Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem šíleně zamilovaný - co s tím?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
8.1.18 01:07
zamilovanost a chemie - víte co s tím?
Ahoj všem, kdo mi zkusí trošku napovědět, poradit, předem moc děkuji!
Fakt si nevím rady… i když moje zkušenosti jsou opravdu hodně bohaté, nejsem už žádný mládenec 
a životních kotrmelců mám na svědomí hodně.
Přes seznamku jsem objevil ženu, která ve mě probudila pocity, o kterých jsem si myslel že snad už na tomto světě (pro mě) neexistují. Pocity šimrání v hrudi, a až bolest, zoufalství z myšlenky že ji neuvidím, neuslyším, nebo neucítím…
Jak prosté. Zamiloval jsem se jako malý kluk, tak šíleně, že mám pocit, že jsem nikdy v životě tak zamilovaný nebyl! Zná to snad každý, neexistuje pro Vás na světě nikdo krásnější, rozumější, voňavější, chytřejší, šikovnější, atd. atd. než on/ona! Myslím na ni ve dne, v noci, než jdu spát usínám a mám její tvář a vůni před sebou, ráno vstávám a ještě než otevřu oči, mám ji plnou hlavu. Soustředění v práci je na bodu mrazu, a podobně je to se vším…
Scházíme se už pár měsíců, máme spoustu společných zájmů, baví nás oba (alepsoň to tak citím) být spolu, jeden vedle druhého, společně zažívat nové věci, poznávat nové lidi, cítíme se spolu příjemně a naše objetí jsou vroucí.
Ale abych se dostal k jádru pudla jaký máte názor, či radu (i odbornou z kruhu specialistů), zda lze s dalším něco udělat…
Problém je asi v lidské přirozené „chemii“, nebo nevím, jak to přesně pojmenovat. Moje touha se s ní zblížit je veliká, je přirozená, miluji, chci ji být neustále na blízku, pomáhat jí, ochraňovat ji,… a toužím, a přál bych si aby moje láska byla opětována. Je to vzorec, který ve vztazích hýbe životem každého z nás, je to obrovská energie, která nám paradoxně pomáhá zvládat řadu jiných životních problémů. Dávám jí to všemi možnými způsoby na jevo a vím, že tomu rozumí. Zároveň nechci na nic tlačit, nic uspěchat, skutečný vztah je moc křehká „věc“, nechci ji ztratit, v její přítomnosti jsem šťastný, stačí mi pohled do jejich očí, či na křivky jejího těla!
Mám však obavu, pocit, že „ona chemie“ na její straně nezafungovala správně 
Co myslíte, lze tuto oblast nějak ovlivnit, usměrnit, pomoct ji, přenastavit???
Příspěvek upraven 08.01.18 v 01:35
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.1.18 01:12
Ta zamilovanost tě cca do dvou let opustí. Chemie by měla ale fungovat dál. Jinak se asi nejspíš rozejdete. Ona není tolik zamilovaná? Třeba je jen opatrná nebo se tolik neprožívá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 01:45
… do dvou let… i to znám. Vím však, čeho si dál ve vztahu vážit, o co pečovat, co chránit. Ostatní budu muset zjistit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 02:14
@zamilovany_az_pousi
Ježiši, ty jsi mi ted připomnel tu pisnicku od jiřího schelingera jsem prý blázen jen 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 07:07
@zamilovany_az_pousi píše: … do dvou let… i to znám. Vím však, čeho si dál ve vztahu vážit, o co pečovat, co chránit. Ostatní budu muset zjistit
U chlapa, navíc dospělého, mi takovéhle vypisování o tom, jak je šíleně zaláskovaný, připadá skoro směšné. Pokud někoho miluješ, tak s ním buď a neřeš to. Na emiminu… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 07:18
A na te seznamce jste se seznamili za jakym ucelem? To se tech par mesicu scházíte jen jako kamosi na kafi? Nebo jak to mate, kdyz ona to evidentne neopetuje, hlavne vzhledem k tomu, jak moc jsi z toho na kasi? Trosku masochismus 
Budes asi hodne citliva duse, jsi umelec?
