Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsem ve výpovědní době, snaha o miminko 2 roky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
16.7.18 11:59
A v pracovní neschopnosti by jsi marodila na co a jak dlouho? Dokud neotěhotníš? To těžko. Leda pracovní úřad na půl roku, ale tam se předpokládá, že do práce jít chceš. Poslední možnost je si sama platit pojištění a můžeš si být doma jak chceš. Nebudeš mít ale nárok na mateřskou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.18 12:04
Ja bych určitě zkusila hledat novou praci, přijdeš na jiné myšlenky a to taky dela hodně. To,ze plánujete miminko,nikomu rikat nemusíš,praci si klidně můžeš najit na pul uvazku,aby si to mohla skloubit s prohlidkami u dr.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.7.18 12:07
@Anonymní píše:
Jsem po 8mi letech ve výpovědi, která končí mi 31.8.2018. Je mi 38 let. Už dva roky se s partnerem snažíme o miminko a teď nevím, jak situaci řešit. Docházím pravidelně na kliniku, kde se léčím. Zatím však bezúspěšně. Novou práci si teď hledat nechci, jelikož by mě to stresovalo a neměla bych v nové práci možnosti docházet pravidelně k lékaři a pokud bych jim řekla, že chci miminko, je jasné, že by mě ani nepřijali.
Můžete mi prosím poradit, jak situaci pro mě nejlépe řešit?Jít v ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru do pracovní neschopnosti, nebo ještě v době konání pracovního poměru, nebo se jít nahlásit na úřad práce…nebo…?
Moc děkuji za rady.
zkusit jít přes centrum na neschopenku, najít si práci z domova
- Citovat
- Upravit
Anonymní
16.7.18 12:08
@Anonymní píše:
zkusit jít přes centrum na neschopenku a to so nejdřív nebo najít si práci z domova
- Citovat
- Upravit
16.7.18 12:19
Asi bych si našla práci na poloviční úvazek. Nebo se nechala zaměstnat u nějakého známého, pokud by byla možnost. Bohužel, léčba se muže táhnout jeste rok. Souhlasím, ze nějaká nenáročná práce bude lepší, než se k tomu upinat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.18 12:25
„Novou práci si teď hledat nechci, jelikož by mě to stresovalo“ Takových by bylo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.18 12:29
Ahoj, my jsme se s mužem snažili o mimčo 5 let. Kdykoli jsem tomu přizpůsobovala život, zůstávala jsem doma na neschopence, bála se, atp., vždycky se to podělalo. Teď jsem si zakázala jakékoli omezování se tím stylem, že chci otěhotnět, tak nebudu hledat novou práci a celý život přizpůsobím touze po miminku. A ejhle, vyšlo to přirozenou cestou (byla jsem na IVF, KETech, vše bezúspěšně), v 6tt jsem si dodělala papíry na motorku, teď jsem 10tt, občas se jedu s mužem projet (ale jako spolujezdec, sama se už trochu bojím). Podle mě se fakt nemá cenu k tomu upínat. Hledej si novou práci, však v ní můžeš zůstat jen půl roku, zaměstnavatel to přežije 
Přeji pevné nervy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.18 12:40
Nechceš si zkusit přividělávat z domu? Když tak mi pošli zprávu. Snažili jsme se o prcka rok a půl, je to hodně vyčerpávající, ale je také dobré odvést myšlenky jinam. Mě se to podařilo a najednou bylo miminko v bříšku, takže u nás to bylo pouze v mé hlavě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.18 12:42
@mishmaja mela jsem to prave podobne. Snažili jsme se kratší dobu: ale při plánování “tou dobou uz budu tehotna” nic…, a až po zaplacení dovolené v destinaci, kam se těhotenství fakt nehodí, jsem zjistila, ze jsem tehotna. Ale samozřejmě ono se to radi “nemyslí na to a tak”. Ja myslím, ze nemyslet nejde, ale opravdu neplánovat tak, jako ze příští měsíc uz to urcite vyjde. Naopak dělat plány, jako kdyby žádné těhotenství přijít nemělo. Se změnou planu se pak vždycky nějak popelem lip, než se zklamáním, co všechno si kvůli tomu odpiras a ono porad nic. Opravdu to muže jste trvat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.7.18 12:55
@Maui52 přesně, jak píšeš. Ono se o tom dobře píše, nemysli na to a tak… Ale realita je pak jiná. Je mi 38 a tak už nechci skutečně nic nechat náhodě. Práci jsem měla teď šest let hodně stresovou. A možná je problém, že jsme spolu více jak 10 let a asi jsme na sebe zvyklý??? ale protilátky proti sobě žádné vytvořené nemáme. Docházím do reprodukčního centra už půl roku, nechtěla jsem jít přes IVF, ale budu nucena. Pátá UIU neúspěšná
- Citovat
- Upravit
16.7.18 13:00
@Anonymní píše:
