Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak že si nevzal bundu je jeho problém, nejsi jeho matka. Přestala bych myslet i za něj, prostě jsi převzala od začátku zodpovědnost a on se už jen veze, oznam mu, že je prostě teď je to na něm. Třeba se střídejte v plánování víkendů.
Jé nežiješ náhodou s mým manželem?
taky mě to občas vyčerpává, ale nikdy mě nenapadlo se kvůli tomu rozvádět
![]()
Zkuste si doma rozdělit povinnosti, to si napište někam na rodinnou nástěnku, aby to bylo na očích a bude vše jasnější a nebudeš muset na spoustu věcí myslet. Evidentně to nevyhovuje ani jednomu z vás, tak na tom zkuste zapracovat. Je škoda kvůli tomuto hned zahodit vztah. To je unáhlené. U nás třeba dobře i fungují seznamy na oblečení, když se vypravujeme - máme letní a zimní variantu, manžel si to zkontroluje a na nic nezapomene ![]()
Tak to je pádný důvod k rozvodu…
Za děti mysli sama, za manžela nemysli vůbec, má svou hlavu.
Spíš si srovnejte komunikaci..
Jinými slovy je úplně stejný jako před dětmi, jen ti to začalo vadit, že se s příchodem děti nezměnil…
Já to nechci zlehčovat, chápu, že to člověka vytoci, ale fakt nevíš, co jsou opravdické problémy. Zkus se nad to povznést, pokud jinak manžel funguje, nechlasta, pracuje, nemlátí vás, v posteli to klape, máte si co říct, tak si můžeš ještě gratulovat. Každý má chyby.
Proc se rozvadet a nicit fungujici vztah fakt nechapu.
Muz neudela nic, neumi planovat dovolenou a vylety. Nezvladl by nabalit deti a ani to po nem nechci. Nabali sebe a nachysta auto. Vim, ze to tak je, ale dela jine veci a jsem za ne rada, ale jasne jsme si je rekli a dela je. Proste jsme si rozdelili cinnosti. Udelej to same a opravdu nenic vztah pri prvni únavě a nepochopeni. Vztah se ma pecovat a ne pri prvním trapeni opustit.
Upřímně, není to na rozvod
zkus mu úkoly zadat dlouhodobě, abys to nemusela připomínat… co zapomene svého neřeš a ad děti, mě se osvědčila taška se zapomínacími věcmi přímo v autě - tedy mám tam náhradní bundu, čepice, rukavice a tak… protože u nás jsem ten sklerotik, co odveze dítko do školky bez čepice já.
Řekla bych, že je to naprosto normální stav, najednou jsi zůstala doma, než přijde z práce máš vše hotové a zorganizované, tak zlenivěl a pokud mu neřekneš, že má něco udělat tak to sám od sebe neudělá. Mám teď něco takového doma, jsem na neschopence, za chvíli rodím a i přes to, že dřív když jsem chodila do práce jsme se o domácí práce a jiné věci dělili (máme už 2 větší děti), nikdy nebyl problém cokoliv mi pomoct, a teď když chci něco aby udělal tak na mě hledí, jako že to ještě nemám? No ale rozvádět se kvůli tomu je nesmysl, vše je jen o tom jak si to nastavíte chlapi jsou prostě takoví, zkuste si promluvit a zbytečně ho nekomanduj, nemají to rádi, já jsem s manželem 20 let tak už mám vypozorovaný co na něj platí. Dnes se ženský chtějí rozvádět, když jim chlap doma nevyluxuje, problémy se musí řešit.
Jako bych četl o sobě ![]()
Ještě že mi nehrozí rozvod ![]()
Tomu říkám pádné důvody.
A v čem se to pokazilo? Píšeš, že jsi mu „říkala o pomoc“ už od začátku. Lítala si okolo domácnosti, organizovala vám volný čas
Tak to toho asi moc nedělal sám od sebe ani předtím. Za manžela nic nevymýšlej, nic mu neorganizuj, když bude mít nevyžehlené oblečení, je to jeho ostuda. Za děti bych aspoň trochu myslela.
@růžový achát píše:
@hanaross Máš pravdu, chapu ale i zakladatelku, ono je to jak do dubu a,, 100× nic umořilo ÍÁ, jisté je, že pokud to pár let ještě vydrží,tak zrezignuje otupí a přestane to řešit, u nas se hrany brousily 15 let a dnes jsem rada, že jsem tyto,, malichernosti,, překročila šla dál a mohu už jen čerpat výhody dlouholeteho vztahu.
Ano.To je přesně ono.Rezignuje.Ale také třeba i na vztah.Pak už je jen krůček k tomu, aby jí oslovil pozorný kolega, který se chová jako muž a ne jak přerostlé dítě, kterému je vše třeba připomínat pětkrát.
Chováš se jako jeho matka, nechápu - nevzal si bundu, jeho boj. Hlídej si věci pro děti, víc neřeš.. pro mne jsou to prkotiny ![]()
Ano rozveď se a najdi si chlapa, který bude organizovat život tobě
![]()
U nas kdyz se nekam jede, ja vstavam o hodku a pul driv, abych si v klidu vypila caj a pak stihla obliknout sebe, dceru a dobalit vsechny tasky a veci. Manzel vstane pul hodiny pred odjezdem, aby stihnul na zachod a obliknout se.Pak si stoupne ke dverim a kouka, jak litam ![]()
Taky mi vecer pred odjezdem polazde rekne, proc vstavam tak brzo, ze staci oul hodka pred odjezdem ![]()
Prosím anonymně, nechci aby se rodina dozvěděla než se nějak rozhodnu. Jsme spolu s manželem sedm let, dvě děti (skoro pětileté a roční). Před dětmi jsme měli super vztah, dva mladí lidé s dobrou prací v cizině, hodně jsme cestovali a užívali života. Manžel tedy vždy nechal organizování našeho společně stráveného času na mně, taktéž domácnost, nákupy, úklid a vaření, ale kdykoliv jsem ho o cokoliv požádala, ochotně mi pomohl… Prostě nebyl problém. Děti jsme chtěli oba, ale tady se to prostě celé pokazilo. Manžel sám od sebe nic neudělá, všechno mu musím říkat, připomínat, někdy i víckrát. Není to tím, že by nechtěl pomáhat, jen prostě čeká až mu řeknu co má udělat. Jsem z toho unavená, je to jako bych měla doma tři děti místo dvou. Příklad, jedem na výlet, já to všechno zorganizuji, nachystám věci na cestu, oblékám mladší dítě, nachystám oblečení pro starší a poprosim manžela aby na něho pro oblékání dohlédl. Po 50 km v autě zajistím, že manžel nevzal malému čepici a sobě bundu. Když se zeptám proč, tak dostanu odpověď, že jsem mu neřekla, že musí vzít čepici a bundu že potřebovat nebude… Venku je třeba jen 5 stupňů. Už jsem z toho nešťastná, unavená, štěkám na manžela a mám pocit, že jsem na všechno sama. Dnes to vygradovalo v hádku kvůli blbosti a manžel řekl, že nemůže vystát jak ho stále komanduju a já už zase dál nesnesu na všechno myslet sama. Už nevím jak dál a jestli je vůbec ještě šance, aby to nějak fungovalo. Omlouvám se za dlouhý příspěvek, snad někdo poradí