem zabezepčená, taky žádná hypo ani půjčka ( baráček vlastní) a tak jsme se začali snažit, bohužel i přes náš mladý věk jsme se snažili dva roky a došlo na IUI a přišla jsem o dvě miminka, ale to je na jiný příběh. V tomto případě jsem se řídila touhou po miminku a tědka ( z důvodu manželovi téměř neplodnosti ) jsme se rozumově rozhodli, že si druhé pořídíme dřív než jsme chtěli a plánovali.
Dřív jsem si říkala, že si mimčo pořídím až budu opravdu chtít, ale přehodnotila jsem situaci.
Já osobně bych asi počkala až opravdu budeš chtít, do ničeho bych se nenutila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.13 15:50
@Kies mám to stejně a co se týče zakladatelky, tak se celkem divím, že se jí ptají, kdy bude mimčo, na můj vkus je mladá na mimino (jasný, každý to cítí jinak), ale já tyto dotazy nesnáším, kdy bude svatba, kdy bude mimino? bože 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.13 15:52
Já bych počkala až dostuduješ a pak alespoň rok praxe. Tvůj partner věděl, že má mladší partnerku a tak bych udělala kompromis.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.13 15:53
Je mi 29 let, přítel ma 37 let a máme 2 měsíční miminko, přítel ma se svojí ex 14 letého syna… Jsme spolu přes 5 let… On věděl hned od zacatku, že mimi chci az tak kolem 30 s tím že jsem se snažila o dobrou pozici v zaměstnáni a chtěla jsem aby jsme byli bez dluhu ( zdárně se povedlo uf )… Ted koketuju z myšlenkou mít ještě jedno tak cca za 2 roky. Me by bylo cca 31 a pritel by mel 40, coz On uz nechce a verím tomu ze kdybych, prisla s tím ze deti nechci ( jsou i tací ), tak by me nepremlouval…on uz si přijde strej i ted… Já jsem jedinacek a on ma 2 sestry, co se týká našich vztahu, tak z jednou sestrou se nestýká cela rodina ( již před tím nez jsme byli spolu ) a z druhou jen minimálně ( Vánoce, narozeniny )… Takže nás prcek nebude vyrůstat se setrenicema ani bratrancema…
Takže za mě :
Já jsem mohla mít mimi uz mnohem dřív - v práci jsem se dostala na pozici, kterou jsem chtěla, ale za pul roku ji zrušili a já skončila zas tam kde jsem začínala…
A co se týká dluhu… Tak jsou rodiny, který je mají a žiji, děti mají výchovný a co mohou tak jim doprejí…
A ted bychom měli třeba uz i to druhé…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.13 15:54
Přijde mi, že ve 24 letech je na racionální zakládání rodiny brzy. Biologické hodiny mohou začít tikat z niceho nic třeba za rok, nikde není psáno, že budete čekat do 30. Důvody v příspěvku mi přijdou opravdu dost racionální. Naši nás se sestrou měli okolo třicítky a nikdy jsem tím nijak poznamenaná nebyla ani mi nikdy nepřišlo, že je to pozdě, sama mám děti také tak. Bratranci a sestřenice jsou jistě fajn, ale jak už někdo zmínil, stejně jsou už teď odrostlí a rok či dva už v tom roli nehraje. A dítěti bych pořídila sourozence, pokud by to šlo. Babičky jsou také fajn, ale i když nejsou, nemusí dítě celé prázdniny sedět samo doma na zahradě - jsou dětské tábory, příměstské tábory a podobné akce. Prostě bych asi udělala s přítelem kompromis a počkala třeba rok či dva.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.11.13 15:56
@Arónie dostudovala bych, chvíli popracovala a šla do dítěte právě kvůli věku přítele…podmínky máte super 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
