Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To bych byl raději sám. Ne protože nějaké bydlení. Taky by se mi líbilo takhle žít. Zase ale kdyby mě partnerka nutila žít v metropoli, asi bych to neuměl. Zvlášť kdyby mě neměla ráda. ![]()
Ani omylem. A nez bych se s nim rozesla, tak bych si sakra hlidala, abych s nim neotehotnela. A kdyby nedejboze nahodou ano, tak prijmeni po tobe a rozhodne s nim zustan tam, kde mas rodinu a kamarady, a nestehuj se do hor.
Nebrat, tvoje okolí ti radí dobře. Proč bys dělala tolik ústupků, když si můžeš najít někoho jiného.
A co je na tom vztahu pěkného? Nevidím zatím z tvého popisu nic ![]()
@Anonymní píše:
Pusťte se do toho, sejměte mě a řekněte pravdu, klidně třeba i špatnou a drsnou. Hlavně vy zkušené… Je to jasně daná otázka, má smysl na prahu 30tky jít do vztahu a dítěte s mužem se kterým mám harmonický vztah, ale jsou tam ta ale. Okolí mě varuje, že nebudu šťastná. Jde o vztah s mužem, který se chce odstěhovat do hor, koupit tam starší dům, topit tam dřevem, mít zahradu a být soběstačný, naopak já jsem z velkoměsta a z bytu. Byl ve městě jen pracovně na čas, ale chce zpět do hor.Dál mě okolí varuje, že mě zas tak moc nemiluje, protože i kdybychom měli děti, tak by si mě nevzal, nechce se ženit, chce prostě děti. Nechce svatbu, vše by bylo psané jen na něj, dítě přijímení po něm. Dítě chce ihned, bez svatby hned. Taky mi okolí říká, že mě nemá rád, že nejen, že by si mě nevzal, ale ani prý proto, že mi nic nekoupí, žádný dárek, žádná žádné romantické překvapení, dovolená už vůbec ne. Neznám jen tak dárek, večeři, dovolenou, taky ne, to ho neláká. Nikdy nepřijde jen tak s kytkou, jen když něco mám. Taky mi říkají, že k narozkám mi moc nedal, jen kytku a náramek. Taky se okolí nezdá naše první hádka, při které mi řekl, že jestli mi něco na našem vztahu vadí mám hledat dveře… Moc se nesnažil věci řešit, spíš hned si mě seřval do latě, ač se pak omlouval.
Vztah jako takový je ale zatím pěkný, jen nevím, nechci naivně naletět a dopadnout blbě. Každý si řekne, dělej co cítíš, ale láska je slepá a já se bojím, abych nebyla za čas neštastná.
Nejvyšší čas ho poslat o dům dál a rozhlednout se jinde.
Zní to dost hrozně. On ti řekl, jak by to bylo, ale vůbec na tebe nebere ohledy. Vidí jenom sebe a svoje potřeby. Takhle se s dětmi fungovat nedá.
@Karamba2020 píše:
Tak to bych ty dveře teda hledala
Taky už bych brala za kliku…
Jeste ti ani neni tricet. Tohle neni posledni sance na dite. Najdi si nekoho jineho, lepsiho. Urcite si zaslouzis vic.
@Jahudka82 píše:
Taky už bych brala za kliku…
Ja bych byla za nimi uz vcera ![]()
Mne by chybelo cestovani/dovolena. Hory ok, kdyz to drevo nebudes muset delat. Obchod v hajzlu, skolka v pi*i. No je to siroky pojem…hory. To muze byt i Zelezna Ruda. Kde je i zelezarstvi. Jak dlouho spolu jste? Ty darky teda fakt nic moc. No z tveho popisu je ten chlapik chladny.
Pusťte se do toho, sejměte mě a řekněte pravdu, klidně třeba i špatnou a drsnou. Hlavně vy zkušené… Je to jasně daná otázka, má smysl na prahu 30tky jít do vztahu a dítěte s mužem se kterým mám harmonický vztah, ale jsou tam ta ale. Okolí mě varuje, že nebudu šťastná. Jde o vztah s mužem, který se chce odstěhovat do hor, koupit tam starší dům, topit tam dřevem, mít zahradu a být soběstačný, naopak já jsem z velkoměsta a z bytu. Byl ve městě jen pracovně na čas, ale chce zpět do hor.
Dál mě okolí varuje, že mě zas tak moc nemiluje, protože i kdybychom měli děti, tak by si mě nevzal, nechce se ženit, chce prostě děti. Nechce svatbu, vše by bylo psané jen na něj, dítě přijímení po něm. Dítě chce ihned, bez svatby hned. Taky mi okolí říká, že mě nemá rád, že nejen, že by si mě nevzal, ale ani prý proto, že mi nic nekoupí, žádný dárek, žádná žádné romantické překvapení, dovolená už vůbec ne. Neznám jen tak dárek, večeři, dovolenou, taky ne, to ho neláká. Nikdy nepřijde jen tak s kytkou, jen když něco mám. Taky mi říkají, že k narozkám mi moc nedal, jen kytku a náramek. Taky se okolí nezdá naše první hádka, při které mi řekl, že jestli mi něco na našem vztahu vadí mám hledat dveře… Moc se nesnažil věci řešit, spíš hned si mě seřval do latě, ač se pak omlouval.
Vztah jako takový je ale zatím pěkný, jen nevím, nechci naivně naletět a dopadnout blbě. Každý si řekne, dělej co cítíš, ale láska je slepá a já se bojím, abych nebyla za čas neštastná.