Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem hrozná matka a jsem unavená
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
26.11.23 12:54
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.11.23 12:58
@starfish_at_night Ano, ale ono nejde jen o to že mě s ní nebaví trávit čas. Já jí prostě nemiluju, aspoň ne tak jako její sourozence, zpětné bych se zachovala úplně jinak a neměla bych jí… A to je pro mě úplně šílené
- Citovat
- Upravit
26.11.23 12:59
@Anonymní píše:
@Zmatka Ano chodí už do školy a já do práce, vyzvedávám jí okolo 14:30 a tak máme ještě hodně času, řešit co se stalo ve škole, hrát si spolu atd. Snažím je jí vést k samostatnosti, ale dcera na mě pořád lpí a potřebuje mojí pozornost… Nemůžu v klidu ani uvařit nebo uklidit, snažím se jí do toho aspoň zapojit, ale i tak mě prostě otravuje… Možná jsem na sebe moc tvrdá, ale moje chování se mi nelíbí a nechci taková být.
No tak mě by taky otravovalo, kdyby na mě sedmileté dítě pořád viselo. Tvoje pocity viny ti nedovolují normálně reagovat a pak jsi podrážděná…a zase máš pocity viny…a tak furt dokola.
Normální by totiž bylo říct holce, že teď jste si hrály (klidně jí řekni předem čas, který máte na sebe), a pak už nemůžeš a jdeš vařit a uklízet. Můžeš jí doporučit aktivitu, kterou by mohla dělat, něco jí nachystej (malování, plastelínu, cokoliv má ráda…) Můžeš jí říct, že ti může pomáhat při vaření, například něco nakrájet. Ale tím to hasne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.23 13:00
@Anonymní píše:
@starfish_at_night Ano, ale ono nejde jen o to že mě s ní nebaví trávit čas. Já jí prostě nemiluju, aspoň ne tak jako její sourozence, zpětné bych se zachovala úplně jinak a neměla bych jí… A to je pro mě úplně šílené
No a? Pokud se to nikdy nedozví, bude jí to úplně jedno. Většina lidí s více dětma stejně miluje některé děti víc. Je to asi tabu, málokdo to přizná i sám sobě, ale celkem normální věc 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.23 13:03
Číst to je hrozný. Samozřejmě, že to dcera cítí, proto tak žárlí a visí na tobě. Nechápu, proč v dnešní době porodí ženská dítě, které nechce 
to sis potřebovala pojistit chlapa na stará kolena? Zasloužila bys. Holt ať se jí víc věnuje otec, za pár let už bude samostatná a ty budeš mít klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.11.23 13:10
@terien Nikoho jsem si pojistit nepotřebovala, dcera byla neplánovaná, ale tehdy jsem neviděla nějaký vážnější důvod abych šla na potrat… Zpětně bych se zachovala, ve vícero věcech jinak. V tom že jsem hrozná matka, máš ale pravdu. Snažím se to změnit
- Citovat
- Upravit
26.11.23 13:14
@Anonymní píše:
@terien Nikoho jsem si pojistit nepotřebovala, dcera byla neplánovaná, ale tehdy jsem neviděla nějaký vážnější důvod abych šla na potrat… Zpětně bych se zachovala, ve vícero věcech jinak. V tom že jsem hrozná matka, máš ale pravdu. Snažím se to změnit
Hele soustřeď se na své chování. Fake it till you make it. Svoje pocity jen tak nezměníš. Budu se opakovat, ale já svoje děti občas taky nesnáším, jen kvůli tomu nemám žádné výčitky. Důležité je tvoje chování, ne pocity. Do hlavy ti nikdo nevidí. A nastav si hranice, aby ti v tom bylo příjemně. Jak už jsem psala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.23 13:16
@Anonymní píše:
@terien Nikoho jsem si pojistit nepotřebovala, dcera byla neplánovaná, ale tehdy jsem neviděla nějaký vážnější důvod abych šla na potrat… Zpětně bych se zachovala, ve vícero věcech jinak. V tom že jsem hrozná matka, máš ale pravdu. Snažím se to změnit
Svoje city k ni nezměníš a na těch to stojí. Že tě něco s dcerou nebaví, je normální, to z tebe špatnou mámu nedělá. Ale ty to nemáš jak dotáhnout. Jako máma dcery to pochopit nedokážu, pro mě je úplně všechno, celý můj život. A taky mě ledacos nebaví, ale tak to nějak splácám a vynahradíme si to tím hezkým. Ty to tedy přehoď na otce nebo ten o ní taky nestojí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.11.23 13:17
@Anonymní píše:
Já to mám taky, jen s tím rozdílem že syna miluju, je plánovaný a jedináček, jen strašně zlobí ve škole a já nevím, co s ním… Neužívám si to, že spolu něco děláme. Obejmu ho, pomazlim, děláme spolu úkoly, ale když po mě chce ty klučičí věci, jako pojď hrát fotbal, tak trpím, stěží vydržím 20 minut a vidím se jinde, nemá na koho žárlit… Jo a taky jsem skončila u psychologa, naši mě mlátili a chlastali, tak nějak nevím jak vychovávat dítě… No aspoň to mám na co hodit
To mě mrzí 
a máš aspoň někoho, kdo by ti se synem nějak pomohl? A psycholog pomáhá, poradil něco nového? Moje psycholožka je spíš taková že si mě hlavně vyslechne, ale dál jsme se už nedostali…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.11.23 13:22
@terien Přehoď na otce, myslíš jak konkrétně? Že řeknu, víš co mě to s dcerou nebaví a vlastně jí nemám ráda, tak od je všechno na tobě? Takhle to přeci nejde, o dceru se staral a zajímal vždy, teď ještě víc. Ale nemůžu a ani nechci nechat všechno na něm.
