Jsem chladná jako Elza

Anonymní
29.9.21 20:26

Jsem chladná jako Elza

Zdravím všechny. :) Trochu se svěřím. Za celý svůj život jsem zažila jak traumatické vztahy s otcem, tak s mnoha mými partnery. Dost jsem si vytrpěla a psychicky se týrala, podceňovala, byla velmi submisivní vůči mužům. Z této etapy života jsem se dostala, odpustila jsem si, jsem nyní smířená. Mluvit o tom detailněji a hned by to vyšlo na román, ale skutečně tohle je za mnou a připadám si uzdravená od toxických vztahů. Celou tu dobu jsem byla věrná vztahům, lásce, vím, že chci rodinu,… Ale od té chvíle, kdy do mého života přišel ten skvělý muž, který pro mě dělá první poslední, naznačuje, že si mě chce jednou vzít, zanedouho se máme spolu sestěhovat… Tak najednou já si připadám úplně emočně plochá, zastřená, nevěřím tomu a,,vím, že to stejně zase nevyjde''. Nedokážu se otevřít lásce, nebaví mě se o sebe už ani starat, tak jako v začátcích, připadám si víceméně vždy tak, jak jsem si to dovolila po tom emočním týrání od všech těch chlapů předtím. Takže podrženo sečteno, racionálně znám všechny poučky, důvody, všechno si zanalyzuji, ale jak dojde na věc, hned to zahazuju, často jsem vůči svému partnerovi chladná, přísná, nechtěla jsem dlouho ani sex,… A ty staré rány zase vyšly na povrch. Moc se snažím, protože je to fajn chlap a nezaslouží si tohle. Ale pak si říkám.. Co když jen necítím lásku a on není ten pravý? Já nevím fakt už. :D Nemáte někdo podobný emoční chaos a zmatek, či neměli jste? Klidně jen sdílejte vaše zkušenosti, nepotřebuji rady, soudy… :)
P. S. Na terapie chodím ;)

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
29.9.21 20:35
@Anonymní píše:
Zdravím všechny. :) Trochu se svěřím. Za celý svůj život jsem zažila jak traumatické vztahy s otcem, tak s mnoha mými partnery. Dost jsem si vytrpěla a psychicky se týrala, podceňovala, byla velmi submisivní vůči mužům. Z této etapy života jsem se dostala, odpustila jsem si, jsem nyní smířená. Mluvit o tom detailněji a hned by to vyšlo na román, ale skutečně tohle je za mnou a připadám si uzdravená od toxických vztahů. Celou tu dobu jsem byla věrná vztahům, lásce, vím, že chci rodinu,… Ale od té chvíle, kdy do mého života přišel ten skvělý muž, který pro mě dělá první poslední, naznačuje, že si mě chce jednou vzít, zanedouho se máme spolu sestěhovat… Tak najednou já si připadám úplně emočně plochá, zastřená, nevěřím tomu a,,vím, že to stejně zase nevyjde''. Nedokážu se otevřít lásce, nebaví mě se o sebe už ani starat, tak jako v začátcích, připadám si víceméně vždy tak, jak jsem si to dovolila po tom emočním týrání od všech těch chlapů předtím. Takže podrženo sečteno, racionálně znám všechny poučky, důvody, všechno si zanalyzuji, ale jak dojde na věc, hned to zahazuju, často jsem vůči svému partnerovi chladná, přísná, nechtěla jsem dlouho ani sex,… A ty staré rány zase vyšly na povrch. Moc se snažím, protože je to fajn chlap a nezaslouží si tohle. Ale pak si říkám.. Co když jen necítím lásku a on není ten pravý? Já nevím fakt už. :D Nemáte někdo podobný emoční chaos a zmatek, či neměli jste? Klidně jen sdílejte vaše zkušenosti, nepotřebuji rady, soudy… :)
P. S. Na terapie chodím ;)

Mám to podobně, ale ne s přítelem, jemu jsem se zvládla otevřít. Pomohl mi čas a otevřenost, viděla jsem postupně na něm, že jemu věřit můžu. U ostatních to mám stejně jako ty, nikomu nevěřím a předem předpokládám, že mně někdo podvede nebo využije, takže si k nikomu vztah netvořím, jen povrchně.

  • Citovat
  • Nahlásit
5911
29.9.21 20:40

Záleží, jak dlouho se znáte
pokud dost, snažila bych se s ním o tom (trochu) mluvit, rozhodně nehodit plnou „deku“ aby se lekl, ale snažit se mu přiblížit, říct, že máš blbé zážitky a chceš na tom pomalu pracovat.. určitě na něj nehodit všechen humus zaráz, ALE bez upřímnosti se to neobejde..a sama vstupdo psychoterapie, nemusí o tom nikdo vědět, ani on, jen si uklidit svůj vnitřní prostor, to potřebuješ.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4589
29.9.21 20:44

Jo je to moderní dělat emočně plochou a nedostupnou… dělá tě to děsně záhadnou. Taky to tak dělam…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5911
29.9.21 20:48
@Královna Kosmíru píše:
Jo je to moderní dělat emočně plochou a nedostupnou… dělá tě to děsně záhadnou. Taky to tak dělam…

zpočátku možná…
a kolik dalších let max. ti tahle póza fungovala???

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4589
29.9.21 20:51
@Lucy75 píše:
zpočátku možná…
a kolik dalších let max. ti tahle póza fungovala???

Ja to praktikuju cca 2,5 roku.. je to super.. cítím, že vzbuzuju věrší respekt. Kolegové uchcavaj v práci strachy když na ně promluvim.. :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5911
29.9.21 21:03

@Královna Kosmíru :lol:
a v soukr. životě?
já teda taky umím pustit hrůzu, ale obecně hlasuju spíše pro partnerský přístup - výhledově se to lépe udrží a vyplácí ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1814
29.9.21 21:14
@Královna Kosmíru píše:
Ja to praktikuju cca 2,5 roku.. je to super.. cítím, že vzbuzuju věrší respekt. Kolegové uchcavaj v práci strachy když na ně promluvim.. :nevim:

Tady ses ale prozradila…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4589
29.9.21 21:17
@Pan Dan píše:
Tady ses ale prozradila…

No dobře, přiznávam, že ve skutečnosti každej večer bulim do polštáře :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5377
29.9.21 21:27

Ještě že nejsi chladná jako Olaf :D. Dobrý psychoterapeut by ti měl pomoct a taky řeknu své obavy příteli ať na tom můžete společně zapracovat, jestli mu věříš

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat