Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Jsem jedináček - takže za sebe sourozence rozhodně ano. Jak já neměla ráda rodinné dovolené
já se tam s rodičema tak nudila, fakt jsem tam neměla co dělat. A i teď závidím manželovi, jaký má krásný vztah se svým bratrem.
MMCH - Je pravda, že mám 3 nevlastní sestry, ale to mi bylo řečeno tak nějak postupně od mých 15-18 let
takže když mi říkali o téposlední, tak jsem se zeptala a kolik jich ještě mám…ale je pochopitelné, že s nimi nikdy nemůžu mít takový pravý sourozenecký vztah, i když se snažíme vycházet dobře.
ahoj itram ![]()
a taky tady nebylo řečeno, nebo jsem to přehlídla- jednou s mužem zestárnete a zenřete a nemůžeš dopředu vědět jestli ten váš klučina bude mít vlastní rodinu- zůstal by tu sám a nikoho by neměl, vždyt ten sourozenec je přece jen rodina a určité pouto…tohle je z vlastní zkušenosti, tchán rodinu nemá,taky byl jedináček a rodiče mu zemřeli když byl malý kluk, ted m á naštěstí nás..... ![]()
Coby skoro jedináček, také jsem měla dva nevlastní sourozence s tím, že bratra neznám a sestra u nás bydlela do mých 8 let. Stejně hlasuju pro sourozence. Jeden čas mě hlodala myšlenka co bych si počala kdyby se s rodiči něco stalo a já tu zůstala sama. Ten sourozenec je přeci jen taková jistota, jak pro to dítě tak pro rodiče. A hlavně jsem vždycky záviděla těm co měli bráchu nebo ségru a někde si třeba zalezli a popovídali si a bránili se atd. to já neměla. Rodinné dovolené naštěstí naši řešili tak, že na ně brali děti známých, abych nebyla sama.
Sama jsem jedináček a vždycky jsem byla rozhodnutá mít dětí víc. Máme dvě, zatím, snad nás časem ještě přibyde
I na dcerce je znát, že jí příchod brášky prospěl.
I já jsem pro sourozence ![]()
Já jsem jedináček, máma nemohla otěhotnět, a narodila jsem se jí až ve 37 letech, tátovi bylo 42
Další dítě jim tenkrát už nedoporučili
Co já bych dala za sourozence
Mám už jen mámu a samozřejmě manžela a svou rodinu, ale sourozenec by byl fajn ![]()
Manžel má ještě bráchu, vychází dobře a Adámek bude mít doma se sourozencema dvojčatama zábavu ![]()
Holky tak já to mám úplně nejlepší, jsem obojí
Táta jiný dítě než mě nemá, takže z jeho pohledu jsem jedináček a od mamky mám 2 bráchy, tudíž znám jak jedináčkovské rozmazlování od taťky, tak i tu jedinečnost sourozenectví
První brácha se narodil když mi bylo 5 a já ho brala jako vetřelce, najednou se všichni točili okolo něj, já už nebyla ta princezna pokaždé ve středu pozornosti, s bráchou jsme se nesnesli tak do mých 15 (jeho deseti) let, ale od té doby jsme nerozlučná dvojka a nevím jak on, ale já bych za něj dýchala
A druhej bráška se narodil když mi bylo 13, hned jak jsem ho viděla tak jsem se do něj zamilovala a dodnes spolu máme překrásnej vztah, na svoje brášky nedám dopustit a bylo by mi hodně smutno kdybych je neměla, takže jsem jednoznačně pro
Nebýt naší finanční situace, tak bych našemu Honzíkovi taky už pořizovala sourozence, bohužel teď bysme 2 děti fakt neuživili, ale hned jak se vyhrabeme z toho nejhoršího, tak začneme dělat na tom druhém, v žádném případě nechci aby můj syn byl jedináček ![]()
Ahoj, za me taky rozhodne vice deti, ve vasem pripade tedy dve ![]()
Ja mam dve segry, mladsi o skoro 6 a 8 let, nikdy jsme moc kvuli vekovemu rozdilu nevychazely, vyrustala jsem temer jako jedinacek a ted jsem fakt rada, ze je mam, uz si rozumime, kdyz prijedeme k nasim, je tam „veselo“, plnej dum, Homolkovic rodina, mam to fakt rada a treba nas malej tam jezdi hrozne rad a ma skvely tety.
Manzel je jedinacek, je to desny videt, jak jsou na nej rodice fixovany (oni jsou teda desny i v ruznejch jinejch vecech, ale v tomhle zvlast
) a on radsi v 18 odesel z domova na VS a pak v Praze radsi zustal, protoze oni to fakt prehaneli, u nich jsou ty vikendy sileny
. Jeho dost mrzi, ze zadny sourozence nema..
