Je mi zle z toho, jak se chovám

Napsat příspěvek
Velikost písma:
49159
15.6.14 20:56
@bobr123 píše:
A ja zas nechapu vety typu ‚nechapu zensky, co si poridi 2 deti za sebou‘. To je fakt rada jak stehno. Ja mam zatim jedno a obcas jsem se taky hroutila. Myslim ze zakladatelka neni ojedinely pripad, tohle zazije kazda druha.

ale tak aniž bych se chtěla jakkoliv dotknout zakladatelky mi přijde, že mít děti brzy po sobě není pro každou.. některé maminky na to prostě nemají a měly by mít děti s trochu větším odstupem aby to zvládaly.. ale dnes je trend - nebo „móda“ (?) mít děti brzy po sobě, ale není to pro každou..to není nic proti nikomu prostě to tak je..a pak se každá druhá hroutí.. jediné řešení je přiznat si že nezvládám a nechat si pomoct, dát starší do školky - pokud ji vezmou, nechat si nasadit lehká AD, jestli to bude potřeba. Není čas na hrdinství.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7009
15.6.14 20:57

Taky jsem pruďa, dost jsem vyšilovala, ale postupně jsem se naučila to zvládat. Zavřu oči, párkrát se zhluboka nadechnu a nechám to přes sebe převalit jako vlnu. Jakmile je ten vrchol vlny za mnou, chovám se mnohem racionálněji, neřvu tolik, neplácám tolik.
Chce to vnitřní sílu, v podstatě si můžeš představovat, že zvedáš činku, řekneš si hej rup, teď je to tíha a pak ji zase položíš a následuje úleva.

A pomáhá naopak si tu starší vzít alespoň třeba na hodinku, či jak mimino dovolí, samotnou a trávit čas s ní, ne ji odložit do školky, protože tě štve. Tatínek by mohl pohlídat a se starší jděte na procházku, na hřiště, věnuj se pouze jí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17630
15.6.14 20:57

Nejsi náhodou já? :think: Mám dvouměsíční a dvouletou a k tomu teda ještě pětiletou a pak třináctiletou na poloviční úvazek. Mám úzkostně depresivní poruchu a jsem teda o rok starší :lol:
Mám teď taky nervy na pochodu, takže vím dobře o čem mluvíš. Je toho teď moc. Miminka jsou malá a dvouleťačky potřebují ještě hodně pozornosti. Já to zatím řeším tak, že jsem si nechala namíchat Bachovky právě na tyhle stavy a teď čekám co to udělá. Snad zaberou, taky mě nebaví tak vybuchovat

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17630
15.6.14 21:00
@Bibi239 píše:
Taky jsem pruďa, dost jsem vyšilovala, ale postupně jsem se naučila to zvládat. Zavřu oči, párkrát se zhluboka nadechnu a nechám to přes sebe převalit jako vlnu. Jakmile je ten vrchol vlny za mnou, chovám se mnohem racionálněji, neřvu tolik, neplácám tolik.
Chce to vnitřní sílu, v podstatě si můžeš představovat, že zvedáš činku, řekneš si hej rup, teď je to tíha a pak ji zase položíš a následuje úleva.A pomáhá naopak si tu starší vzít alespoň třeba na hodinku, či jak mimino dovolí, samotnou a trávit čas s ní, ne ji odložit do školky, protože tě štve. Tatínek by mohl pohlídat a se starší jděte na procházku, na hřiště, věnuj se pouze jí.

jj, souhlasím od prvního do posledního písmenka :pankac: Hlavně to chce v tom největším vzteku nic nedělat a jednat až to odezní

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23847
15.6.14 21:04
@lovesmile píše:
A kojíš? Můžou to být hormony. Zkusila bych se poradit s psychologem/psychiatrem, obzvlášť, když už jsi antidepresiva v minulosti užívala.

Hele, s těma psychologama opatrně, kor v případě, že zakladatelka přiznala, že dala na zadek. Ještě si pamatuju, kdy matka teda už na můj vkus hustě ztřískala dítě (modřiny), zhroutila se z toho a šla k psycholožce a tu nenapadlo nic lepšího, než jí napráskat na sociálku :zed:, dítě jí zabavili a měla dooost velký problémy ho zpátky dostat do svý péče. Fakt de. bilka ta psycholožka :roll: kdyby to byla nějaká tyranka, tak za ní asi ta ženská nepoleze.
Zakladatelce bych poradila to, co už tu padlo - víc relaxovat, využívat hlídání - tatínek, babičky, chůvy a pravidelně vypadnout úplně od dětí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29577
15.6.14 21:04

@alviola v případě, že o sobě vím, že jsem nervově labilní, si na sebe neberu víc, než dokážu zvládnout. Tady už je pozdě bycha honit, nezbývá, než hledat řešení. @Halamka TO NAPSALA MOC PĚKNĚ, JE TO TAK, lepší je hledat to pěkné a učit se oprostit, já navrhla tu školku, mnohé to vyřeší a pomůže v této zatím nesnadné situaci. Nejen mamimce.
Vím, jak je to těžké, sama mám děti tři.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
972
15.6.14 21:06
@jdukolem píše:
ale tak aniž bych se chtěla jakkoliv dotknout zakladatelky mi přijde, že mít děti brzy po sobě není pro každou.. některé maminky na to prostě nemají a měly by mít děti s trochu větším odstupem aby to zvládaly.. ale dnes je trend - nebo „móda“ (?) mít děti brzy po sobě, ale není to pro každou..to není nic proti nikomu prostě to tak je..a pak se každá druhá hroutí.. jediné řešení je přiznat si že nezvládám a nechat si pomoct, dát starší do školky - pokud ji vezmou, nechat si nasadit lehká AD, jestli to bude potřeba. Není čas na hrdinství.

