Jsem blázen nebo ne?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj,
mám doma úplne to samé. Mám syna 8m. a v poslednej dobe už sú výbuchy emócií každodené. Je to ťažké, pripadá mi, že mi nikto nerozumie, snažila som sa všetkým všetko 100× vysvetliť a stále akoby ma nepočuli, či ja neviem či rozprávam mongolsky. Všetci okolo sa snažia, manžel sa o malého stará (teraz sú spolu na plávaní), večer ho kúpe, nakŕmi, pohrá sa s ním, snaží sa chodiť v čas domov… Lenže ja mám pocit, že som na všetko sama, nič mi nie je dobré, rozhodí ma každá maličkosť.
Miestami je to tak zlé že z celého problému vidím len jedinú cestu ). Cítim sa previnilo už len z toho, že nad tým premýšlam…
Ospravedlňujem sa za dĺžku príspevku, ale chcela som sa ťa spýtať či už si ok (vzhľadom na to, že máme podobne staré deti).
Už i premýšlam nad psychologom, už sme u jedného boli ale tá pani mi moc nesadla, pretože na mňa pozerala ako na blázna, čo si nedokáže užívať mimi.. ale asi to tiež všetko myslela dobre, lenže to nepomohlo. Potrebovala by som niekoho, kto má skúsenosť s maminkami po pôrode.
Už som z toho strašne unavená, začalo to ťažším pôrodom, cvičíme vojtovku (už iba) 3× denne, malý sa celú noc budí čo dve hodiny. Do toho manželova rodina nám robí naschvály a zákernosti. Už nevládzem.
Moc ďakujem, už len za to, že ste si to dočítali až sem.
Iveta
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ahoj, já jsem teda měla v poho porod (SC), ale i tak mě příchod prcka na svět velmi překvapil 
dnes je malé přes rok a už se některým věcem směju, ale byly to prostě hormony. hrůza. cloumaly se mnou ode zdi ke zdi…
pomohlo mi pár věcí - měly jsme s malou docela přesný režim každý den stejný, což mi pomohlo si věci plánovat - věděla jsem, kdy bude spát, jíst, kdy už bývá protivná a podle toho si organizovala svůj čas a díky tomu jsem zvládala své aktivity a relax.
jezdily jsem plavat, cvičit, na nákupy, za kamarádkama atd.
pak mi pomáhá vidina brzkého návratu do práce
a úplně nejlepší to začne být až začne prcek chodit. to už budeš za vodou.
takže vydrž, ty nálady jsou normální. já byla v těhotenství a cca ten rok potom hormonálně úplně vykolejená. fakt nálady jak na houpačce, neschopnost se ovládat, přemýšlet racionálně…můžu říct, že na tohle mě nikdo nepřipravil a tohle jsem zvládala nejhůř.
drž se a popř. si o tom promluv s nějakým odborníke. nemusí to být zrovna psycholog, já znám třeba paní, co dělá předporodní kurzy, acičení těhotných atd a do toho dělá něco jako psychologickou poporodní péči. zkus pohledat v nějakých MC nebo na netu
- Citovat
- Upravit
Malé jsou skoro dva a půl roku a někdy mám takovou ponorku že nechci aby se ke mě přibližovala a mluvila na mě 
a to ji fakt miluju. nenávidim tyhle pocity..jsem denně nervní jak blázen.. je to jak na houpačce,,jsou dny kdy je vše v pohodě,,a pak přijde něco co mě rozčílí a jedu. a pak toho lituju.. 
vim že mi pomůže jít do práce. jenže malou nevzali do školky a mě čeká být doma půl roku zadarmo. takže budu nervní ještě víc. šance na soukromou školku neni páč bych ji časově nezvládala do školky dovézt a hlídání není možné 
takže se ted jen modlim at se stane zázrak a malou do školky vezmou že odejde nějaké dítě..je hned pod čarou. Začínám nesnášet ostatní děti. začínám nesnášet samu sebe..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
