Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Co na to říct, rodiče jsou nespravedlivý.. Osobně jsem to nezažila, ale v okolí častokrát, pro mě nepochopitelné.
Naprosto chápu sestru, že s nimi přestala komunikovat…a u toho bych i zůstala…to je naprosto hnusné…nechala bych jí bydlet u sebe…a jinak já jsem téměř na místě tvé sestry a taky to nedokážu pochopit, proč…teda já jsem se celkem dobře vdala, ale za život svých sourozenců zodpovědnost nenesu…a jsem prostě pro spravedlivé dělení, což u nás nefunguje…ale taky jsem k tomu zaujala patřičný postoj…
Zase troll?
jeste jsi mela napsat to ze sestra dostala navrh ze pokud se vrati dostane 1 000 000
Tohle je pro mě jako rudej hadr na býka. Ano, znám to, jedna část mé rodiny taky protěžuje muže. Nevím proč, nikdy jsem to nepochopila. Ocenění a chválu dostávali kluci a muži vždycky v mnohem větší míře, než holky - u těch jsou totiž asi úspěchy a dobré výsledky samozřejmostí. Navíc to celkově vypadá tak, že kluci jsou milováni a přijímáni bezpodmínečně, ale my holky si to musely „zasloužit“. Jako kdyby narodit se jako mu byla zásluha sama o sobě. Naštěstí jiní moji rodinní příslušníci takovýhle rozdíly nedělají. Za mě je to hnus a tvé sestře se absolutně nedivím, že s nima nemluví.
No nenaděláš nic.. když rodičům něco řekněte, obejdou to a budou bratrovi dávat vše co chce bez vašeho vědomí, vždycky bude ten nej.. až ve stáří, až uvidí, že se bratr o ně nebude umět postarat, poznají, co ve vás mají.. boží mlýny..
@B4RC3LON4 kdybych ti psala, jak to chodí u nás, tak by sis taky musela myslet, že jsem troll…
Sestru naprosto chápu. Jako rodič to taky nechápu, ale bohužel takový lidi znám. Vlastní děda, vždycky upřednostňoval bratrance před náma holkama. Známým řekli zase rodiče, že když budou mít kluka, že od nich dostanou 100tis, tak to sem říkala, že bych jim řekla ať si prachy strčí někam a dítě jim ukážu max přes plot.
Je to hnus, ale jim se to vrátí. Ke mně se takhle chovala babka. Teď když chce ať ji přijdu navštívit nebo když je nemocná, tak já se mám postarat protože kdo jiný (děti a vnoučat má dost) tak na ní kašlu a naprosto ji ignoruju…Možna si to ty lidé uvědomí později, ale to už je pozdě napravit chyby
@JancaS84 To je jak ze Sexu ve meste, ale věřím tomu, lidem hrabe.
@B4RC3LON4 píše:
Zase troll?jeste jsi mela napsat to ze sestra dostala navrh ze pokud se vrati dostane 1 000 píše: Více
Ten návrh je dobrej ![]()
@B4RC3LON4 prosím tě proč troll? Nejde o žádné miliony. Spousta rodičů dětem třeba založí stavbko. To naší neudělali tak sourozencům (pouze teda bratrovi) dali 100 000 jako start do života. Zas tak katastrofické mi to nepřijde, vzhledem k tomu, když i náš syn má na stavebním spoření více.. Řeším jen ten postoj rodičů vůči mé sestře a to, že protěžuji bratra.
Milá neznámá, bývá to tak a myslím, že dost často. A nemusí být konstelace bratr - sestra, tedy dvě různé pohlaví. Bývá to i u dvou bratrů, sester, nebo vícero dětí, z nichž je jedno nesmírně a zcela bez zásluhy (není lepší, nýbrž naopak, jako v tvém případu, horší) protežováno. Nevím, zdali protežují to horší od začátku, nebo se to dítě horším stává až po protežování… myslím, že tak i tak. Opakuji, bývá to časté a vzniká nenávist na celý život, protože „zlo plodí zlo“. Samozřejmě, že je to vědomé.
Někdy (ale jenom někdy) rodiče doženou boží mlýny - v starobě, když jednomu dítěti darují dům v darovací smlouvě a to se pak na na ně vysere. A víš, kde pak hledají pomoc? U dětí, na které celý život srali oni!
(Omlouvám se za trochu vulgární výrazy, ale nemohu jinak. Sama totiž něco podobného přežívám.)
