Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky,
jsem introvert a nikdy jsem neměla potřebu se nějak moc „socializovat“, ale od té doby, co jsem na mateřské jsem hrozně sama a vadí mi to. Přestěovala jsem se za měnželem do města, ale nemám tu žádné kamarády, spolužáky, nikoho. Bydlíme vlastně kousek za městem, tak trochu na samotě u lesa a nemáme žádné sousedy. Nejblíž nás je sídliště asi 500 m. Máme dvě děti a jsem s nimi celý den sama. Manžel chodí pozdě z práce, takže přes den vídám akorát děti (2,5 roku a půl roku) jeho a někdy prodavačky v obchodě. Na víkend občas jezdíváme k rodičům, ale nemám žádné vrstevníky a kamarádky, se kterýma bych si mohla osobně popovídat. S kamarádkama spolužačkama si jen píšeme maily jednou za čas, ale to pochopitelně nestačí. Často mi bývá hrozně smutno a nevím jak z toho ven.
Aido - to mne mrzí…
A u kterého města bydlíš? Tady jsou i diskuse podle místa bydliště a někde se pak holky setkávají i naživo - když jsou děti, tak se téma k hovoru najde vždy i mezi cizími lidmi
Zkus pohledat někoho takhle ![]()
Mně by to taky vadilo, být takhle sama… Držím palce, aby sis co nejdřív našla někoho, s kým se můžeš setkávat i v reálném životě - ten internet nemůže nikdy nahradit ![]()
Co zkusit nějaké mateřské centrum někde poblíž. Nebo zkus sem tam vyrazit na dětské hřiště, pokud máš hlídání, vyraž sama na cvičení. Nebo upeč buchtu a jdi navštívit nejbližší sousedy ![]()
Aido, byla jsem na tom tak nějak docela podobně-lidi z práce daleko, známý v podstatě taky-a dost mi pomohly leckteré diskuze tady. U mě ne přímo z podle místa bydliště, ale se stejným datem narození prcka (prosinec 2008). Naše prosincová osmičková parta se potkává, jak jen to je možné-na leckteré srazíky to berou holky i přes celou republiku. ![]()
reso taky mam prosincatko
k vam do diskuze sem ale nechodila, protoze uz sem byla jinde a ono to nejde stihat vsechno
mimochodem dneska me na ulici zastavila pani, uz teda babicka s pulrocni holcickou a chtela teda pomoct s kocarkem, ze si nevi rady, jak ma dat malou sednout a ze je otocena po smeru jizdy a breci ji ze na ni nevidi, babicka si s modernim kocarkem nevedela rady, tak sem ji sedacku prehodila mimcem k ni a dala do sedu, pani byla cela stastna a asi pul hodky kecala a kecala, evidentne si taky nema s kym popovidat pri hlidani vnucky, protoze jela jak kolovratek tak nevim, jestli fakt neumela s kocarkem nebo potrebovala pokecat
takze oslovit se da i primo na ulici na nejaky ten pokec ![]()
Úžasný je, jak jsme na tom všechny stejně
Kdyžb potkám paní s kočárkem v obchodě nebo na ulici, tak obě kecáme, ani se třeba nepředstavíme a já z toho mám pak takový pěkný pocit. Někdy se představíme a takhle už mám dvě kamarádky na procházkování. Blbý je, že bydlí dost daleko a já často jezdím na stavbu, ale aspoň něco.
Coby bezdětku by mne v životě nenapadlo dát se na ulici jen tak s někým do řeči. Tak se nestyď, nebo vyraž s dětmi třeba na cvičení, tam budou podobně postižené maminky;-)
Díky holky,
už to, že jsem se vypsala, mi pomohlo. Probrali jsme to večer s manželem a pozvali pár známých na návštěvu, někteří se chytili
.
U nás je blbé, že holky mi spí na přeskáčku, takže se nikam moc nedostanu. Tak akorát do toho obchodu, když je třeba. Jinak si jen hrajeme na zahradě s tou větší, když mimi spí a mám s sebou chůvičku.
Asi tomu dám ještě nějaký čas, počkám, jak to bude mít manžel v práci, jestli nebude ještě nějaká stěhovací akce, a až ta menší tochu odroste a začnou mi spát obě holky stejně. Pak možná zkusím i to MC, ale máme ho dost daleko, skoro hoďku cesty s kočárkem
.
Asi se budu muset překonat a zkusit navázat nějaký kontakt někde na hřišti nebo tak na chodníku, až se s holkama někam dostanu.
Potápko s tou buchtou si mě fakt rozsmála. Přestavila jsem si, jak s ní na sídlišti obcházím paneláky (to jsou nejbližší sousedé) a hledám kamarádku
.