Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahojky holky…proč píšu…čekám první miminko…jsem ve 37tt a musím se přiznat, že nervozita roste. Začínám mít spoustu pochybností sama o sobě. Jestli poznám porod, strach ze samotného porodu a vůbec potom ze šestinedělí.
Do toho si začínám připadat, jak lochneská příšera v pokročilém věku, jelikož mě bolí celé mé já:))) Vím že nejsem jediná, ale ty pocity jsou děsné o snech ani nemluvím…Měli jste to stejné? Jaké jsou vaše zážitky a zkušenosti??:))) ![]()
Příspěvek upraven 16.04.13 v 09:38
Ahoj, tak ja uz v tyhle fazi strach z porodu nemela, to spis zezacatku, ale nervozita trochu jo, prece jenom, kdyz vis, ze uz to brzo prijde
ze sestinedeli jsem az takovy strach nemela, vidina porodu byla horsi, ale ve skutecnosti to u me bylo naopak, porod brnkacka a prvni 3m hruza
ale nechci te strasit, to je u kazdeho jine, my jsme proste bojovali se vsim, tak to bylo slozite ![]()
a neboj, porod poznas
uklidnila jsem se tak, ze nejak ven musi a zvladli to jini, zvladnu to taky ![]()
Měla jsme to úplně stejně. Hrozně jsem se bála porodu a přežila jsem to
V těhotenství jsem přibrala 30 kilo ( stále je nemůžu dát dolů),takže jsem byla OBROVSKÁ žena
Porod určitě poznáš. To se neboj! Šestinedělí uteklo strašně rychle :/ Ale musím říct, že to nebylo tak strašný, jak jsem čekala.
@Lucik pucik Ja jsem byla v pohode, asi mi to nejak nedochazelo porad ![]()
Ale v momentu kdy mi praskla voda jsem stala a nemohla jsem tomu uverit, ze uz se to deje. Potom i na porodnim boxu s manzelem mi porad v hlave jelo „to uz je jako ono?“ ![]()
@jane-e : No my bojujeme od začátku těhotenství, tak si říkám, že třeba aspoň to šestinedělí bude klidnější…děsí mě, že ani nevím na koho se obrátit o radu( mamina…babička-bydlí trochu dál)…No a k tomu porodu se uklidňuji tím jak říkáš…zvládli to jiní zvládnu to taky…už dokonce i v pravěku…ale moc mi to nepomáhá:))
@Kaculatko A pak to šlo rychle???:)) Já se bojim asi nejvíc toho, že si budu myslet, že jsou to do poslední chvíle poslíčci(když budu mít kontrakce) a s tou vodou…si můžu říct…že bych se počůrala??:D vím padlé na hlavu…ale praštěná jsem na to dost:)) ![]()
Taky jsem na tom byla stejne. Nicmene na porod samotny jsem se tesila, trochu zvlastni u prvorodicky
Nakonec jsem sla na vyvolavani kvuli tlaku, castecne se mi rozjizdel sam, ale straslive pomalu, takze se tomu pomohlo. Kazdopadne cele tehotenstvi jsem si rikala, jestli to poznam, zvlast ke konci me to dost trapilo, protoze jsem mela velke bolesti a netusila jsem jak moc vyraznejsi muzou byt ty prave porodni od tech co jsem mivala. Ja mela predevsim jednu zasadu - byt naprosto v klidu a poprosit i partnera, aby byl v klidu
A slo to, porod jsem zvladla. Jinak mame za sebou zatim necele dva tydny a zatim je to v klidu, neni to takova hruza jak mi vsichni licili - ze se nevyspim, nic doma neudelam, nebudu mit cas jist…proste jen ten cas hezky rozdeluju a zda se, ze nam to hezky slape
Ja jsem v klidu, manzel je v klidu, miminko je v klidu a tak to ma byt, no snad nam to vydrzi ![]()
Prvniho porodu jsem se nebala vubec, bylo mi to jedno, kdyby to melo trvat dva dny, hlavne ze bude dite venku. Druheho porodu jsem se teda bala, protoze uz jsem vedela, do ceho jdu (ta nevedomost muze byt fakt sladka). Potreti jsem se bat nestihla, devcatko se narodilo o sedm tydnu drive. Porod poznas a zvladnes, ta nasledna pece bude pravdepodobne mnohem narocnejsi. Drzim pesti.