- Citovat
- Upravit
26.11.23 13:31
@Zmatka píše:
No a? Pokud se to nikdy nedozví, bude jí to úplně jedno. Většina lidí s více dětma stejně miluje některé děti víc. Je to asi tabu, málokdo to přizná i sám sobě, ale celkem normální věc
Jakože to dítě to nepozná? To namlouváš zakladatelce nebo i sobě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.23 13:37
@hanka.br. píše:
Jakože to dítě to nepozná? To namlouváš zakladatelce nebo i sobě?
Ano, myslím si, že dítě to nepozná. Pokud se dokážeš vhodně chovat. Zrovna tak většina lidí preferuje nějaké dítě v rodině víc než druhé. A většina lidí to dokáže udělat tak, že se k oběma chová stejně. Pokud si to uvědomí, ví, jak je správné se chovat, a nevyčítá si to (to je zbytečné).
Nejsou problém pocity zakladatelky. Problém je její chování, že je podrážděná. Podrážděná je proto, že na ní dítě visí a ona mu nedokáže říct ne, protože má přece pocity viny, že by se mu měla víc věnovat. Vynahradit mu svoje pocity. Není jí v tom ale dobře, je podrážděná a má pocity viny. A tak furt dokola. A když se v tomhle točíš, nemáš ani možnost prožívat moc pěkných láskyplných okamžiků.
Plus je samozřejmě fajn dělat si to hezký, navazovat spojení. Fyzicky, tulit se, číst před spaním, spát s dítětem, zlochtat ho. Co tě baví, zakladatelko? Tak vezmi dítě do kina, pokud to máš ráda. Ke kadeřnici, Na výstavu. Nedělej furt to, co chce ona, ale dělej s ní to, co bys dělala s kámoškou. O každý vztah se musí pečovat a ty musíš vymyslet něco, co vám pomůže ten vztah navázat. Zažít společně srandu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.23 13:40
@Zmatka píše:
Ano, myslím si, že dítě to nepozná.Pokud se dokážeš vhodně chovat. Zrovna tak většina lidí preferuje nějaké dítě v rodině víc než druhé. A většina lidí to dokáže udělat tak, že se k oběma chová stejně. Pokud si to uvědomí, ví, jak je správné se chovat, a nevyčítá si to (to je zbytečné).Nejsou problém pocity zakladatelky. Problém je její chování, že je podrážděná. Podrážděná je proto, že na ní dítě visí a ona mu nedokáže říct ne, protože má přece pocity viny, že by se mu měla víc věnovat. Vynahradit mu svoje pocity. Není jí v tom ale dobře, je podrážděná a má pocity viny. A tak furt dokola. A když se v tomhle točíš, nemáš ani možnost prožívat moc pěkných láskyplných okamžiků.
Plus je samozřejmě fajn dělat si to hezký, navazovat spojení. Fyzicky, tulit se, číst před spaním, spát s dítětem, zlochtat ho. Co tě baví, zakladatelko? Tak vezmi dítě do kina, pokud to máš ráda. Ke kadeřnici, Na výstavu. Nedělej furt to, co chce ona, ale dělej s ní to, co bys dělala s kámoškou. O každý vztah se musí pečovat a ty musíš vymyslet něco, co vám pomůže ten vztah navázat. Zažít společně srandu.
No myslet si to samozřejmě můžeš. Teorií o tom, že děti vlastně ani nemají žádnou psychiku, je spousta. Ale děti to poznají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.23 13:43
@hanka.br. Já vím, že mají psychiku. Ale zároveň vím, že je spousta laskavých rodičů, kteří občas svoje dítě nesnášeli, měli preferenci v rámci sourozenců. A jejich děti vzpomínají na láskyplnou domácnost a dětství. Preference i negativní občasné pocity jsounormálnía má je každý. Zároveň spousta dětí zažila hezké dětství. Tak v čem je podle tebe rozdíl? No ano, v chování. Můžu si myslet, co chci, jen to dítěti nikdy nesmím dát najevo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.11.23 13:48
@Zmatka píše:
@hanka.br. Já vím, že mají psychiku. Ale zároveň vím, že je spousta laskavých rodičů, kteří občas svoje dítě nesnášeli, měli preferenci v rámci sourozenců. A jejich děti vzpomínají na láskyplnou domácnost a dětství. Preference i negativní občasné pocity jsounormálnía má je každý. Zároveň spousta dětí zažila hezké dětství. Tak v čem je podle tebe rozdíl? No ano, v chování. Můžu si myslet, co chci, jen to dítěti nikdy nesmím dát najevo.
Každý člověk pozná, jestli je milován nebo ne. Ty taky. I děti to poznají. Dcera zakladatelky dcery možná nebude strádat fyzicky, asi je to lepší, než být týrané dítě, ale nedostatek nebo absence lásky jí rozhodně poznamenat může. A pravděpodobně i její budoucí vztahy s vlastními dětmi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Já to mám taky, jen s tím rozdílem že syna miluju, je plánovaný a jedináček, jen strašně zlobí ve škole a já nevím, co s ním… Neužívám si to, že spolu něco děláme. Obejmu ho, pomazlim, děláme spolu úkoly, ale když po mě chce ty klučičí věci, jako pojď hrát fotbal, tak trpím, stěží vydržím 20 minut a vidím se jinde, nemá na koho žárlit… Jo a taky jsem skončila u psychologa, naši mě mlátili a chlastali, tak nějak nevím jak vychovávat dítě… No aspoň to mám na co hodit