Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@MalVera píše:
My bydlime v panelaku a dali bychom vsechno za to mit svuj barak.Snad tak za 5 let no…
No ano, takhle jsme to řešili taky. Sen se nám splnil. Sice musíme řešit rekonstrukci, pořád se něco někde spravuje, starostí nad hlavu, ale neměnila bych.
A co delate v domku krome prace? Mas zahradku? Opekate parky? Sedite jen tak na zahrade? Mate ovocne stromky, zahradku?
Vzdyt kolem domku neni jen prace ![]()
My mame 150 let stary barak, velikanansky, z vetsiny neobyvatelne kulny, porad se musi neco delat, opravovat, velka stara zahrada, takze sekat a sekat. Kdyz se dela neco vetsiho tak chlap taky brbla ze uz nic dalsiho delat nebude, supi ze bych ho necim majzla a dodela to a uz premysli co se bude delat dalsiho
Ja ale neberu praci kolem domu jako praci, ale relax. Bavi me to.
Co tedy delate hezkeho krome prace? Co delas ty?
@Manka Rumcajzovic píše:
A co delate v domku krome prace? Mas zahradku? Opekate parky? Sedite jen tak na zahrade? Mate ovocne stromky, zahradku?
Vzdyt kolem domku neni jen prace
My mame 150 let stary barak, velikanansky, z vetsiny neobyvatelne kulny, porad se musi neco delat, opravovat, velka stara zahrada, takze sekat a sekat. Kdyz se dela neco vetsiho tak chlap taky brbla ze uz nic dalsiho delat nebude, supi ze bych ho necim majzla a dodela to a uz premysli co se bude delat dalsiho![]()
Ja ale neberu praci kolem domu jako praci, ale relax. Bavi me to.
Co tedy delate hezkeho krome prace? Co delas ty?
Ano přesně tak, nemůže se to brát jenom jako práce. Já si třeba už chystám záhonky na sázení bylinek, baví mě sledovat, jak se zahrádka postupně mění. Nedávno jsem narazila na ptačí hnízdo, potom jsem řešila co s ježkem, dále sleduji holuby jak si staví hnízdo.. Příroda je úplně o něčem jiném, než chodit od zdi ke zdi v nudném paneláku. ![]()
Ano, jsem šťastná.
A k tomu poslední cca 4roky úplně jak blecha. Ale mám to zase obráceně jak zakladatelka. Bydleli jsme v bytě a po koupi domu jsem fakt šťastná jak blecha. Manžel je takovej spíš panelákovej typ, vesměs vše musím sama a jeho jen na ty nejtěžší věci, ale i dkyž kolikrát nevím, kudy kam a co dřív, ruce až u kolen-mám co jsem chtěla a cítím, že to tak je dobře ![]()
Zakladatelko chce to spolu asi víc mluvit a najít co přesně komu vadí a co by rád, pak s tím půjde jistě něo dělat.
@chipsa píše:
Ano přesně tak, nemůže se to brát jenom jako práce. Já si třeba už chystám záhonky na sázení bylinek, baví mě sledovat, jak se zahrádka postupně mění. Nedávno jsem narazila na ptačí hnízdo, potom jsem řešila co s ježkem, dále sleduji holuby jak si staví hnízdo.. Příroda je úplně o něčem jiném, než chodit od zdi ke zdi v nudném paneláku.
Moje slova
Jak se meni zahradka je krasny pocit. Kdyz delame neco vetsiho (pres svatky jsme strihali jablone, pokaceli veliky nemocny strom fňuk fňuk, natirali lavicky) tak to delame vsichni, a kdyz se prace podari opecem si parky a je fajn. Nebo jsme vsichni vyrobili ptackum budky ![]()
Kdyz se delaji treba omitky tak jsme s detmi obcas fackovaci panaci pro chlapa, taky byva nervozni, neni to jen u tvyho anonymni ![]()
Bydlíme ve vlastním bytě, máme i vlastní domek s maličkým dvorkem, ale opravujeme ho a budeme prodávat, protože na MĚ jsou tam malinké místnosti, nízké stropy. Máme 3 děti a plánujeme 4té, takže je lepší větší byt. Chtěla bych, ale velký domek se zahradou ale to jsou jen sny
.Jinak jsem spokojená
Jsem štastná. Manžela mám pracovitého a jako tatínek dětí je boží!