Neznam chlapa, co by se ve svych pocitech az tak moc pitval…
Jak se k ni chovas? Zeny maji rady, kdyz muz umi dat najevo sve city a nechova se jako kus šutru, ale vseho moc skodi. Precitlivelost zase naopak odpuzuje. Mozna v projevech vuci ni krapet uber, pokud jsi toho schopny…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 08:27
@zamilovany_az_pousi píše:
Ahoj všem, kdo mi zkusí trošku napovědět, poradit, předem moc děkuji!Fakt si nevím rady… i když moje zkušenosti jsou opravdu hodně bohaté, nejsem už žádný mládenec
Přes seznamku jsem objevil ženu, která ve mě probudila pocity, o kterých jsem si myslel že snad už na tomto světě (pro mě) neexistují. Pocity šimrání v hrudi, a až bolest, zoufalství z myšlenky že ji neuvidím, neuslyším, nebo neucítím…
Příspěvek upraven 08.01.18 v 01:35
Jak prosté. Zamiloval jsem se jako malý kluk, tak šíleně, že mám pocit, že jsem nikdy v životě tak zamilovaný nebyl! Zná to snad každý, neexistuje pro Vás na světě nikdo krásnější, rozumější, voňavější, chytřejší, šikovnější, atd. atd. než on/ona! Myslím na ni ve dne, v noci, než jdu spát usínám a mám její tvář a vůni před sebou, ráno vstávám a ještě než otevřu oči, mám ji plnou hlavu. Soustředění v práci je na bodu mrazu, a podobně je to se vším…
Scházíme se už pár měsíců, máme spoustu společných zájmů, baví nás oba (alepsoň to tak citím) být spolu, jeden vedle druhého, společně zažívat nové věci, poznávat nové lidi, cítíme se spolu příjemně a naše objetí jsou vroucí.
Ale abych se dostal k jádru pudla
Problém je asi v lidské přirozené „chemii“, nebo nevím, jak to přesně pojmenovat. Moje touha se s ní zblížit je veliká, je přirozená, miluji, chci ji být neustále na blízku, pomáhat jí, ochraňovat ji,… a toužím, a přál bych si aby moje láska byla opětována. Je to vzorec, který ve vztazích hýbe životem každého z nás, je to obrovská energie, která nám paradoxně pomáhá zvládat řadu jiných životních problémů. Dávám jí to všemi možnými způsoby na jevo a vím, že tomu rozumí. Zároveň nechci na nic tlačit, nic uspěchat, skutečný vztah je moc křehká „věc“, nechci ji ztratit, v její přítomnosti jsem šťastný, stačí mi pohled do jejich očí, či na křivky jejího těla!
Mám však obavu, pocit, že „ona chemie“ na její straně nezafungovala správně
A co ma jinak?
Ja dotaz nepochopila
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 08:39
@Russet píše:
U chlapa, navíc dospělého, mi takovéhle vypisování o tom, jak je šíleně zaláskovaný, připadá skoro směšné. Pokud někoho miluješ, tak s ním buď a neřeš to. Na emiminu…
jej, tady na emiminu se řeší mnohem směšnější věci, trapné a hloupé a nikomu to nevadí a v pohodě radí. Já se raději v takových případech zdržím komentáře.
K věci. V době, kdy jsem začla chodit s manželem, tak mě přišlo, že je snad do mě zamilovaný mnohem víc, než já do něj. Prostě mi vadily objetí polibky na veřejnosti, ve škole atd..já jsem jen měla strach z nového vztahu a nebyla jsem si jistá, zda je to on. No a jsme spolu 12 let a je to prostě super 
Neměj strach, třeba si fakt taky dává pozor, komu bude důvěřovat. Nezklam ji a ona nezklame tebe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 08:57
@zamilovany_az_pousi píše:
Ahoj všem, kdo mi zkusí trošku napovědět, poradit, předem moc děkuji!Fakt si nevím rady… i když moje zkušenosti jsou opravdu hodně bohaté, nejsem už žádný mládenec
Přes seznamku jsem objevil ženu, která ve mě probudila pocity, o kterých jsem si myslel že snad už na tomto světě (pro mě) neexistují. Pocity šimrání v hrudi, a až bolest, zoufalství z myšlenky že ji neuvidím, neuslyším, nebo neucítím…
Příspěvek upraven 08.01.18 v 01:35
Jak prosté. Zamiloval jsem se jako malý kluk, tak šíleně, že mám pocit, že jsem nikdy v životě tak zamilovaný nebyl! Zná to snad každý, neexistuje pro Vás na světě nikdo krásnější, rozumější, voňavější, chytřejší, šikovnější, atd. atd. než on/ona! Myslím na ni ve dne, v noci, než jdu spát usínám a mám její tvář a vůni před sebou, ráno vstávám a ještě než otevřu oči, mám ji plnou hlavu. Soustředění v práci je na bodu mrazu, a podobně je to se vším…
Scházíme se už pár měsíců, máme spoustu společných zájmů, baví nás oba (alepsoň to tak citím) být spolu, jeden vedle druhého, společně zažívat nové věci, poznávat nové lidi, cítíme se spolu příjemně a naše objetí jsou vroucí.
Ale abych se dostal k jádru pudla
Problém je asi v lidské přirozené „chemii“, nebo nevím, jak to přesně pojmenovat. Moje touha se s ní zblížit je veliká, je přirozená, miluji, chci ji být neustále na blízku, pomáhat jí, ochraňovat ji,… a toužím, a přál bych si aby moje láska byla opětována. Je to vzorec, který ve vztazích hýbe životem každého z nás, je to obrovská energie, která nám paradoxně pomáhá zvládat řadu jiných životních problémů. Dávám jí to všemi možnými způsoby na jevo a vím, že tomu rozumí. Zároveň nechci na nic tlačit, nic uspěchat, skutečný vztah je moc křehká „věc“, nechci ji ztratit, v její přítomnosti jsem šťastný, stačí mi pohled do jejich očí, či na křivky jejího těla!
Mám však obavu, pocit, že „ona chemie“ na její straně nezafungovala správně
Bohužel ne
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 09:13
„Přenastavit“ to rozhodně nejde.
Mě se sice stala divná věc, seznámili jsme se s mužem také přes seznamku a na první schůzce mi až tak moc nevoněl, ale pak, když jsme si začli povídat, strávili jsme spolu pěkný čas povídáním, výletem apod., tak mi vonět postupně začal až mě začal opravdu hodně přitahovat. Považuju to za zvláštní, ale stalo se..
Já jsem mu evidentně voněla hned po počátku 
No nic..pokud máš ale „pocit“, že to z její strany není ono, ani po těch pár měsících, buď připraven bohužel i na možnost rozchodu..nesmíš na ní ale tlačit, to by možná rozchod akorát uspíšilo..
Anebo jí voníš, ale něčím jí „nesedíš“..já ti dám příklad sebe, mám ráda citlivého a hodného muže, ale současně to musí být i prostě trochu „chlapák“..který víc než slovy dává najevo city svými činy, jestli mi rozumíš..Já popravdě bych třeba nemohla být s někým, kdo o lásce přede mnou takhle květnatě mluví, jako ty..možná je to dané i tím, že jsem si prošla pár vztahy, kde mi muži skládali poklony a mluvili a mluvili, ťuťu ňuňu, miláčku atd. a ve finále mě oni všichni podrazili a začli podvádět. Pro mě jsou prostě nejdůležitější činy. A to takové, kdy muž se prostě chová jako muž, kdy se snaží zabezpečit rodinu, kdy zničehonic přijde, obejme mě, kdy spolu blbneme jak malí, kdy si hraje s dětmi..
V tvém případě bych tedy nejdřív nenápadně zapátrala, jestli není něco, čím jí prostě nesedíš, ač jí voníš..s tím by se něco dělat třeba dalo. Ale jestli tam z její strany není prostě žádná chemie, tak natvrdo bohužel říkám, že to nemá cenu. Ale já, když mi nějaký nápadník nevoněl stále ani na opakovaných schůzkách, tak jsem mu to co nejdřív řekla, abych ho nevodila za nos. Pokud jí nevoníš a i po tolika měsících s tebou udržuje vztah, tak to od ní moc pěkné není, promiň..anebo tě bere jen jako kamaráda, taky možnost..ale ty jí znáš, já ne, takže leda tak spekuluji.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 09:22
Dekuji za nazory, rady ci hodnoceni.
Jak pise Chiquinquirá, videl jsem ze se tady resi milion ruznych veci, jsou tu tisice prispevatelu, tak jsem si rekl, ze treba najdu pomoc, spise nazor, nebo vysvetleni, ktere mi vrta hlavou.
Ano, mozna jak pise Ms. Ragdoll jsem az moc precitlively, ale to je logicke, je to prirozene s velkou zamilovanosti neznate miru, vsechno je uplne jinak, delate veci vzhuru nohama atp. A mozna bych mel „ubrat plyn“, pribrzit… jenze vzpomente si, to je to nejtezsi, kdyz s nim/s ní chcete byt jedna duse, jedno telo a kazda minuta odlouceni je pro vas utrpenim.
No, urcite se budu dal zamyslet nad svym chovanim, bude to orisek, kdyz mam v sobe energie, ze bych mohl v mziku doletet az na mesic
Pekny den vsem preji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 09:24
@Evulina píše:
„Přenastavit“ to rozhodně nejde.
Mě se sice stala divná věc, seznámili jsme se s mužem také přes seznamku a na první schůzce mi až tak moc nevoněl, ale pak, když jsme si začli povídat, strávili jsme spolu pěkný čas povídáním, výletem apod., tak mi vonět postupně začal až mě začal opravdu hodně přitahovat. Považuju to za zvláštní, ale stalo se..
Já jsem mu evidentně voněla hned po počátku
No nic..pokud máš ale „pocit“, že to z její strany není ono, ani po těch pár měsících, buď připraven bohužel i na možnost rozchodu..nesmíš na ní ale tlačit, to by možná rozchod akorát uspíšilo..
Anebo jí voníš, ale něčím jí „nesedíš“..já ti dám příklad sebe, mám ráda citlivého a hodného muže, ale současně to musí být i prostě trochu „chlapák“..který víc než slovy dává najevo city svými činy, jestli mi rozumíš..Já popravdě bych třeba nemohla být s někým, kdo o lásce přede mnou takhle květnatě mluví, jako ty..možná je to dané i tím, že jsem si prošla pár vztahy, kde mi muži skládali poklony a mluvili a mluvili, ťuťu ňuňu, miláčku atd. a ve finále mě oni všichni podrazili a začli podvádět. Pro mě jsou prostě nejdůležitější činy. A to takové, kdy muž se prostě chová jako muž, kdy se snaží zabezpečit rodinu, kdy zničehonic přijde, obejme mě, kdy spolu blbneme jak malí, kdy si hraje s dětmi..
V tvém případě bych tedy nejdřív nenápadně zapátrala, jestli není něco, čím jí prostě nesedíš, ač jí voníš..s tím by se něco dělat třeba dalo. Ale jestli tam z její strany není prostě žádná chemie, tak natvrdo bohužel říkám, že to nemá cenu. Ale já, když mi nějaký nápadník nevoněl stále ani na opakovaných schůzkách, tak jsem mu to co nejdřív řekla, abych ho nevodila za nos. Pokud jí nevoníš a i po tolika měsících s tebou udržuje vztah, tak to od ní moc pěkné není, promiň..anebo tě bere jen jako kamaráda, taky možnost..ale ty jí znáš, já ne, takže leda tak spekuluji..
Jo jo, muže dělají činy. Ťuťu ňuňu a básničky leda tak v patnácti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 09:27
@zamilovany_az_pousi píše:
Dekuji za nazory, rady ci hodnoceni.Jak pise Chiquinquirá, videl jsem ze se tady resi milion ruznych veci, jsou tu tisice prispevatelu, tak jsem si rekl, ze treba najdu pomoc, spise nazor, nebo vysvetleni, ktere mi vrta hlavou.
No, urcite se budu dal zamyslet nad svym chovanim, bude to orisek, kdyz mam v sobe energie, ze bych mohl v mziku doletet az na mesic
Ano, mozna jak pise Ms. Ragdoll jsem az moc precitlively, ale to je logicke, je to prirozene s velkou zamilovanosti neznate miru, vsechno je uplne jinak, delate veci vzhuru nohama atp. A mozna bych mel „ubrat plyn“, pribrzit… jenze vzpomente si, to je to nejtezsi, kdyz s nim/s ní chcete byt jedna duse, jedno telo a kazda minuta odlouceni je pro vas utrpenim.
Pekny den vsem preji.
Tak podle mého názoru bys ubírat nemusel, kdyby i ona cítila takovou euforii, jako ty..ale proto, že se tu radíš a nejsi si jistý, jak to ona má, jakýsi chlad tam cítíš, tak asi bude trošičku přibrzdit nutné..a nenápadně zkoumat co a jak z její strany..
Je jasné, že to nebude lehké..přeji hodně sil a ať to dobře dopadne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 09:32
@Russet píše:
U chlapa, navíc dospělého, mi takovéhle vypisování o tom, jak je šíleně zaláskovaný, připadá skoro směšné. Pokud někoho miluješ, tak s ním buď a neřeš to. Na emiminu…
To je fakt, mnohem lepší je, když se tu chlap vypisuje, jak si přeje, aby matka jeho dětí zemřela a on je měl sám pro sebe a svou matku. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.1.18 09:33
Evulino, dekuji take moc za nazor.
Jsem muz, ktery spise kona tak, jak popisujes, neseptam ji porad do ouska, jak ji miluji, rekl jsem ji to zatim jen jednou. Zato nesetrim projevem, svym obdivem jeji krasy, fascinuje me, pokazde kdyz se vidime ji reknu, jak je krasna…
Vidim, ze budu mit o cem premyslet. At si s muzem stastna!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