@Maui52 přesně, jak píšeš. Ono se o tom dobře píše, nemysli na to a tak… Ale realita je pak jiná. Je mi 38 a tak už nechci skutečně nic nechat náhodě. Práci jsem měla teď šest let hodně stresovou. A možná je problém, že jsme spolu více jak 10 let a asi jsme na sebe zvyklý??? ale protilátky proti sobě žádné vytvořené nemáme. Docházím do reprodukčního centra už půl roku, nechtěla jsem jít přes IVF, ale budu nucena. Pátá UIU neúspěšná
Ja teď kvůli těhotenství nechodím do práce, která byla hlavně poslední 3roky hodně stresující, a mužu ti říct, ze jsem úplně novy člověk. Melajsem ze sebe špatně pocity, jak ze me roste negativní pesimista, který je na všechny furt jen protivny a podrážděný. A teď bez te práce jsem zase milá, vesela holka, která nad malickostma mavne rukou, je ochotna byt oporou pro svého partnera atd. Poučilo me to, ze v práci,kde nejsem šťastná, uz nikdy nebudu, protože mi to reálně Kazi cely život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.7.18 13:08
@Maui52 kdy máš termín? V srpnu mě čeká pravděpodobně IVF, zkusíme ještě za týden poslední UIU, ale už si od toho moc neslibuji. Díky za pochopení situace. Kdo nezažije, nemůže soudit, tak jak někdo v příspěvcích píše. Taky jsem hodně podrážděná a potřebuji se dát do kupy. Za celou dobu, co pracuji jsme ani jednou nemarodila, ale pro mě je rodina a zdraví na prvním místě, takže ať si každý myslí co chce, já už nemám čas čekat. Díky a hezký den
- Citovat
- Upravit
16.7.18 13:12
pokud máš takový stres v práci, věřím tomu, že miminku se k tobě nechce. Pro otěhotnění potřebuješ zdravé tělo i psychiku. Já si myslím, že mně třeba pomohlo začit s autoškolou na moto a taky jsem zhubla 6 kg (málo, ale každé kg dobré). V práci se na mém projektu situace zklidnila, nastal klídek. a tak nějak mi všechno do sebe zapadá. Věř, že nová práce, kde nebudeš mít stres, ti prospěje a otěhotníš. Jinak že vyjde iui, je velká náhoda. ono i ivf je o náhodě, řekla bych, že u mě stejná pravděpodobnost jak při přirozeném otěhotnění…
@Anonymní píše:@Maui52 přesně, jak píšeš. Ono se o tom dobře píše, nemysli na to a tak… Ale realita je pak jiná. Je mi 38 a tak už nechci skutečně nic nechat náhodě. Práci jsem měla teď šest let hodně stresovou. A možná je problém, že jsme spolu více jak 10 let a asi jsme na sebe zvyklý??? ale protilátky proti sobě žádné vytvořené nemáme. Docházím do reprodukčního centra už půl roku, nechtěla jsem jít přes IVF, ale budu nucena. Pátá UIU neúspěšná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.18 13:26
@Anonymní píše:
@Maui52 kdy máš termín? V srpnu mě čeká pravděpodobně IVF, zkusíme ještě za týden poslední UIU, ale už si od toho moc neslibuji. Díky za pochopení situace. Kdo nezažije, nemůže soudit, tak jak někdo v příspěvcích píše. Taky jsem hodně podrážděná a potřebuji se dát do kupy. Za celou dobu, co pracuji jsme ani jednou nemarodila, ale pro mě je rodina a zdraví na prvním místě, takže ať si každý myslí co chce, já už nemám čas čekat. Díky a hezký den
Ano, chápu. My se snažili od zacatku září 2017, povedlo se začátkem dubna, termín mam v prosinci. V průběhu snažení byl jeden potrat. Uz jsem mela rozepsany příspěvek: ze bych v tvé situaci doporučila neschopenku jeste teď v zamestnani, :protože ta je na neomezenou dobu, ale zase to omezení vychazkami neni zádný med. Je opravdu těžké radit, každopádně potřebuješ srovnat psychiku. Takže můžeš jit na ten půlrok na pracak, pak se připadne nechat aspoň na chvíli někde zaměstnat a pak neschopenku… je to na tobě. Finance asi naštěstí řešit teď nemusíte (připadne je zdraví přednější), tak asi ten pracak (Ale rozhodila bych sítě po známých: jestli by me pak při těhotenství někdo zaměstnal na částečný úvazek za minimální mzdu, abych mela možnost zvolit si délku rodicaku, tam uz hraje roli poměrně hodně peněz),
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jsem po 8mi letech ve výpovědi, která končí mi 31.8.2018. Je mi 38 let. Už dva roky se s partnerem snažíme o miminko a teď nevím, jak situaci řešit. Docházím pravidelně na kliniku, kde se léčím. Zatím však bezúspěšně. Novou práci si teď hledat nechci, jelikož by mě to stresovalo a neměla bych v nové práci možnosti docházet pravidelně k lékaři a pokud bych jim řekla, že chci miminko, je jasné, že by mě ani nepřijali.
Můžete mi prosím poradit, jak situaci pro mě nejlépe řešit?
Jít v ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru do pracovní neschopnosti, nebo ještě v době konání pracovního poměru, nebo se jít nahlásit na úřad práce…nebo…?
Moc děkuji za rady.