Ja taky nejsem takovy ten „matersky“ typ, ze bych chtela 5 deti a podobne, ale Domcovi bych sourozence asi neuprela…
A jak pises, i pro ty rodice je to lepsi… ![]()
Nečetla jsem to celé, ale já jsem rozhodně pro sourozence. Dám příklad z rodiny. Sestřenice - jedináček. Zrovna když se můj Lukášek narodil, jí zemřela maminka (moje teta). Její táta to samozřejmě nesl a pořád nese špatně a doma se ukáže jednou za měsíc. Teď tam zůstala sama, bez rodiny, protože oni bydlí 200km od nás. Když tu v létě byla, aby přišla na jiné myšlenky, rozbrečela se, když viděla mě a Lukyho, že se těšila, až se o radost ze svého dítka s mamkou podělí a že se budou spolu starat a teď tu není nikdo, kdo by jí pak pomohl. Jsem ráda, že já sourozence mám, protože tak je menší pravděpodobnost, že nezůstanu „sama“. A nikdy do předu nevíte, jestli spolu budou vycházet, ale vždycky si o neexistujícím bratrovi nebo sestřičce budete říkat: "to by bylo super mít bráchu/ségru. Chodili by jsme spolu do hospody, do kina…
Tak já jsem taky pro sourozence. Když to půjde, nebude problém s početím atd., tak určitě do druhého chci jít. Mám se ségrou moc hezký vztah, navíc máme kluky téměř stejně staré a stmelilo nás to neskutečně. Mám sestřenici, která byla jedináček, a teďka už přemýšlí o třetím dítku. Prostě jí v dětství ten sourozenec chyběl a teďka chce mít velkou rodinu. A navíc si říkám, kdyby se se mnou a s manželem něco stalo, tak aby měl aspoň jednoho sourozence. Taky jsme uvažovali s manželem, že zůstaneme u jednoho a to z důvodu fin. otázky - máme hypotéku na byt, chceme stavět. Ale na druhou stranu, už mám spoustu věcí po prvním dítku ![]()
Já si druhé dítě pořídila po sedmi letech a jsem tak strašně ráda, že jsme se tak nakonec rozhodli…
Určitě beru všechny argumenty, co tu zazněly (jednou nebude dítě samo, bude se mít s kým podělit o starosti s námi atd.), ale já jsem hrozně ráda i za sebe…že jsem to mohla zažít ještě jednou.Je to ještě hezčí, mít dvě děti, všechno hezké se násobí.Pokud to půjde, chci do toho jít i potřetí.
Tak já jsem taky pro sourozence
. Pro tebe, aby ti to třeba jednou nebylo líto, jak píšeš. Což by asi bylo, když o tom takhle uvažuješ, kdybys byla fakt přesvědčená, že chceš jedno dítě, asi by sis to sama pro sebe vůbec neřešila
. Pro ty děti, aby se měly s kým hádat a prát a povídat si před spaním a měly parťáka na to, štvát vás rodiče
.
A pro vás všechny, protože rodina je prostě rodina a čím víc vás bude, tím větší bude pravděpodobnost, že budete mít nablízku někoho, o koho se můžete opřít, kdyby to bylo potřeba.
A k tomu věku, já druhé dítě taky do 35 rozhodně nestihnu, a stejně vůbec neuvažujeme o tom, že by Ondra byl plánovaně jedináček. Samozřejmě, může se stát, že se nezadaří, pak by mě to mrzelo, ale holt bych to tak brala. Ale v každém případě to hodláme zkoušet ![]()
Mně jen fascinuje ta magická číslice 35. To jako když ti bude 34 a půl, máš být v klidu a když už 35 a 2 měsíce, tak se máš bát???
Buď v klidu a toho druhého sourozence svýmu děcku dopřej až budeš fit ![]()
Gina108 píše:
Mně jen fascinuje ta magická číslice 35. To jako když ti bude 34 a půl, máš být v klidu a když už 35 a 2 měsíce, tak se máš bát???Buď v klidu a toho druhého sourozence svýmu děcku dopřej až budeš fit
Já si taky myslím, že je to úplně fuk
. Až bude, tak bude… A když jsem si první pořídila v pokročilých 33, tak co
.
Nečetla jsem všechno - jistě tu převládaly názory na pořízení sourozence..Pokud si necháš jen jedináčka určitě nemusíš mít výčitky. Moje první dcera byla jedináček 10 let a myslím, že vůbec nestrádala , ani my ne.na mě přišly hormony a chtěla jsem druhé a je to krása, ale kdyby nepřišly, neměla bych z toho svědomí..Dcera má spostu kamarádů, zájmů a s námi prima vztah..Mít jedináčka není žádná hrůza a nemyslím si že tím někdo trpí..
![]()
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.