.Akorát na domku by jsme zase ušetřily snad přes 10 000kč/měsíc. No uvidíme, manžel dělá podlahy, jsou zaplacené plastové okna tak třeba kvůli tomu, aby jsme se měli ještě lépe s tam nastěhujeme. Uvidme za cca 2roky?
Příspěvek upraven 29.03.16 v 17:18
@Kajuli Vse, rekonstrukci jsme delali spolecne, uhli vozi manzel ale zatapime spolecne.
Mel i praci kde nemusel moc delaz, rikal ze ho to uz nebavilo ted po 2 letech uz vzdycha a lituje ze odesel. Posloucham to docela casto. Uz me to ubiji ![]()
Štěstí musíš najít sama v sobě. To je stav, který nezávisí na vnějších okolnostech.
Nejsem nestastna..musis si uvedomit ze jsou mnohem horsi situace nez tohle a podle toho cerpat.Co se tyce chlapa..mela jsem pritele ktery proste nechtel od rodicu..no a ja to utnula i kdyz jsme se meli moc radi…proste nebyl pripraveny odtrhnout
Stesti je otazka vlastniho nastaveni. Zkus si kazdy den rikat, ze jsi stastna a spokojena. A delej veci, ktere Te bavi. A manzelovi taky porad, at je stastny, ze Te nebavi se na ten zamamrany pysk furt divat…
@Anonymní píše:
Anonym, kvuli znamym.Jste stastne a spokojene? Ja vubec, necitim se vubec stastna a spokojena
Omlouvam se pro bezvyznamny prispevek, potrebovala jsem si ulevit.
Zmenilo se to po tom, co jsme si s manzelem nasli svoje bydleni. Manzel zacal byt porad nastvany, ze ho nebavi prace, pak behani kolem domu a tak. Proste uz vubec nejsme vesely jako driv
Manzel je nervak. Bud ho vymenit nebo uklidnit.
Mel by myslet na to ze vsechno co delate delate pro sebe. Barak neni pro kazdeho.
Taky přemýšlím, že vlastně vůbec nejsem šťastná, ač to tvrdím. Sobě i okolí
Mám 3 zdravé děti, 4,5 holčičku a dvě dospělé a nádherného zdravého vnoučka 3měsíce. I já jsem zdravá, máme všichni kde bydlet, mám práci, s penězma celkem vystačím, ale jsem sama. Mám za sebou rok a půl dlouhý soudní spor s otcem o nejmladší (v září skončen).Nebylo to nic příjemného, nekomunikovali jsme vůbec a cca před měsícem jsme trochu začali. Minulý týden začal maličké povídat, jak jsem hezká, najednou nemá problém pohlídat ji v době nemoci (nepracuje) a dokonce si napsal o sex
Neumím popsat co mě k němu táhne, najednou si připadám hrozně sama a stýská se mi po něm
Pokud nekomunikoval, nemyslela jsem na něj a když už, tak spíš v negativním. Nechápu sama sebe, po tom všem, co mi provedl…
![]()
@chipsa píše:
No ano, takhle jsme to řešili taky. Sen se nám splnil. Sice musíme řešit rekonstrukci, pořád se něco někde spravuje, starostí nad hlavu, ale neměnila bych.
Hm, zavidim, ale snad se tez dockam ![]()
@Karleon píše: Štěstí musíš najít sama v sobě. To je stav, který nezávisí na vnějších okolnostech.
Krásně napsané. Někdy mám chvilky, kdy si uvědomuji, jaké mám štěstí, že mám krásné zdravé děti a jsem se sebou spokojená, vím, jaká jsem a po čem toužím. I když to zrovna není tak, jak bych si přála. Sny ti nikdo vzít nemůže…