@Lucik pucik Jako slysela jsem to uz vickrat, ze si holky nejsou jisty, jestli se nepocuraly. Taky to byla prvni vec co me napadla, kdyz se to stalo, lezela jsem v posteli… ale kdyz jsem vstala, tak ze me vyteklo dalsi vetsi mnozstvi vody, to uz proste poznas
Nekdy to netece tolik, protoze uz mimco blokuje cestu, tak nevytece plodovka proudem. Uvidis jak to budes mit, kazdopadne jak z tebe neco potece tak proste vyraz a neres to i kdyby si sla zbytecne ![]()
U nas uz to pak bylo rychly, ale to ma taky kazdej jinak… Snaz se nemyslet na prubeh toho, ale spis na ten krasnej vysledek
Kdyz to budes brat pozitivne jako nevyhnutelny proces k ziskani miminka, tak to bude mit vliv na tvoji celkovou psychickou pohodu.
@Korrrinka píše:
V těhotenství jsem přibrala 30 kilo ( stále je nemůžu dát dolů),takže jsem byla OBROVSKÁ žena
já jsem na tom stejně - taky +30kg..dole je zatím jen půlka ![]()
@Lucik pucik já měla z porodu šílený strach, pořád jsem si přála císařský řez, ale bohužel..porod byl strašný a šestinedělí ještě horší..hlavně po psychické stránce..nějak jsem nemohla vstřebat, že jsem najednou matka a mám zodpovědnost..taky než se malá naučila v noci spát tak to byl běs..prostě první dva měsíce byly strašné..ale teď už je to pohoda..ale každá to má jinak, třeba to zvládneš líp
jinak mě praskla voda takže jsem porod poznala snadno ![]()
Já se třeba na porod těšila, připadala jsem si jak funící hroch, nemohla jsem spát jinak, než v polosedě, záda mě bolely už jenom při myšlence na pohyb, skoro sem nemohla nic jíst, aby mě nepálila žáha, bože jak já se těšila, až bude malá venku a budu si připadat zas jak člověk ![]()
a strach z porodu? to ani ne, spíš takovej zvláštní pocit, jestli to bude takový hrozný, jak všichni říkaj, ale věděla jsem, že nějak ven prostě musí a když to zvládly ostatní, tak to zvládnu i já ![]()
@michee píše:
Taky jsem na tom byla stejne. Nicmene na porod samotny jsem se tesila, trochu zvlastni u prvorodickyNakonec jsem sla na vyvolavani kvuli tlaku, castecne se mi rozjizdel sam, ale straslive pomalu, takze se tomu pomohlo. Kazdopadne cele tehotenstvi jsem si rikala, jestli to poznam, zvlast ke konci me to dost trapilo, protoze jsem mela velke bolesti a netusila jsem jak moc vyraznejsi muzou byt ty prave porodni od tech co jsem mivala. Ja mela predevsim jednu zasadu - byt naprosto v klidu a poprosit i partnera, aby byl v klidu
A slo to, porod jsem zvladla. Jinak mame za sebou zatim necele dva tydny a zatim je to v klidu, neni to takova hruza jak mi vsichni licili - ze se nevyspim, nic doma neudelam, nebudu mit cas jist…proste jen ten cas hezky rozdeluju a zda se, ze nam to hezky slape
Ja jsem v klidu, manzel je v klidu, miminko je v klidu a tak to ma byt, no snad nam to vydrzi
Mě taky všichni strašili ze šestinedělí, jak budu utahaná, nevyspalá, rozbolavělá a já se vyloženě nudila, malá po jídle spala tři hodiny, tak jsem doma naklidila, navařila, prospala se a pak už sem neměla co dělat ![]()
Teď už je to ale s časem horší, čim je dítě starší, tim víc chce pozornosti, ale i tak se to dá zvládnout, jen už nejsem přespalá a unuděná ![]()
No já jsem strach neměla do soboty…teda z porodu…ale teď se mi zdají furt tak hloupé sny, že ho ve mě nejspíš vyvolali. A šesti nedělí se bojím asi na základě zkušeností holek kolem mě…ale asi je to dost individuální a záleží na psych. pohodě. Ale strach jaká budu máma ten mám teda od začátku.:)) Ale snad to bude všechno dobré. ![]()
@Lucik pucik Moje zkusenost sestinedeli byla dobra. Decko nemelo zadny boleni bricha apod., takze jen spal, jedl a tvoril darecky do pliny ![]()
Ahojky! Ja jsem byla furt v klidu az do vcerejska-chodim totiz na predporodni kurz zamereny na dvojcata a vcera me ta prednaska nejak rozhodila. Uz mi zacina dochazet, ze cekam dvojcata… A nejvic se desim sestinedeli. Ale snad je to u me jen prechodne, musim zustat v klidu, jinak se zvencnu!!!