Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Promiň ale řešíš totální blbosti. Každý lásku ukazuje jinak. Že on by byl raději 24h/denně s tebou to je jeho problém. Já bych se kvůli němu zase tolik nepodřizovala. To musí vědět on zda jsi pro něho ta,,pravá" a jestli chce s tebou být. Nerozhoduj za něj. Že se ti nestýská hnedka nic neznamená. I já uvítám když jsem někdy sama bez přítele ( 7 let vztahu, zasnoubení ) a hnedka to neznamená že teda není pro mě ten pravý. To se pozná fakt podle důležitějších věcí.
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se na něco zeptat. Je mi 19 a jsem se svým přítelem už přes rok a půl. Je to můj první vztah. Skvěle si ve všem rozumíme a funguje nám to dobře. Akorát mému příteli přijde, že se vídáme hrozně málo, ale mě to tak nepřijde. Chtěla jsem, aby byl šťastný a tak jsem se s ním začala potkávat častěji. Vždycky ho vidím ráda, ale zároveň by mi ani nevadilo ho vidět méně, ani se mi po něm poslední dobou nestýská a přemýšlím o tom, jestli o něco nepřichází když je se mnou. Jestli by neměl lepší, kdyby si našel někoho komu se po něm bude stýskat stejně moc jako jemu po mě. K tomu mám pořád takový divný pocit, jako bych čekala jestli někdo jiný není pro mě ten pravý. Můžete mi poradit? O vztazích toho moc nevím.
A jak casto se vidate? Respektive jaka frekvence by vyhovovala tobe a jaka jemu? Takhle z toho tezko rict, zda te tak trochu dusi a neda ti prostor na vlastni zajmy, nebo z nej nejsi az tak hotova.
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se na něco zeptat. Je mi 19 a jsem se svým přítelem už přes rok a půl. Je to můj první vztah. Skvěle si ve všem rozumíme a funguje nám to dobře. Akorát mému příteli přijde, že se vídáme hrozně málo, ale mě to tak nepřijde. Chtěla jsem, aby byl šťastný a tak jsem se s ním začala potkávat častěji. Vždycky ho vidím ráda, ale zároveň by mi ani nevadilo ho vidět méně, ani se mi po něm poslední dobou nestýská a přemýšlím o tom, jestli o něco nepřichází když je se mnou. Jestli by neměl lepší, kdyby si našel někoho komu se po něm bude stýskat stejně moc jako jemu po mě. K tomu mám pořád takový divný pocit, jako bych čekala jestli někdo jiný není pro mě ten pravý. Můžete mi poradit? O vztazích toho moc nevím.
Pravděpodobně to nebude poslední vztah, který navážeš. Jsi mladá.
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se na něco zeptat. Je mi 19 a jsem se svým přítelem už přes rok a půl. Je to můj první vztah. Skvěle si ve všem rozumíme a funguje nám to dobře. Akorát mému příteli přijde, že se vídáme hrozně málo, ale mě to tak nepřijde. Chtěla jsem, aby byl šťastný a tak jsem se s ním začala potkávat častěji. Vždycky ho vidím ráda, ale zároveň by mi ani nevadilo ho vidět méně, ani se mi po něm poslední dobou nestýská a přemýšlím o tom, jestli o něco nepřichází když je se mnou. Jestli by neměl lepší, kdyby si našel někoho komu se po něm bude stýskat stejně moc jako jemu po mě. K tomu mám pořád takový divný pocit, jako bych čekala jestli někdo jiný není pro mě ten pravý. Můžete mi poradit? O vztazích toho moc nevím.
Ahoj, pokud věříš tomu, že je někdo ten pravý, tak budeš v životě zklamaná. Naše očekávání jsou od našich partnerů častokrát odlišná a je třeba se přizpůsobovat. Hlavně by si měla vědět, co dělá šťastnou tebe, co dělá šťastného partnera a společně to propojit.
@Anonymní píše:
Vídáme se dvakrát nebo třikrát za týden.
To mi přijde akorát, pokus ještě studuješ.
A dvakrát / třikrát za týden - to už je ta zvýšená frekvence? Pokud ano a Tobě by to stačilo ještě míň, tak si myslím, že to ten pravý nebude.
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se na něco zeptat. Je mi 19 a jsem se svým přítelem už přes rok a půl. Je to můj první vztah. Skvěle si ve všem rozumíme a funguje nám to dobře. Akorát mému příteli přijde, že se vídáme hrozně málo, ale mě to tak nepřijde. Chtěla jsem, aby byl šťastný a tak jsem se s ním začala potkávat častěji. Vždycky ho vidím ráda, ale zároveň by mi ani nevadilo ho vidět méně, ani se mi po něm poslední dobou nestýská a přemýšlím o tom, jestli o něco nepřichází když je se mnou. Jestli by neměl lepší, kdyby si našel někoho komu se po něm bude stýskat stejně moc jako jemu po mě. K tomu mám pořád takový divný pocit, jako bych čekala jestli někdo jiný není pro mě ten pravý. Můžete mi poradit? O vztazích toho moc nevím.
já se v 19 vídala s přítelem cca 2×-3× týdně za mě ideál…pak jsem u něj třeba přespávala, pak jsme se třeba zase 3,4 dny neviděli, chyběl mi tak po 5 nebo 6 dnech, dřív ne
hlavně jsem s ním fakt nechtěla bydlet… je ti 19, užívej si života, mít přítele je fajn, ale nemusíš s ním trávit všechen svůj volný čas ![]()
Tak pokud bydlíte oba u rodičů a studujete, tak je třikrát do týdne asi tak akorát, prostě obden.