3 Roky jsou brzo od sebe? To si nemyslim. Jak se pozna jestli na to mam nebo ne? To by me zajimalo. Kolik zen melo pohodu s prvnim a druhe bylo narocnejsi? Nikdy nevis jak narocne to bude, prijde mi zcestne tvrdit ze si nena porizovat druhe dite po trech letech. A zakl.to priznala, takze tohle mudrovani ji fakt nepomuze.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6578
15.6.14 21:09

@Gina108 Tak to je docela síla! 8o Místo pomoci se dostala ještě do větších sra.ek. No potěš. A hlavně jak píšeš, kdyby ji bylo jedno, jak se k dítěti chová, tak asi nepoleze za psycholožkou… :roll: To musela být hrozná bůůů… :cert:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.6.14 21:10

Starší si bere občas na víkend babička, ven se chodit snažím, s kamarádkama a jejich dětma, na kafe, na hřiště…manžel chodí sice taky tak cca na sedmou večer ale snaží se jak může…jenže mě bohužel příde, že to prostě nepomáhá…jakmile pak je mám obě třeba zase dva dny doma tak se něco semele…já bych i k nějakýmu psyhiatrovi šla ale bojím se, že se to obrátí proti mě ( dokonce mě třeba napadlo, že na mě pošle sociálku :nevim:, sem blbá no ). Kdyby to byly klasický deprese, typu únava, nemůžu vlézt ani z postele apod. tak to chápu, to sem zažila ale tohle… Nekojím, pomalu sme se dopracovali k UM, nezvádla sem spurt. To že sem si neměla pořizovat dvě děti takhle brzo po sobě už mě taky napadalo, jenže na to už jaksi pozdě:///…ale děkuju všem za odzevu, pomáhá vědět, že v tom nejsem sama:)

  • Citovat
  • Upravit
6578
15.6.14 21:12

@bobr123 Souhlasím s tím, že nemůže vědět, jak to bude se dvěma dětma, dokud ta situace prostě nenastane. Navíc může starší, do té doby hodné dítě, začít dělat pěkně dusno, mimino může být uřvaný nespavec a je to na mašlu a to můžu být psychicky na tom dobře. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
972
15.6.14 21:12
@berry4 píše:
@alviola v případě, že o sobě vím, že jsem nervově labilní, si na sebe neberu víc, než dokážu zvládnout. Tady už je pozdě bycha honit, nezbývá, než hledat řešení. @Halamka TO NAPSALA MOC PĚKNĚ, JE TO TAK, lepší je hledat to pěkné a učit se oprostit, já navrhla tu školku, mnohé to vyřeší a pomůže v této zatím nesnadné situaci. Nejen mamimce.
Vím, jak je to těžké, sama mám děti tři.

Ty jsi chytra az to boli, ze to musim takhle napsat. Fakt. Nemam slov.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
49159
15.6.14 21:13
@bobr123 píše:
3 Roky jsou brzo od sebe? To si nemyslim. Jak se pozna jestli na to mam nebo ne? To by me zajimalo. Kolik zen melo pohodu s prvnim a druhe bylo narocnejsi? Nikdy nevis jak narocne to bude, prijde mi zcestne tvrdit ze si nena porizovat druhe dite po trech letech. A zakl.to priznala, takze tohle mudrovani ji fakt nepomuze.

já nemudruju navrhla jsem několik velmi účinných řešení - mudruješ leda tak ty nad tím co píšu - bez praktické rady ovšem.. A ano jestliže mám psychickou labilitu pak právě tento rozestup věkový je nejnáročnější..
zakladatelka přiznala že měla problémy s psychikou a brala AD… ono být těhotná s dvouletým a s tříletým mít novoše je pro mě dost rozdíl, než být těhotná se čtyřletým a porodit když je staršímu pět.. to mi nikdo nevymluví..
ale je to irelevantní.. já jen zkonstatovala že to není pro každého mít děti takto po sobě..kdyby bylo nebyly by diskuze tohoto typu.. nechápu proč se ti to nelíbí

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4151
15.6.14 21:13

Ta školka fakt není blbej nápad, třeba i soukromá jen na 2 dny v týdnu

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29577
15.6.14 21:14

@bobr123 proč? Co navrhuješ ty, že mě tak soudíš? Hroutit se z toho dál, jako se hroutíš ty u jednoho? :lol:

Příspěvek upraven 15.06.14 v 21:16

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
49159
15.6.14 21:15
@Anonymní píše:
Starší si bere občas na víkend babička, ven se chodit snažím, s kamarádkama a jejich dětma, na kafe, na hřiště…manžel chodí sice taky tak cca na sedmou večer ale snaží se jak může…jenže mě bohužel příde, že to prostě nepomáhá…jakmile pak je mám obě třeba zase dva dny doma tak se něco semele…já bych i k nějakýmu psyhiatrovi šla ale bojím se, že se to obrátí proti mě ( dokonce mě třeba napadlo, že na mě pošle sociálku :nevim:, sem blbá no ). Kdyby to byly klasický deprese, typu únava, nemůžu vlézt ani z postele apod. tak to chápu, to sem zažila ale tohle… Nekojím, pomalu sme se dopracovali k UM, nezvádla sem spurt. To že sem si neměla pořizovat dvě děti takhle brzo po sobě už mě taky napadalo, jenže na to už jaksi pozdě:///…ale děkuju všem za odzevu, pomáhá vědět, že v tom nejsem sama:)

co ta školka? nešlo by to?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová