Jsem nervák

Anonymní
5.10.11 15:55

jsem nervak

Ahoj holky, omlouvam se ze pisu anonymne, ale jednoduse se za svuj problem stydim. Vlastne ani necekam pomoc, spis bych se chtela vypsat, nebo jen tak sverit. Jedna se o to, ze jsem hrozny (ale opravdu hrozny) nervak. Mam 2 deti, hodneho manzela, zijeme si dobre. Jen proste nezvladam jakykoli problem, a hned me vsechno vytoci. Nejvic me trapi to, ze tim trpi deti, na ktere porad jen jecim. Ne jednou denne, ale neustale. Je pravda, ze me neslysi, a vsechno jim musim rikat 10×, ale jinak jsou hodni. Taky se musim priznat, ze toho mam docela dost, o vsechno se musim starat sama, ale zase si rikam ze jsou mnohem horsi pripady, co jsou matky opravdu unavene a protivne. U me je to proste chronicky :-? Manzel uz mi vycita ze jsem porad negativni, odrazi se to pomale uz i na nasem partnerskem zivote, protoze (coz plne chapu) muz uz ma plony zuby vecne jecici manzelky:) At se snazim jak se snazim, nejde to se kontrolovat. Snazim se vybit sportem, mam i nejake konicky, kamarady (ale moc nechodim ven se bavit)… ted jsem se objednala k psychologovi, ale ma volno az za mesic.
Omlouvam se za roman, presne nevim co od toho ocekavam:D

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
12272
5.10.11 16:05

Ahoj, taky jsem nervák a aby toho nebylo málo, tak můj manžel taky :roll: Ten psycholog by ti mohl pomoci, jestli je dobrý. :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1234
5.10.11 16:09

jsem na tom podobně…jsem hrozne labilní, né že bych řvala na okolí, ale ze všeho bych brečela a všechno mě vždy zamrzí hrozným způsobem + v duchu sprostě nadávám na celej svět, mám sto chutí třísknout vším o zem apod.:-D … u hádek samozřejmě…ale i jakákoliv blbosti kolikrát :oops: např. peču buchtu a začnu nervovat že nedokážu udržet pořádek a třeba mám to těsto všude kolem na lince a do toho mě třeba něco spadne na zem a chce se mě z toho bulet, že jsem neschopná :lol: :roll: no ted se tomu sama nahlas směju, když to píšu… psycholog není špatnej nápad ani u mě :palec: :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4886
5.10.11 16:12

Ahoj, je to složité, to chápu, mám kolegyni, která je stejná jako ty a musím říct, že njevíce tím ubližuje sobě… Okolí se tak nějak oklepe, protože tě zná,a le sama v sobě budeš pořád něco řešit a ničit se. Já jsem rozhodně pro psychologa :palec: z vlastní zkušenosti. Rozhodně se nestydím za to, že jsem u něj byla… moc mi pomohl a po dvou, třech sezeních už jsem ho nepotřebovala - i když většinou máš řešení někde v sobě, je důležíté slyšet od někoho nezúčastněného, že právě tenhle způsob je vhodný :wink: Přeju, ať to zmákneš, snaha něco změnit je začátek úspěchu :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.10.11 16:25

Psycholog je super,ale jak tam dostat chlapa?Manžel je stejná povaha jako ty,kvůli všemu hned vybuchne a řve jako kráva,jemu to ovšem příjde na místě :zed:

  • Citovat
  • Upravit
6555
5.10.11 16:36

Zrovna před pár dny jsem byla u psychologa, kvůli jinému problému.Každopádně jsme pak mluvili o všem, i o tom, jaký jsem příšerný cholerik.Říkal mi, že povaha cholerik „vyléčit“ nejde.Jdou nám ale otupit hrany a psychologové to umí. :wink: Takže neboj, pokud sis našla dobrého, pomůže ti…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24603
5.10.11 17:09

ja jsme taky nervak :oops:
a muj bohovsky klidas takze se kuli nemu snazim nedavat sve nalady ven a vypustim je az jde pryc nebo sem sama ja.. a ze to pak stopji zato :oops: :oops: :oops:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.10.11 17:37

No diky, jsem rada ze nejsem sama, ale i tak je to sileny. Nejhorsi je, ze nejvic se vytocim s detma, vsechno ostatni dovedu perkousnout. Takze o to vic si rikam jak jsem hrozna matka. Dusim ty malickosti v sobe, az to vrcholi uplnym pominutim mysli. Jen sedim a koukam do blba,pak se zahruba 2 dny vzpamatovavam a pak je mi fajn. Jenze tahle moje vrcholna faze je zhruba jednou tydne. No snad mi psycholog pomuze, jine reseni uz totiz nevidim:D
Nejhorsi je, ze vsichni moji znami by to do me nikdy nerekli, naopak tvrdi jak jsem strasne klidna a „mila“. Jsem takova jen doma a ublizuju nejblizsim, ktere mam nejradsi:( Chjo…

  • Citovat
  • Upravit
1137
5.10.11 22:56
Anonymní píše:
No diky, jsem rada ze nejsem sama, ale i tak je to sileny. Nejhorsi je, ze nejvic se vytocim s detma, vsechno ostatni dovedu perkousnout. Takze o to vic si rikam jak jsem hrozna matka. Dusim ty malickosti v sobe, az to vrcholi uplnym pominutim mysli. Jen sedim a koukam do blba,pak se zahruba 2 dny vzpamatovavam a pak je mi fajn. Jenze tahle moje vrcholna faze je zhruba jednou tydne. No snad mi psycholog pomuze, jine reseni uz totiz nevidim:D
Nejhorsi je, ze vsichni moji znami by to do me nikdy nerekli, naopak tvrdi jak jsem strasne klidna a „mila“. Jsem takova jen doma a ublizuju nejblizsim, ktere mam nejradsi:( Chjo…

No tak když jsi dopsala ještě tohle, tak musím reagovat, nepíšeš ty náhodou o mně? Manžel už mi říká NEGATIV. :roll: Tak a mně ani nenapadlo že by to bylo na psychologa. :think: Asi bych se měla také objednat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3595
6.10.11 00:38

chachá, já jsem taky choler, manžel taky není kliďas. neber to tak tragicky, prostě každý jsme nějaký, ale jestli s tím máš vnitřně problém, co třeba pořídit domů boxovací pytel? já když už jsem měla hodně dost, tak mi pomohlo se úplně fyzicky vyčerpat, začla jsem sebou bušit rukama nohama v leže na posteli a u toho zuřivě křičela, až jsem byla úplně vysílená a vždycky, ale opravdu vždycky jsem se začla potom smát a přešlo mě to :wink: nebo naopak vzít polštář a vší silou s ním mlátit do postele až do vyčerpání a u toho si pěkně ponadávat. nikdo tě nemusí vidět, normálně jak tě to chytne, tak se zavři v pokoji a hotovo. já myslím, že je to přetlak - jak s papiňákem a potřebuješ se ventilovat. né to v sobě dusit…v žádném případě na mě nezabírá relaxace a meditace, to musí prostě ven. popř. mírnější forma, když chytnu nerva, hrozně dobře a hlavně rychle se mi uklízí popř. je taky dobré rozcupovat si s vervou nějaký papír na malinké kousíčky :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3595
6.10.11 00:44

a mimochodem - okolí mě vnímá taky jako velice mírnou, subtilní, křehkou osobu :mrgreen: o manželovi si to myslí jakbysmet, takže pro okolí jsme takoví dva ňoumové, co si neumí pořádně říct, zato doma je kolikrát Itálie :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.10.11 07:25

Jako by jsi psala o mě :( Také mám dvě děti a taky mě právě ty dokážou nejvíce vytočit,přitom to opravdu není taková hrůza…a pak jak přijde manžel domů,tak mě vytáčí úplně vše např. že nestíhám uklidit,že si někde opět položil tričko a neuklidil na místo a už je hádka,už to vydychávám a pořád dokola. Asi bych taky potřebovala psychologa,ale jak se znám určitě tam nepůjdu… :roll:

  • Citovat
  • Upravit
4486
14.10.11 21:37

Já jsem taky taková. Ale jak píšeš, že se o všechno musíš starat sama, tak to je podle mě ono. Že jsi pod hrozným tlakem, všechno stihnout nemůžeš a pak takhle reaguješ. Nejsi náhodou perfekcionistka, puntičkářka?
Já jsem taky punťa a nervák k tomu, ale už jsem si řekla, že takhle ne, proč by mělo být uklizeno na úkor dětí? Takže tu od jisté doby míváme i dost bordel, ale jsem na ně hodnější.
Dřív jsem po uložení dětí třeba ještě 2 hod. uklízela, žehlila atd., teď jsem na pc nebo u knížky. Když jsem ve 22 hod. dodělala domácí práce, tak odpočinek byl taky o ničem. Teď do těch 22 hod. si dělám něco svého a nějaké drobky pod stolem mi můžou být ukradené. Pak si líp odpočinu a druhý den je jiný.
Samozřejmě jsou dny, kdy mě to chytá, jak to tu vypadá, manžel už to zná, tak mě nechá vynadávat a vygruntovat celý byt a zas je pár týdnů klid. :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová