Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Qwerty987 píše: Více
Tohle chápu. Mě toto třeba už u dvouletého a staršího dítěte nevadí. Ale mám nervy na to si to pohlídat. Třeba u těsta je super, že nepoužívám vejce, takže se nebojím
teď je to horší s tím ročním. To mě to vaření taky štve, ale holt já uvařit musím. Ze skleniček výběr skrz jeho dietu není, v restauraci to stejné. Takže smůla. Každopádně všechno jde. Dnes už mám vařeno a půjdeme až se vzbudí malý z prvního spánku ven. Když byl mimino tak jsem hlavně vařila v šátku. On mi nikdy nikde v klidu nevydržel. Ze všech tří dětí je nejnáročnější dítě. Druhý na mě koukal vždy z košíku a to byla pohoda. Ale dvacet druhů cukroví jsem s nimi nepekla nikdy ![]()
@Qwerty987 však si to dělej, jak umíš, jak tobě vyhovuje. Nikdy jsem neměla stres, že děcka jsou v kuchyni a přicmrndají. A to ani moje a ani cizí malé. Ale o tom to je. Každý má prostě nervy jinak postavené. Mi zas vadí jiné situace, které bych neakceptovala a jiným jsou šumák.
@Menton píše: Více
Ale já vím, že to jde, malý se mnou třeba vyskladava myčku, nákup, nosí prádlo z pracky atd, já jsem bohužel ten typ, že mě to proste dělat s tím dítětem nevyhovuje ty domácí práce, protože trvají mnohem déle a nejsou udělaný podle mych představ a stojí mě to více energie ![]()
Jasný, že to s ním dělám, aby se to naučil, ale proste denně s ním nevarim, protože jsem z toho zkrátka otravena, ne že by to nešlo, včera jsem uvařila, dnes jsme spolu udelali pro zmenu pradlo a jdeme za chvíli na koupaliště a dáme si k jidlu něco proste tam, takto nám to vyhovuje a nevidim důvod na tom něco měnit ![]()
@anavi13 píše: Více
Já českou kuchyni ráda nemám, občas uvařím odlehčenou svíčkovou, staršímu rajskou, ale to je tak maximum. Ted jde ale kluk do puberty, tak taky začínáme jet na kvantitu, těstovinové saláty, halušky se zelím a uzeným, rizoto a podobně velkokapacitní jídla ![]()
@Kelsey píše: Více
Ano souhlasím s tebou, já mám nervy chabé a vín to o sobě a než být na dítě protivná, tak radši ať si dá polívku venku v restauraci ![]()
Možná je to tím, že jsem už stará matka a měla jsem své zajete už a jsem méně přizpůsobiva než ve 20 no ![]()
@anavi13 píše: Více
Tak jestli máte dietní omezení tak to je jasný…já vařila i pekla vždy ráda, ale sama v klidu no
ale že to jde to každopádně souhlas…i když se trema to musí být ficak ![]()
@Menton píše: Více
S tím souhlasím. Máme to taky tak. I ten úklid v kuchyni. Klukům už jsem přenechala myčku. I roční zvládne krásně podávat příbory do ruky pár měsíců. To s ním zrovna jde udělat krásně. Mám doma v tomto opravdu parťáky. Hlavně hrozně brzy i zvládají krásně stolovat. My teda máme králíky, slepice. Takže s dědou asistují i u zabíjení, kydání. Celkově se hezky orientují kde se to jídlo bere. Za mě úplně super, že mají takové možnosti.
Včera jsem si poslechla toho Havlíčka, jak jsi dávala na něj odkaz. No asi pár věcí ještě doma změním. Sice jíme celkem dobře, ale u těch dětí se mi ta strava úplně nelíbí. Hlavně asi jim zruším ochucené jogurty a přejdeme zpět na bílé. Tam teď vidím největší problém. Celkově mě štve teď přes léto, že mají moc cukru.
@Qwerty987 píše: Více
Taky záleží jaké máš dítě, syn ač byl a pořád je akční, tak se u toho naučil soustředit, jaksi nám nedal šanci, abychom něco dělali bez něj ![]()
Ale taky když nestíháme, tak využijí, že vaří někdo jiný. Já mám asi velkou výhodu toho, že v kuchyni plnohodnotně funguje manžel a pro syna to je velký „vzor“…
@Margery píše: Více
Já mám tři kluky, takže mě čeká jednou nákup velkých hrnců
u nás teda musím ty omáčky dělat taky trochu jinak. Chlap je nemá úplně rád. Takže třeba svíčkovou spíš udělám jako švestkovou omáčku a k tomu šťouchané brambory. Nemusí knedlíky.
@Qwerty987 fičák to je
ale fakt jen s tím ročním. Starší spíš pomáhají. Mě co vadí, když nedodržují časy snídaně, oběd, večeře… když mi řeknou teď nemám hlad a když si sednu, tak hlad dostanou. Tak to mě štve
pak máme problém se někam vypravit. Plus když si vymýšlí jakou chtějí barvu talířku, nechtějí v polévce třeba mrkev a pod. To mi drásá nervy ![]()
@smile_xxx píše: Více
ja jsem taky moc nevarila..detem nejaka ta detska jídla… a teple jídlo většinou o víkendu. Detem jsem nedělala nejake programy jako je to ted…co jsem potřebovala jsem dělala normálně s nima.
@anavi13 píše: Více
Já si právě myslím, že pro ty děti je hrozně důležité se zapojit do té běžné činnosti v domácnosti, jednak většina malých dětí opravdu sama chce a druhak je to opravdu dobře investovány čas do budoucna…a taky krásné strávený společný čas…
Syn měl hodně intenzivní období já sám, kolik byl schopný se tím naučit, jen tím, že jsme mu dali tu důvěru, čas, trpělivost a podpořili ho v tom, co chtěl.
@Menton píše: Více
No aha. To bych ti přála mé děti. Jak jedí, co jim dáš na talíř… Miluju tyhle předpoklady. ![]()
Nemám ráda hotové a kupované jídlo. Výjimečně něco jo. Sama nejím ani můj pracovní oběd. Nelíbí se mi, jak ho kuchařky zpracují, že je mastné. Už teda odešla ta stará generace kuchařek. Tak se finální jídlo zlepšilo. Mladé vaří krapet jinak. Ale nebudu to jíst. Vyzvedává si můj oběd manžel. Ten neřeší. Když není doma, automaticky oběd odhlašuji. Raději si uvařím. Na domácím jídle umím ovlivnit množství a druh surovin. Mám na to střední školu, takže je to asi snadnější. Něco ta škola zanechala, přestože bych to nikdy dělat nechtěla. Ale zas si umím usnadnit velmi život, že si potrpím na moderní spotřebiče, které mají hromadu funkcí a vaří rychle. Než bych si vybrala obyčejnou troubu, která má šest základních programů. Tak si vyberu nějakou se 6. smyslem, kde je hromady variant vaření. Je to drahé. Ale splňuje moje požadavky, které mám.
@prejeta_zaba píše: Více
Tak pokud doma na denní bázi nejis uzeniny, kečup, smažené jídla, cukrovinky…, tak se to opravdu těm předškolním dětem na talíř nedostane. Všichni si neseme od našich rodičů stravovací návyky, které nám předali.
Takže pokud chceš, aby tvé děti měly správné stravovací návyky, složení jídla, vyváženou stravu, pravidelnost, tak jim to predavas ty jako rodič. Čím jsou větší ( starší školní věk a dál) vliv okolí je větší, ale ten základ v sobě mají..