To jsou ty pošahané ženské, které bulí, když jim doktor řekne, že čekají holčičku a ne chlapečka. Pak jsou naštvané na celý svět, že ony ale chtěly kluka! Chudáci holky to pak odskáčou, protože jsou nechtěné. No, hádej, kdo se o ně bude starat, až budou staří a nemohoucí? Kluk? To určitě. ![]()
Já myslím, že to dělají většinou ženské, které zažily stejné ústrky kvůli pohlaví. Pokud nejsou moc chytré, tak první co je napadne, je to dělat dcerám, nebo vnučkám taky, aby se jim ulevilo. Protože normálně kulturně to tady už tak sto let nemáme.
Ahoj, je mi 31 let. Mám svoje 2 děti (11 a 7). Od babičky vím, že moji rodiče vždycky chtěli syna. Jejich první dítě jsem byla ja. Vzhledem k tomu, že mamka dlouho studovala jsem se jim narodila v mamcinych 29 letech.
Rodiče se opravdu dlouho snažili, abych měla sourozence - jejich vysněného syna. Když mi bylo 12 opravdu se jim syn narodil. Ale zároveň i dcera, mám sourozence momentálně 19ti leta dvojčata holku a kluka.
V dětství jsem na ně nezarlila, uvědomovala jsem si, že 2 malé děti budou vyžadovat větší pozornost než já, která jsem už v té době byla docela samostatná. Ale i tak jsem vnímala, že vždycky dostanou to, co chtějí. Tedy aspoň jsem si to myslela. S odstupem času vidím, že to bratr byl ten, kdo dostal to co chce a sestra se jen svezla. Například si pamatuju, že když bratr chtěl nový mobil k narozeninám dostal ho. Sestra ho dostala jen proto, že taky měli narozeniny a bylo by blbé, kdyby ona nedostala. Takhle to bylo se vším. Bratr chtěl k 15 narozeninám drahé kolo. Dostal ho, sestra ho dostala taky i přes to, že kolo mezi její oblíbené aktivity nepatřilo. Nikdo se ji ale neptal, co by si přála ona. Prostě bratr chtěl, bratr dostal a aby se neřeklo, tak dostala i ona i přes to, že to nebylo nic pro ni a raději by chtěla něco jiného.
No jenže k momentální situaci. Na 18 narozeniny si bratr přál řidičák. Ten samozřejmě dostal. Sestra ho dostala zaplacený taky i přes to, že všichni o ni víme, že se řídit auto boji. Toto už říkala ale dávno předtím, než ji řidičák zaplatili. Dokonce navrhovala, že by ji větší radost než řidičák udělaly třeba náušnice. Ale to rodiče nezajímalo. Bratr řekl řidičák, tak byl řidičák.
A od té doby, jde všechno z kopce. Bratr za úspěšne složení řidičáku dostal auto skoro za 100 000. Sestra nedostala nic. Protože kvůli svému strachu řidičák udělala na podruhé. Nemyslím si ale, že by ji vadilo to, že nedostala auto.
Zároveň si ale myslím, že ty náušnice, které chtěla místo toho řidičáku dostat mohla.
Co mě ale nejvíce mrzí je to, co se odehrálo za poslední dobu. Před prázdninami maturovali. Už před maturitou jim rodiče naslibovali, že za úspěšnou maturitu dostanou každý 100 000 jako start do života. Sestra maturovala úspěšně, bratr z jednoho předmětu neúspěšně. Najednou že strany rodičů přišel obrat, prý žádné peníze nedostanou, protože měli odmaturovat oba dva. Bratr teda maturitu dokončil teď, začátkem září. Ale jemu rodiče slibované peníze dali. Oduvodnili to sestře tak, že bratr je „tele“ zatímco ona je šikovnější, takže jemu se hodit budou, ale ona si je prý zvládne vydělat sama.
Chápu, že to sestru naštvalo. Přestala s rodiči komunikovat a týden bydlí u nás.
Co mě ale mrzí je to, jak se rodiče zachovali. Sama mám 2 děti kluka a mladší holčičku, ale nenapadlo by mě, mezi nimi dělat rozdíly. I přes to, že jsem vždycky snila o holčičce. Nechci žádné rady. Spíš by mě zajímalo, jak se někdo takto může chovat k vlastnímu dítěti? Pociťovala jste, některá z vás někdy, že jedno dítě upřednostňuje, nebo dokonce máte raději než druhé? Zajímalo by mě, zda to dělají úmyslně za záměrem ublížit, nebo je to dáno povahou.