Já v 19 už s partnerem žila, randit by mi nestačilo, ale já už tehdy pracovala a fakt se mi nechtělo bejt u mámy.
Na druhou stranu, s odstupem času, jsem měla napřed nějaký čas žít sama, než jít rovnou od rodičů k chlapovi. Ale na to jsem přišla až v pětatřiceti
![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla bych se na něco zeptat. Je mi 19 a jsem se svým přítelem už přes rok a půl. Je to můj první vztah. Skvěle si ve všem rozumíme a funguje nám to dobře. Akorát mému příteli přijde, že se vídáme hrozně málo, ale mě to tak nepřijde. Chtěla jsem, aby byl šťastný a tak jsem se s ním začala potkávat častěji.Vždycky ho vidím ráda, ale zároveň by mi ani nevadilo ho vidět méně, ani se mi po něm poslední dobou nestýská a přemýšlím o tom, jestli o něco nepřichází když je se mnou. Jestli by neměl lepší, kdyby si našel někoho komu se po něm bude stýskat stejně moc jako jemu po mě. K tomu mám pořád takový divný pocit, jako bych čekala jestli někdo jiný není pro mě ten pravý. Můžete mi poradit? O vztazích toho moc nevím.
Dole píšeš, že se vídáte dvakrát nebo třikrát za týden, takže před tím, ještě méně? Ty váš vztah bereš jinak než on, nemáš prostě potřebu se vídat častěji. Je ti 19, nikam se neženˇ a užívej života. Tenhle nebude ten pravý, podle toho co píšeš, by ti nevadilo, kdybys ho viděla třeba jen jednou za měsíc.
Neexistuje univerzální návod na vztah…důležité je, aby si ti dva sedli. To samé máš v tom setkávání, pro někoho je 3× za týden málo, někomu to stačí - ani jedno není dobře/špatně. Důležité je, potkat se v tom názoru. Zároveň si myslím, že člověk potřebuje poznat více protějšků i proto, aby následně mohl fungovat v dlouhodobém vztahu (a být spolu šťastní). Tohle si budeš muset v hlavě ujasnit sama, nicméně nemáš kam spěchat, seš mladá, tak si více užívej a čas ukáže ![]()
Ten první nemusí být ten jediný a pravý. Pokud je to s ním dobře, buď s ním, pokud ne, nemusíš
ale nikdy nedělej věci jen pro to, aby ten druhý byl jen spokojený a ty ne. To je cesta do pekla.
Nemyslím si, že je důležité, jak často se v reálu vídáte. To je dáno různými okolnostmi. Ale u tebe je důležité to, že ani netoužíš po tom, ho častěji vídat. Nemusí to nutně znamenat, že ho nemiluješ, ale jemu to prostě chybět bude, tebe to častější setkávání bude obtěžovat a dospěje to k hádkám nebo rozchodu. Nejste v tomhle zásadním ohledu kompatibilní. Měla jsem v tomhle věku vztah, kdy to bylo obráceně, vídali jsme se jen o víkendu a každou středu si volali. On neměl větší potřebu kontaktu. No, sice jsme spolu vydrželi dalších 7 let, ale jen z toho důvodu, že jsem se potají trápila, byl tak odtažitý i později, když jsme spolu žili. Když jsem dospěla, teprve mi to došlo a strašně se mi ulevilo.
Ahoj,
ptáš se na otázku, na kterou neexistuje odpověď. Nikdo nevidíme do budoucnosti, co nás potká nebo mine, a proto i zcela spokojené a naplněné vztahy mohou konstatovat, že jsou pro sebe ti praví v tom daném okamžiku, nebo v tom, co už prožili. Nejistota k životu patří a ke vztahům také.
Pokud jsi ale spokojená, partner se k tobě chová hezky, je ti oporou, a pro tebe je příjemnější být s ním, než sama, tak už zbývá jen otázka, zda se cítíš šťastná. Protože někdy se to sejde tak, že můžeš na vše odpovědět ano, kromě toho štěstí…
Ahoj, chtěla bych se na něco zeptat. Je mi 19 a jsem se svým přítelem už přes rok a půl. Je to můj první vztah. Skvěle si ve všem rozumíme a funguje nám to dobře. Akorát mému příteli přijde, že se vídáme hrozně málo, ale mě to tak nepřijde. Chtěla jsem, aby byl šťastný a tak jsem se s ním začala potkávat častěji. Vždycky ho vidím ráda, ale zároveň by mi ani nevadilo ho vidět méně, ani se mi po něm poslední dobou nestýská a přemýšlím o tom, jestli o něco nepřichází když je se mnou. Jestli by neměl lepší, kdyby si našel někoho komu se po něm bude stýskat stejně moc jako jemu po mě. K tomu mám pořád takový divný pocit, jako bych čekala jestli někdo jiný není pro mě ten pravý. Můžete mi poradit? O vztazích toho moc nevím.